Maďarská prezidentka Nováková udělila Zemanovi nejvyšší vyznamenání své země. Společně podpořili V4

Den po státní návštěvě rakouského prezidenta přijela do Prahy ještě maďarská prezidentka Katalin Nováková. Podobně jako Alexander Van der Bellen se přijela i ona především rozloučit s Milošem Zemanem, který má před sebou poslední dny ve funkci. Při návštěvě mu udělila nejvyšší maďarské státní vyznamenání Maďarský záslužný kříž. Sejde se ale i s jeho zvoleným nástupcem Petrem Pavlem. Ten do funkce nastoupí 9. března, den poté, co Zeman skončí.

Zbývá šest dní do chvíle, kdy bude mít po dekádě Česká republika jiného prezidenta než Miloše Zemana. Ten využívá poslední týdny i k loučení se svými protějšky ze sousedních zemí a dalších států, které mají k České republice nebo k němu samotnému blízko.

Zeman sám byl v Srbsku za Aleksandarem Vučićem a na Slovensku za Zuzanou Čaputovou, v Náchodě se setkal s polským prezidentem Andrzejem Dudou. S několika prezidenty hovořil prostřednictvím videa a v Praze jej ve čtvrtek navštívil rakouský prezident Alexander Van der Bellen a nyní i maďarská prezidentka Katalin Nováková.

K Bráně gigantů, kde čekal Zeman, přijela před čtvrt na dvanáct. Po osobním přivítání s českým prezidentem, od nějž dostala kytici, si maďarská prezidentka vyslechla státní hymnu své země a českou státní hymnu. Nováková se poté pozdravila s vojáky a oba prezidenti odešli do nitra Hradu ke společnému jednání.

O vstupu severských zemí do NATO by se mohlo v Budapešti hlasovat v týdnu po 20. březnu

Jednání hlav států mělo tři hlavní body – válku na Ukrajině, vzájemnou spolupráci obou zemí a fungování visegrádské skupiny. Vztahy Česka a Maďarska jsou podle Zemana i Novákové vynikající. Zeman poukázal na to, že roste vzájemný obchod, Nováková hovořila o množství českých turistů navštěvujících Maďarsko i maďarských cestujících do Česka.

Visegrádská skupina, jejímiž členy jsou Česko i Maďarsko, by podle obou prezidentů měla dál fungovat. Nováková ji označila za „svazek rozumu a srdce“, který vychází ze zkušeností historických i dalších. Případné pohřbívání V4 by považovala i za pohřbívání svazku členských zemí. 

Miloš Zeman hovořil o pokusech „některých nepříliš zralých politiků – nebudu jmenovat –, kteří by chtěli visegrádskou spolupráci rozbít nebo ukončit“. Sám ji vnímá za obdobu jiných volných společenství v Evropě, jmenoval Benelux a Severskou radu. Uvítal by i její rozšíření. „Čímž nechci tvrdit, že bychom měli obnovit rakousko-uherskou monarchii,“ poznamenal.

Odmítl slova Petra Pavla, podle nějž nemluví Visegrádská skupina jedním hlasem. „Evropská unie má základní slogan ‚Jednota v různosti‘. Jestliže i ve V4 je různost, pak tato různost obohacuje, a naopak vynucená jednomyslnost nás ochuzuje,“ prohlásil.

Obdobný je podle prezidentů i postoj obou zemí k válce na Ukrajině. „Odsuzujeme agresi Ruska Vladimira Putina. Jsme zastánci Ukrajiny, teritoriální integrity Ukrajiny,“ ujistila Katrin Nováková. Podotkla, že Maďarsko doufá, že se podaří co nejdříve dojednat příměří.

Prezidentka také uvedla, že by měl maďarský parlament hlasovat o vstupu Finska a Švédska do NATO v týdnu po 20. březnu. Nepředpokládá, že by její země byla posledním členským státem, který se k žádostem severských zemí vyjádří.

Podle Zemana jsou „některé státy, mezi něž nesporně patří i Maďarsko“, které by mohly být mediátory mezi Ruskem a Ukrajinou, která čelí agresi svého většího souseda.

Podle Novákové jsou stanoviska obou prezidentů ve vztahu k Ukrajině v mnohém podobná, Maďarsko podle ní odsuzuje ruskou agresi a zastává teritoriální integritu Ukrajiny. Válka má podle ní pouze poražené strany. Vyslovila se pro co nejrychlejší skončení konfliktu, aby nastalo příměří a jednání o míru. Poznamenala, že Maďarsko obtížně snáší omezování práva maďarské menšiny na Ukrajině na používání svého jazyka.

Maďarská prezidentka se setkala i s Pavlem

I když se přijela především rozloučit s Milošem Zemanem v prezidentské funkci, setkala se Nováková i s jeho zvoleným nástupcem Petrem Pavlem. Po příjezdu před Hrzánský palác s novináři nehovořila, před budovou ji uvítal šéf Pavlova protokolu. 

„Zvláště mezi spojenci je důležité mluvit otevřeně a říkat si věci na rovinu, i když můžeme mít odlišné názory,“ uvedl po schůzce na svém Twitteru Pavel. „To jsme si dnes potvrdili s maďarskou prezidentkou Katalin Novákovou při její zastávce během oficiální návštěvy ČR,“ doplnil.

V minulosti se Pavel vyjadřoval kriticky například k postoji Maďarska k Rusku a válce na Ukrajině. Nováková ještě před setkáním avizovala, že jedním z námětů hovoru by mohla být i  spolupráce visegrádské čtyřky (V4), kam vedle České republiky a Maďarska patří Slovensko a Polsko. Maďarská prezidentka dopoledne na tiskové konferenci uvedla, že věří ve spolupráci v rámci V4 a považuje ji za vhodnou platformu i pro diskusi o tématech, na nichž mezi členskými státy nepanuje shoda.

„Věřím, že vazby, které nás pojí, jsou mnohem silnější než ty body, na kterých se v daném momentu neshodneme,“ uvedla ke spolupráci čtyřky Nováková a připomněla, že minulý týden se ve Varšavě setkala s polským prezidentem Andrzejem Dudou a jednala i se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Zeman k jejímu setkání s Pavlem uvedl, že doufá v to, že Nováková Pavla přesvědčí o přínosech spolupráce visegrádské čtyřky.

Pavel ve čtvrtek hovořil i s Van der Bellenem. „Je to především neformální zdvořilostní návštěva, abychom se poznali a navázali vztahy, žádné zvláštní okruhy otázek pro tyto schůzky připraveny nejsou,“ předeslal Pavel před schůzkami s oběma prezidenty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...