V Minsku zadrželi dvě desítky novinářů. Putin vytvořil policejní zálohu pro Lukašenka

Běloruská policie zadržela dvě desítky novinářů v Minsku, kde se měl konat další protest. Mezi zadrženými jsou západní, běloruští i ruští reportéři. Ruský prezident Vladimir Putin předtím řekl, že ho Alexandr Lukašenko požádal o vytvoření záložních policejních sil. Slíbil přitom, že je použije jen v případě, že se situace v zemi vymkne kontrole, což se zatím nestalo. Běloruskem otřásají protesty a stávky kritizující volby z 9. srpna jako zfalšované a požadující Lukašenkovo odstoupení, nové volby, propuštění politických vězňů a potrestání viníků brutálních policejních zásahů.

Mezi zadrženýnmi jsou zpravodajové západních tiskových agentur Reuters a Associated Press a ruské státní agentury TASS. „Novináři byli zadrženi kvůli ověření totožnosti,“ řekla agentuře Interfax policejní mluvčí. Policisté jim zabavili telefony a doklady, uvedla agentura Reuters s odvoláním na očitého svědka. Upřesnila, že se chystali sledovat opoziční protesty v centru hlavního města.

Policisté odvezli zadržené novináře mikrobusem na jednu z policejních stanic. Mluvčí ministerstva vnitra podle Interfaxu ujistila, že pokud novináři mají v pořádku doklady a akreditace, budou propuštěni. Mluvčí ruského velvyslanectví agentuře řekl, že zprávy o zadržení ruských novinářů ambasáda ověřuje.

Těžkooděnci také vytlačovali z náměstí Nezávislosti demonstranty, kterých se sešly řádově tisíce. Z davu si vybírali jednotlivce a zadržovali je, píše portál Tut.by. Lidé volali „Hanba!“ a „Každý den (budou pokračovat protesty)!“ uvedl web s tím, že pořádkové síly se z náměstí prakticky stáhly a rozešla se i demonstrace.

Ruská záloha

Dopoledne se k situaci v Bělorusku na státní televizi Rossija 1 vyjádřil prezident Putin: „V rozhovoru s Alexandrem Grigorijevičem (Lukašenkem) jsme dospěli k závěru, že nyní taková potřeba neexistuje, a já doufám, že ani existovat nebude. Proto tuto zálohu nevyužíváme.“

Pochválil běloruskou policii, že si při nynějších událostech v zemi vede dostatečně zdrženlivě. Běloruští policisté v prvních dnech použili vůči demonstrantům neobvykle násilné metody, později se zcela stáhli a v tomto týdnu opět začali proti demonstrantům zasahovat, ale o poznání mírněji než na počátku.

Opozice se ohradila

Koordinační rada reprezentující spojenou opozici proti Lukašenkovi se proti Putinovým slovům ohradila: „Koordinační rada považuje za nepřípustné vytvoření na území Ruské federace či jiného státu ozbrojených uskupení, určených k nasazení v Bělorusku. Odporuje to mezinárodnímu právu a postoji běloruské společnosti.“ Podle názoru rady lze pasáží obranných smluv o poskytnutí pomoci spojeneckému státu použít jedině v případě ozbrojeného napadení, ale demonstrace v Bělorusku mají „výlučně pokojný charakter“.

Představitelka rady Marija Kolesnikovová, která reprezentuje štáb vyřazeného kandidáta Viktara Babaryky, předtím sdělila, že nepovažuje Putinova slova za hrozbu. „Všichni už pochopili, že prezident Běloruska je natolik slabý a natolik neschopný naslouchat přáním svého lidu, že je připraven prosit o pomoc sousední země. Přitom z toho celou dobu obviňoval nás,“ uvedla pro web RBK. Odkazovala tak na fakt, že Babaryka dvacet let pracoval pro banku patřící ruskému Gazpromu a Lukašenko před volbami naznačoval, že Rusko se ho skrze něj pokouší svrhnout.

O vztazích k Putinovu režimu ve čtvrtek také ve dvou rozhovorech mluvila opoziční kandidátka na prezidentku Svjatlana Cichanouská. Rádiu Echo Moskvy sdělila, že si dosud nevšimla žádné kremelské podpory Lukašenkovi kromě gratulace k vítězství ve volbách. Doplnila, že ji zatím nikdo z Kremlu nekontaktoval. V rozhovoru s Deutsche Welle ujistila, že pokud jí Putin zavolá, „najde slova, aby s ním pohovořila“.

O tom, že Putin by mohl pomoci překonat krizi v zemi, hovořila už ve středu také další představitelka Koordinační rady a nositelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová.

Výzva z Polska a sankce EU

Polská vláda v reakci na čtvrteční Putinova slova vyzvala Rusko, aby okamžitě odstoupilo od plánů vojenského zásahu v Bělorusku pod falešnou záminkou „obnovení kontroly“. Napsal to premiér Mateusz Morawiecki na Twitteru. Dodal, že ruská intervence by představovala „nepřátelský akt, porušení mezinárodního práva a lidských práv Bělorusů, kteří by měli svobodně rozhodovat o vlastním osudu“.

Situací se zabýval také summit ministrů zahraničí EU. Unie se už předběžně dohodla na zavedení sankcí proti Lukašenkovu režimu, nyní pracuje na jejich konkrétní podobě. „Chceme uvalit sankce na ty, kteří se podíleli na padělání voleb, kteří použili násilí proti lidem, kteří je posílají do vězení a kteří pronásledují demonstranty,“ řekl před čtvrteční schůzkou eurokomisař pro sousedskou politiku a rozšíření Olivér Várhelyi.

