Dosavadní rakouský prezident Alexander Van der Bellen byl již v prvním kole prezidentských voleb znovu zvolen hlavou státu. Vyplývá to z předběžných výsledků voleb, které tak potvrzují prognózy agentur ARGE a SORA. Van der Bellen získal podle agentur 54,6 procenta hlasů. Jeho největším rivalem byl kandidát pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ), šedesátiletý advokát Walter Rosenkranz, který získal 19,1 procenta hlasů.
Van der Bellen obhájil prezidentství už v prvním kole, říkají rakouské prognózy
Na třetím místě se podle předběžných výsledků se ziskem 8,4 procenta hlasů umístil advokát Tassilo Wallentin těsně následovaný pětatřicetiletým šéfem Strany piva a hudebníkem Dominikem Wlaznym.
Osmasedmdesátiletý Van der Bellen, který býval předsedou strany Zelených, byl považován za favorita voleb. Předběžné výsledky nezahrnují hlasy z korespondenčního hlasování, které se začnou sčítat až v pondělí. Tuto možnost hlasování podle odhadů mohlo využít více než osm set tisíc voličů, tedy zhruba patnáct procent. Na prvním a druhém místě nicméně tyto hlasy již nic nezmění. Podle prognóz by započtením hlasů z korespondenčního hlasování mohl Van der Bellenův zisk činit zhruba 56 procent.
Pokud by se prognózy nepotvrdily a Van der Bellen nezvítězil již v prvním kole voleb, muselo by se konat kolo druhé, které by se uskutečnilo 6. listopadu. Volby měly mnohé „nej“, například nejvíce kandidátů za sedmdesát let. Po dlouhé době se o post také neucházela žádná žena a volba měla též jednoho z nejstarších uchazečů a i jednoho z nejmladších.
Van der Bellen ve videu zveřejněném po oznámení prognóz poděkoval všem voličům, kteří jej podpořili. „Budu podle svého nejlepšího vědomí a svědomí pracovat pro všechny Rakušanky a Rakušany a všechny, kteří v Rakousku žijí,“ řekl prezident. Jeho rival Rosenkranz uvedl, že je se svým výsledkem „velmi spokojený“. Předseda Strany piva Wlazny slíbil, že za každý procentní bod, který získal, v neděli vypije jedno pivo.
Gratulace od ostatních státníků
Van der Bellenovi už pogratulovala k vítězství mimo jiné předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová či švýcarský prezident Ignazio Cassis. Gratulaci zaslal také český prezident Miloš Zeman. Van der Bellenovo znovuzvolení označil za důkaz jeho skvělé reprezentace země a důvěry ze strany Rakušanů. Dodal, že by rakouského prezidenta ještě během svého mandátu rád přivítal na Pražském hradě. „Mnoho energie“ do příštích šesti let v úřadu popřála rakouskému prezidentovi také slovenská hlava státu Zuzana Čaputová.
Populární a proevropský
Profesor ekonomie Alexander Van der Bellen stojí v čele Rakouska od ledna 2017 a je dlouhodobě velmi populární. Zemi v minulých letech provedl nejen úskalími covidu-19, ale zvládl překonat také několik politických krizí. Řešil korupční skandály bývalého vicekancléře Heinze-Christiana Stracheho i exkancléře Sebastiana Kurze. Za necelých šest let v čele státu jmenoval pět různých vlád.
Je symbolem klidu a rozvahy. Kromě jedné ho podpořily všechny parlamentní strany. Před přílišnou jistotou úspěchu ale varoval. Na posledním mítinku řekl, že největším soupeřem budou pohovky jeho příznivců.
Rakouská pravice totiž volby líčila jako souboj prounijního prezidenta s prorakouskými vlastenci. Do souboje proto vyslala hned čtyři kandidáty. Kritika hlavy státu patřila k mála věcem, na kterých se shodli. Hlavnímu favoritovi přispěla právě roztříštěnost pravice i fakt, že ostatním politickým silám Van der Bellen vyhovuje.
Na rakouské politické scéně totiž představuje Van der Bellen proimigrační a proevropský hlas. Je silným stoupencem Evropské unie a evropského federalismu. Ještě před zvolením prezidentem prosazoval vytvoření armády EU za předpokladu zachování rakouské neutrality.
Liberální názory
Během evropské migrační krize také Van der Bellen zastával názor, že by Evropa měla přijmout uprchlíky ze Sýrie a dalších zemí; v rozhovorech často zmiňoval svůj vlastní osud syna uprchlíků. V květnu 2016 vyzval k většímu humanismu v uprchlické politice a současně odmítl tehdejší vládou stanovenou horní hranici pro počet uprchlíků v zemi.
Van der Bellen je znám liberálními názory. Nepřímo se vyslovil pro legalizaci marihuany, s přihlédnutím k ochraně nezletilých. Vyslovil se také pro rovnost homosexuálních a heterosexuálních partnerství.
Kritikové mu vyčítají, že se příliš drží stranou v každodenní politice a že při posuzování různých událostí používá dvojí metr. Během afér, v nichž jsou zapletení lidovci, se prezident údajně chová zdrženlivěji než při skandálech politiků FPÖ. Van der Bellena s výjimkou FPÖ podporují všechny rakouské parlamentní strany.
Kandidát Svobodných Rosenkranz, který skončil na druhém místě, bral kampaň jako obhajobu zájmů Rakušanů před Bruselem. „Oni jsou mí klienti, nikoliv lobisté, kteří mi dávají rozkazy z Bruselu nebo odkudkoliv jinde,“ uvedl před volbami.
