Některým premiérům včetně Babiše se nelíbí přidělování vakcín v EU, žádají svolání summitu

Evropská unie by měla co nejdříve uspořádat summit o přidělování vakcín, tak aby všechny členské státy EU byly schopné dosáhnout ve druhém čtvrtletí svých očkovacích cílů. V dopise adresovaném představitelům EU to podle rakouské agentury APA napsalo šest premiérů členských zemí EU včetně předsedy české vlády Andreje Babiše (ANO) a rakouského kancléře Sebastiana Kurze. Evropská komise (EK) v reakci obhajovala původně dohodnutý systém přerozdělování a uvedla, že jakýkoli nepoměr v dodávkách vakcín vznikl z vlastního rozhodnutí jednotlivých členských států.

Podle Babiše by měly být dodávky do proočkování 70 procent dospělého obyvatelstva distribuovány přísně podle počtu obyvatel jednotlivých zemí.

Babiš poukazuje na zatím zcela nedostatečné a často i dost nepředvídatelné dodávky vakcín. „Jsem přesvědčen, že dokud nebudou dodávky dostatečné pro naočkování 70 procent dospělé populace, což je podle Evropské komise společný cíl EU, kterého bychom měli dosáhnout letos v červnu, dodávky by se měly distribuovat přísně podle počtu obyvatel a veškeré nadobjednávky členských států by měly být uspokojeny nejdříve ve druhém pololetí,“ uvedl.

Zdůraznil, že mu nejde o to měnit množství vakcín, které si členské státy objednaly, ale ujistit se, že všechny členské státy budou mít šanci alespoň v prvním pololetí očkovat stejnou rychlostí.

Zmínil, že princip stejné rychlosti dodávek lídři zemí EU několikrát potvrdili na společných zasedáních. „Členské státy si podle tohoto klíče měly možnost objednat vakcíny na celý rok 2021. Některé členské státy se rozhodly objednat několikanásobně více vakcín, než kolik mají obyvatel. Česká republika má v tuto chvíli objednáno více než 25 milionů vakcín, z čehož většina je dvoudávkových,“ uvedl. Dodal, že dodávky farmaceutických firem jsou ale zatím nedostatečné.

Evropská komise v reakci uvedla, že poměrné rozdělení vakcín podle počtu obyvatel bylo původní řešení, které navrhovala - považuje ho za nejspravedlivější. Odchýlily se od něj však členské státy z vlastního rozhodnutí, když mezi sebou začaly přidělené vakcíny sdílet podle urgentnosti epidemické situace v jednotlivých zemích. Na návratu k poměrnému rozdělení dávek se podle EK musí dohodnout členské státy mezi sebou.

Dopis pro Michela a von der Leyenovou

Rakouský kancléř Kurz už v pátek na narychlo svolané tiskové konferenci uvedl, že vakcíny proti covidu-19 nejsou v EU rozdělované spravedlivě podle počtu obyvatel jednotlivých států, jak se členové bloku původně dohodli.

Dopis adresovaný šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové a předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi podepsali kromě rakouského a českého premiéra i předsedové vlád Slovinska, Bulharska a Lotyšska. Později se k nim podle deníku Jutarnji list připojil i chorvatský premiér. V dopisu se uvádí zjištění, se kterými Kurz přišel už na páteční konferenci.

„Pokud bude tento systém takto pokračovat, vzniknou do léta obrovské nerovnosti mezi členskými státy a dále se prohloubí. Některé by za pár týdnů mohly dosáhnout kolektivní imunity, zatímco ostatní by daleko zaostávaly,“ stěžují si předsedové vlád.

„Nejen, že to z našeho pohledu odporuje uzavřené dohodě, ale je to i v rozporu s evropským duchem solidarity,“ dodávají a žádají Michela, aby co nejdříve umožnil diskusi o těchto otázkách na summitu.

Zdroj z Evropské unie agentuře DPA potvrdil, že dopis premiérů již do Bruselu dorazil. „Situaci podrobně sledujeme,“ uvedl. Zdůraznil, že na programu summitu premiérů a prezidentů EU, který se bude konat 25. a 26. března, bude jako první i téma koordinace strategie v boji s pandemií.

Rakouské ministerstvo kancléřova slova odmítá

Kurzovu kritiku rozdělování vakcín mezi členské státy odmítlo rakouské ministerstvo zdravotnictví. Jeho generální tajemnice Ines Stillingová označila jednání za „vyvážená a transparentní“. Každý členský stát měl podle ní možnost objednat si od různých výrobců vakcín tolik dávek, kolik chtěl. Země si tak od různých společností objednaly různé množství vakcíny.

Kurz v pátek mimo jiné vyslovil podezření, že existují postranní dohody mezi jednotlivými členskými státy a farmaceutickými společnostmi. Uvedl například, že Malta obdrží do konce června třikrát více dávek v přepočtu na počet obyvatel než Bulharsko; Chorvatsko pak za stejnou dobu získá dvakrát méně než Nizozemsko.

Současný systém poškozuje Česko, Bulharsko a Lotyšsko

Podle agentury APA poškozuje současný systém jen tři státy, jejichž premiéři dopis podepsali, a to Českou republiku, Bulharsko a Lotyšsko. Slovinsko a Rakousko naopak obdržely tolik dávek, kolik odpovídá počtu jejich obyvatel.