Ministři na čtvrtečním jednání sankční listinu neschválí, neboť jejich jednání je neformální, bude tedy bez závěrů a rozhodnutí. „Diskutuje se o tom, zda prezidenta Lukašenka na sankční seznam zařadit, či nikoli. Čekáme, že nějaký závěr z toho budeme mít později večer, či zítra ráno,“ řekl český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). „Panuje shoda na tom, kdo na seznamu bude,“ uvedl. Podle informací ČTK by jich mohlo být asi dvacet.

„Myslím, a to je i moje pozice, že Lukašenko na seznam patří. Otázka je, jestli jej zařadit na seznam v tuto chvíli, či pokud se bude situace dále zhoršovat,“ doplnil Petříček s tím, že je třeba zvážit, zda by krok neohrozil dialog, o který opozice režim žádá a jehož zahájení Evropská unie podporuje.

Várhelyi dodal, že Evropská komise se chystá podpořit Bělorusy 53 miliony eur (asi 1,4 miliardy korun). Tato suma zamíří k občanské společnosti, obětem pronásledování a podpoří úsilí o zvládnutí pandemie koronaviru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Střelbu v Krakově vyšetřují jako terorismus, ministr varuje před dezinformacemi

Polská prokuratura vyšetřuje sobotní útok v Krakově jako teroristický čin. Mladý Polák, který je nyní v nemocnici v kritickém stavu, na hlavním náměstí v Krakově zastřelil šest lidí a dalších patnáct osob včetně policistů zranil. Ministr vnitra Marcin Kierwinski už v sobotu tento čin označil za terorismus. Náměstí zůstalo den po tragické události uzavřené až do večera, kdy policejní mluvčí oznámila, že práce kriminalistů na místě skončila. Polský vicepremiér Krzysztof Gawkowski večer řekl, že Polsko po útoku „zavalila vlna dezinformací“.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTuzemské turistické značení pomůže ve vietnamských národních parcích

Více než 130 let starý český systém turistického značení najde využití i tisíce kilometrů daleko – nově pomůže s orientací návštěvníkům tří národních parků ve Vietnamu. Zavedení tam měl na starosti se svým kolegou předseda Klubu českých turistů Pavel Přílepek, který se vydá s českými barvami značit trasy i na Kypr.
před 4 hhodinami

Rusko zaútočilo na záchranáře v Komyšuvaše, zabíjelo v Oděse či Dnipru

Moskva zaútočila dronem na záchranáře pracující na místě velkého pondělního ruského útoku na středisko humanitární pomoci v Komyšuvaše v Záporožské oblasti. Záchranáři nebyli zraněni, úder ale poškodil jejich techniku. Nejméně jeden člověk přišel o život při ruském útoku na Oděsu, další zemřel na předměstí Dnipra. V Dněpropetrovské oblasti zůstalo po ruských náletech bez proudu přes půl milionu odběratelů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Herzog oficiálně pověřil šéfa Jašaru Eisenkota sestavením vlády

Izraelský prezident Jicchak Herzog v neděli odpoledne formálně pověřil šéfa opoziční centristické strany Jašar Gadiho Eisenkota sestavením nové vlády. Eisenkot uvedl, že podle jeho názoru je možné rychle sestavit novou vládu s výraznou většinou v parlamentu, píše agentura Reuters. Dle AFP dodal, že členové současných vládních stran Likud a Náboženský sionismus mohou podpořit jím vedený nový kabinet, pokud „jim opravdu jde o národní jednotu“. Eisenkot má nyní na vytvoření vlády 28 dní, přičemž prezident může lhůtu v případě nutnosti prodloužit o další dva týdny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropa se zapojí do mírových jednání o Ukrajině v Abú Dhabí, řekl francouzský ministr

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot v rozhovoru pro stanici RTL uvedl, že se evropské země, včetně Francie, zapojí do mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Za zprostředkování Spojených států amerických se jednání uskuteční 10. a 11. listopadu v hlavním městě Spojených arabských emirátů Abú Dhabí. Ministr ale neupřesnil, která z dalších evropských zemí se rokování konkrétně zúčastní.
před 8 hhodinami

Nejdřív jsme mysleli, že jde o ohňostroj, popsali svědci střelbu v Krakově

Dvěma policistům, kteří v sobotu zastavili střelbu mladého Poláka na náměstí v Krakově a skončili následně v kritickém stavu v nemocnici, přispěchali bez váhání na pomoc dva chirurgové, kteří byli právě s rodinami v místní restauraci. V okolních obchodech se přitom skrývali vyděšení kolemjdoucí, z nichž někteří první výstřely považovali za ohňostroj, uvedly agentura AP, BBC a web Gazeta Krakowska. Útočník v centru města na jihu Polska zabil šest lidí a dalších patnáct zranil.
před 8 hhodinami

Operace v Íránu ještě neskončila, dál se snaží získat jadernou zbraň, tvrdí Kac

Izraelská operace v Íránu ještě neskončila, prohlásil v neděli podle agentury AFP ministr obrany židovského státu Jisra'el Kac. Zároveň znovu obvinil Teherán, že usiluje o získání jaderné zbraně, což Írán dlouhodobě odmítá.
před 12 hhodinami

Japonsko zasáhlo silné zemětřesení, zranění utrpělo nejméně 24 lidí

Centrální Japonsko v neděli zasáhlo silné zemětřesení. Místní média informují o nejméně 24 zraněných. Otřesy s ohniskem v hloubce čtyřicet kilometrů měly podle Japonské meteorologické agentury (JMA) sílu 5,7, zatímco podle americké geologické služby (USGS) 5,5 stupně.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.