Italové prožijí velikonoční svátky kvůli zhoršené epidemické situaci v celonárodní karanténní uzávěře a z téměř celé země se stane takzvaná červená zóna. Na počátku třetí vlny šíření koronaviru je Německo, kde přibývá nakažených mezi mladšími 15 let a ohniska jsou i ve školkách. Slovensko oznámilo, že letos v lednu zemřelo zhruba o dvě třetiny více obyvatel než v průměru za první měsíc roku v pěti předchozích letech. V Polsku dostalo aspoň jednu dávku vakcíny proti covidu-19 už více než 2,7 milionu osob. V Británii se rozhodli očkovat i ve Westminsterském opatství, místě, kde se korunuje britský král - či královna.
Pandemie ve světě: Itálie prožije Velikonoce v uzávěře, Britové očkují ve Westminsteru
Koronavirus – březen
Polovina Itálie se promění od 3. do 5. dubna v takzvanou červenou zónu, která dosud platila jen v některých regionech. Jedná se o nejlidnatější oblasti jako Lombardie a Milán, Piemont, Benátsko, Emilia-Romagna, Kampánie či Lazio s hlavním městem Římem.
V červené zóně smí lidé z domu jen v nutných případech, jako je cesta do práce, na nákup či k lékaři, a otevřené jsou jen obchody se základním zbožím. V celé Itálii navíc stále platí zákaz nočního vycházení a jsou omezené cesty mezi regiony.
Už od pondělka by se měla také zpřísnit v Itálii opatření tak, že žluté zóny se stanou oranžovými, píše deník Corriere della Sera. Nová legislativní norma má upravit opatření od 15. března do 6. dubna. Vláda ji tento týden předjednala se zástupci regionů. Nejnižší stupeň rizika, takzvaná bílá zóna, je na Sardinii.
Ministerstvo zdravotnictví zaznamenalo za předchozích 24 hodin téměř 27 tisíc nových případů nákazy koronavirem. Úmrtí v souvislosti s nemocí covid-19 bylo za poslední den 380. Zvyšuje se také obsazenost na jednotkách intenzivní péče.
V Německu začíná podle Wielera třetí vlna
Podle šéfa Institutu Roberta Kocha (RKI) Lothara Wielera se nákaza opět v Německu zrychluje. Zároveň vyzval občany, aby omezili své kontakty. Za uplynulých 24 hodin přibylo 12 834 infikovaných, což je ve srovnání se stejným dnem minulého týdne o 2254 víc. S nemocí covid-19 zemřelo dalších 252 pacientů.
„Na počátku roku se nám dařilo infekční čísla srazit, to se ale změnilo a my stojíme na začátku třetí vlny,“ řekl Wieler. „Musíme zabránit explozi čísel a přetížení nemocnic, dodržujte proto dále hygienická nařízení,“ uvedl.
„Situace zůstává napjatá a čísla stoupají. Stoupají sice pomalu, ale stoupají,“ varoval německý ministr zdravotnictví Jens Spahn. Podle Wielera souvisí nárůst počtu infikovaných zřejmě s britskou variantou koronaviru, která se v Německu rychle rozšířila a která je považována za nakažlivější. I kvůli tomu se podle něj infekce šíří i mezi dětmi.
Dál roste počet nových případů za sedmidenní období v přepočtu na sto tisíc obyvatel – ve středu byl tento údaj 65,4, ve čtvrtek 69,1 a nyní stoupl na 72,4.
Sasko jako první německá spolková země začíná s plošným očkováním proti covidu-19. Nárok na vakcínu mají všichni dospělí obyvatelé z celkového počtu 226 tisíc lidí z okresu Vogtland, který sousedí s Karlovarským krajem a jenž patří k nejpostiženějším okresům v Německu. Hlášeno je zde podle RKI za sedmidenní období 235 nových případů na sto tisíc obyvatel, což je aktuálně čtvrtá nejhorší bilance v Německu.
Německo zároveň rozhodne začátkem nadcházejícího týdne o prodloužení stálých kontrol na hranicích s Českou republikou. Dosavadní hodnocení ukazují, že kontroly jsou sice účinné, ale šíření koronaviru zcela zastavit nedokážou. Kontroly zavedlo Německo od 14. února a pomezí s Českem chce střežit nejméně do 17. března.
Slovensko hlásí zvýšený počet úmrtí
Na Slovensku podle oficiálních statistik úřadů podlehlo v prvním letošním měsíci v zemi covidu-19 poprvé přes 2000 lidí, konkrétně 2461. Celkem zemřelo podle předběžných údajů 8650 lidí. To je o 68 procent, tedy o 3504 úmrtí, více než v průměru za leden v letech 2016 až 2020. Podle slovenského národního centra zdravotnických informací zemřelo na covid-19 v únoru již přes 2500 obyvatel.
Tempo meziročního přírůstku zesnulých, které se začalo výrazně zvyšovat loni na podzim, tak dosáhlo nového maxima od propuknutí pandemie.
Obě dávky vakcín proti covidu-19 dostalo v Polsku takřka 1,5 milionu lidí. V zemi, kde žije na 38 milionů obyvatel, zdravotníci dosud aplikovali celkem přes 4,2 milionu dávek očkovacích látek, přičemž první dávku dostalo více než 2,7 milionu osob.
