Pandemie ve světě: Slovensko má první případy omikronu. Ve Vídni protestovali odpůrci očkování

Slovensko potvrdilo první tři případy koronavirové varianty omikron. Všechny osoby byly očkovány proti covidu-19, navštívily země považované v souvislosti s omikronem za rizikové a projevily se u nich jen mírné příznaky onemocnění. Ve Vídni se v sobotu sešlo až 44 tisíc lidí, kteří demonstrovali proti covidovým opatřením a povinnému očkování. Na místě zasahovalo až 1400 policistů.

Podle Úřadu hlavního hygienika na Slovensku (ÚVZ) zmíněná trojice po příjezdu na Slovensko nastoupila do domácí izolace a zareagovala na dřívější výzvu hygieniků, aby se přihlásili lidé, kteří navštívili vybrané státy. „Zatím nebudeme přehodnocovat platná opatření, není pro to důvod. Ještě přesně nevíme, co omikron dělá,“ citovala slovenská média ministra zdravotnictví Vladimíra Lengvarského.

Od začátku prosince platí na Slovensku nařízení, podle kterého musejí do karantény i očkovaní cestující, pokud v posledních dvou týdnech navštívili desítku zejména afrických států.

Slovensko potvrdilo variantu omikron v době, kdy v zemi kvůli nepříznivé epidemické situaci platí nouzový stav a různé restrikce. Výraznější omezení se vztahují na osoby, které nebyly očkované proti covidu-19. Počet covidových pacientů na Slovensku v pátek klesl pátým dnem v řadě a počet nových zjištěných případů se ve srovnání s předchozím pátkem snížil více než o třetinu.

ÚVZ i kvůli potvrzenému výskytu varianty omikron na Slovensku a v jiných evropských zemích doporučil obyvatelům, aby se co nejdříve nechali očkovat. V EU se Slovensko řadí k zemím s nejnižším podílem naočkovaného obyvatelstva proti covidu-19.

Demonstrace v Rakousku a Německu

Víc než 40 tisíc lidí se v sobotu sešlo ve Vídni v Rakousku na demonstraci proti chystané očkovací povinnosti pro lidi starší 14 let a dalším covidovým restrikcím. Kvůli zajištění bezpečnosti při shromáždění i dalších ohlášených protestech bylo povoláno 1400 policistů, vídeňským strážcům pořádku přijeli pomoci i jejich kolegové z jiných spolkových zemí.

Vídeňský protest nazvaný „Megademonstrace za svobodu a proti chaosu a nátlaku“ na tamním Náměstí Hrdinů (Heldenplatz) svolala populistická Strana svobodných (FPÖ). Poslankyně této strany Dagmar Belakowitschová minulý týden tvrdila, že nemocnice se neplní kvůli „těm zlým nenaočkovaným“, ale kvůli „mnoha očkovaným, kteří se musejí léčit kvůli potížím způsobeným vakcinací“. Její tvrzení popřel šéf Vídeňského zdravotnického svazu Michael Binder, podle kterého v nemocnici neleží nikdo, komu by vakcína ublížila.  

Demonstranti ve značné míře ignorovali požadavky zakrývat si tváře rouškami, stejně tak i zákaz používání zábavní pyrotechniky. Policie zadržela nejméně tři výtržníky. Demonstranti nesli transparenty s nápisy „Ne povinnému očkování“ a „Ruce pryč od našich dětí“. Během pochodu po okružní třídě házeli po novinářích sněhové koule a kusy ledu.

Rakousko plošnou očkovací povinnost zavádí jako první země v Evropě, platit začne zřejmě od února. Za její nedodržení bude hrozit pokuta ve výši 600 eur (asi 15 200 korun).

Další protest se konal i ve Schwerinu v Německu, kde se sešlo asi 750 lidí. Šlo o poklidnou akci, policie i přesto kvůli ní vyklidila několik ulic. Německý parlament v pátek schválil povinné očkování proti covidu-19 pro zdravotníky, pečovatele a záchranáře. Naočkovat se musejí do 15. března.

Tisícovka lidí podle španělské policie demonstrovala také v Barceloně. Protestujícím vadí například covidové pasy, které přirovnávali k totalitě a diktatuře. V katalánské metropoli se demonstrovalo druhý víkend za sebou, připomněl server Euronews. Podle něj se v pyrenejském království o opatřeních proti šíření nákazy běžně rozhoduje na úrovni regionů a očkováno je více než 90 procent Španělů starších 12 let, aniž by se vyžadovaly covidové pasy. O nich ale uvažuje stále více regionů vzhledem k velkým přírůstkům nakažených v posledních dvou týdnech.

