Běloruská policie zadržela dvě desítky novinářů v Minsku, kde se měl konat další protest. Mezi zadrženými jsou západní, běloruští i ruští reportéři. Ruský prezident Vladimir Putin předtím řekl, že ho Alexandr Lukašenko požádal o vytvoření záložních policejních sil. Slíbil přitom, že je použije jen v případě, že se situace v zemi vymkne kontrole, což se zatím nestalo. Běloruskem otřásají protesty a stávky kritizující volby z 9. srpna jako zfalšované a požadující Lukašenkovo odstoupení, nové volby, propuštění politických vězňů a potrestání viníků brutálních policejních zásahů.
V Minsku zadrželi dvě desítky novinářů. Putin vytvořil policejní zálohu pro Lukašenka
Mezi zadrženýnmi jsou zpravodajové západních tiskových agentur Reuters a Associated Press a ruské státní agentury TASS. „Novináři byli zadrženi kvůli ověření totožnosti,“ řekla agentuře Interfax policejní mluvčí. Policisté jim zabavili telefony a doklady, uvedla agentura Reuters s odvoláním na očitého svědka. Upřesnila, že se chystali sledovat opoziční protesty v centru hlavního města.
Policisté odvezli zadržené novináře mikrobusem na jednu z policejních stanic. Mluvčí ministerstva vnitra podle Interfaxu ujistila, že pokud novináři mají v pořádku doklady a akreditace, budou propuštěni. Mluvčí ruského velvyslanectví agentuře řekl, že zprávy o zadržení ruských novinářů ambasáda ověřuje.
Těžkooděnci také vytlačovali z náměstí Nezávislosti demonstranty, kterých se sešly řádově tisíce. Z davu si vybírali jednotlivce a zadržovali je, píše portál Tut.by. Lidé volali „Hanba!“ a „Každý den (budou pokračovat protesty)!“ uvedl web s tím, že pořádkové síly se z náměstí prakticky stáhly a rozešla se i demonstrace.
Ruská záloha
Dopoledne se k situaci v Bělorusku na státní televizi Rossija 1 vyjádřil prezident Putin: „V rozhovoru s Alexandrem Grigorijevičem (Lukašenkem) jsme dospěli k závěru, že nyní taková potřeba neexistuje, a já doufám, že ani existovat nebude. Proto tuto zálohu nevyužíváme.“
Pochválil běloruskou policii, že si při nynějších událostech v zemi vede dostatečně zdrženlivě. Běloruští policisté v prvních dnech použili vůči demonstrantům neobvykle násilné metody, později se zcela stáhli a v tomto týdnu opět začali proti demonstrantům zasahovat, ale o poznání mírněji než na počátku.
Opozice se ohradila
Koordinační rada reprezentující spojenou opozici proti Lukašenkovi se proti Putinovým slovům ohradila: „Koordinační rada považuje za nepřípustné vytvoření na území Ruské federace či jiného státu ozbrojených uskupení, určených k nasazení v Bělorusku. Odporuje to mezinárodnímu právu a postoji běloruské společnosti.“ Podle názoru rady lze pasáží obranných smluv o poskytnutí pomoci spojeneckému státu použít jedině v případě ozbrojeného napadení, ale demonstrace v Bělorusku mají „výlučně pokojný charakter“.
Představitelka rady Marija Kolesnikovová, která reprezentuje štáb vyřazeného kandidáta Viktara Babaryky, předtím sdělila, že nepovažuje Putinova slova za hrozbu. „Všichni už pochopili, že prezident Běloruska je natolik slabý a natolik neschopný naslouchat přáním svého lidu, že je připraven prosit o pomoc sousední země. Přitom z toho celou dobu obviňoval nás,“ uvedla pro web RBK. Odkazovala tak na fakt, že Babaryka dvacet let pracoval pro banku patřící ruskému Gazpromu a Lukašenko před volbami naznačoval, že Rusko se ho skrze něj pokouší svrhnout.
O vztazích k Putinovu režimu ve čtvrtek také ve dvou rozhovorech mluvila opoziční kandidátka na prezidentku Svjatlana Cichanouská. Rádiu Echo Moskvy sdělila, že si dosud nevšimla žádné kremelské podpory Lukašenkovi kromě gratulace k vítězství ve volbách. Doplnila, že ji zatím nikdo z Kremlu nekontaktoval. V rozhovoru s Deutsche Welle ujistila, že pokud jí Putin zavolá, „najde slova, aby s ním pohovořila“.
O tom, že Putin by mohl pomoci překonat krizi v zemi, hovořila už ve středu také další představitelka Koordinační rady a nositelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová.
Výzva z Polska a sankce EU
Polská vláda v reakci na čtvrteční Putinova slova vyzvala Rusko, aby okamžitě odstoupilo od plánů vojenského zásahu v Bělorusku pod falešnou záminkou „obnovení kontroly“. Napsal to premiér Mateusz Morawiecki na Twitteru. Dodal, že ruská intervence by představovala „nepřátelský akt, porušení mezinárodního práva a lidských práv Bělorusů, kteří by měli svobodně rozhodovat o vlastním osudu“.
Situací se zabýval také summit ministrů zahraničí EU. Unie se už předběžně dohodla na zavedení sankcí proti Lukašenkovu režimu, nyní pracuje na jejich konkrétní podobě. „Chceme uvalit sankce na ty, kteří se podíleli na padělání voleb, kteří použili násilí proti lidem, kteří je posílají do vězení a kteří pronásledují demonstranty,“ řekl před čtvrteční schůzkou eurokomisař pro sousedskou politiku a rozšíření Olivér Várhelyi.
Ministři na čtvrtečním jednání sankční listinu neschválí, neboť jejich jednání je neformální, bude tedy bez závěrů a rozhodnutí. „Diskutuje se o tom, zda prezidenta Lukašenka na sankční seznam zařadit, či nikoli. Čekáme, že nějaký závěr z toho budeme mít později večer, či zítra ráno,“ řekl český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). „Panuje shoda na tom, kdo na seznamu bude,“ uvedl. Podle informací ČTK by jich mohlo být asi dvacet.
„Myslím, a to je i moje pozice, že Lukašenko na seznam patří. Otázka je, jestli jej zařadit na seznam v tuto chvíli, či pokud se bude situace dále zhoršovat,“ doplnil Petříček s tím, že je třeba zvážit, zda by krok neohrozil dialog, o který opozice režim žádá a jehož zahájení Evropská unie podporuje.
Várhelyi dodal, že Evropská komise se chystá podpořit Bělorusy 53 miliony eur (asi 1,4 miliardy korun). Tato suma zamíří k občanské společnosti, obětem pronásledování a podpoří úsilí o zvládnutí pandemie koronaviru.