Rakouský prezident jmenoval kancléřem diplomata Alexandera Schallenberga

Novým rakouským kancléřem se stal dosavadní ministr zahraničí Alexander Schallenberg. Do funkce jej oficiálně jmenoval prezident Alexander Van der Bellen. V čele rakouské vlády 52letý Schallenberg nahradí Sebastiana Kurze, který odstoupil po korupční aféře. Na uprázdněné místo šéfa rakouské diplomacie usedl dosavadní velvyslanec v Paříži Michael Linhart, informovala agentura APA.

Kancléř a šéf Rakouské lidové strany (ÖVP) Kurz podal demisi v sobotu poté, co ho začalo vyšetřovat státní zastupitelství kvůli podezření, že v roce 2016 nechal za peníze daňových poplatníků vypracovat průzkumy veřejného mínění zfalšované v Kurzův prospěch. To mělo zajistit postup mladého politika do čela strany i vlády. Obviněno je i několik jeho nejbližších kolegů, všichni včetně Kurze obvinění popírají.

Svého blízkého spolupracovníka Schallenberga navrhl za svého nástupce sám Kurz. Zelení, kteří na spolkové úrovni tvoří s ÖVP vládní koalici, Kurzovo oznámení uvítali a potvrdili ochotu pokračovat s lidovci ve vládním angažmá.

Z pozice kancléře se Kurz přesune do čela poslaneckého klubu lidovců, zůstává také v čele lidové strany. Kritici proto tvrdí, že Schallenberga bude v úřadu ovládat. Sám Schallenberg se podle APA vyjádřil, že bude s Kurzem úzce spolupracovat.

Prezident vyzval Schallenberga, aby obnovil důvěru v politiku

Van der Bellen vyzval při slavnostní inauguraci nového kancléře a rovněž přítomného vicepremiéra Wernera Koglera z řad Zelených, aby pokračovali v koaličním projektu a zároveň obnovili důvěru občanů v politiku.

Již v neděli se prezident veřejnosti omluvil za dojem, který v uplynulých měsících vyvolaly Kurzovy soukromé zprávy, které zveřejnila média. Bývalý kancléř v nich místy zastává opačné názory, než jaké sděloval navenek, a provádí cynické zákulisní dohody.

Schalleberg se narodil v roce 1969 ve švýcarském Bernu do staré šlechtické rodiny. Ministrem zahraničí se stal v roce 2019. Podporoval Kurzův odmítavý postoj vůči nelegální migraci i kritická vyjádření na adresu EU a dosluhující německé kancléřky Angely Merkelové, všímá si agentura DPA.

Třiašedesátiletý Linhart se narodil v Ankaře, post velvyslance v Paříži zastává od roku 2018. Předtím pracoval čtyři roky na rakouském ministerstvu zahraničí coby generální tajemník. V minulosti byl rovněž zahraničněpolitickým poradcem lidoveckého exkancléře Wolfganga Schüssela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí povodně v Nepálu překročil šest set

Ničivá povodeň v severním Nepálu již má přes šest set obětí. Informovaly o tom v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Více než dva tisíce lidí je navíc stále pohřešováno.
před 8 mminutami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 1 hhodinou

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.