Malta Kurzovu kritiku už v pátek odmítla a proti se postavilo i Německo, které také dostalo více dávek. Nizozemsko v sobotu v reakci na Kurzovu kritiku odmítlo, že by si obstaralo dávky vakcíny navíc mimo unijní ujednání. „Držíme se dohod,“ řekl agentuře DPA mluvčí nizozemského ministerstva zdravotnictví. Zároveň připustil, že Nizozemsko „maximálně“ využívá všech možností, které má v rámci EU k dispozici. Přijalo tak podle něj například dodávky vakcíny, kterých se zřekla jiná země.

Mluvčí unijní exekutivy v pátek uvedl, že státy nemusejí využít všechny své přidělené dávky. Separátní smlouvy s výrobci mluvčí komentovat odmítl. Komise se přitom v minulých měsících k některým individuálním kontraktům s firmami dodávajícími celé EU, které uzavřelo například Německo, vyjadřovala kriticky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tornáda v Německu poničila desítky domů

Nad okolím Wetzlaru v německé spolkové zemi Hesensko se ve středu večer přehnalo tornádo, které poničilo asi šedesát domů. Píše to agentura DPA s odvoláním na Německou meteorologickou službu (DWD). Další tornádo podle ní udeřilo ve východoněmecké spolkové zemi Braniborsko. V Porýní-Falci při bouřce zemřela žena, v durynské obci Georgenthal zemřel muž, na kterého při bouři spadly části stromu.
11:59Aktualizovánopřed 29 mminutami

Trump vyhlásil ekonomickou válku Íránu

Americký prezident Donald Trump vyhlásil „ekonomickou válku“ Íránu a pohrozil tvrdými dopady na hospodářství všech zemí, které by Teheránu jakkoli pomáhaly. Podle agentury AFP se tak šéf Bílého domu snaží stupňovat tlak na Írán bezmála šest měsíců od zahájení vleklého konfliktu. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí označil postup Washingtonu za americký ekonomický terorismus.
02:34Aktualizovánopřed 36 mminutami

Kyjev čelil jednomu z nejhorších ruských útoků za poslední měsíce

Rusko provedlo v noci na čtvrtek rozsáhlý útok na Kyjev, na ukrajinské hlavní město zaútočilo poté i odpoledne a večer. Noční nálety zabily ve městě nejméně patnáct lidí, jeden člověk zahynul i v Kyjevské oblasti. Zraněny jsou více než čtyři desítky lidí. Ve třech kyjevských čtvrtích byly poškozeny obytné i nebytové budovy a dětská nemocnice. Odpolední a večerní útoky zabily ve městě jednoho člověka a další dva zranily, zapálen byl obchodní dům. Starosta Vitalij Klyčko uvedl, že od začátku plnohodnotné války poničily ruské útoky v Kyjevě každou třetí velkokapacitní obytnou budovu.
00:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polské námořnictvo zahájilo výcvik posádek ponorek ve Švédsku

Polští námořníci zahájili na základně ve Švédsku výcvik pro službu na pronajaté ponorce, která má zajistit akceschopnost polské ponorkové flotily do příchodu nových plavidel v příštím desetiletí, uvedli ve středu představitelé.
před 2 hhodinami

Vedro mění zemědělství na jihu Francie. Farmáři místo rajčat pěstují banány

Mimořádně horká a suchá léta vedou zemědělce na jihu Francie ke změně způsobu hospodaření. Přibližně desítka farmářů v departementu Var začala pěstovat banány, papáje či manga, které potřebují méně vody a lépe snášejí vysoké teploty.
před 4 hhodinami

Rumunsko zničilo námořní dron nedaleko svého ložiska plynu, oznámila Bukurešť

Rumunský stíhací letoun F-16 ve čtvrtek zničil námořní bezposádkové plavidlo, které se nacházelo několik set metrů od rumunského projektu na těžbu zemního plynu Neptun Deep v Černém moři. Uvedl to ministr obrany Radu Mirutsa, podle něhož Ukrajina uvedla, že námořní dron nebyl její. Rumunský prezident Nicušor Dan z incidentu obvinil Rusko. Moskva se zatím nevyjádřila.
14:41Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Lotyšsko: Dron sestřelený nad naším územím byl ukrajinský, zřejmě ho vychýlilo Rusko

Dron, který 14. srpna sestřelila ve vzdušném prostoru Lotyšska italská stíhačka, byl ukrajinského původu, uvedly lotyšské ozbrojené síly. Dodaly, že z dráhy ho pravděpodobně vychýlilo Rusko. Šlo o jeden z řady incidentů, kdy se ruská válka proti Ukrajině přelévá do sousedních zemí.
před 4 hhodinami

Z vojáka civilistou a ministrem obrany. Chmara má vyřešit mobilizaci

Nový ukrajinský ministr obrany Jevhen Chmara působil v čele Služby bezpečnosti Ukrajiny, podílel se na osvobození Kyjevské oblasti či Hadího ostrova. Nyní si za cíl klade posílení armády i rozvoj obranného průmyslu. Stojí před ním také velký úkol v podobě reformy mobilizace. Od svého předchůdce, společností oblíbeného Mychajla Fedorovova, se v přístupu k válce tolik neliší – je to rovněž „moderní člověk“, který prosazuje využívání dronů. U vojenské elity má však zřejmě lepší reputaci.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.