Některým premiérům včetně Babiše se nelíbí přidělování vakcín v EU, žádají svolání summitu

Evropská unie by měla co nejdříve uspořádat summit o přidělování vakcín, tak aby všechny členské státy EU byly schopné dosáhnout ve druhém čtvrtletí svých očkovacích cílů. V dopise adresovaném představitelům EU to podle rakouské agentury APA napsalo šest premiérů členských zemí EU včetně předsedy české vlády Andreje Babiše (ANO) a rakouského kancléře Sebastiana Kurze. Evropská komise (EK) v reakci obhajovala původně dohodnutý systém přerozdělování a uvedla, že jakýkoli nepoměr v dodávkách vakcín vznikl z vlastního rozhodnutí jednotlivých členských států.

Podle Babiše by měly být dodávky do proočkování 70 procent dospělého obyvatelstva distribuovány přísně podle počtu obyvatel jednotlivých zemí.

Babiš poukazuje na zatím zcela nedostatečné a často i dost nepředvídatelné dodávky vakcín. „Jsem přesvědčen, že dokud nebudou dodávky dostatečné pro naočkování 70 procent dospělé populace, což je podle Evropské komise společný cíl EU, kterého bychom měli dosáhnout letos v červnu, dodávky by se měly distribuovat přísně podle počtu obyvatel a veškeré nadobjednávky členských států by měly být uspokojeny nejdříve ve druhém pololetí,“ uvedl.

Zdůraznil, že mu nejde o to měnit množství vakcín, které si členské státy objednaly, ale ujistit se, že všechny členské státy budou mít šanci alespoň v prvním pololetí očkovat stejnou rychlostí.

Zmínil, že princip stejné rychlosti dodávek lídři zemí EU několikrát potvrdili na společných zasedáních. „Členské státy si podle tohoto klíče měly možnost objednat vakcíny na celý rok 2021. Některé členské státy se rozhodly objednat několikanásobně více vakcín, než kolik mají obyvatel. Česká republika má v tuto chvíli objednáno více než 25 milionů vakcín, z čehož většina je dvoudávkových,“ uvedl. Dodal, že dodávky farmaceutických firem jsou ale zatím nedostatečné.

Evropská komise v reakci uvedla, že poměrné rozdělení vakcín podle počtu obyvatel bylo původní řešení, které navrhovala - považuje ho za nejspravedlivější. Odchýlily se od něj však členské státy z vlastního rozhodnutí, když mezi sebou začaly přidělené vakcíny sdílet podle urgentnosti epidemické situace v jednotlivých zemích. Na návratu k poměrnému rozdělení dávek se podle EK musí dohodnout členské státy mezi sebou.

Dopis pro Michela a von der Leyenovou

Rakouský kancléř Kurz už v pátek na narychlo svolané tiskové konferenci uvedl, že vakcíny proti covidu-19 nejsou v EU rozdělované spravedlivě podle počtu obyvatel jednotlivých států, jak se členové bloku původně dohodli.

Dopis adresovaný šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové a předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi podepsali kromě rakouského a českého premiéra i předsedové vlád Slovinska, Bulharska a Lotyšska. Později se k nim podle deníku Jutarnji list připojil i chorvatský premiér. V dopisu se uvádí zjištění, se kterými Kurz přišel už na páteční konferenci.

„Pokud bude tento systém takto pokračovat, vzniknou do léta obrovské nerovnosti mezi členskými státy a dále se prohloubí. Některé by za pár týdnů mohly dosáhnout kolektivní imunity, zatímco ostatní by daleko zaostávaly,“ stěžují si předsedové vlád.

„Nejen, že to z našeho pohledu odporuje uzavřené dohodě, ale je to i v rozporu s evropským duchem solidarity,“ dodávají a žádají Michela, aby co nejdříve umožnil diskusi o těchto otázkách na summitu.

Zdroj z Evropské unie agentuře DPA potvrdil, že dopis premiérů již do Bruselu dorazil. „Situaci podrobně sledujeme,“ uvedl. Zdůraznil, že na programu summitu premiérů a prezidentů EU, který se bude konat 25. a 26. března, bude jako první i téma koordinace strategie v boji s pandemií.

Rakouské ministerstvo kancléřova slova odmítá

Kurzovu kritiku rozdělování vakcín mezi členské státy odmítlo rakouské ministerstvo zdravotnictví. Jeho generální tajemnice Ines Stillingová označila jednání za „vyvážená a transparentní“. Každý členský stát měl podle ní možnost objednat si od různých výrobců vakcín tolik dávek, kolik chtěl. Země si tak od různých společností objednaly různé množství vakcíny.

Kurz v pátek mimo jiné vyslovil podezření, že existují postranní dohody mezi jednotlivými členskými státy a farmaceutickými společnostmi. Uvedl například, že Malta obdrží do konce června třikrát více dávek v přepočtu na počet obyvatel než Bulharsko; Chorvatsko pak za stejnou dobu získá dvakrát méně než Nizozemsko.

