Sebastian Kurz odstoupil z funkce rakouského kancléře

Rakouský kancléř Sebastian Kurz oznámil, že končí ve funkci. Politik podezřelý v korupční kauze uvedl, že svým odchodem chce zabránit chaosu a nestabilitě, napsal list Kronen Zeitung. Nahradit by ho měl ministr zahraničí Alexander Schallenberg. Kurz neodchází z nejvyšších pater politiky úplně, zůstane ve funkci předsedy Rakouské lidové strany (ÖVP).

Kurz v sobotu v krátkém vystoupení před novináři zdůraznil, že krok neznamená přiznání viny. Obvinění, která jsou vůči němu vznášena, opět označil za falešná. „Moje země je pro mě důležitější než má osoba,“ řekl Kurz. Lidovecký vládní tým však podle něj má pokračovat v práci. Odstupivší kancléř zůstane nadále předsedou ÖVP a nově chce zastávat i funkci předsedy lidoveckého poslaneckého klubu v Národní radě.

K odstoupení jej vyzvalo v pátek vedení Zelených, se kterými lidovecká ÖVP tvoří vládu, další spolupráci si s ním již nedokážou představit. Pokud by Kurz funkci neopustil, přidali by se Zelení k hlasování o nedůvěře, které opozice avizovala na úterý. Vyzvali také lidovce, aby ve vládě Kurze nahradili někým bezúhonným.

Zelení považují Schallenberga za vhodného nástupce

Předseda Zelených a vicekancléř Werner Kogler Kurzovo odstoupení proto v sobotu uvítal. „Považuji to vzhledem k aktuální situaci za správný krok pro budoucí práci vlády odpovědné za Rakousko a pro respekt Rakouska v zahraničí,“ prohlásil.

„Spolupráce s ministrem zahraničí Alexanderem Schallenbergem byla dosud velmi konstruktivní,“ naznačil Kogler ochotu přijmout Kurzem navrhované řešení. Se Schallenbergem chce jednat v neděli. Později Kogler dodal, že byla zvolena varianta, kterou lidovcům navrhli Zelení, tedy že vláda může pokračovat se Schallenbergem v čele.

Spolkový manažer opoziční Sociálnědemokratické strany Rakouska (SPÖ) Christian Deutsch v sobotu kancléřovo odstoupení označil za dávno očekávaný krok, ale to, že se Kurz nestáhl zcela a chce pokračovat jako šéf poslaneckého klubu, jako by se nic nestalo, podle Deutsche ukazuje, že ÖVP nechce nic měnit a neúnavně pokračovat v „systému Kurz“.

Podle deníku Der Standard Kurzův krok nepřekvapil prezidenta Alexandera Van der Bellena, který na konci týdne jednal se všemi předsedy parlamentních stran. K dalšímu postupu by se mohla hlava státu vyjádřit nejdříve v neděli.

Každý šéf vlády jmenovaný prezidentem musí disponovat většinou v Národní radě. Odcházející kancléř musí před uvedením do funkce toho nového formálně podat písemnou demisi. Výměna v kancléřské funkci se tak dá očekávat až v pondělí.

Za ztrátou křesla kancléře stojí korupční skandál

Kancléře a dalších devět lidí viní rakouská prokuratura z úplatkářství a zpronevěry. Kurz původně oznámil, že v čele vlády zůstane. Dříve také uvedl, že neexistuje žádný náznak jeho osobního zapojení do objednávání pro něj příznivých průzkumů veřejného mínění nebo placené inzerce v tisku výměnou za pozitivní zpravodajství.

Podezření se týká období kolem roku 2016, kdy se Kurz chystal na převzetí vedení ÖVP. Z peněz ministerstva financí byly podle vyšetřovatelů zaplaceny přikrášlené průzkumy, které se pak objevily v médiích patřících skupině Österreich. V souvislosti s tím se mediální skupina a ÖVP podle vyšetřovatelů dohodly na spolupráci v oblasti inzerce v hodnotě více než 1,1 milionu eur, uvádějí rakouská média.

Při vyšetřování policisté prohledali budovy spolkového kancléřství, sídlo lidové strany (ÖVP) a ministerstvo financí. Provedli také několik domovních prohlídek na soukromých adresách a v kancelářích nejbližších Kurzových spolupracovníků.

První vysoký post zastával Kurz na resortu zahraničí

Hvězdou rakouské i evropské politiky se Kurz stal už v roce 2013 jako nejmladší šéf diplomacie v členské zemi EU, jen krátce před vypuknutím migrační krize, při níž se Rakousko potýkalo s přívalem až stovek tisíc uprchlíků. Politik, který v letech 2011 až 2013 jako mladý tajemník pro integraci na ministerstvu vnitra zavedl řadu vstřícných kroků vůči menšinám, nasadil po roce 2015 tvrdší kurz.

