Maďarská prezidentka Nováková udělila Zemanovi nejvyšší vyznamenání své země. Společně podpořili V4

Den po státní návštěvě rakouského prezidenta přijela do Prahy ještě maďarská prezidentka Katalin Nováková. Podobně jako Alexander Van der Bellen se přijela i ona především rozloučit s Milošem Zemanem, který má před sebou poslední dny ve funkci. Při návštěvě mu udělila nejvyšší maďarské státní vyznamenání Maďarský záslužný kříž. Sejde se ale i s jeho zvoleným nástupcem Petrem Pavlem. Ten do funkce nastoupí 9. března, den poté, co Zeman skončí.

Zbývá šest dní do chvíle, kdy bude mít po dekádě Česká republika jiného prezidenta než Miloše Zemana. Ten využívá poslední týdny i k loučení se svými protějšky ze sousedních zemí a dalších států, které mají k České republice nebo k němu samotnému blízko.

Zeman sám byl v Srbsku za Aleksandarem Vučićem a na Slovensku za Zuzanou Čaputovou, v Náchodě se setkal s polským prezidentem Andrzejem Dudou. S několika prezidenty hovořil prostřednictvím videa a v Praze jej ve čtvrtek navštívil rakouský prezident Alexander Van der Bellen a nyní i maďarská prezidentka Katalin Nováková.

K Bráně gigantů, kde čekal Zeman, přijela před čtvrt na dvanáct. Po osobním přivítání s českým prezidentem, od nějž dostala kytici, si maďarská prezidentka vyslechla státní hymnu své země a českou státní hymnu. Nováková se poté pozdravila s vojáky a oba prezidenti odešli do nitra Hradu ke společnému jednání.

O vstupu severských zemí do NATO by se mohlo v Budapešti hlasovat v týdnu po 20. březnu

Jednání hlav států mělo tři hlavní body – válku na Ukrajině, vzájemnou spolupráci obou zemí a fungování visegrádské skupiny. Vztahy Česka a Maďarska jsou podle Zemana i Novákové vynikající. Zeman poukázal na to, že roste vzájemný obchod, Nováková hovořila o množství českých turistů navštěvujících Maďarsko i maďarských cestujících do Česka.

Visegrádská skupina, jejímiž členy jsou Česko i Maďarsko, by podle obou prezidentů měla dál fungovat. Nováková ji označila za „svazek rozumu a srdce“, který vychází ze zkušeností historických i dalších. Případné pohřbívání V4 by považovala i za pohřbívání svazku členských zemí. 

Miloš Zeman hovořil o pokusech „některých nepříliš zralých politiků – nebudu jmenovat –, kteří by chtěli visegrádskou spolupráci rozbít nebo ukončit“. Sám ji vnímá za obdobu jiných volných společenství v Evropě, jmenoval Benelux a Severskou radu. Uvítal by i její rozšíření. „Čímž nechci tvrdit, že bychom měli obnovit rakousko-uherskou monarchii,“ poznamenal.

Odmítl slova Petra Pavla, podle nějž nemluví Visegrádská skupina jedním hlasem. „Evropská unie má základní slogan ‚Jednota v různosti‘. Jestliže i ve V4 je různost, pak tato různost obohacuje, a naopak vynucená jednomyslnost nás ochuzuje,“ prohlásil.

Obdobný je podle prezidentů i postoj obou zemí k válce na Ukrajině. „Odsuzujeme agresi Ruska Vladimira Putina. Jsme zastánci Ukrajiny, teritoriální integrity Ukrajiny,“ ujistila Katrin Nováková. Podotkla, že Maďarsko doufá, že se podaří co nejdříve dojednat příměří.

Prezidentka také uvedla, že by měl maďarský parlament hlasovat o vstupu Finska a Švédska do NATO v týdnu po 20. březnu. Nepředpokládá, že by její země byla posledním členským státem, který se k žádostem severských zemí vyjádří.

Podle Zemana jsou „některé státy, mezi něž nesporně patří i Maďarsko“, které by mohly být mediátory mezi Ruskem a Ukrajinou, která čelí agresi svého většího souseda.

Podle Novákové jsou stanoviska obou prezidentů ve vztahu k Ukrajině v mnohém podobná, Maďarsko podle ní odsuzuje ruskou agresi a zastává teritoriální integritu Ukrajiny. Válka má podle ní pouze poražené strany. Vyslovila se pro co nejrychlejší skončení konfliktu, aby nastalo příměří a jednání o míru. Poznamenala, že Maďarsko obtížně snáší omezování práva maďarské menšiny na Ukrajině na používání svého jazyka.

Maďarská prezidentka se setkala i s Pavlem

I když se přijela především rozloučit s Milošem Zemanem v prezidentské funkci, setkala se Nováková i s jeho zvoleným nástupcem Petrem Pavlem. Po příjezdu před Hrzánský palác s novináři nehovořila, před budovou ji uvítal šéf Pavlova protokolu. 

„Zvláště mezi spojenci je důležité mluvit otevřeně a říkat si věci na rovinu, i když můžeme mít odlišné názory,“ uvedl po schůzce na svém Twitteru Pavel. „To jsme si dnes potvrdili s maďarskou prezidentkou Katalin Novákovou při její zastávce během oficiální návštěvy ČR,“ doplnil.

V minulosti se Pavel vyjadřoval kriticky například k postoji Maďarska k Rusku a válce na Ukrajině. Nováková ještě před setkáním avizovala, že jedním z námětů hovoru by mohla být i  spolupráce visegrádské čtyřky (V4), kam vedle České republiky a Maďarska patří Slovensko a Polsko. Maďarská prezidentka dopoledne na tiskové konferenci uvedla, že věří ve spolupráci v rámci V4 a považuje ji za vhodnou platformu i pro diskusi o tématech, na nichž mezi členskými státy nepanuje shoda.

„Věřím, že vazby, které nás pojí, jsou mnohem silnější než ty body, na kterých se v daném momentu neshodneme,“ uvedla ke spolupráci čtyřky Nováková a připomněla, že minulý týden se ve Varšavě setkala s polským prezidentem Andrzejem Dudou a jednala i se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Zeman k jejímu setkání s Pavlem uvedl, že doufá v to, že Nováková Pavla přesvědčí o přínosech spolupráce visegrádské čtyřky.

Pavel ve čtvrtek hovořil i s Van der Bellenem. „Je to především neformální zdvořilostní návštěva, abychom se poznali a navázali vztahy, žádné zvláštní okruhy otázek pro tyto schůzky připraveny nejsou,“ předeslal Pavel před schůzkami s oběma prezidenty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 9 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 10 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 12 hhodinami

Evropský pohled