Vůdkyně protestů v Polsku proti verdiktu ústavního soudu, který prakticky úplně zakázal umělá přerušení těhotenství, Marta Lempartová byla obviněna z trestné činnosti. Hrozí jí až osmileté vězení. Napsala to agentura AP, kterou o tom ve čtvrtek informovala sama Lempartová.
Žena sdělila, že formální obvinění jí bylo přečteno ve středu na prokuratuře ve Varšavě. Mezi proviněními, z nichž se má zodpovídat, je urážka policisty, ale také epidemické ohrožení způsobené organizováním protestů v době pandemie covidu-19. Za to v Polsku může být udělen trest vězení v rozmezí od šesti měsíců až do osmi let.
Lempartová je také viněna ze schvalování vandalských útoků v kostelích a „zlomyslného maření“ bohoslužeb. Podle prokuratury se toho dopustila v rozhovoru poskytnutém rozhlasové stanici, když pozitivně hovořila o protestujících, kteří posprejovali fasády kostelů a při demonstraci rušili mše. Organizátorka protestů řekla, že uvedená obvinění považuje za zesílení politického tlaku na své hnutí.
Verdikt o těhotenství vyvolal protesty
Ústavní soud, tvořený převážně soudci nominovanými vládní konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS), loni v říjnu dospěl k závěru, že umělé ukončení těhotenství kvůli poškození nebo vývojovým vadám plodu porušuje ústavu, jež chrání lidský život, a to i v případě, že není šance na přežití novorozence.
Tento verdikt vyvolal protesty už na podzim, hned po svém oznámení. Platit ale začal až před dvěma týdny, poté co vláda judikát i s odůvodněním zveřejnila ve sbírce zákonů, po čemž protesty znovu zesílily.
Na základě výroku ústavního soudu mají být nyní legální už jen potraty z důvodu ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění či incestu. Přitom na vady plodu připadá v Polsku drtivá většina legálních interrupcí. Podle agentury AP předloni tvořily přibližně 98 procent z 1110 těchto zákroků. Některé Polky tvrdí, že raději nebudou mít vůbec děti, pokud přijdou o možnost přerušit těhotenství v případě závažných vad plodu.
