Rakouská vláda Sebastiana Kurze končí. Dočasně ji povede vicekancléř Löger

Rakouská Národní rada v pondělí odpoledne vyslovila nedůvěru vládě kancléře Sebastiana Kurze, který je rovněž předsedou Rakouské lidové strany (ÖVP). Proti rekonstruované vládě složené z lidovců a nestranických odborníků hlasovali i poslanci sociální demokracie (SPÖ) a protiimigračních svobodných (FPÖ). Prezident Alexander Van der Bellen po jednáních s předsedy parlamentních klubů uvedl, že pověří odcházející ministry správou svých resortů, dokud nebude ustavena nová přechodná vláda. Kabinet až do oficiálního jmenování nové vlády povede vicekancléř a ministr financí Hartwig Löger z ÖVP.

Prezident Van der Bellen zdůraznil, že k sestavování přechodné vlády nelze přistupovat lehkovážně. Odcházející ministři tedy budou pověřeni správou svých resortů, čímž se získá několik dní času. Na novinářský dotaz rakouský prezident upřesnil, že by vytvoření nové přechodné vlády nemělo trvat déle než týden.

Stávající kabinet tak zůstává ve funkcích až na kancléře Kurze. Jeho kompetence přebírá na příští dny Löger a podle rakouských médií by měl Rakousko zastupovat i na úterním bruselském setkání šéfů států a vlád zemí EU, kteří budou hovořit o výsledcích eurovoleb a obsazení postů v Evropské komisi.

Formální odvolání a opětovné jmenování vlády se odehraje v úterý

Van der Bellen zatím nechtěl prozradit jména možných nových členů vlády s tím, že rozhovory o této záležitosti jsou důvěrné. Nejdůležitějším cílem však podle prezidenta je, aby znovu nedošlo k hlasování o nedůvěře.

Formálně musí prezident celou stávající vládu odvolat a hned ji zase jmenovat – s přechodným kancléřem Lögerem. Tento krok se má uskutečnit v úterý kolem 11:30. „Sice to není každodenní postup, ale je zcela normální a demokratický,“ podtrhl prezident. 

Vláda Sebastiana Kurze končí navzdory historickému úspěchu jeho lidové strany (ÖVP) v nedělních volbách do Evropského parlamentu, v nichž získala bezmála 35 procent hlasů.

Výsledek hlasování oznámila místopředsedkyně Národní rady Doris Buresová (SPÖ), aniž by upřesnila počty hlasů pro a proti. Podle agentury APA návrh SPÖ na vyslovení nedůvěry Kurzově vládě podpořili kromě socialistů také poslanci FPÖ a opozičního uskupení Jetzt. Proti byli Kurzovi lidovci a také liberální opoziční strana NEOS. Poslanců SPÖ a FPÖ je ve 183členné rakouské Národní radě dohromady 103. 

Poprvé v poválečných dějinách Rakouska

Pondělní vyjádření nedůvěry parlamentem bylo vůbec první v rakouských poválečných dějinách. Stalo se tak navzdory historickému úspěchu lidové strany (ÖVP) v nedělních volbách do Evropského parlamentu, v nichž získala bezmála 35 procent hlasů. Podle analytiků voliči odmítli lidovce potrestat za to, že po dobu 17 měsíců působili ve vládní koalici se svobodnými.

Po roce 1945 hlasoval parlament o odvolání kabinetu či jednotlivého ministra již ve 185 případech, žádný však nikdy nezískal potřebnou většinu.

Odcházející Sebastian Kurz – nejmladší premiér v Evropě – se tak podle zpravodaje ČT Petra Obrovského stal nejkratší dobu sloužícím kancléřem v poválečné historii republiky. „V úřadu k dnešnímu dni (pondělí – pozn. red.) strávil 525 dnů,“ uvedl Obrovský.

Rakousko se ocitlo ve vládní krizi po aféře, kterou odstartoval německý deník Süddeutsche Zeitung a zpravodajský magazín Der Spiegel zveřejněním videa, na němž šéf svobodných a pozdější vicekancléř Heinz-Christian Strache před rakouskými volbami v roce 2017 hovoří ve vile na Ibize s ženou vydávající se za příbuznou ruského oligarchy.

Tématem rozhovoru bylo možné nezákonné financování Stracheho strany a přidělování státních zakázek výměnou za volební pomoc. Případ začalo vyšetřovat rakouské státní zastupitelství. 

Po propuknutí krize Kurz minulý týden nejdřív z vlády propustil ministra vnitra Herberta Kickla, načež z kabinetu odešli i ostatní čtyři ministři z FPÖ. Nahradili je odborníci, ale poloúřednická vláda ovládaná lidovci neměla většinovou podporu v Národní radě.