Několik stovek lidí demonstrovalo v metropoli Lucemburska. Po pokusu o pochod do centra hlavního města dav narazil na kordon policejních těžkooděnců, kteří k zatlačení demonstrantů opakovaně použili vodní dělo. Několik demonstrantů policisté zadrželi. Zesílili také bezpečnostní opatření u sídla parlamentu a také u bydliště řady politiků. 

Podle vědců si omikron v Británii vyžádá až 25 tisíc mrtvých

Covidová varianta omikron si ve Velké Británii do konce dubna vyžádá přinejmenším 25 tisíc obětí, pokud vláda nezavede další resktrikce –⁠ takový je závěr odborníků z vysoké školy London School of Hygiene & Tropical Medicine (LSHTM). 

Experti připouštějí, že jejich předpovědi nemohou být přesné, protože se potýkají s řadou neznámých. Nemají například zatím dost dat, aby určili, nakolik účinné budou proti omikronu stávající vakcíny a léky. „Na základě toho, co pozorujeme, budeme mít v Británii obrovskou vlnu omikronu,“ řekl stanici BBC jeden z výzkumníků Nick Davies.

Vědci stanovili řadu scénářů vývoje, ze kterých ten nejpříznivější předpovídá, že od začátku prosince do 30. dubna se v Anglii nakazí koronavirem bezmála 21 milionů lidí. Nemocnice se budou muset postarat o 175 tisíc pacientů a 24 700 nemocných zemře. Tato čísla podle nich budou platit v případě, kdy proticovidové vakcíny budou dobře fungovat i u omikronu a situaci vylepší množství lidí očkovaných třetí dávkou.

Nejpesimističtější model uvádí, že nakažených by mohlo být až 34,2 milionu, v nemocnicích by skončilo skoro půl milionu lidí a covidu by podlehlo na 75 tisíc pacientů. Výstupem většiny modelovaných scénářů vývoje je závěr, že v nemocnicích nyní skončí více lidí než loni v zimě. Na vrcholu zimní vlny letos v lednu umíralo v Británii denně na 1200 lidí.

„V případě nejpesimističtějšího scénáře budeme potřebovat tvrdší restrikce, abychom předešli přetížení zdravotnického systému. Nošení roušek, posilující dávky vakcín a dodržování odstupů jsou zásadní, ale nestačily by,“ uvedla další zástupkyně výzkumného týmu Rosanna Barnardová.  

V Rusku se nakazilo už skoro deset milionů lidí

V Rusku testy za poslední den potvrdily koronavirovou infekci u dalších více než třiceti tisíc osob. Počet případů evidovaných od začátku pandemie k sobotě vzrostl na 9 986 967, informují ruská média s odvoláním na úřady. 

Za poslední den v Rusku zemřelo dalších 1171 pacientů nakažených covidem. Celková smrtelná bilance v zemi se 146 miliony obyvatel činí 288 351. Země minulý měsíc zaznamenávala rekordní počty úmrtí, několik dní po sobě zemřelo přes 1250 nakažených pacientů.

Na Ukrajině hygienici v pátek zjistili 10 133 nových případů covidové infekce, necelých 26 tisíc lidí se uzdravilo a 446 nemocných zemřelo. V této zemi, kde žije přibližně 42 milionů lidí, se od začátku pandemie nakazilo skoro 3,6 milionu osob, zemřelo skoro 91 tisíc lidí. 

Zastoupení Světové banky na Ukrajině informovalo, že země získá další půjčku ve výši 150 milionů dolarů (3,36 miliardy korun), peníze mají jít na nákup 16,5 milionu dávek vakcín. Už dříve v letošním roce Světová banka této východoevropské zemi poskytla 155 milionů dolarů na podporu zdravotnictví během pandemie.

„Ukrajina stále patří mezi evropské země s nejnižší proočkovaností a platí kvůli tomu vysokou cenu v podobě dopadů na ekonomiku a zdraví lidí,“ uvedl Arup Banerji, regionální ředitel Světové banky pro východní Evropu. Na Ukrajině je plně naočkovaných 12,4 milionu osob.

Na celém světě už zemřelo více než pět milionů lidí

Počet mrtvých v souvislosti s nemocí covid-19 na celém světě podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) překročil 5,3 milionu. Nejvíce obětí na životech od začátku pandemie evidují v absolutních číslech Spojené státy americké, kde podle údajů JHU zemřelo přes 797 tisíc lidí. Následují Brazílie (616 tisíc mrtvých), Indie (475 tisíc), Mexiko (296 tisíc) a Rusko (283 tisíc).

Nejvíce obětí koronaviru na milion obyvatel vykazuje Peru (6045), následují Bulharsko (4271), Bosna a Hercegovina (3958), Maďarsko (3781), Černá Hora (3737) a Severní Makedonie (3702).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, podle něhož rozhodnutí padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
před 1 hhodinou

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
před 3 hhodinami

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 4 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 6 hhodinami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 6 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 7 hhodinami
Načítání...