Současný systém poškozuje Česko, Bulharsko a Lotyšsko

Podle agentury APA poškozuje současný systém jen tři státy, jejichž premiéři dopis podepsali, a to Českou republiku, Bulharsko a Lotyšsko. Slovinsko a Rakousko naopak obdržely tolik dávek, kolik odpovídá počtu jejich obyvatel.

Malta Kurzovu kritiku už v pátek odmítla a proti se postavilo i Německo, které také dostalo více dávek. Nizozemsko v sobotu v reakci na Kurzovu kritiku odmítlo, že by si obstaralo dávky vakcíny navíc mimo unijní ujednání. „Držíme se dohod,“ řekl agentuře DPA mluvčí nizozemského ministerstva zdravotnictví. Zároveň připustil, že Nizozemsko „maximálně“ využívá všech možností, které má v rámci EU k dispozici. Přijalo tak podle něj například dodávky vakcíny, kterých se zřekla jiná země.

Mluvčí unijní exekutivy v pátek uvedl, že státy nemusejí využít všechny své přidělené dávky. Separátní smlouvy s výrobci mluvčí komentovat odmítl. Komise se přitom v minulých měsících k některým individuálním kontraktům s firmami dodávajícími celé EU, které uzavřelo například Německo, vyjadřovala kriticky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunský vojenský letoun NATO v úterý sestřelil nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Jedná se o nejnovější případ z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
13:07Aktualizovánopřed 10 mminutami

Portugalsko má nejdelší průměrný trest odnětí svobody v Evropě

Podle údajů Rady Evropy, které byly v úterý zveřejněny ve zprávě analyzující stav vězeňské populace v roce 2024, je průměrná délka trestu odnětí svobody v Portugalsku 31,4 měsíce, což je nejdelší doba mezi evropskými zeměmi.
před 33 mminutami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 54 mminutami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
před 1 hhodinou

Ukrajina hlásí po ruských útocích mrtvé i raněné

Nejméně dva lidi zabila a dalších sedmnáct zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. Mezi zraněnými je čtrnáctileté dítě, exploze poškodila nákupní středisko. Dvě oběti si podle prokuratury vyžádal noční nálet ruských dronů na Charkov a okolí, dva lidi zabily ruské drony ve městě Hluchiv a šest raněných si vyžádalo bombardování Kramatorska. Jednoho mrtvého a dva raněné hlásí ruské úřady po ukrajinském útoku na západě Ruska. Ukrajinské drony zasáhly také blíže neupřesněný průmyslový objekt v Jaroslavli, rozsáhlý nálet se obešel bez obětí a raněných, uvedl gubernátor Michail Jevrajev.
08:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Český diplomat zahynul v chilských Andách

Při výpravě do chilských And zahynul český diplomat, který pracoval na české ambasádě v této jihoamerické zemi. Upozornil na to server iDNES.cz. Čech se při výstupu na jeden z horských vrcholů zranil a nemohl pokračovat. Svou polohu telefonicky oznámil manželce, ale záchranáři našli jeho tělo.
před 2 hhodinami

VideoReportéři ČT zachytili příběh „padlého“ ukrajinského vojáka, který se vrátil ze zajetí

Případ ukrajinského vojáka Nazara Daleckého, který byl na základě DNA testů prohlášen za mrtvého, otevírá otázky nejen kolem identifikace padlých vojáků, ale i budoucího vyšetřování možných ruských válečných zločinů. Voják se totiž více než tři roky poté, co jej rodina pohřbila, vrátil živý z ruského zajetí. Případ přichází v době, kdy se Evropa posouvá blíže ke vzniku zvláštního tribunálu pro ruskou agresi proti Ukrajině. K jeho vytvoření se přihlásily desítky států včetně Česka a tribunál má v budoucnu řešit odpovědnost nejvyššího ruského vedení za invazi. I proto je správná identifikace obětí a práce s důkazy pro Kyjev stále důležitější. Případ Nazara Daleckého pro Reportéry ČT zachytila Darja Stomatová.
před 3 hhodinami

Izrael nemůže žít v La La Landu, říká tamní bezpečnostní analytik

„Je naivní představa, že mezinárodní společenství se postará o mír. Že díky vzájemné závislosti barbaři – jak říkali staří Římané – přestanou být barbary,“ řekl ČT24 izraelský bezpečnostní analytik Dan Schueftan. „Izrael si nemůže dovolit žít v takovém La La Landu,“ dodal bývalý poradce izraelských premiérů, který má pověst provokatéra a enfant terrible mezi akademiky. Zároveň je čtyřicet let výrazným hlasem kritickým k pravici, levici, izraelské vládě i arabským a evropským státům. Otázky kladl Jakub Szántó.
před 4 hhodinami
Načítání...