Ve vídeňské katedrále svatého Štěpána se uskutečnila zádušní mše za Karla Schwarzenberga. Vídeňský arcibiskup Christoph Schönborn o bývalém českém ministrovi zahraničních věcí řekl, že to byl velký muž, patriot a Evropan. Obřadu se účastnil i rakouský prezident Alexander van der Bellen, který zesnulého Schwarzenberga označil za kosmopolitu a státníka. Na pietní akci přišli kromě Schwarzenbergovy rodiny také vrcholní současní i bývalí rakouští politici, jakož i diplomaté a veřejnost.
„Byl přesvědčeným patriotem a Evropanem.“ Vídeň se rozloučila se Schwarzenbergem
„Byl přesvědčeným patriotem a Evropanem,“ řekl Schönborn o zesnulém politikovi a zmínil i jeho smysl pro humor. Příslušník známého šlechtického rodu Schwarzenberg zemřel 12. listopadu ve věku 85 let v rakouské metropoli, kde měl část rodiny a strávil tam velkou část svého života.
Zádušní mše pod vedením Schönborna a za doprovodu orchestru se zúčastnili kromě van der Bellena a jeho předchůdce v prezidentském úřadu Heinze Fischera šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg, dále zástupci aristokracie, jakož i český velvyslanec v Rakousku Jiří Šitler, ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Jaroslav Zajíček a další hosté. Odhadem několik stovek lidí sedělo v katedrále nejen v lavicích, ale také na židlích.
Na zádušní mši za zesnulého Karla Schwarzenberga ve Vídni promluvil rakouský prezident Alexander van der Bellen
„Byl Rakušanem, Čechem, Švýcarem, Evropanem. Byl vším. Odchod Schwarzenbega je pro nás velmi těžký. Nám všem bude chybět," prohlásil van der Bellen. Schwarzenberga označil za státníka, který věděl, co je třeba dělat a který zanechal výraznou stopu. Podle něj byl rovněž prostředníkem ve vztazích mezi Rakouskem a Českem.
Zádušní mše trvala téměř dvě hodiny. Vídeňský arcibiskup v kázni hovořil rovněž o komunismu a sametové revoluci, která v roce 1989 vedla v tehdejším Československu k pádu komunistického režimu. Neopomenul ani jednu z hlavních tváří sametové revoluce a pozdějšího prezidenta Václava Havla, jehož kancléřem se Schwarzenberg stal.
Schönborn, který se narodil na zámku Skalka u Litoměřic, pochází z české větve aristokratické rodiny a jeho rodina se po druhé světové válce přesunula do Rakouska. V kázání přidal i osobní zkušenost. Řekl, že zatímco jeho rodina si jako svůj hlavní jazyk zvolila němčinu, Schwarzenberg se rozhodl pro češtinu.
Poslední rozloučení se Schwarzenbergem bylo před týdnem v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Obřadu se státními poctami se zúčastnila rodina, přátelé a spolupracovníci zesnulého politika, dále politici, zástupci domácí i evropské aristokracie, církevní hodnostáři a další smuteční hosté. Schwarzenbergovy ostatky rodina uložila do hrobky u zámku Orlík na Písecku.
