Více než tři měsíce od uzavření příměří se frekvence útoků mezi Izraelem a teroristy z Hamásu snížila a do Pásma Gazy se daří dostat jídlo, jinak ale situace Palestinců zůstává zoufalá. Z měst jsou ruiny a statisíce lidí pobývají v provizorních stanech. Hamás sice oficiálně podporuje technokratickou správu Pásma, zbraně ale neodevzdal. A Izrael v mezičase podle médií tiše podporuje tajné „humanitární vysídlování“ Gazy.
Současný klid zbraní vstoupil v platnost loni 10. října. Obě strany se obviňují z jeho porušování. „Když pojedete k hranici, uslyšíte co chvíli z Gazy exploze nebo střelbu. Slovo příměří není synonymem slova ,mír‘ a v Gaze je to vidět – a slyšet. Podobá se to situaci na jihu Libanonu, kde příměří Izraele s Hizballáhem také neznamenalo, že by nastala éra sbratření národů. Laicky řečeno – jen se střílí míň než dřív. Izraelské pozemní síly v Gaze nepostupují. Palestinští ozbrojenci ale dál sporadicky útočí na síly židovského státu a Izrael sporadicky útočí na cíle v Gaze,“ hodnotí vývoj blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
Ze satelitních snímků a svědectví, které obdržela agentura Reuters, vyplývá, že Izrael v prosinci přesunul betonové bloky označující „žlutou linii“ příměří hlouběji do jedné z historických čtvrtí Gazy Tuffáh, čímž porušil dohodu. Došlo tak k vysídlení dalších Palestinců a zničení řady budov, píše Reuters s tím, že k podobné situaci mělo dojít i v Chán Júnisu na jihu enklávy, kde měla armáda v prosinci umístit bloky stovky metrů za linii.
Síly židovského státu posun linie popřely. „(Armáda) vizuálně vyznačuje žlutou linii v souladu s terénními a topografickými podmínkami a v rámci nezbytné operační činnosti k řešení hrozeb v oblasti,“ uvedly bez předložení důkazů.
Stovky mrtvých v době klidu zbraní
Armáda v posledních měsících opakovaně střílela na osoby, které označuje za teroristy a které podle ní překračují „žlutou linii“ a představují bezprostřední hrozbu pro její vojáky. Pokračuje také v cílených vzdušných úderech a zvláštních operacích po celé Gaze.
Palestinské úřady pod správou Hamásu upozorňují na vysoký počet civilních obětí. Podle Dětského fondu UNICEF bylo od začátku klidu zbraní v Gaze zabito i nejméně sto dětí. Dohromady bylo při izraelských útocích podle palestinského ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem zabito téměř pět set Palestinců z celkem 71 tisíc mrtvých. Čísla však nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.
Židovský stát přišel během války celkem o 471 vojáků, uvádí izraelská diplomacie, z toho čtyři zahynuli během stávajícího klidu zbraní, píše Reuters.
Navýšený dovoz potravin
Životní podmínky v enklávě zůstávají nuzné. Prakticky celá populace čítající více než dva miliony lidí se nyní tísní zhruba na třetině území Pásma, většinou v provizorních stanech a poškozených budovách. Nezávislá vyšetřovací komise OSN loni v září, tedy před uzavřením nynějšího příměří, označila počínání Izraele v Gaze za genocidu, což Jeruzalém odmítl.
Během příměří se alespoň ke Gazanům dostává jídlo. Po loňské několikaměsíční blokádě totiž enklávu sužoval hladomor, upozornila tehdy OSN. Ta spolu se svými partnery dodala do enklávy od loňského 10. října 165 tisíc tun humanitární pomoci. Jen během prvních dvou měsíců příměří obdrželo potravinové balíčky přes 1,3 milionu lidí a bylo doručeno přes 1,5 milionu teplých jídel Gazanům v nouzi.
„Dovoz potravin se výrazně zlepšil, ostatních věcí nikoliv. Podobně jako už před 7. říjnem 2023 se Izrael zdráhá do Pásma pouštět produkty, které se dají vojensky upotřebit. Kovy se můžou použít na zbraně nebo rakety, cement na budování tunelů. A Hamás si uvalováním daní na importované zboží opatřuje peníze,“ konstatoval Borek.
