Pandemie ve světě: Slovensko má první případy omikronu. Ve Vídni protestovali odpůrci očkování

Slovensko potvrdilo první tři případy koronavirové varianty omikron. Všechny osoby byly očkovány proti covidu-19, navštívily země považované v souvislosti s omikronem za rizikové a projevily se u nich jen mírné příznaky onemocnění. Ve Vídni se v sobotu sešlo až 44 tisíc lidí, kteří demonstrovali proti covidovým opatřením a povinnému očkování. Na místě zasahovalo až 1400 policistů.

Podle Úřadu hlavního hygienika na Slovensku (ÚVZ) zmíněná trojice po příjezdu na Slovensko nastoupila do domácí izolace a zareagovala na dřívější výzvu hygieniků, aby se přihlásili lidé, kteří navštívili vybrané státy. „Zatím nebudeme přehodnocovat platná opatření, není pro to důvod. Ještě přesně nevíme, co omikron dělá,“ citovala slovenská média ministra zdravotnictví Vladimíra Lengvarského.

Od začátku prosince platí na Slovensku nařízení, podle kterého musejí do karantény i očkovaní cestující, pokud v posledních dvou týdnech navštívili desítku zejména afrických států.

Slovensko potvrdilo variantu omikron v době, kdy v zemi kvůli nepříznivé epidemické situaci platí nouzový stav a různé restrikce. Výraznější omezení se vztahují na osoby, které nebyly očkované proti covidu-19. Počet covidových pacientů na Slovensku v pátek klesl pátým dnem v řadě a počet nových zjištěných případů se ve srovnání s předchozím pátkem snížil více než o třetinu.

ÚVZ i kvůli potvrzenému výskytu varianty omikron na Slovensku a v jiných evropských zemích doporučil obyvatelům, aby se co nejdříve nechali očkovat. V EU se Slovensko řadí k zemím s nejnižším podílem naočkovaného obyvatelstva proti covidu-19.

Demonstrace v Rakousku a Německu

Víc než 40 tisíc lidí se v sobotu sešlo ve Vídni v Rakousku na demonstraci proti chystané očkovací povinnosti pro lidi starší 14 let a dalším covidovým restrikcím. Kvůli zajištění bezpečnosti při shromáždění i dalších ohlášených protestech bylo povoláno 1400 policistů, vídeňským strážcům pořádku přijeli pomoci i jejich kolegové z jiných spolkových zemí.

Vídeňský protest nazvaný „Megademonstrace za svobodu a proti chaosu a nátlaku“ na tamním Náměstí Hrdinů (Heldenplatz) svolala populistická Strana svobodných (FPÖ). Poslankyně této strany Dagmar Belakowitschová minulý týden tvrdila, že nemocnice se neplní kvůli „těm zlým nenaočkovaným“, ale kvůli „mnoha očkovaným, kteří se musejí léčit kvůli potížím způsobeným vakcinací“. Její tvrzení popřel šéf Vídeňského zdravotnického svazu Michael Binder, podle kterého v nemocnici neleží nikdo, komu by vakcína ublížila.  

Demonstranti ve značné míře ignorovali požadavky zakrývat si tváře rouškami, stejně tak i zákaz používání zábavní pyrotechniky. Policie zadržela nejméně tři výtržníky. Demonstranti nesli transparenty s nápisy „Ne povinnému očkování“ a „Ruce pryč od našich dětí“. Během pochodu po okružní třídě házeli po novinářích sněhové koule a kusy ledu.

Rakousko plošnou očkovací povinnost zavádí jako první země v Evropě, platit začne zřejmě od února. Za její nedodržení bude hrozit pokuta ve výši 600 eur (asi 15 200 korun).

Další protest se konal i ve Schwerinu v Německu, kde se sešlo asi 750 lidí. Šlo o poklidnou akci, policie i přesto kvůli ní vyklidila několik ulic. Německý parlament v pátek schválil povinné očkování proti covidu-19 pro zdravotníky, pečovatele a záchranáře. Naočkovat se musejí do 15. března.

Tisícovka lidí podle španělské policie demonstrovala také v Barceloně. Protestujícím vadí například covidové pasy, které přirovnávali k totalitě a diktatuře. V katalánské metropoli se demonstrovalo druhý víkend za sebou, připomněl server Euronews. Podle něj se v pyrenejském království o opatřeních proti šíření nákazy běžně rozhoduje na úrovni regionů a očkováno je více než 90 procent Španělů starších 12 let, aniž by se vyžadovaly covidové pasy. O nich ale uvažuje stále více regionů vzhledem k velkým přírůstkům nakažených v posledních dvou týdnech.