Po svém zvolení do čela lidovců v červenci 2017 Kurz, který byl kdysi přezdívaný „Wunderwuzzi“ neboli zázračné dítě, stranu proměnil. Tradiční lidoveckou černou nahradil módnější tyrkysovou barvou a do podzimních voleb ji vedl pod novým názvem Kandidátka Sebastiana Kurze - Noví lidovci.

Ve volbách dovedl tento vídeňský rodák stranu k vítězství a usedl do kancléřského křesla. Po skandálu koaličního partnera, Svobodné strany Rakouska (FPÖ), parlament jeho vládě vyslovil nedůvěru, ale v následných předčasných volbách Kurzova strana opět zvítězila.

Ve druhé vládě od loňského ledna vytvořil koalici se Zelenými. V úřadu kancléře se Kurz stal nejmladším premiérem na světě, poprvé ve 31 letech a podruhé o tři roky později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V ohroženém americkém letadle zůstali při odletu z Ankary i ministři

Dva členové kabinetu amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstali při odletu ze summitu NATO v Turecku v letounu, který prezident z bezpečnostních důvodů opustil, informoval zpravodajský server CBS News.
před 17 mminutami

Ve Středomoří, které proměňuje globální oteplování, se daří invazním druhům

Středozemní moře se stále rychleji mění kvůli rychle přibývajících invazním druhům. Vědci hledají cesty, jak tento proces zpomalit.
před 57 mminutami

Putin rozhněval Tokio návštěvou sporných Kuril

Ruský vládce Vladimir Putin poprvé navštívil Iturup, největší z Kurilských ostrovů, o které Moskva od druhé světové války vede spor s Tokiem. Šéf Kremlu tak učinil den po rozsáhlém cvičení ruské Tichomořské flotily a poté, co KLDR odpálila další balistickou střelu do Japonského moře. Japonský ministr zahraničí Tošimicu Motegise se proti cestě ohradil. Ostrovy označil za japonské území – a to jak historicky, tak i s ohledem na mezinárodní právo.
před 1 hhodinou

VideoExperti probrali maďarské změny a nového prezidenta

Maďarsko má nového prezidenta, je jím bývalý předseda nejvyššího soudu András Baka. Do funkce jej zvolil parlament, v němž má dvoutřetinovou většinu vládnoucí strana Tisza. Poslanci opozičního Fideszu hlasování bojkotovali. Tisza před volbami hovořila o tom, že dojde k „zúčtování“ s Orbánovým režimem, naopak Baka v projevu zdůraznil, že „nové Maďarsko nemůžeme budovat na pomstě“. Dle experta na Maďarsko a redaktora Reflexu Olivera Adámka chtěl Baka vyzvat vládu k tomu, aby nedělala „politický hon na čarodějnice a politicky motivované zavírání lidí, kteří byli spojení s minulou vládou“. Publicistka Lucie Sulovská upozornila na to, že Baku v minulosti odstranil z pozice šéfa nejvyššího soudu právě Orbánův režim. Stejným způsobem však dle ní postupuje Magyarova vláda vůči představitelům Orbánovy vlády. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

V Texasu havaroval vrtulník americké armády, zahynuli dva vojáci

V Texasu ve středu havaroval útočný vrtulník Apache americké armády, zahynuli oba vojáci na palubě. Při pádu stroje do pole vypukl rozsáhlý požár vegetace, kvůli němuž muselo být evakuováno několik obydlí. V noci na čtvrtek o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na tamní představitele.
05:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemětřesení v Kolumbii má 265 obětí, další stovky lidí se pohřešují

Pondělní zemětřesení v Kolumbii si dosud vyžádalo nejméně 265 obětí na životech. Dalších 496 lidí se pohřešuje, zranění utrpělo téměř 3500 lidí. V noci na čtvrtek SELČ to podle agentur řekl kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella. Současně oznámil záměr vyhlásit v zemi stav ekonomické nouze.
03:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Z elektrolytů se stal trend. Na co si dát pozor?

Nápoje s elektrolyty byly hlavně v minulosti spojeny se sportem, dnes už je ale lidé koupí i v obchodě s potravinami a užívají je v práci nebo během dne, aby třeba zahnali únavu. Popularita těchto produktů masivně roste také díky sociálním sítím. A to i přes rady odborníků, podle kterých jejich užívání v každodenním životě není tolik potřeba. Experti také upozorňují, že nadměrný příjem elektrolytů může být pro člověka i škodlivý.
před 3 hhodinami

Rusko zesiluje údery na ukrajinskou energetiku, zima může být těžší než loni

Letošní zima by mohla být pro Ukrajinu ještě těžší než loni, kdy Rusko terorizovalo obyvatele napadené země ničením energetiky uprostřed mrazů. Moskva letos zintenzivnila údery na ukrajinské zdroje elektřiny a Kyjev s odkazem na zpravodajské služby USA tvrdí, že další velká vlna útoků na energetiku by mohla z Ruska přijít ještě v létě. To všechno v situaci, kdy se Ukrajině nedostává raket protivzdušné obrany.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.