Země Evropské unie ve středu nedospěly k dohodě na rozdělení deseti milionů vakcín od společností Pfizer a BioNTech, které mají ve druhém čtvrtletí kompenzovat některým státům jejich dosavadní nižší příděly. Česko mělo podle návrhu získat přes tři sta tisíc dávek, a být tak mezi šesti státy, které dostanou více, než odpovídá jejich počtu obyvatel. Světová zdravotnická organizace (WHO) nedoporučila při léčbě infikovaných pacientů používat přípravek proti parazitům ivermektin. Důvodem je nedostatek dat, která by prokázala jeho přínosy. Chorvatsko rozšiřuje možnost příjezdu turistů bez karantény.
Přerozdělení vakcín, o něž žádal zejména rakouský kancléř Sebastian Kurz, bylo minulý týden hlavním sporným tématem videokonference unijních prezidentů a premiérů. Ti po několikahodinové debatě nenašli společnou řeč a rozhodli se pověřit vyřešením problému své velvyslance při EU.
Kurz požadoval, aby Rakousko bylo mezi zeměmi, které dostanou kompenzaci. Většina ostatních států v čele s Německem je však proti, neboť Rakousko na rozdíl od Bulharska, Lotyšska, Estonska, Chorvatska, Slovenska či Česka nedostalo v rámci společných nákupů podprůměrné množství.
Portugalské předsednictví EU proto v úterý večer přišlo s návrhem, aby se sedm milionů vakcín ze zmíněné zásilky rozdělilo standardně podle počtu obyvatel. Zbývající tři miliony mají zamířit do šestice zmíněných zemí, přičemž Česko z nich má získat 140 tisíc. Tím celkový počet českých dávek z celých deseti milionů naroste přes tři sta tisíc.
„Je velmi pravděpodobné, že by Česko mohlo dostat přibližně o sto tisíc dávek víc. Dalšími podobnými šťastlivci jsou Bulharsko, Slovensko nebo Chorvatsko. Ani jedna vakcína navíc by ale neměla putovat do Rakouska. Velvyslanci se na přerozdělení vakcín dnes nedokázali dohodnout, byli nuceni schůzi přerušit a k debatě se vrátí zítra,“ popisuje středeční jednání zahraniční zpravodaj Lukáš Dolanský.
Aby návrh prošel, velvyslanci ho musí schválit jednomyslně. Zástupci Rakouska a některých dalších států nicméně návrh ve středu nepodpořili. Vídeň podle diplomatů hrozila i tím, že zablokuje další společné unijní nákupy, což však podle právníků patrně nemůže.
Macron a Merkelová jednali s Putinem o Sputniku V
Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová jednali s ruským prezidentem Vladimirem Putin o možné spolupráci ohledně vakcíny Sputnik V. Kreml uvedl, že trojice státníků v úterý hovořila o vyhlídkách ruského přípravku na registraci pro použití v Evropské unii, možných dodávkách nebo společné distribuci.
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) látku Sputnik V nadále vyhodnocuje a doporučující stanovisko k jejímu schválení v EU zatím nevydala. Některé členské státy ale preparát schválily či ho posuzují na národní úrovni.
Ruská vakcína evropský blok rozděluje. Eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton například tvrdí, že státy eurozóny Sputnik V nepotřebují. Předseda Evropské rady Charles Michel zase pro změnu viní Rusko, že používá vakcíny pro účely propagandy. Moskva to odmítá. Ve skrytu ale státy EU jeví o Sputnik V čím dál větší zájem, uvedla Reuters.
Zhruba milion dávek ruského Sputniku V by si příští týden mohlo objednat Rakousko. Tamní kancléř Kurz uvedl, že Vídeň je těsně před uzavřením dohody s Moskvou. Třetinu dávek by mohla středoevropská země přitom obdržet během dubna, zbytek začátkem června.
WHO ivermektin k léčení pacientů nedoporučila
Světová zdravotnická organizace (WHO) ivermektin posuzovala na základě šestnácti klinických testů, které zahrnovaly 2400 lidí. Ve středu přípravek proti parazitům nedoporučila při léčbě nakažených pacientů kvůli nedostatku dat, která by prokázala jeho přínosy.
„Týká se to pacientů s covidem-19, ať už mají jakkoliv závažný průběh“ upřesnila lékařka a specialistka na klinickou péči při WHO Janet Diazová. Doporučení se podle ní „zakládá na velmi malé jistotě“, že ivermektin může pacientům při léčbě koronavirového onemocnění pomoci.
