Sebastian Kurz odstoupil z funkce rakouského kancléře

Rakouský kancléř Sebastian Kurz oznámil, že končí ve funkci. Politik podezřelý v korupční kauze uvedl, že svým odchodem chce zabránit chaosu a nestabilitě, napsal list Kronen Zeitung. Nahradit by ho měl ministr zahraničí Alexander Schallenberg. Kurz neodchází z nejvyšších pater politiky úplně, zůstane ve funkci předsedy Rakouské lidové strany (ÖVP).

Kurz v sobotu v krátkém vystoupení před novináři zdůraznil, že krok neznamená přiznání viny. Obvinění, která jsou vůči němu vznášena, opět označil za falešná. „Moje země je pro mě důležitější než má osoba,“ řekl Kurz. Lidovecký vládní tým však podle něj má pokračovat v práci. Odstupivší kancléř zůstane nadále předsedou ÖVP a nově chce zastávat i funkci předsedy lidoveckého poslaneckého klubu v Národní radě.

K odstoupení jej vyzvalo v pátek vedení Zelených, se kterými lidovecká ÖVP tvoří vládu, další spolupráci si s ním již nedokážou představit. Pokud by Kurz funkci neopustil, přidali by se Zelení k hlasování o nedůvěře, které opozice avizovala na úterý. Vyzvali také lidovce, aby ve vládě Kurze nahradili někým bezúhonným.

Zelení považují Schallenberga za vhodného nástupce

Předseda Zelených a vicekancléř Werner Kogler Kurzovo odstoupení proto v sobotu uvítal. „Považuji to vzhledem k aktuální situaci za správný krok pro budoucí práci vlády odpovědné za Rakousko a pro respekt Rakouska v zahraničí,“ prohlásil.

„Spolupráce s ministrem zahraničí Alexanderem Schallenbergem byla dosud velmi konstruktivní,“ naznačil Kogler ochotu přijmout Kurzem navrhované řešení. Se Schallenbergem chce jednat v neděli. Později Kogler dodal, že byla zvolena varianta, kterou lidovcům navrhli Zelení, tedy že vláda může pokračovat se Schallenbergem v čele.

Spolkový manažer opoziční Sociálnědemokratické strany Rakouska (SPÖ) Christian Deutsch v sobotu kancléřovo odstoupení označil za dávno očekávaný krok, ale to, že se Kurz nestáhl zcela a chce pokračovat jako šéf poslaneckého klubu, jako by se nic nestalo, podle Deutsche ukazuje, že ÖVP nechce nic měnit a neúnavně pokračovat v „systému Kurz“.

Podle deníku Der Standard Kurzův krok nepřekvapil prezidenta Alexandera Van der Bellena, který na konci týdne jednal se všemi předsedy parlamentních stran. K dalšímu postupu by se mohla hlava státu vyjádřit nejdříve v neděli.

Každý šéf vlády jmenovaný prezidentem musí disponovat většinou v Národní radě. Odcházející kancléř musí před uvedením do funkce toho nového formálně podat písemnou demisi. Výměna v kancléřské funkci se tak dá očekávat až v pondělí.

Za ztrátou křesla kancléře stojí korupční skandál

Kancléře a dalších devět lidí viní rakouská prokuratura z úplatkářství a zpronevěry. Kurz původně oznámil, že v čele vlády zůstane. Dříve také uvedl, že neexistuje žádný náznak jeho osobního zapojení do objednávání pro něj příznivých průzkumů veřejného mínění nebo placené inzerce v tisku výměnou za pozitivní zpravodajství.

Podezření se týká období kolem roku 2016, kdy se Kurz chystal na převzetí vedení ÖVP. Z peněz ministerstva financí byly podle vyšetřovatelů zaplaceny přikrášlené průzkumy, které se pak objevily v médiích patřících skupině Österreich. V souvislosti s tím se mediální skupina a ÖVP podle vyšetřovatelů dohodly na spolupráci v oblasti inzerce v hodnotě více než 1,1 milionu eur, uvádějí rakouská média.

Při vyšetřování policisté prohledali budovy spolkového kancléřství, sídlo lidové strany (ÖVP) a ministerstvo financí. Provedli také několik domovních prohlídek na soukromých adresách a v kancelářích nejbližších Kurzových spolupracovníků.

První vysoký post zastával Kurz na resortu zahraničí

Hvězdou rakouské i evropské politiky se Kurz stal už v roce 2013 jako nejmladší šéf diplomacie v členské zemi EU, jen krátce před vypuknutím migrační krize, při níž se Rakousko potýkalo s přívalem až stovek tisíc uprchlíků. Politik, který v letech 2011 až 2013 jako mladý tajemník pro integraci na ministerstvu vnitra zavedl řadu vstřícných kroků vůči menšinám, nasadil po roce 2015 tvrdší kurz.

