Rakušany si získal nejen tvrdým kurzem v migrační politice, ale také slibem, že bude jiný než ostatní. Hlásal nový styl a konec klientelismu, který tolik vyčítal dlouhá léta vládnoucím velkým koalicím. Přebarvil vlastní stranu z tradiční černé na svěží tyrkysovou a do názvu jí vetkl „nová“. Na této vlně dovezl Sebastian Kurz lidovce k volebnímu vítězství a stal se nejmladším a nejoblíbenějším rakouským kancléřem. Teď se ale tento obraz, který si úzkostlivě hlídal, začíná drolit. Nedávno zveřejněné zprávy z chatovacích aplikací ukazují kromě kancléřovy záliby v emotikonech také na to, že mu rétorice navzdory není cizí dosazovat blízké lidi na vysoké posty ve státních firmách ani vyvíjet tlak na kritiky.
„Dostaneš všechno, co chceš.“ Delikátní textové zprávy boří Kurzův obraz „nového“ politika
„Tebe mít, to je takové požehnání!“, velebí Kurze v jedné ze zpráv Thomas Schmid, šéf akciové společnosti ÖBAG, která spravuje podíly státu v jedenácti společnostech o celkové hodnotě 27 miliard eur. Právě ze Schmidova telefonu inkriminované zprávy pocházejí. A právě „instalace“ Schmida do čela státního holdingu ÖBAG je jedním z jejich hlavních témat.
Zprávy týkající se Schmidova případu pocházejí z let 2017 až 2019, tedy z doby Kurzovy vlády s pravicově populistickými svobodnými (FPÖ). Podle rakouských médií ze záznamů vyplývají přinejmenším dvě zásadní skutečnosti – že si Schmid ušil funkci na míru a že jak Kurz, tak jeden z jeho nejbližších spolupracovníků, tehdejší ministr bez portfeje a nynější ministr financí Gernot Blümel, byli do tohoto plánu zapojeni.
Schmid byl tehdy vysoce postaveným úředníkem na ministerstvu financí, které mělo na starosti reformu státního holdingu, a na přípravu příslušného zákona měl vliv. Z konečné verze třeba vypadly některé požadavky z výběrového řízení na budoucího šéfa, mezi nimi mezinárodní zkušenosti, které Schmidovi chyběly.
Přepisy dále ukazují, že Schmid také mluvil do výběru členů dozorčí rady, která ho pak do čela ÖBAG zvolila. O jedné jím vybrané člence se například podle zveřejněných zpráv vyjádřil, že bude vhodná mimo jiné proto, že je „řiditelná“.
„Jsi rodina“
Schmid, který dával najevo zájem o vedoucí funkci ve státním holdingu už během povolebních vyjednávání o vládě s FPÖ v prosinci 2017, patří do okruhu Kurzových blízkých spolupracovníků. „Jsi rodina,“ napsal mu v jedné zprávě Blümel.
Když se Schmid v komunikaci s Kurzem ujišťoval, že jeho nová funkce nebude jen ceremoniální, ale její součástí budou silné pravomoci, odvětil kancléř: „Dostaneš všechno, co chceš“, a doprovodil svou odpověď třemi emotikony s polibky. Schmid reagoval několika smajlíky a odepsal „Jsem tak šťastný :-))) Miluju svého kancléře“.
Když byl zákon v prosinci 2018 schválen, komentoval to Blümel v jedné ze zpráv slovy: „Schmidova akciová společnost je hotová!“, a přidal obrázek s napnutým bicepsem. V únoru následujícího roku byla zvolena dozorčí rada a v dubnu 2019 nastoupil Schmid do čela ÖBAG. Kromě toho zastává funkce také v dozorčích radách několika podniků.
Nátlak na církev
Způsob dosazení Schmida není ve zveřejněných záznamech to jediné, co vyvolává nelibost. Jak píše s odvoláním na spolupracovníky obou mužů magazín Politico, Schmid také plnil některé úkoly, s kterými se na něj Kurz obracel.
Z chatů vyplývá, že kancléři pomáhal mimo jiné s citlivým problémem týkajícím se katolické církve. Ta tradičně platí za spojence lidovců, v roce 2019 ale dávala veřejně najevo nesouhlas s tvrdým protiimigračním kurzem vlády a otevřeně kritizovala zejména možnost „preventivní vazby“, kterou tehdejší kabinet chtěl zavést pro potenciálně nebezpečné žadatele o azyl.
