Rakouský prezident chce předčasné volby v září. Potřebujeme začít znovu co nejdřív, uvedl

4 minuty
Události: Rakušané půjdou volit zřejmě v září
Zdroj: ČT24

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen je pro to, aby se předčasné parlamentní volby v zemi konaly začátkem září. Oznámil to po schůzce s kancléřem Sebastianem Kurzem. Ten v sobotu rozhodl o ukončení vládní koalice svých lidovců (ÖVP) a protiimigrační strany svobodných (FPÖ). Reagoval tak na skandální video, na kterém vicekancléř za FPÖ Heinz-Christian Strache slibuje domnělé neteři ruského oligarchy přístup ke státním zakázkám výměnou za politickou podporu.

Kurz po dopoledním jednání s prezidentem ujistil, že je jejich společným cílem udělat maximum pro stabilitu země. Očekává, že s Van der Bellenem bude v nadcházejících dnech jednat znovu, aby spolu doladili detaily pro nadcházející volby i podobu vlády, která do té doby Rakousko povede.

„Nové volby nejsou žádným přáním, ale nutností,“ zdůraznil Kurz. Zatím není známo, kdo do voleb nahradí Stracheho na postu vicekancléře, ani kteří ministři za svodobné ve vládě zůstanou. Podle Kurze je nyní také důležité vyjasnit a odhalit všechny okolnosti ohledně pořízení videa se Strachem.

7 minut
Brífink Alexandera Van der Bellena a Sebastiana Kurze
Zdroj: ČT24

Van der Bellen: Potřebujeme co nejrychleji začít znovu

„Ústava stanovuje pro situaci, ve které nyní jsme, jasnou proceduru,“ připomněl rakouský prezident. Chce se postarat o to, aby jednání v nadcházejících týdnech byla vedena s cílem dosáhnout maximální stability. Rakousko podle jeho slov potřebuje po ztrátě důvěry v instituce nový začátek. „A ten musí přijít rychle. Tak rychle, jak jen to naše ústava umožňuje,“ vysvětlil Van der Bellen. Proto se kloní ke konání voleb hned začátkem září.

„Budeme mít ještě týden předvolební kampaně,“ vrátil se Van der Bellen k nadcházejícím evropským volbám, ke kterým půjdou Rakušané příští neděli. „Pak budou následovat týdny a měsíce intenzivních rozhovorů na evropské úrovni. A i v této době musí zůstat Rakousko v EU schopným a spolehlivým partnerem,“ požaduje.

V nebližší době chce Van der Bellen kromě schůzek s kancléřem Kurzem absolvovat také jednání s designovaným šéfem FPÖ Norbertem Hoferem i představiteli všech opozičních stran.

Der Spiegel: Načasování zveřejnění videa nebylo záměrné

Videozáznam se Strachem v pátek zveřejnil server německého deníku Süddeutsche Zeitung a web týdeníku Der Spiegel. Redaktor týdeníku Wolf Wiedmann-Schmidt zdůrazňuje, že načasování nebylo cílené. „Video jsme měli asi měsíc a vyhodnocovali jsme ho. A když jsme si byli jisti, že je autentické a pravdivé, řekli jsme si, že ho zveřejníme,“ uvedl Wiedmann-Schmidt v německé televizi n-tv.

Při jednání zachyceném na tajně pořízené videonahrávce se hovořilo o tom, že žena vydávající se za neteř ruského oligarchy by mohla koupit podíl v bulvárním listu Kronen Zeitung, nejčtenějším rakouském deníku, a jeho prostřednictvím podporovat Stracheho protiimigrační stranu.

Za odměnu by v okamžiku, kdy se FPÖ dostane k moci, získala v Rakousku veřejné zakázky ve stavebnictví. Schůzka se konala předloni v červenci na Ibize, několik měsíců před parlamentními volbami v Rakousku. Po nich FPÖ vstoupila do vládní koalice s lidovci Sebastiana Kurze.

Heinz-Christian Strache na skandálním videu
Zdroj: ČT24

Na videonahrávku dělal jasné narážky už v dubnu německý komik Jan Böhmermann, když získal rakouskou televizní cenu Romy. Mluví se o tom, že za videem, které bylo podle všeho léčkou na Stracheho a jeho pobočníka Johanna Gudenuse, který na schůzce byl také, stojí právě Böhmermann.

Od koho Der Spiegel nahrávku získal, Wiedmann-Schmidt kvůli ochraně zdrojů neprozradil. Listu Süddeutsche Zeitung tvrdí, že jeho novináři dostali materiál uložený na USB klíči v jistém opuštěném hotelu. 

Švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung k aféře kolem Stracheho napsal, že je třeba vysvětlit okolnosti vzniku videonahrávky. „Zůstává nejasné, jak video vzniklo, jaké motivy stojí za zinscenováním (schůzky s údajnou příbuznou ruského oligarchy) a proč byl film zveřejněn až dva roky po svém vzniku,“ uvádí list. Je to nutné, protože „jinak se politika utopí v jedovaté směsi spikleneckých teorií a dopadů, což udržuje při životě populismus“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...