Místo ulic špinavé kanály
OSN se zasloužila o opravy některých silnic či nemocnic, odklízení trosek a znovuotevření distribučních míst pomoci. Jedná se ale jen o dočasnou „náplast“, upozornila v polovině ledna Olga Čerevková z Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA).
Válka, kterou odstartoval v říjnu 2023 brutální útok Hamásu na židovský stát, proměnila Pásmo v ruiny. Pod troskami je množství nevybuchlé munice, kvůli kontaminované vodě se v oblasti šíří nemoci a městské ulice vypadají jako kanály plné špíny, píše agentura AP.
„Humanitární situace a krize v Gaze zdaleka neskončila. Životy Palestinců v Gaze jsou i nadále definovány vysídlením, traumatem, nejistotou a strádáním,“ upozornila Čerevková. „Nálety, ostřelování a ozbrojené střety pokračují a denně jsou hlášeny civilní oběti. Většina Gazy leží v troskách a potřeby daleko převyšují naše úsilí o jejich uspokojení,“ popsala situaci pracovnice OCHA.
V enklávě zůstává v provozu méně než čtyřicet procent zdravotnických zařízení a školní potřeby pro děti, které už druhým rokem nechodí do školy, nesmí přes hranice, uvádí OSN. Situaci ještě výrazně zhoršily zimní bouře doprovázené bleskovými záplavami.
Zákaz pro desítky humanitárních organizací
Izrael navíc od začátku roku zakázal činnost desítkám humanitárních organizací poskytujících pomoc v Gaze, které podle něj nesplnily pokyny pro sdílení informací o zaměstnancích, o financování a o své činnosti. Postup židovského státu kritizovaly Evropská unie i generální tajemník OSN António Guterres.
„Dne 31. prosince 2025 vypršela naše registrace pro práci v Gaze a na Západním břehu. Podle oficiálního sdělení izraelských úřadů bychom měli ukončit naše aktivity do 1. března 2026. Od Nového roku nebyl umožněn vstup našim mezinárodním kolegům a kolegyním ani dovoz zásob, včetně léků a dalšího důležitého materiálu. Přesto v oblasti v tuto chvíli stále působíme a naše týmy dál tamním lidem poskytují zdravotní péči,“ informují na webu Lékaři bez hranic.
Některé organizace uvedly, že dosud neposkytly údaje o svých palestinských zaměstnancích, neboť se obávají, že by se mohli stát cílem izraelské armády. Lékaři bez hranic žádají o informace, jak by tato data byla uchovávána a kdo by k nim měl přístup, a také o schůzku s izraelskými úřady, zatím ale bez odezvy. „Věříme, že naše obavy jsou oprávněné. Izraelskými silami bylo za poslední dva roky zabito již patnáct našich kolegů,“ prohlásila organizace.
Čerevková poukázala také na častá zpoždění na hraničních přechodech a omezené humanitární koridory. Dovoz stanů, stavebního materiálu a strojů zůstává omezený. Palestinci na místě si ale stěžují, že bez těžké techniky nelze rekonstrukci Gazy provést, natož z ní udělat „riviéru Blízkého východu“, jak slibuje americký prezident Donald Trump a jeho okolí.
V Pásmu se nachází více než 60 milionů tun sutin, což je dost na naplnění téměř tří tisíc kontejnerových lodí. Jejich odstranění může trvat více než sedm let, přičemž bude zapotřebí další čas na odminování, uvedl Úřad OSN pro projektové služby (UNOPS).
Možné otevření Rafahu
Tento týden by mohl být znovuotevřen přechod Rafah z Egypta jako součást dvacetibodového plánu amerického prezidenta pro Pásmo Gazy. Jeruzalém tento krok podmínil nalezením posledního izraelského rukojmího Rana Gviliho, což se podařilo v pondělí, oznámila armáda.
Přechod byl uzavřel v květnu 2024 v průběhu války s Hamásem. Znovuotevření Izraelem kontrolovaného Rafahu je důležité pro navýšení přísunu humanitární pomoci do Pásma i pro cestování jeho obyvatel za různými účely včetně zdravotních důvodů.
Podle serveru Times of Israel (ToI) se očekává, že hraniční přechod budou obsluhovat Palestinci napojení na palestinskou samosprávu se sídlem v Ramalláhu a budou jej monitorovat pracovníci EU, jako tomu bylo během příměří mezi Izraelem a Hamásem na začátku roku 2025.