„Určitě potřebujeme více dat, abychom mohli učinit informované rozhodnutí,“ uvedl Bram Rochwerg z kanadské McMasterovy univerzity a spolupředseda panelu WHO. Dostupných dat o účincích ivermektinu je podle něj málo a jsou pravděpodobně založená na náhodě.
EMA vyšetřuje krevní sraženiny po očkování AstraZenecou
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) vyšetřuje celkem 62 případů krevních sraženin, které se v různých zemích vyskytly po podání vakcíny od společnosti AstraZeneca. Na tiskové konferenci to uvedla šéfka agentury Emer Cookeová. Ke 44 ze 62 vyšetřovaných případů došlo v Evropském hospodářském prostoru (EHP), kde vakcínu od AstraZeneky dosud dostalo 9,2 milionu lidí.
Do oněch případů se nezapočítávají všechny případy trombózy mozkových žil a splavů (CVST), k nimž došlo v Německu, upozornila Cookeová. Podle ní „neexistují žádné důkazy, jež by naznačovaly, že použití této vakcíny by mělo být omezeno u jakékoli skupiny obyvatel“.
Přezkoumávání rizika vzácných krevních sraženin agenturou EMA ještě neskončilo, její aktualizované doporučení se očekává na zasedání jejího bezpečnostního výboru od 6. do 9. dubna.
Slovenská policie ohlásila plošné kontroly
Od čtvrtka 1. dubna do příštího pondělí budou slovenští policisté plošně kontrolovat dodržování karanténních omezení cestujícími na hraničních přechodech i s Českou republikou. Ve středu o tom informovala mluvčí slovenského policejního prezidia Denisa Bárdyová.
Jde o součást protipandemických opatření v souvislosti s velikonočními svátky. Při cestách na Slovensko totiž musejí lidé až na výjimky nastoupit do karantény. Policisté budou vykonávat kontroly i na přechodech s Maďarskem, Rakouskem nebo Polskem. „Zkontrolují posádky všech osobních motorových vozidel, vozidel hromadné dopravy a pěší cestující. Kontroly budou probíhat nepřetržitě na všech otevřených hraničních přechodech. Ty uzavřené budou monitorovány i nadále,“ uvedla Bárdyová.
Slovenský soud ponechal v platnosti nouzový stav
Ústavní soud na Slovensku ponechal v platnosti nouzový stav i zákaz vycházení s výjimkami, které zavedla vláda. Na soud se ve zmíněné záležitosti obrátili opoziční poslanci i generální prokurátor.
V praktickém životě obyvatel Slovenska se stav nouze projevuje hlavně zákazem shromažďování více než šesti osob a výrazným omezením volného pohybu. Obě opatření mohla vláda dříve zavést právě na základě nouzového stavu. Ten umožňuje úřadům také jednodušší nákupy materiálu nebo zajištění provozu zdravotnických zařízení.
Nouzový stav na Slovensku platí od loňského října. Vláda před dvěma týdny rozhodla o jeho prodloužení do 28. dubna. Toto prodloužení ještě bude muset schválit sněmovna, ve které se kabinet opírá o pohodlnou většinu.
Maďarsko, Polsko i Ukrajina zaznamenaly rekordní počet úmrtí
Maďarsko za uplynulý den zaznamenalo dalších 302 úmrtí nakažených koronavirem. Je to nejvyšší počet úmrtí s nemocí za jediný den od začátku pandemie, která si v zemi vyžádala už více než dvacet tisíc obětí.
Rekordní počet úmrtí hlásí také Polsko. Podle tamního ministerstva zdravotnictví za uplynulý den zemřelo 653 infikovaných, což je nejvyšší počet v letošním roce. Současně přibylo 32 874 nových případů nákazy.
Polské zdravotnictví během třetí vlny pandemie čelí extrémní zátěži. Počet nakažených hospitalizovaných překročil 31 tisíc a více než tři tisíce lidí je napojeno na plicní ventilaci. Opoziční deník upozornil, že více než třicet procent testů nyní dává pozitivní výsledek, přičemž podle Světové zdravotnické organizace více než pět procent pozitivních testů znamená, že se pandemie vymkla kontrole.
Rovněž Ukrajina za uplynulý den zaznamenala rekordní počet úmrtí kvůli nákaze, a to přes 400 případů za den. Nemocnice v zemi během uplynulého dne přijaly také 5558 nemocných, což představuje velký problém pro velice chatrné zdravotnictví jedné z nejchudších zemí v Evropě.
