Českého prezidenta Petra Pavla ve vídeňském Hofburgu s vojenskými poctami přijal jeho rakouský protějšek Alexander Van der Bellen. Pavel po jednání prohlásil, že vztahy Česka a Rakouska jsou mimořádné dobré a ocenil rakouskou pomoc Ukrajině. Česko nabídlo Vídni spolupráci při modernizaci výcvikové letky rakouské armády. Podle médií jde o stroje L-39NG z Aera.
Vídeň přivítala Pavla s vojenskými poctami. Prezident ocenil rakouskou pomoc Ukrajině
Události: Rakousko nezůstalo neutrální, pokud jde o hodnoty, řekl Pavel ve Vídni (zdroj: ČT24)
Prezident Pavel přijel na nádvoří Hofburgu s manželkou Evou, kromě rakouského prezidenta s manželkou Doris Schmidauerovou tam na něj čekala nastoupená jednotka čestné stráže a vojenská kapela, která zahrála hymny obou zemí.
Jednání mezi čtyřma očima pak z rozhodnutí prezidentů trvalo více než půl hodiny, a protáhlo se tedy oproti původnímu plánu na dvojnásobek, sdělila mluvčí prezidenta Markéta Řeháková.
„Konečně se scházejí dva lidé, kteří vědí, co to znamená demokracie, co to znamená spolupráce a co to znamená solidarita. Česká republika a Rakousko mají nejen společnou mentalitu a historii, ale myslím si, že také společnou budoucnost,“ poznamenala germanistka a spisovatelka Radka Denemarková.
Petr Pavel na návštěvě Vídně
Kancelář rakouského prezidenta už předem avizovala, že na setkání hlav států zazní téma Ukrajiny. „Obě země podporují Ukrajinu ze všech sil, Česko dělá skutečně maximum, ať už jde o dodávky vojenského materiálu, či pomoc a přijetí ukrajinských uprchlíků,“ řekl na tiskové konferenci Van der Bellen.
Téma války na Ukrajině vznesl prezident Pavel i při jednání s představiteli dalších zemí sousedících s Českem, které navštívil v uplynulých týdnech. Česko i Rakousko ruskou agresi opakovaně odsoudily, ale zatímco Praha podporuje Kyjev také vojensky, Vídeň tak neučinila.
Rakouský a český prezidentský pár ve Vídni
Spor o neutralitu Rakouska
Rakousko stejně jako Maďarsko ze zásady nedodává Kyjevu žádné zbraně. Alpská země lpí na své vojenské neutralitě, kterou deklarovala v roce 1955. „Podpora Ukrajiny nemusí být jen dodávkami zbraní, to není základní kritérium, Rakousko jasně vyjádřilo svoje odsouzení ruské agrese,“ ocenil prezident Pavel, podle kterého Rakousko „nezůstalo neutrální, pokud jde o hodnoty“.
„Rakousko je neutrální stát a zastává zdráhavý postoj poskytnout jakoukoli materiální pomoc,“ uvedla politoložka Dagmar Vorlíček z Vídeňské univerzity s tím, že zrušení neutrality neočekává, spíše například větší flexibilitu v ohledu na význam rakouské neutrality.
„Interpretace, co to znamená být neutrální, se ve 21. století liší. Viděli jsme, že Švédsko a Finsko nedávno změnily svůj postoj, neutralita není nutně neměnná. Rakousko ji má spojenou s nabytím suverenity po konci druhé světové války, takže pro Rakousko je symbolem svobody a solidarity, nicméně v dnešní době už ztrácí na významu a vedou se velké spory i uvnitř rakouské politiky, co to znamená být neutrální. Například zdejší strana zelených podporuje humanitární pomoc, dodání odminovacích zařízení Ukrajině a trénink ukrajinských vojáků,“ upozornila politoložka s tím, že velký odpor je například u lidovců.
Prezident Van der Bellen byl pro pomoc s odminováním civilních oblastí, vláda ale dlouho váhala kvůli obavám, že v současné situaci lze na Ukrajině jen obtížně rozlišit humanitární odminování od vojenského. Finanční pomoc při odminování ale vláda nakonec minulý týden schválila.
Spolupráce v obranném průmyslu
Van der Bellen dále po jednání s Pavlem také zdůraznil, že obchodní vztahy mezi Rakouskem a Českem jsou na historickém maximu – rakouské investice v ČR podle něj činí asi 17 miliard eur (necelých 403 miliard korun).
Pavel podotkl, že obě země by měly hledat další možnosti spolupráce v obranném průmyslu, a konkrétně zmínil, že Česko nabízí pomoc s modernizací výcvikové letky rakouské armády.
„Česká republika nabídla Rakousku možnost modernizace jejich taktického letectva, především v oblasti taktických podpůrných letounů a výcvikových letounů… Je to samozřejmě na rakouské straně, jestli se naše nabídka bude hodit do celkového kontextu zajištění obrany Rakouska, nebo ne,“ řekl český prezident.
Rakouský list Kronen Zeitung už před časem napsal, že Vídeň zvažuje nákup letounů L-39NG z Aera Vodochody. Podle něj je ale pro kontrakt na nákup 18 cvičných strojů v hodnotě přes miliardu eur (přes 23 miliard korun) stále favoritem italská firma Leonardo se svými stroji M-346FA. Viceprezident Aera Filip Kulštrunk novinářům z Kronen Zeitung řekl, že nákup českých letadel by znamenal i příležitost pro mnoho rakouských firem, které by se na výrobě mohly podílet.
Pavel měl v Rakousku naplánovanou schůzku také s předsedou Národní rady Wolfgangem Sobotkou a s ministryní obrany Klaudií Tannerovou. S rakouskými politiky hovořil opět o nabídce českých výcvikových letadel.
„Je to projekt, který je ve vztahu k tomu, co nabízí, cenově výhodný, ale je na rakouské straně, jestli to pro ni bude zajímavé regionálně, protože zvažují i druhou variantu, kterou představuje spolupráce s Itálií,“ řekl český prezident novinářům před sídlem rakouského parlamentu. Sobotka podle něj pořízení nové letky výcvikových proudových letadel označil za důležitou součást modernizace rakouské armády. Česká nabídka podle Pavla zní na dvanáct letadel.
GALERIE
Pavel