Podle agentury Reuters Jeruzalém plánuje omezit počet Palestinců vracejících se do enklávy přes Rafah tak, aby počet odcházejících převyšoval počet příchozích. Podle zdrojů Reuters Jeruzalém usiluje o zřízení vojenského kontrolního stanoviště uvnitř Pásma, kde by byli všichni přicházející a odcházející Palestinci podrobeni bezpečnostním kontrolám.
Není nicméně jasné, co čeká ty, kterým nebude vstup umožněn. Izraelská armáda ani úřad izraelského premiéra se k věci nevyjádřily.
Tajné „humanitární vysídlování“
Někteří izraelští představitelé v minulosti hovořili o podpoře emigrace Palestinců z Pásma Gazy, popírali však, že by usilovali o nucené vystěhování. Palestinci jsou velmi citliví na jakékoli náznaky, že by obyvatelé Pásma mohli být vyhnáni nebo že by těm, kteří dočasně odejdou, mohl být zakázán návrat, podotýká ToI.
V současné době existují čtyři způsoby, jak mohou Gazané opustit zdevastovanou enklávu přes hraniční přechod Kerem Šalom. Jedním je vycestování za účelem lékařského ošetření, druhým evakuace rodin či jednotlivců v koordinaci mezi evropskými konzuláty a Izraelem, třetím studentská stipendia a čtvrtým pak takzvaná „humanitární evakuace“, na niž dohlíží organizace al-Majd Europe, kterou palestinští představitelé obvinili z účasti na vysídlování, píše web The New Arab.
Organizace al-Majd Europe nabízí Palestincům možnost zaplatit zhruba dva tisíce dolarů za místo na charterových letech do zemí, jako je Indonésie a Jižní Afrika. Na webu uvádí, že byla založena v Německu a má kanceláře ve východním Jeruzalémě, ačkoli listopadové vyšetřování izraelského listu Ha'arec došlo k závěru, že není registrována ani v jednom z těchto míst.
Ha'arec také zjistil, že izraelský Úřad pro dobrovolnou emigraci při ministerstvu obrany odkázal firmu na izraelskou armádu, aby pomohla s koordinací odjezdů z enklávy. Podle svědectví cestujících a úředníků se spíše ale tyto odjezdy podobají pašeráckým operacím. Letadlo plné Palestinců z Gazy loni v listopadu překvapilo JAR, která následně zahájila vyšetřování poté, co cestující uvázli několik hodin na tamním letišti.
„Pro část izraelské pravice je emigrace Palestinců z Gazy stále aktuální. Jejich perspektivou není soužití s nimi možné a dysfunkční Gaza zůstane zdrojem neklidu, zatímco v arabských zemích jsou miliony čtverečních kilometrů, na kterých by se mohli palestinští Arabové usadit, stejně jako se po roce 1948 miliony Židů z celého světa, včetně arabských zemí, přestěhovaly do Izraele,“ uvedl Borek.
Podobné akce typu letadla do JAR ale podle zpravodaje nic neřeší. „Gaza má přes dva miliony obyvatel. Zároveň je evidentní, že Palestinci, zdaleka ne jen stoupenci Hamásu, si uvědomují, že právě to, že neodejdou ze své vlasti, zaručuje palestinské kauze její trvanlivost. Palestinská identita je založena na půdě, území, domovině. Je otázkou, zda po otevření hraničního přechodu v Rafahu nebude tato oficiální a drtivou většinou Palestinců deklarovaná pozice ,nikam neodejdeme‘ konfrontována s živelnou emigrací ze zničeného Pásma,“ poznamenal Borek.
Skutečnou moc v Gaze má Hamás, říká Borek
Židovský stát nyní podporuje otevření Rafahu směrem do Egypta, ve směru do Gazy se ale obává, že teroristé se touto cestou dostanou k dalším zbraním a penězům, a to v době, kdy Hamás stále ovládá více než třetinu enklávy.
„Na Blízkém východě je to jinak než ve střední Evropě. Moc nemá ten, komu u vchodu visí mosazná cedulka s nápisem ,ministerstvo‘, ale ten, kdo má zbraně, z koho jde strach. V tomto ohledu má skutečnou moc v Gaze Hamás. Všimněme si, jak ochotně říká, že mu nevadí vznik technokratické prozatímní vlády nad Gazou, ale zároveň odmítá odevzdat své zbraně, natož ukončit svou existenci,“ upozornil Borek.
Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) Izrael tiše podporuje nové palestinské milice, které přebývají v izraelské zóně vlivu, ale útočí na Hamás za takzvanou „žlutou linií“. Většina milicí se nachází na jihu enklávy poblíž Rafahu, kde se nachází nejvíc izraelských vojáků, píše americký list.
Už před říjnovým příměřím Jeruzalém většinou prostřednictvím tajné služby Šin bet, ale někdy i v koordinaci s armádou, poskytoval různé formy podpory ozbrojeným skupinám, jako je Abú Šabáb. Když byl loni 4. prosince smrtelně zraněn lídr této milice, byl převezen do nemocnice v Izraeli.
Od začátku klidu zbraní se však tyto skupiny drží spíše v ústraní, protože židovský stát by mohl být vnímán jako někdo, kdo podkopává příměří. Začátkem tohoto měsíce se nicméně lídr jedné z milicí Husám al-Astal pochlubil zabitím policejního úředníka na území kontrolovaném Hamásem a pohrozil, že v plánu jsou další podobné útoky, uvedl WSJ.
Izraelská podpora těchto nových milicí je značná i v posledních měsících, sdělili americkému deníku izraelští představitelé a vojenští záložníci. Jeruzalém podle nich poskytuje těmto skupinám leteckou podporu z dronů a sdílí s nimi zpravodajské informace, zbraně, ale také cigarety a potraviny.
Milice pak útočí v oblastech, jako je al-Mavásí západně od Chán Júnisu, kde jsou údery pro armádu nyní zapovězené. Na pozici Hamásu sice podobné akce nemají výraznější vliv, do určité míry ale podrývají obraz neporazitelnosti této teroristické skupiny jakožto vládce Gazy, poznamenal server The Jerusalem Post.
Načítání...
Nástup technokratů
Zvláštní zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff v polovině ledna oznámil zahájení druhé fáze dvacetibodového Trumpova plánu na ukončení konfliktu. V této fázi se očekává, že Izrael stáhne své jednotky dále z Pásma, přičemž Hamás odevzdá zbraně a předá kontrolu nad správou tohoto území do rukou palestinských technokratů.
Vzniku tohoto technokratického výboru vyjádřilo podporu vedle Hamásu či Palestinského islámského džihádu i hnutí Fatah, jehož vůdcem je Mahmúd Abbás, prezident palestinské autonomie sídlící v Ramalláhu na okupovaném Západním břehu.
„Perspektivou Hamásu je výhodné, když někdo jiný bude řešit odvoz trosek a výplaty mezd učitelům a lékařům, zatímco on si ponechá zbraně, a tudíž reálnou moc. A bude šedou eminencí, bez které se o ničem nerozhodne,“ poznamenal k postoji Hamásu Borek.
Technokratický výbor bude pracovat po přechodnou dobu dvou let, řekl tento měsíc egyptské stanici al-Káhira předseda výboru Alí Šaas. Prioritou podle něj nyní bude řešení humanitární situace v Pásmu. „Problematika bydlení je klíčová, vzhledem ke zničení 85 procent obydlí,“ uvedl Šaas s tím, že je potřeba zajistit důstojnost pro palestinské obyvatele, kteří přežívají v nouzových stanech.
Trumpův plán předpokládal rovněž vznik Rady pro mír, která bude na činnost tohoto výboru dohlížet a která byla oficiálně ustavena minulý týden. Plán počítá rovněž s působením mezinárodních stabilizačních sil v Pásmu.
„Americký plán je, že budou natolik jasné a trvalé záruky, že Hamás přestane být hrozbou pro Izrael, takže bude moci začít velkolepá rekonstrukce Pásma. Problém je, že Izrael už podobných vizí slyšel mnoho. Západní politici, humanitární organizace nebo televizní diváci zatleskají začátku éry míru. Jenže pro Izrael toto není otázka politického a morálního kýče,“ podotkl Borek. „Židovský stát musí řešit nejen to, co bude letos a příští rok, ale i to, co bude za dvacet a padesát let,“ dodal o postoji Jeruzaléma zpravodaj.
