Zatýkání v Bělorusku pokračuje. Policisté ve středu večer v centru Minsku zadrželi asi dvě desítky opozičních demonstrantů. O den dříve bylo při demonstracích proti autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi v několika běloruských městech zatčeno více než padesát lidí. Podle serveru Tut.by o tom informovala nevládní organizace na ochranu lidských práv Vjasna. Běloruští vyšetřovatelé si na středu předvolali k výslechu spisovatelku a členku opoziční Koordinační rady Světlanu Alexijevičovou, která však odmítla vypovídat.
V Bělorusku pokračují třetím týdnem protesty proti vyhlášení Lukašenka vítězem prezidentských voleb z 9. srpna. Opozice oficiální výsledky odmítá jako zfalšované, žádá Lukašenkovo odstoupení a nové hlasování. Neustává ani snaha režimu o ukončení protestů.
Po brutálních zásazích speciálních policejních sil OMON proti demonstrujícím v prvních dnech po zpochybňovaném vítězství Lukašenka byla policie v poslední době zdrženlivá. Důrazně však varovala před účastí na nepovolených demonstracích.
Ve středu večer policisté v centru Minsku zadrželi přibližně dvě desítky demonstrantů, uvedla agentura Reuters s odvoláním na očité svědky. Podle serveru Tut.by policisté nejprve obklíčili hlouček aktivistů a následně propustili dívky, ale muže naložili do vozů na přepravu zatčených.
„Byla tam i moje padesátiletá matka, kterou pustili. Tvrdila, že sebrali i lidi ze zastávky,“ citoval portál očitou svědkyni. Část aktivistů se ukryla v přilehlém kostele, kde setrvali asi 40 minut, než pořádkové síly odjely a lidé s transparenty se mohli vrátit na náměstí Nezávislosti.
O den dříve úřady zadržely přes 50 protestujících
Za úterý Vjasna hlásila padesátku zatčených v různých městech. Jenom v Minsku policie zadržela přinejmenším dvacet protestujících – část na náměstí Nezávislosti a část před ministerstvem školství, kde demonstrovali hlavně učitelé. Dalších 28 zadržených je hlášeno z města Grodno. Zatýkalo se ale i v Mogilevu, Gomelu či Bobrujsku.
Ministerstvo vnitra tvrdí, že úterních akcí na podporu Lukašenka se zúčastnilo „více než 16 750 lidí“, zatímco na protestech se jich nesešlo ani 4800. Záběry z náměstí Nezávislosti, zveřejněné na platformě YouTube, však nasvědčují tomu, že jen na tomto místě běloruské metropole bylo v danou chvíli více lidí.
Vyšetřovatelé si předvolali nobelistku Alexijevičovou
Běloruští vyšetřovatelé si na středu předvolali k výslechu spisovatelku Světlanu Alexijevičovou, která je jedinou běloruskou nositelkou Nobelovy ceny. Zároveň je členkou předsednictva Koordinační rady, kterou vytvořila opozice, aby napomohla k hladkému předání moci.
Jak ale uvádí web stanice Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda (RFE/RL), není známo, že by se Alexijevičová účastnila veřejných shromáždění Koordinační rady. Spisovatelka, která patří ke kritikům režimu, údajně až na výjimky nevychází z domu kvůli pandemii koronaviru.
Alexijevičová byla předvolána jako svědkyně ohledně vytvoření a působení rady, kterou generální prokurátor podezírá z pokusu o uchopení moci. Vedení rady to odmítá s tím, že jejím cílem je zahájení dialogu o překonání politické krize.
Alexijevičová: Nemyslím, že se zabýváme něčím nezákonným
Výslech Alexijevičové podle serveru Tut.by trval asi 40 minut, podle běloruských médií spisovatelka odmítla vypovídat. „Využila jsem práva nesvědčit proti sobě, ani jsem nepodepsala závazek mlčenlivosti. Nemyslím, že se (v radě) zabýváme něčím nezákonným a necítím se něčím vinná,“ řekla spisovatelka.
Ještě před ním spisovatelka zdůraznila, že urovnání běloruské krize se neobejde bez Ruska. „Světová podpora pro nás je důležitá, ale bez (ruského prezidenta Vladimira) Putina se to neobejde,“ řekla s tím, že Putin je jediný, s kým Lukašenko v současnosti jedná, a možná by jej tedy mohl přimět k dialogu s běloruskou společností.
Zdůraznila, že stanovisko světového společenství ohledně případného ruského zásahu v Bělorusku musí být naprosto jasné. Alexijevičová také uvedla, že cílem Koordinační rady je sjednotit společnost, ale nejde jí o „žádný převrat“.
Předvolání k výslechům, zatčení, propuštění z práce či odsouzení – v úterý soudy poslaly na deset dnů do vězení dva jiné členy Koordinační rady – mají podle opozičních vůdců zastrašit demonstranty v Minsku a ukončit protesty, označované za největší po celých 26 let Lukašenkova vládnutí v bývalé sovětské republice. Ve středu vydala Koordinačná rada prohlášení vyjadřující znepokojení, že úřady vůbec nevyšetřují případy policejní brutality.
V Minsku spustila opozice sběr podpisů za odvolání poslanců
Ve dvou desítkách volebních okruhů v Minsku mezitím podle Tut.by přívrženci opozice zahájili kroky, které mohou vést k odvolání poslanců. Stalo se tak poté, co na právo občanů odvolat svého zástupce v zákonodárném sboru upozornil Pavel Latuška, někdejší ministr kultury a jeden z členů vedení Koordinační rady vytvořené opozicí.
„Ze 110 poslanců jich 109 jen kouká na to, co se děje v zemi, ale nic nedělá, přestože jsou povinni hájit zájmy svých voličů. Voliči ale mají právo odvolat svého poslance,“ prohlásil Latuška.
Zapotřebí je, aby požadavek podpořilo přibližně 12 500 voličů. V jednom z volebních okruhů již místní občané shromáždili dost podpisů, aby ústřední volební komise uspořádala hlasování, ve kterém by voliči rozhodli o odvolání či setrvání poslance. Aby hlasování bylo platné, je potřebná nadpoloviční účast z oprávněných voličů, dodal server Tut.by.
