Odvolací soud osvobodil exkancléře Kurze v kauze křivé výpovědi

Odvolací soud ve Vídni v pondělí osvobodil bývalého rakouského kancléře Sebastiana Kurze, který loni v únoru dostal osmiměsíční podmínku za křivou výpověď. Té se podle původního rozsudku dopustil, když v parlamentním vyšetřovacím výboru v roce 2020 snižoval svoji roli při jmenování dozorčí rady státní společnosti ÖBAG a také předsedy představenstva společnosti Thomase Schmida.

Někdejší lidovecký šéf rakouské vlády proti loňskému rozsudku podal odvolání. Jeho advokát tvrdil, že nyní 38letý Kurz nedostal před vyšetřovacím výborem dostatečný prostor k vyjádření a že v rozhodujících otázkách ho přerušovala opozice, a tak nemohl podat úplnou výpověď.

Odvolací soud nyní dospěl k rozhodnutí, že Kurzovu výpověď nelze považovat za křivou a že nepůsobila tak, že by byla úplná a definitivní.

Kurz podle agentury DPA v závěrečné řeči opakoval, že původní rozsudek považoval za nepochopitelný. Připustil, že se na výslech před parlamentním výborem nepřipravil dostatečně, ale řekl, že jeho cílem nikdy nebylo říct něco, co nebylo pravda.

Soud zároveň potvrdil šestiměsíční podmínku pro někdejšího šéfa Kurzova kabinetu Bernharda Bonelliho kvůli jeho roli při výběru členů dozorčí rady ÖBAG. Kurz řekl, že rozhodnutí odvolacího soudu ohledně Bonelliho velmi lituje.

Konec „zázračného dítěte“

APA připomíná, že na počátku tohoto případu byla aféra zvaná Ibizagate, kterou v roce 2019 spustila videonahrávka tajně natočená v roce 2017 na španělském ostrově Ibiza ve vile předsedy pravicově populistických svobodných (FPÖ) Heinze-Christiana Stracheho. Svobodní s Kurzovými lidovci tvořili v letech 2017 až 2019 vládní koalici. K vyšetření skandálu a možné korupce v době působení prvního Kurzova kabinetu zřídil parlament vyšetřovací výbor, před kterým tento politik vypovídal.

Kurz, kterého agentura AFP označuje za někdejší „zázračné dítě" evropských konzervativců, na kancléřský post rezignoval v roce 2021 v souvislosti se sérií obvinění. Jiná jeho kauza se týká podezření, že zpronevěřil státní peníze, aby platil za zmanipulované průzkumy a za pro něj příznivé zprávy v médiích.

Z politika podnikatelem

Kurz z Rakouské lidové strany odešel, opustil i politiku jako takovou a působí jako podnikatel. AFP uvádí, že je jedním ze zakladatelů společnosti Dream zabývající se kyberbezpečností.

Zakládal ji společně s někdejším šéfem izraelské NSO Group, která vyvinula kontroverzní sledovací program Pegasus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...