V Minsku opět demonstrovalo nejméně sto tisíc lidí, přes čtyři stovky z nich policisté zatkli

V mnohých běloruských městech pokračují demonstrace proti režimu prezidenta Alexandra Lukašenka. V Minsku se podle médií k „Pochodu hrdinů“ sešlo přinejmenším sto tisíc lidí, podobně jako předchozí neděle. Na řadě míst metropole zatarasily zástupu cestu policejní kordony posílené jednotkami ministerstva vnitra. Policie oznámila, že jen v Minsku zadržela přes čtyři sta protestujících, informace o zatýkání však přišly i z dalších měst.

Demonstrace, která se koná pod heslem „Pochod hrdinů“, je věnována zatčené čelné představitelce opozice Maryji Kalesnikavové a dalším vedoucím osobnostem protestního hnutí, které jsou buď vězněny, nebo je úřady brutálními výhrůžkami vyhnaly ze země. Agentura DPA napsala, že podle pozorovatelů se v metropoli tentokrát sešlo na 150 tisíc odpůrců Lukašenka, každopádně jich přišlo víc než minulou neděli.

Hlavní zástup demonstrantů se v Minsku podle médií večer kolem osmé hodiny (19:00 SELČ) rozešel. Otevřelo znovu všech sedm stanic metra v centru, které byly během protestů uzavřené, a úřady už také přestaly blokovat mobilní internet, aby znesnadnily komunikaci mezi demonstranty.

Vnitro popřelo a později potvrdilo varovný výstřel

Podle zpravodaje ruské státní agentury TASS se v Minsku demonstranti scházeli do centra z různých čtvrtí. Cestu jim ale v některých místech zablokovali policisté a policejní auta. Náměstí Nezávislosti, kde se protestující tradičně scházejí, odřízly zábrany postavené v přilehlých ulicích. Nestátní běloruský server Tut.by psal i o vojenské technice a vozech s ostnatým drátem.

Dlouhý zástup v několika kolonách obešel Palác nezávislosti, který je reprezentativním sídlem prezidenta Lukašenka a střeží ho silné oddíly vyzbrojených příslušníků vojsk ministerstva vnitra. Stojí tam také připravené antony k přepravování zatčených lidí, autobusy a vodní děla.

Média přinesla informaci o varovném výstřelu, který podle nich vůči demonstrantům padl v blízkosti Lukašenkova sídla. Ministerstvo vnitra nejprve reagovalo konstatováním, že mu nic takového není známo, ale později na základě záběrů zachycujících tuto událost přiznalo, že vystřelil policista, aby „zastavil nezákonné akce“ skupiny lidí.

Podle TASS začala policie zatýkat lidi směřující na demonstrace ještě před začátkem protestů. Zpravodaj agentury večer rovněž informoval, že na některých místech policie proti demonstrantům použila slzný plyn. Ministerstvo vnitra podle Tut.by sdělilo, že k 19:00 (18:00 SELČ) bylo zadrženo více než čtyři sta účastníků protestu v Minsku.

Demonstruje se i v dalších městech

Zřejmě několik desítek lidí policisté zadrželi i v dalších městech. Tut.by informoval o demonstracích například v Grodnu, Gomelu, Lidě, Babrujsku, Vaukavysku, Baranavičy, Navapolacku, Navagrudaku, Mogilevu.

Tvrdě si policisté počínali při zatýkání mimo jiné v Brestu, kde také použili k rozhánění lidí vodní dělo, a ve Vitebsku. Brutalitu dokumentují rovněž záběry z města Žodzina, kde jeden z policistů úderem do obličeje srazil k zemi ženu, která jej ničím neprovokovala.

Bělorusko zažívá největší protesty od vyhlášení nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Vypukly po prezidentských volbách z 9. srpna, po nichž se jasným vítězem prohlásil Lukašenko, který zemi vládne tvrdou rukou už 26 let.

Opozice ale výsledky považuje za zfalšované, neuznala je ani Evropská unie. Každou neděli se podle odhadů opozice i novinářů protestů v Minsku účastní kolem sta tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéfové amerických imigračních úřadů vypovídali před sněmovním výborem

Ředitelé amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE), Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP) a americké imigrační služby USCIS vypovídali v úterý odpoledne SEČ před výborem pro vnitřní bezpečnost Sněmovny reprezentantů. Šlo o jejich první svědectví od zastřelení dvou Američanů imigračními agenty v Minneapolisu a od částečného stažení federálních agentů z Minnesoty.
16:06Aktualizovánopřed 41 mminutami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
13:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Babiš, Fico a Stocker chtějí na summitu EU mluvit o cenách elektřiny

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) v úterý rokoval se slovenským protějškem Robertem Ficem (Smer) a rakouským kancléřem Christianem Stockerem v takzvaném Slavkovském formátu. Podle Fica se trojice státníků shodla, že EU nemůže konkurovat zejména v cenách elektřiny, což chce artikulovat směrem k Evropské komisi i na čtvrtečním neformálním summitu Evropské rady v Belgii. Podle Stockera je posílení konkurenceschopnosti nutné k překonání stávající krize. Babiš opět zkritizoval emisní povolenky.
16:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Patrioti pro Evropu vyloučili Bartůšek kvůli poškození dobrého jména, řekl Knotek

Patrioti pro Evropu (PfE) vyloučili českou europoslankyni Nikolu Bartůšek (Přísaha) z důvodu poškození dobrého jména frakce, sdělil lídr české delegace v této parlamentní skupině a europoslanec za hnutí ANO Ondřej Knotek. Deník N s odkazem na své zdroje ve frakci uvedl, že PfE vyloučili Bartůšek, protože s europoslancem Ondřejem Dostálem (Stačilo!) navzájem pomohli svým partnerům k práci v Evropském parlamentu (EP). Podle Bartůšek na ni ovšem byl vyvíjen tlak, aby vystoupila z hnutí Přísaha.
12:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusko dle Kyjeva chce, aby si rodiny zajatých vojáků registrovaly Starlink

Ruská armáda využívá rodiny ukrajinských vojáků v ruském zajetí k tomu, aby na sebe registrovaly terminály satelitního systému Starlink, upozornil ukrajinský koordinační štáb pro otázky válečných zajatců. Společnost SpaceX, pod který Starlink spadá, nedávno zablokovala terminály, které Moskva používala k dronovým útokům proti sousední zemi. Na Ukrajině zároveň vznikl seznam povolených zařízení.
před 3 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 8 hhodinami

Začernění v Epsteinových spisech neskrývá jen jména obětí, potvrdili kongresmani

Ve složkách týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina byla začerněna jména nejméně šesti osob, které nebyly mezi oběťmi, naznačil podle CNN republikánský kongresman Thomas Massie spolu s demokratickým kongresmanem Ro Khannou. Oba měli v pondělí poprvé možnost prohlédnout nezačerněnou verzi spisů ministerstva spravedlnosti.
před 8 hhodinami

Česko si polepšilo v žebříčku vnímání korupce. Slovensko se dál propadá

Česko si loni polepšilo v celosvětovém žebříčku vnímání korupce. Umístilo se na 39. místě, zatímco předloni bylo 46. Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnila mezinárodní organizace Transparency International (TI). Pohoršilo si naopak Slovensko, které se v roce 2024 umístilo na 59. a loni až 61. místě. Nejlépe hodnocené ze 182 zemí je letos opět Dánsko.
08:07Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...