Když Schmid psal Kurzovi o své chystané schůzce s vysoce postaveným církevním hodnostářem, jemuž hodlal kvůli výše zmíněné kritice hrozit revizí církevních daňových úlev, reagoval kancléř slovy „Ano super. Prosím plnou parou vpřed“.
Schmid pak Kurze po setkání informoval, že zástupce církve byl po jeho nátlaku „odrovnaný“ (dotyčný funkcionář to označil za „interpretaci pana Schmida“). Předseda vlády reagoval „Super, díky mnohokrát!!!! Ty sběrateli dozorčích rad :)“, za což mu Schmid vzápětí poslal dva emotikony s polibky.
Gernot Blümel
Obviněný Blümel
Zveřejněné zprávy pocházejí ze záznamů, které vyhodnocovalo protikorupční státní zastupitelství (WKStA) a které zveřejnily deníky Der Standard a Die Presse. Záznamy se má zabývat i parlamentní vyšetřovací výbor zřízený po aféře s videem z Ibizy, jejímž protagonistou je bývalý vicekancléř Heinz-Christian Strache (tehdy FPÖ). Výbor zkoumá kromě skandálu kolem videa také některé další potenciálně korupční kauzy z doby vlády lidovců a svobodných.
Jednou z nich je složitý případ kolem loterijní společnosti Casinos Austria. Mezi obviněné v jedné části kauzy patří i současný lidovecký ministr financí Blümel, u kterého policie provedla v únoru domovní prohlídku. Vyšetřovatelé zjistili, že Harald Neumann, exšéf firmy Novomatic, která patřila mezi hlavní akcionáře Casinos Austria, poslal Blümelovi v červenci 2017 SMS zprávu, v níž žádá o schůzku s tehdejším ministrem zahraničí Kurzem, a to kvůli „zaprvé daru, zadruhé problému, který máme v Itálii“.
Blümel odmítá, že by v citované zprávě šlo o dar do stranické pokladny. Neumannův právník popírá, že by se nějaká schůzka mezi Kurzem a Neumannem uskutečnila a že by Kurz intervenoval ve prospěch Novomaticu, který v té době řešil v Itálii problémy ohledně daní.
- Jádrem vyšetřování je dosazení Petera Sidla, blízkého dříve koaliční straně FPÖ, do vedení Casinos Austria a související zákulisní dohody. Existuje mimo jiné podezření, že firma Novomatic, která byla dříve jedním ze tří hlavních akcionářů Casinos Austria, prosazovala Sidla proto, že měla od FPÖ slíbenou vstřícnost při udělování licencí.
- Vyšetřovatelé také zkoumají, zda neexistuje spojitost mezi dosazením Sidla, který byl nakonec odvolán, a instalací Schmida do čela ÖBAG, tedy zda nešlo o dohodu lidovců a svobodných. Zatím pro to ale nejsou důkazy.
- V kauze čelí obvinění několik desítek lidí, mezi nimi bývalý vicekancléř Heinz-Christian Strache (tehdy FPÖ, nyní HC Strache), exšéf firmy Novomatic Harald Neumann, exministr financí Hartwig Löger (ÖVP) nebo šéf ÖBAG Thomas Schmid, který byl tehdy Lögerovým blízkým spolupracovníkem na ministerstvu.
- Zdroje: ČTK, Der Standard, Die Presse
Žádná rezignace
Opozice vyzývá kvůli kauzám k rezignaci jak Schmida, tak Blümela s Kurzem. Výzvy zatím nikdo z nich nevyslyšel, jen dozorčí rada holdingu ÖBAG rozhodla, že se Schmid po vypršení svého funkčního období v březnu 2022 už nebude ucházet o další mandát.
Sám Kurz se brání, že ze zpráv ze Schmidova telefonu nevyplývají žádná potenciální trestně-právní podezření. ÖBAG pod Schmidovým vedením funguje dobře a celá věc je opozici trnem v oku jen proto, že se ke kormidlu dostal někdo s odlišným nazíráním na svět, míní kancléř.
Komentátor deníku Der Standard Eric Frey připouští, že posty se vždy rozdělovaly podle politického klíče. „Ale že tak ústřední, důležitá a především rizikovým situacím vystavená pozice je udělena někomu, kdo je pouhý kariérista a politický intrikán bez potřebné kvalifikace, na to si před touto Kurzovou vládou nepamatuji,“ dodal nicméně.
