V Minsku opět demonstrovalo nejméně sto tisíc lidí, přes čtyři stovky z nich policisté zatkli

V mnohých běloruských městech pokračují demonstrace proti režimu prezidenta Alexandra Lukašenka. V Minsku se podle médií k „Pochodu hrdinů“ sešlo přinejmenším sto tisíc lidí, podobně jako předchozí neděle. Na řadě míst metropole zatarasily zástupu cestu policejní kordony posílené jednotkami ministerstva vnitra. Policie oznámila, že jen v Minsku zadržela přes čtyři sta protestujících, informace o zatýkání však přišly i z dalších měst.

Demonstrace, která se koná pod heslem „Pochod hrdinů“, je věnována zatčené čelné představitelce opozice Maryji Kalesnikavové a dalším vedoucím osobnostem protestního hnutí, které jsou buď vězněny, nebo je úřady brutálními výhrůžkami vyhnaly ze země. Agentura DPA napsala, že podle pozorovatelů se v metropoli tentokrát sešlo na 150 tisíc odpůrců Lukašenka, každopádně jich přišlo víc než minulou neděli.

Hlavní zástup demonstrantů se v Minsku podle médií večer kolem osmé hodiny (19:00 SELČ) rozešel. Otevřelo znovu všech sedm stanic metra v centru, které byly během protestů uzavřené, a úřady už také přestaly blokovat mobilní internet, aby znesnadnily komunikaci mezi demonstranty.

Vnitro popřelo a později potvrdilo varovný výstřel

Podle zpravodaje ruské státní agentury TASS se v Minsku demonstranti scházeli do centra z různých čtvrtí. Cestu jim ale v některých místech zablokovali policisté a policejní auta. Náměstí Nezávislosti, kde se protestující tradičně scházejí, odřízly zábrany postavené v přilehlých ulicích. Nestátní běloruský server Tut.by psal i o vojenské technice a vozech s ostnatým drátem.

Dlouhý zástup v několika kolonách obešel Palác nezávislosti, který je reprezentativním sídlem prezidenta Lukašenka a střeží ho silné oddíly vyzbrojených příslušníků vojsk ministerstva vnitra. Stojí tam také připravené antony k přepravování zatčených lidí, autobusy a vodní děla.

Média přinesla informaci o varovném výstřelu, který podle nich vůči demonstrantům padl v blízkosti Lukašenkova sídla. Ministerstvo vnitra nejprve reagovalo konstatováním, že mu nic takového není známo, ale později na základě záběrů zachycujících tuto událost přiznalo, že vystřelil policista, aby „zastavil nezákonné akce“ skupiny lidí.

Podle TASS začala policie zatýkat lidi směřující na demonstrace ještě před začátkem protestů. Zpravodaj agentury večer rovněž informoval, že na některých místech policie proti demonstrantům použila slzný plyn. Ministerstvo vnitra podle Tut.by sdělilo, že k 19:00 (18:00 SELČ) bylo zadrženo více než čtyři sta účastníků protestu v Minsku.

Demonstruje se i v dalších městech

Zřejmě několik desítek lidí policisté zadrželi i v dalších městech. Tut.by informoval o demonstracích například v Grodnu, Gomelu, Lidě, Babrujsku, Vaukavysku, Baranavičy, Navapolacku, Navagrudaku, Mogilevu.

Tvrdě si policisté počínali při zatýkání mimo jiné v Brestu, kde také použili k rozhánění lidí vodní dělo, a ve Vitebsku. Brutalitu dokumentují rovněž záběry z města Žodzina, kde jeden z policistů úderem do obličeje srazil k zemi ženu, která jej ničím neprovokovala.

Bělorusko zažívá největší protesty od vyhlášení nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Vypukly po prezidentských volbách z 9. srpna, po nichž se jasným vítězem prohlásil Lukašenko, který zemi vládne tvrdou rukou už 26 let.

Opozice ale výsledky považuje za zfalšované, neuznala je ani Evropská unie. Každou neděli se podle odhadů opozice i novinářů protestů v Minsku účastní kolem sta tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. V noci na sobotu o tom podle Reuters rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 49 mminutami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 7 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 10 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 10 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...