Podle agentury Reuters se Polsko potýká při očkování proti covidu-19 podobně jako další země EU s problémy v podobě zpoždění v dodávkách preparátů. Šéf kanceláře premiéra a současně vládní zmocněnec pro očkování Michal Dworczyk uvedl, že společnost AstraZeneca dodá Polsku do konce března o 550 tisíc dávek vakcíny méně, než původně měla.
Polsko v současné době čelí třetí, prudké, vlně pandemie nemoci covid-19. Zatímco v úterý přibylo 17 260 nakažených, ve středu jejich počet poskočil na 21 045. V pátek resort zdravotnictví oznámil 18 775 nově potvrzených případů koronaviru za poslední den a 351 úmrtí.
Westminsterské opatství v Londýně se proměnilo v očkovací centrum
V Británii dál pokračuje očkování, aspoň jednu dávku vakcíny už dostalo 23 milionů obyvatel. Premiér Boris Johnson to považuje za úspěch. Podle něj by se tak úspěšně vakcinovat bez brexitu nedařilo. Pochvaluje si, že Spojené království schválilo vakcíny dřív než EU.
Jak ale upozornil britský tisk, zatímco z Evropské unie odešlo do Británie přes devět milionů dávek vakcín, ze Spojeného království opačným směrem ani jedna.
V očkovací centrum se v Británii teď proměnilo i posvátné místo – proslulé Westminsterské opatství v Londýně. Některým v zemi se to nezamlouvá, jiní to kvitují. „Je to neuvěřitelné… Že se očkuje ve Westminsterském opatství, velkolepém národním místě pro korunovace a bůhvíco ještě,“ řekl britský herec a spisovatel Stephen Fry.
Kancléři Kurzovi se nelíbí rozdělování vakcín
Podle rakouského kancléře Sebastiana Kurze nejsou vakcíny proti covidu-19 rozdělované v Evropské unii spravedlivě podle počtu obyvatel jednotlivých států, jak se členové bloku původně dohodli. Uvedl, že některé členské země zřejmě uzavřely separátní dohody s výrobci vakcín. Kurz proto vyzval EU k větší transparentnosti a nápravě současného stavu.
Maďarsko v pátek oznámilo 9011 nově potvrzených případů nákazy koronavirem za poslední den. Podle Hungary Today je to dosud nejvyšší denní přírůstek v zemi od vypuknutí pandemie. Dalších 130 lidí s covidem-19 za posledních 24 hodin zemřelo.
V současné době je v maďarských nemocnicích s tímto onemocněním 8718 pacientů, z nichž 949 potřebuje plicní ventilátory. Počet lidí na ventilátorech se přitom za poslední měsíc zvýšil trojnásobně, uvedla ve čtvrtek agentura Reuters, podle níž leží ve vážném stavu na jednotkách intenzivní péče také čím dál více lidí ve věku 30 až 50 let.
Počet lidí, kteří se ve Francii od začátku nynější pandemie nakazili koronavirem, překročil čtyři miliony, což je šestý nejvyšší počet na světě. Na jednotkách intenzivní péče v nemocnicích k pátku leželo více než 4000 pacientů. Tolik jich tam naposledy bylo 26. listopadu, tedy v době, kdy končila druhá celostátní karanténa.
Brazílie opět oznámila přes 70 tisíc nově odhalených nákaz koronavirem a více než 2000 úmrtí spojených s covidem-19. Podle šéfa sdružení brazilských guvernérů Wellingtona Diase se zdravotnický systém blíží „národnímu kolapsu“. Nemocnice ve většině metropolí států brazilské federace už nemají téměř žádná volná lůžka intenzivní péče.
Bulharsko přerušilo očkování vakcínou AstraZeneca
Naopak Bulharsko se v pátek přidalo k zemím, které zastavily očkování proti nemoci covid-19 vakcínou AstraZeneca kvůli zprávám o výskytu závažných případů krevních sraženin u několika naočkovaných osob.
Bulharská vláda mimo jiné uvedla, že toto rozhodnutí bude platit do doby, než Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) nepošle písemné ujištění vylučující veškeré pochyby o bezpečnosti této vakcíny.
Podobný krok jako Sofie učinily už například úřady v Dánsku, Norsku, na Islandu a v Thajsku. Nicméně zatím nejsou důkazy o spojitosti mezi očkováním touto vakcínou a tvorbou krevních sraženin, a jedná se proto pouze o preventivní opatření.
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) navíc v pátek oznámila, že na seznamu nežádoucích vedlejších účinků vakcíny od společnosti AstraZeneca by měly figurovat závažné alergické reakce. Reagovala tak na tento typ obtíží zaznamenaný v Británii, jak uvedla agentura AFP. Britsko-švédská farmaceutická společnost AstraZeneca ale odmítla obavy ze závažných vedlejších účinků své vakcíny, dodala agentura DPA.
Evropský regulátor ve své zprávě uvádí, že „doporučuje aktualizaci informací o produktu a zahrnutí anafylaxe a přecitlivělosti (alergické reakce) mezi vedlejší účinky“. Návrh se zakládá na 41 případech závažných alergických reakcí po podání přibližně pěti milionů dávek vakcíny v Británii.