Pokud jde o případ ministra financí Blümela, poté, co vyšlo najevo, že byl obviněn, opřel se kancléř do protikorupčního státního zastupitelství. „Bylo tam tolik pochybení, že si myslím, že jsou nutně potřeba změny,“ prohlásil Kurz, což představitelé justice označili za „nevhodné výtky“ a kancléřovo chování mají za „nebezpečné“.
ÖVP se dlouhodobě snaží o reformu protikorupčního státního zastupitelství, která by spočívala v rozčlenění úřadu na čtyři samostatné instituce zabývající se kyberkriminalitou, terorismem, hospodářskou kriminalitou a korupcí. Koaliční Zelení, pod které nyní spadá ministerstvo spravedlnosti, ale takové změny odmítají s tím, že velké korupční kauzy zpravidla vždy souvisí s hospodářstvím, a rozdělení oblastí proto nedává smysl.
Mizérie v koalici
Obě vládní strany tvrdí, že koaliční spolupráce funguje i nadále dobře, minulý týden se tak vyjádřil i šéf Zelených a vicekancléř Werner Kogler. Podle rakouských médií je však nálada ve vládě mizerná. Když kabinet představoval strategii na hospodářské zotavení po pandemii, konstatoval deník Der Kurier, že heslo „comeback-plán“ v této situaci působí, jako by jím vláda myslela především sebe samu.
Jak píše například Der Standard, kroužení protikorupčních vyšetřovatelů kolem ÖVP nabídlo Zeleným, kteří zatím zůstávali spíše ve stínu lidovců, dosud netušené možnosti. Straně, pro kterou jsou boj proti korupci a posílení transparentnosti dlouhodobě jedněmi z hlavních programových bodů, se tak například na koaliční půdě podařilo prosadit vznik nezávislého spolkového státního zastupitelství, což lidovci dosud odmítali.
Mnozí zástupci Zelených také dávají otevřeně najevo svou nevoli ohledně podezření, která větší vládní stranu obestírají, byť nejhlasitěji se ozývají spíše straníci z druhé či třetí řady.
Na mrazivou atmosféru v koalici ukázala také rezignační řeč zeleného ministra zdravotnictví Rudolfa Anschobera, který minulý týden odstoupil ze zdravotních důvodů. Anschober podle svých slov vnímal, že postup vůči pandemii ohrožoval populismus, politikaření a konflikty zájmů a že se ve své pozici často cítil sám. Vzpomněl sice řadu lidí, kterým poděkoval za podporu v úřadu, koaličního partnera však vynechal.
V souvislosti s pandemií na vládu dopadá řada dalších problémů, ať už relativně pomalé tempo očkování a hádka o vakcíny na půdě EU, v níž se angažoval i Kurz, či skandál kolem rakouské firmy Hygiene Austria, která čelí podezření, že vydávala čínské respirátory za rakouské.
O napětí v koalici svědčí dále třeba také události z předminulého týdne. Zhruba hodinu a půl poté, co Kurz s Koglerem v harmonickém výstupu před novináři bok po boku představili výše zmíněný „comeback-plán,“ obvinil jeden z lidoveckých poslanců Koglera přesně z téhož, na čem se podle uniklých zpráv podílel Kurz – tedy že pomohl svým blízkým spolupracovníkům k místům v dozorčích radách několika podniků.
Nový styl?
Vůči samotnému Kurzovi zatím vyšetřovatelé žádné trestně-právní důsledky nevyvodili, a tak kromě výzev k rezignaci, slovům o ztrátě důvěry ze strany katolické církve a pachuti trapnosti musí kancléř čelit především škodám, které poslední vývoj může napáchat na jeho vlastním obrazu.
„Tohle je naše šance na opravdovou změnu,“ prohlašoval Kurz po vítězných volbách v říjnu 2017, po kterých se stal nejmladším rakouským kancléřem v historii. „Je před námi hodně práce. Je čas na nový politický styl, čas vytvořit novou politickou kulturu.“ Kurz sliboval, že bude všechno dělat jinak a lépe, že skoncuje se starým politikařením a bratříčkováním.
Jeho první vládu sice po roce a půl potopila aféra se Stracheho videem z Ibizy, důsledky ale nesla spíše FPÖ. ÖVP v předčasných volbách v září 2019 ještě posílila a Kurz sestavil svou druhou vládu, tentokrát se Zelenými. I tehdy mluvil o tom, že chce zlepšit politickou kulturu v zemi.
