„Věděl o podvodech a nebyl sám.“ Bývalý spolupracovník přiživil korupční aféru rakouského exkancléře Kurze

V Rakousku se po delší době opět dostává pozornosti korupční kauze lidoveckého exkancléře Sebastiana Kurze. Bývalý předseda vlády a několik dalších lidí v ní čelí obvinění, že si za peníze daňových poplatníků kupovali pozitivní mediální obraz. Trestně stíhaný je v případu i Kurzův bývalý blízký spolupracovník Thomas Schmid, který se rozhodl vypovídat. Exkancléři Kurzovi i dalším lidem by jeho svědectví mohlo výrazně přitížit. Kurz vinu odmítá.

Z někdejšího Kurzova přítele a kolegy se stal jeho hlavní soupeř. Schmid tvrdí, že obvinění vůči Kurzovi jsou pravdivá. „On (Kurz) mě kontaktoval, když chtěl konkrétní průzkumy veřejného mínění, a informoval mě, jak mají průzkumy vypadat,“ vypověděl Schmid.

Kauza se týká období kolem roku 2016. Kurz byl tehdy ministrem zahraničí a chystal na převzetí vedení lidové strany (ÖVP). Z peněz ministerstva financí byly podle vyšetřovatelů zaplaceny přikrášlené průzkumy a pozitivní mediální články o Kurzovi i straně.

Důležitou roli hrál podle vyšetřování právě Schmid, který tehdy působil na ministerstvu financí jako generální sekretář. „Financoval jsem Kurze a ÖVP ze spolkového ministerstva financí, použil jsem zdroje ministerstva na podporu postoupení ÖVP pod vedení Sebastiana Kurze,“ citoval ho web deníku Der Standard. Kurz podle Schmida o všem věděl. 

Schmid, který nyní spolupracuje s vyšetřovateli a usiluje o status korunního svědka, neváhá mluvit o podrobnostech. Policie ho od června vyslýchala už patnáctkrát. Zápis jeho výpovědí má stovky stránek, které nově unikly do médií. „Sebastian Kurz mi volal přibližně v době domovních prohlídek v říjnu 2021. Že prý musím podat písemné prohlášení, že on o žádných obviněních nic neví,“ uvedl podle nich Schmid.

Exkancléř tvrdí, že o ničem z toho nevěděl. Hájí se stejně jako před rokem, kdy prohlásil, že kriminální obvinění vůči jeho osobě jsou „jednoduše falešná“. Jeho advokát přišel s údajným záznamem telefonátu mezi Kurzem a Schmidtem, který podle něj Schmidovu výpověď vyvrací.

Obvinění z křivé výpovědi

Schmid podle rakouských médií Kurzovi přitížil také v případu údajné křivé výpovědi před parlamentním vyšetřovacím výborem, který se zabývá dosazením Schmida do čela státního holdingu ÖBAG. Kurz dříve před výborem uvedl, že se instalací Schmida do čela ÖBAG ani obsazením dozorčí rady podniku přímo nezabýval, i když byl o dění informován.

Vyšetřovatelé ale Kurze podezírají, že se v příslušném dění angažoval více, než sám tvrdí. Z dříve zveřejněných informací vyplývá, že si Schmid zřejmě ušil funkci na míru a že Kurz byl do tohoto plánu zapojen. Schmid nyní vypověděl, že Kurz jeho jmenování do čela holdingu sám inicioval a že dozorčí rada podniku pro něj byla „obzvláště důležitá“. 

Schmidova nová obvinění míří i do čela parlamentu. Lidovecký šéf dolní komory Wolfgang Sobotka podle Schmida pomáhal s daňovými úniky strany. „Je to vše vymyšlený příběh, který mu (Schmidovi) jednoduše posloužil k tomu, aby získal status spolupracujícího svědka,“ reagoval předseda rakouské Národní rady.

Spolkový prezident Alexander Van der Bellen se za aféry politiků omlouval opakovaně. Znovu tak musí činit krátce po svém znovuzvolení. „Slibuji vám, že si nedám pokoj, dokud se tohoto břemene nezbavíme a dokud neobnovíme důvěru v politiky,“ prohlásil prezident. Obvinění už také slibují právní dohru, neboť padají první výzvy k žalobám.

Politoložka: Nový nátěr, starý korupční problém

Veřejnost tak sleduje vzkříšení kauzy, na kterou v době současných krizí už málem zapomněla. Byl to přitom právě Kurz, který sliboval, že do politiky vnese „nový styl“, kvůli čemuž dokonce „přebarvil“ lidovou stranu z tradiční černé na svěží a neokoukanou tyrkysovou.

„To, co si myslím, že teď bude zajímavé pozorovat, je z mého pohledu jakési morální zděšení nad tím, že tenhle nový nátěr, tahle celá nová image s sebou přitáhla po několika letech opět ten starý korupční problém – že se to vlastně, chcete-li, táhne z generace na generaci,“ uzavřela politoložka Vídeňské univerzity Anna Durnová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 2 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 2 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 2 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 2 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 3 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 6 hhodinami

Evropský pohled