Do Chorvatska bez karantény s kteroukoli vakcínou
Chorvatsko od čtvrtka rozšíří možnosti pro příjezd turistů do země, aniž by museli do karantény. Takový vstup bude možný s negativním výsledkem nejen dosud výlučně PCR testu, ale i testu antigenního, s platným potvrzením o prodělání nemoci covid-19 nebo s potvrzením o vakcinaci. Informoval o tom ministr vnitra Davor Božinović.
Chorvatská vláda se tak rozhodla nečekat na rozhodnutí Evropské unie ohledně takzvaných covidových pasů, konstatují místní média. Především úřady nebudou dělat rozdíl mezi vakcínami, jimiž budou přijíždějící turisté naočkováni. Může tudíž jít nejen o látky, jejichž použití už doporučila Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), ale i o ruský preparát Sputnik V nebo o některou vakcínu čínských společností.
V Británii vzniká „zeď srdcí“
Lidé ve Velké Británii malují 150 tisíc červených srdcí na zeď proti britskému parlamentu v Londýně. Jedna malba na zdi připadá na každého zemřelého, který má v úmrtním listě jako příčinu uvedenou nákazu koronavirem. Cílem iniciativy je připomenout britské vládě a zákonodárcům osud každé oběti pandemie.
Podle organizátorů akce má zeď měřit až půl kilometru. Nad ní stojí nemocnice svatého Tomáše, kde loni bojoval s koronavirovou nemocí premiér Boris Johnson.
Jemen obdržel první vakcíny
Občanskou válkou a humanitární krizí zmítaný Jemen obdržel první vakcíny proti covidu-19 v rámci globálního programu COVAX, který má garantovat, že se vakcíny dostanou i do rozvojových zemí. První zásilka vakcín pro Jemen obsahuje 360 tisíc dávek, upřesnila agentura AFP s odkazem na středeční sdělení Dětského fondu OSN (UNICEF).
Vakcíny byly doručeny do Adenu na jihu země, kde sídlí mezinárodně uznaná vláda prezidenta Abdar Rabbúa Mansúra Hádího. Podle UNICEF má Jemen skrze program COVAX, který zaštiťuje Světová zdravotnická organizace (WHO), letos dostat 1,9 milionu dávek vakcín proti covidu.
Bosenský politik žádá občany o radu, jak sehnat vakcíny
Premiér jednoho ze dvou hlavních správních celků Bosny Fadil Novalić při projevu v parlamentu vyzval občany, aby mu poradili s obstaráváním vakcín proti covidu-19. Bosně, která se potýká s prudkým nárůstem počtu nakažených i zemřelých po nákaze koronavirem, se dlouhodobě nedostává očkovacích látek a hromadná vakcinace je tu stále v nejranější fázi.
„Vyzývám všechny, aby přišli s nápady ohledně možnosti nákupu vakcín proti covidu-19,“ citovala bosenská média premiéra bosňácko-chorvatské Federace Bosny a Hercegoviny, která spolu s Republikou srbskou tvoří stát Bosna a Hercegovina. „Otevřeli jsme veškeré (komunikační) kanály, ale i laici mohou vidět, že velkoprodejci nehrají, dokud se zboží nebude prodávat na volném trhu,“ dodal Novalić.
Teprve minulý týden získala Bosna první desítky tisíc vakcín z mezinárodního programu COVAX, program se nicméně dlouhodobě potýká s nedostatkem vakcín.
Čína odmítla tvrzení WHO, že nesdílela všechna data o covidu
Peking ve středu odmítl tvrzení Světové zdravotnické organizace (WHO), že neposkytl přístup ke kompletním datům mezinárodním odborníkům, kteří v Číně zkoumali původ nového typu koronaviru. Generální tajemník Světové zdravotnické organizace Tedros Ghebreyesus během úterka řekl, že experti měli v asijské zemi problém dostat se k prvotním datům.
Vysoký představitel čínské národní zdravotnické komise (NHC) Liang Wan-nien prohlásil, že pro takové tvrzení nemá WHO faktický důvod. Experti měli podle něho po celou dobu vyšetřování přístup ke stejným informacím. „Podle čínských zákonů některé podklady nemohou být odneseny nebo fotografovány. Při společné analýze ve Wu-chanu ale všichni mohli nahlížet do databáze a materiálů. Všechno jsme dělali společně,“ dodal.
Liang rovněž odmítl stížnosti WHO, že zpráva byla zpožděna. „Každá věta, závěr nebo jednotlivý údaj musely být oběma stranami ověřeny, aby mohly být dále zveřejněny,“ řekl Liang. Zároveň uvedl, že čínská etapa společného výzkumu původu koronaviru skončila a svět nyní musí prověřit prvotní případy nemoci mimo území země.