Média: Kurzův dům z karet se bortí
Podle komentátorů ale poslední vývoj ukazuje něco jiného. „‚Nový stylʻ je především marketing, trik. Ale lze také říct, že nové na ‚novém styluʻ je to, jak neomaleně a jak radikálně či agresivně se jednalo při novém dělení republiky,“ míní Fabian Schmid z deníku Der Standard. „Nová lidová strana vlastně vnesla (do politiky) novou kvalitu – ochotu nést riziko, respektive připravenost riskovat veřejné blaho, když to vyhovuje jejím vlastním a také osobním zájmům (jejích členů),“ dodává jeho kolega Frey.
Rakouský týdeník Profil zobrazil na své titulní straně výňatky z „emotikonových“ zpráv mezi Kurzem a Schmidem a doprovodil je konstatováním, že „ukazují znepokojující obraz mravů v zemi“. Týdeník Falter zase vyšel s koláží zobrazující Kurze, Schmida a Blümela v mafiánském stylu a píše o „děsně zkorumpované rodině“.
Evropská verze amerického magazínu Politico přišla s narážkou na americký seriál o chladnokrevném politickém intrikánovi s titulkem „House of Kurz“. Podotýká, že Kurzovy poslední aféry – společně s jeho nedávnými útoky na EU v souvislosti s distribucí vakcín proti covidu-19 – mohou rakouskému kancléři uškodit i mezinárodně. Zatímco dosud v něm totiž mnozí viděli budoucnost evropských konzervativců, nyní už to podle Politica neplatí.
Německá stanice ZDF, tedy veřejnoprávní televize v zemi, kde byl Kurz kromobyčejně populární, uvedla, že Kurz přišel o své kouzlo. „Basti Fantasti, to bývávalo,“ konstatovala s odkazem na jednu z kancléřových přezdívek.
Historicky nejnižší důvěra v Kurze
Skandál s textovými zprávami i nedostatky v postupu proti pandemii se v neposlední řadě projevily také na popularitě lidovců a jejich šéfa. ÖVP je sice pořád jasně nejsilnější stranou, ale zatímco předčasné volby vyhráli lidovci se ziskem téměř 38 procent hlasů a loni na jaře se jejich preference vyšplhaly až na závratných 48 procent, nyní jsou na 36 procentech a v první dekádě dubna klesly na 33 procent, což byla nejnižší úroveň od přelomu února a března 2019.
V hypotetické přímé volbě kancléře by si nyní Kurze vybralo 27 procent Rakušanů, což je pořád ze všech kandidátů nejvíce, ale pro předsedu vlády to představuje nejhorší výsledek za celou dobu v úřadě. Loni na jaře měl podporu 55 procent dotázaných.
V žebříčku důvěry v politiky, který odráží saldo hlasů „důvěřuji/nedůvěřuji“, se Kurzova hodnota propadla na pouhých devět plusových bodů, což je méně než po pádu jeho první vlády, a vůbec nejméně od roku 2013, kdy byl Kurz ještě vysmívaným mladíkem ve funkci státního tajemníka pro migraci.
Ohledně samotných textových zpráv z kancléřova okolí cítí 38 procent dotázaných rozčarování, „neboť Kurzova ÖVP chtěla dělat politiku v novém stylu“. Osmnáct procent uvádí, že rozčilení kolem zpráv nechápe, s tím, že „to tak v Rakousku bylo vždy“. Pro devět procent je v pořádku, že tyto pozice obsazuje vláda lidmi, kterým důvěřuje, a 27 tvrdí, že o zveřejněných textových zprávách neví.
Vláda nemá jinou alternativu než vydržet
Víc než polovina Rakušanů, konkrétně 52 procent, nevěří, že současná koalice lidovců a Zelených vydrží do konce volebního období, tedy do roku 2024. Obě strany se ale zatím tváří, že hodlají ve vládní spolupráci pokračovat, i vicekancléř Kogler prohlásil, že koalice vydrží a že na nové volby nemyslí.
Není divu. Průzkumy totiž ukazují, že by předčasné volby zřejmě nic nevyřešily. Zelení, kteří by aktuálně také dopadli hůř než při posledních volbách, by museli doufat, že dají dohromady většinu se sociálními demokraty (SPÖ) a liberály (Neos). Lidovcům, kteří tvrdí, že s SPÖ už nikdy do koalice nepůjdou, by zase zbyla jen problematická FPÖ, míní politolog Peter Filzmaier. Současní koaliční partneři by nyní většinu dohromady nedali.
Kromě toho by voliči pád vlády a nové volby uprostřed pandemie dost možná potrestali ještě dalším odlivem hlasů. Tyrkysovo-zelené trápení tak bude minimálně ještě nějakou dobu pokračovat.