Rakouská lidová strana (ÖVP) kancléře Sebastiana Kurze je nehledě na vládní krizi v alpské republice jasným vítězem voleb do Evropského parlamentu. Lidovci si připsali 34,9 procenta hlasů, na druhém místě skončili opoziční sociální demokraté (SPÖ) a na třetím bývalá vládní pravicově populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Navzdory volebnímu úspěchu čeká v pondělí odpoledne Kurze hlasování o nedůvěře vládě, které podle všeho prohraje.
Rakousko: Kurzovi lidovci i přes vládní krizi jasně zvítězili. Na mandát dosáhl i Strache
Lidovci si oproti volbám v roce 2014 výrazně polepšili, a to o víc než osm procentních bodů. Sociální demokraté získali 23,4 procenta hlasů, což je o zhruba půl procentního bodu méně než před pěti lety.
Evropský mandát má i Strache
Svobodní získali 17,2 procenta hlasů, což znamená propad o víc než dva a půl procentního bodu. Může za ním stát skandál, který odstartoval někdejší předseda a bývalý vicekancléř Heinz-Christian Strache. Ten se nechal tajně natočit, když dohadoval s údajnými ruskými oligarchy přístup ke státním zakázkám výměnou za mediální podporu.
Svobodní získali v europarlamentu tři mandáty a jeden z nich připadá právě Strachemu, který kandidoval z 42. místa. Podle průběžných údajů ale získal přes 37 tisíc preferenčních hlasů a ty jej katapultovaly mezi první tři svobodné. Zda se po skandálu mandátu ujme, nebo jej přenechá dalšímu v pořadí, není jasné. Strache ani vedení svobodných se v této věci dosud nevyjádřili.
Do EP se dostali ještě zástupci Zelených, kteří by měli mít 14 procent hlasů, což by bylo o dva a půl procentního bodu méně, než byl jejich historický úspěch z roku 2014, a poslanci za stranu NEOS s 8,7 procenta. Liberální NEOS jsou příznivci evropského federalismu a přímé demokracie.
Hlasování o nedůvěře
Eurovolby jsou v Rakousku ostře sledované, neboť jsou prvním testem před zářijovými předčasnými parlamentními volbami. Rakouský parlament navíc v pondělí na mimořádné schůzi jedná o Kurzově budoucnosti v kancléřském úřadu, opozice totiž navrhla vyslovit mu nedůvěru.
Osud Kurzovy přechodné vlády spočívá v rukách sociálních demokratů a svobodných. Pro vyslovení nedůvěry Kurzovi je třeba hlasů obou těchto stran a obě partaje také předem avizovaly, že budou hlasovat proti Kurzovi.