Několik stovek lidí demonstrovalo v metropoli Lucemburska. Po pokusu o pochod do centra hlavního města dav narazil na kordon policejních těžkooděnců, kteří k zatlačení demonstrantů opakovaně použili vodní dělo. Několik demonstrantů policisté zadrželi. Zesílili také bezpečnostní opatření u sídla parlamentu a také u bydliště řady politiků. 

Podle vědců si omikron v Británii vyžádá až 25 tisíc mrtvých

Covidová varianta omikron si ve Velké Británii do konce dubna vyžádá přinejmenším 25 tisíc obětí, pokud vláda nezavede další resktrikce –⁠ takový je závěr odborníků z vysoké školy London School of Hygiene & Tropical Medicine (LSHTM). 

Experti připouštějí, že jejich předpovědi nemohou být přesné, protože se potýkají s řadou neznámých. Nemají například zatím dost dat, aby určili, nakolik účinné budou proti omikronu stávající vakcíny a léky. „Na základě toho, co pozorujeme, budeme mít v Británii obrovskou vlnu omikronu,“ řekl stanici BBC jeden z výzkumníků Nick Davies.

Vědci stanovili řadu scénářů vývoje, ze kterých ten nejpříznivější předpovídá, že od začátku prosince do 30. dubna se v Anglii nakazí koronavirem bezmála 21 milionů lidí. Nemocnice se budou muset postarat o 175 tisíc pacientů a 24 700 nemocných zemře. Tato čísla podle nich budou platit v případě, kdy proticovidové vakcíny budou dobře fungovat i u omikronu a situaci vylepší množství lidí očkovaných třetí dávkou.

Nejpesimističtější model uvádí, že nakažených by mohlo být až 34,2 milionu, v nemocnicích by skončilo skoro půl milionu lidí a covidu by podlehlo na 75 tisíc pacientů. Výstupem většiny modelovaných scénářů vývoje je závěr, že v nemocnicích nyní skončí více lidí než loni v zimě. Na vrcholu zimní vlny letos v lednu umíralo v Británii denně na 1200 lidí.

„V případě nejpesimističtějšího scénáře budeme potřebovat tvrdší restrikce, abychom předešli přetížení zdravotnického systému. Nošení roušek, posilující dávky vakcín a dodržování odstupů jsou zásadní, ale nestačily by,“ uvedla další zástupkyně výzkumného týmu Rosanna Barnardová.  

V Rusku se nakazilo už skoro deset milionů lidí

V Rusku testy za poslední den potvrdily koronavirovou infekci u dalších více než třiceti tisíc osob. Počet případů evidovaných od začátku pandemie k sobotě vzrostl na 9 986 967, informují ruská média s odvoláním na úřady. 

Za poslední den v Rusku zemřelo dalších 1171 pacientů nakažených covidem. Celková smrtelná bilance v zemi se 146 miliony obyvatel činí 288 351. Země minulý měsíc zaznamenávala rekordní počty úmrtí, několik dní po sobě zemřelo přes 1250 nakažených pacientů.

Na Ukrajině hygienici v pátek zjistili 10 133 nových případů covidové infekce, necelých 26 tisíc lidí se uzdravilo a 446 nemocných zemřelo. V této zemi, kde žije přibližně 42 milionů lidí, se od začátku pandemie nakazilo skoro 3,6 milionu osob, zemřelo skoro 91 tisíc lidí. 

Zastoupení Světové banky na Ukrajině informovalo, že země získá další půjčku ve výši 150 milionů dolarů (3,36 miliardy korun), peníze mají jít na nákup 16,5 milionu dávek vakcín. Už dříve v letošním roce Světová banka této východoevropské zemi poskytla 155 milionů dolarů na podporu zdravotnictví během pandemie.

„Ukrajina stále patří mezi evropské země s nejnižší proočkovaností a platí kvůli tomu vysokou cenu v podobě dopadů na ekonomiku a zdraví lidí,“ uvedl Arup Banerji, regionální ředitel Světové banky pro východní Evropu. Na Ukrajině je plně naočkovaných 12,4 milionu osob.

Na celém světě už zemřelo více než pět milionů lidí

Počet mrtvých v souvislosti s nemocí covid-19 na celém světě podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) překročil 5,3 milionu. Nejvíce obětí na životech od začátku pandemie evidují v absolutních číslech Spojené státy americké, kde podle údajů JHU zemřelo přes 797 tisíc lidí. Následují Brazílie (616 tisíc mrtvých), Indie (475 tisíc), Mexiko (296 tisíc) a Rusko (283 tisíc).

Nejvíce obětí koronaviru na milion obyvatel vykazuje Peru (6045), následují Bulharsko (4271), Bosna a Hercegovina (3958), Maďarsko (3781), Černá Hora (3737) a Severní Makedonie (3702).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 7 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 17 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 44 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 4 hhodinami
Načítání...