„Kurz jednal ve vlastním zájmu,“ zní z opozice

Opozici Kurzův přechodný kabinet nepřesvědčil. „Jednal ve vlastním zájmu,“ zdůvodňovala v pondělí v parlamentu návrh na vyslovení nedůvěry šéfka SPÖ Pamela Rendiová-Wagnerová. Kurze obvinila z „bezuzdné, bezostyšné“ touhy po moci. Největší opoziční strana Kurzovi vytýkala, že během krize opozici prakticky zcela ignoroval.

Kickl v pondělí Kurze obvinil ze zneužití videa k upevnění své vlastní moci. „Svalil na celou stranu Svobodných vinu za selhání dvou lidí,“ řekl Kickl parlamentu. „Pokusil se těžit z obtížné situace vládního partnera,“ dodal exministr.

Samotný Kurz v pondělí večer své stoupence na lidovecké Politické akademii ujistil, že lidovci jsou připraveni k hladkému předání moci přechodné vládě a že ať bude přechodná vláda jakákoli, ÖVP ji podpoří.

Kurz pochválil práci své dosavadní koaliční vlády a její reformy a vyjádřil politování nad tím, že jedno video poškodilo nejen FPÖ, ale zničilo i celou vládu. FPÖ pak obvinil, že si rychle našla nového koaličního partnera, totiž SPÖ.

Své příznivce Kurz vyzval, aby bez zlosti a nenávisti přijali pondělní demokratické rozhodnutí parlamentu. Těm, kteří volali, že „Kurz musí pryč“, dosluhující kancléř vzkázal: „Musím je zklamat, jsem stále tady a zůstanu i nadále.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při útocích zemřeli íránský ministr obrany a velitel revolučních gard, píše Reuters

Americký prezident Donald Trump ráno oznámil, že americká armáda zahájila „velkou bojovou operaci v Íránu“. USA podle něj zajistí, aby Teherán nezískal jadernou zbraň. Ještě předtím údery oznámil izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Podle Reuters země cílily i na íránského prezidenta a duchovního vůdce. Tři zdroje agentuře potvrdily, že byli zabiti íránský ministr obrany Amír Násirzádech a velitel revolučních gard Mohammad Pakpúr. V Teheránu bylo slyšet několik výbuchů. Írán v odvetě vypálil rakety na Izrael a na americké základny na Blízkém východě.
07:35Aktualizovánopřed 13 mminutami

Íránská média tvrdí, že USA a Izrael zasáhly dívčí školu

Íránská státem provozovaná média podle agentury DPA informují o leteckém útoku na dívčí školu v jižním Íránu. Obětí má podle nich být 85, přičemž další desítky lidí údajně utrpěly zranění. Zároveň také informovala o útoku na tělocvičnu ve městě Lámerd. Média v teokratickém státu, kde vládne přísná cenzura a režim ajatolláha Alího Chameneího tvrdě potlačuje jakoukoliv opozici, útok přičetla Izraeli a Spojeným státům. Podle íránského Červeného půlměsíce bylo při útocích v Íránu zabito nejméně 201 lidí. Informace nelze nezávisle ověřit.
16:50Aktualizovánopřed 26 mminutami

Íránské drony dopadly na Dubaj či letiště v Kuvajtu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) se ozvaly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu či hotel v Dubaji útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
10:51Aktualizovánopřed 38 mminutami

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů. Zasedne Rada bezpečnosti

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a plnému dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po ranním útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sejde Rada bezpečnosti OSN.
10:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelem opakovaně znějí sirény

Írán v reakci na útoky na své území vypálil na Izrael balistické rakety, oznámila izraelská armáda. Izraelský server Times of Israel (ToI) informuje o opakovaných úderech, jimž předcházejí sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávají do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
09:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Blízkém východě je několik tisíc Čechů

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu.
15:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Aerolinky ruší lety do oblasti Perského zálivu

Letecké společnosti v reakci na údery na Írán a odvetné útoky v regionu ruší lety na Blízký východ a do oblasti Perského zálivu. Není jasné, jak dlouho přerušení letů potrvá. Posléze oznámilo mezinárodní letiště v Dubaji, které je nejrušnějším letištěm na světě, že dočasně uzavírá provoz. Z Letiště Václava Havla v Praze bylo zrušeno pět letů, všechny do Tel Avivu a Dubaje.
12:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Teherán je podle Arakčího připraven uklidnit situaci

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí řekl, že Teherán je připraven uklidnit situaci. Dodal, že před začátkem rozhovorů je nutné zastavit útoky. Arakčí oznámil, že momentálně neprobíhá žádná komunikace mezi Teheránem a Washingtonem, ale uvedl, že pokud chtějí USA jednat, vědí, jak se spojit s íránským režimem. Ománská diplomacie, která předtím zprostředkovávala rozhovory Teheránu a Washingtonu, zahájení úderů kritizovala. Palestinské teroristické hnutí Hamás útoky na Írán odsoudilo a vyzvalo muslimský svět k jednotě.
15:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...