Po svém zvolení do čela lidovců v červenci 2017 Kurz, který byl kdysi přezdívaný „Wunderwuzzi“ neboli zázračné dítě, stranu proměnil. Tradiční lidoveckou černou nahradil módnější tyrkysovou barvou a do podzimních voleb ji vedl pod novým názvem Kandidátka Sebastiana Kurze - Noví lidovci.

Ve volbách dovedl tento vídeňský rodák stranu k vítězství a usedl do kancléřského křesla. Po skandálu koaličního partnera, Svobodné strany Rakouska (FPÖ), parlament jeho vládě vyslovil nedůvěru, ale v následných předčasných volbách Kurzova strana opět zvítězila.

Ve druhé vládě od loňského ledna vytvořil koalici se Zelenými. V úřadu kancléře se Kurz stal nejmladším premiérem na světě, poprvé ve 31 letech a podruhé o tři roky později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Die Zeit musel vydat nahrávky úřadům, redakce hovoří o porušení svobody tisku

Německé státní zastupitelství a kriminalisté v hamburské redakci týdeníku Die Zeit zabavili nahrávky k případu podnikatelky Christiny Blockové, která čelí obvinění z únosu svých dětí od jejich otce z Dánska. Vedení redakce v prohlášení postup vyšetřovatelů, kteří prý hrozili prohlídkou kanceláří, tvrdě odsoudilo jako „porušení svobody tisku“. Die Zeit nyní podniká právní kroky. Podle agentury AFP se případ dotýká bývalého šéfa německé rozvědky BND Augusta Hanninga, kterého policie před týdnem zadržela kvůli jiné kauze pro podezření ze špionáže.
před 41 mminutami

Není vhodná doba uzavírat obchodní dohody s agresorem, říká Cichanouská

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská kritizuje rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa nakoupit ruskou ropu. Podle Cichanouské Rusko i Bělorusko zneužívají ochoty Západu uvolňovat sankce výměnou třeba za propuštění politických vězňů. Svého politického vězně v Bělorusku má nově i Česko – programátor Vital Děmidčik s českým a běloruským občanstvím skončil ve vazbě, když přijel navštívit nemocnou matku. Běloruské úřady ho stíhají za podporu ukrajinské armády.
před 2 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Slovinci odmítli posílení vyšetřovacích komisí, zřejmě se vyslovili proti zrušení poplatků médiím

Slovinci v nedělním referendu těsnou většinou zamítli vládní reformní program, který tamní opozice označuje za „autoritářský“. Podle tamních médií jde o symbolickou porážku nacionalistického premiéra Janeze Janši. Informovala o tom agentura AFP. Slovinci se také podle skoro úplných výsledků nedělního poradního referenda vyslovili proti zrušení poplatků za veřejnoprávní vysílání.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Stovkám francouzských supermarketů přestaly kvůli kyberútokům fungovat mrazáky

Ve stovkách francouzských supermarketů přestala fungovat chladicí zařízení a řada čerstvých nebo mražených potravin se zkazila, informoval v pondělí francouzský deník Ouest-France. Šlo o kybernetický útok, uvedli šéf maloobchodního řetězce Coopérative U Dominique Schelcher nebo představitelé obchodní skupiny Les Mousquetaires.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusko nechce přijmout energetické příměří vyhlášené Trumpem, řekl Zelenskyj

Je čím dál víc zřejmé, že Rusko není ochotno přistoupit na energetické příměří navržené Spojenými státy, uvedl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pokračujících ruských útocích na ukrajinskou energetiku. Dřív během dne Zelenskyj vyzval USA, aby donutily Kreml příměří dodržovat. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentur prohlásil, že Kyjev si nezaslouží pauzu ve válce. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Němci dopadli podezřelé ze žhářství v Polsku. Jde o hybridní válku, uvedl Tusk

Polský premiér Donald Tusk v pondělí oznámil, že německá policie na polskou žádost zadržela dva turecké občany, kteří jsou podezřelí, že v září u Varšavy podpálili pozemní stanici společnosti Starlink. Označil to za další akt hybridní války. Ministr pověřený koordinací zvláštních služeb Tomasz Siemoniak uvedl, že za sabotáží stojí Rusko.
před 4 hhodinami

Ministři zahraničí EU schválili dosud největší rozšíření sankcí vůči ruským subjektům

Ministři zahraničí Evropské unie schválili dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu zaměřeného proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. Na síti X to oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Na seznam podle ní přibylo téměř 1600 subjektů a osob, přičemž postihy cílí na ruský vojensko-průmyslový komplex.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.