Alexander Van der Bellen strana 2 z 3

Rumunsko povolalo ke konzultacím svého velvyslance v Rakousku. Podle ministerstva zahraničí v Bukurešti je krok vyjádřením protestu proti rozhodnutí Vídně zablokovat vstup Rumunska do schengenského prostoru. Rakouský prezident Alexander Van der Bellen uvedl, že vládního veta lituje.

V Rakousku se po delší době opět dostává pozornosti korupční kauze lidoveckého exkancléře Sebastiana Kurze. Bývalý předseda vlády a několik dalších lidí v ní čelí obvinění, že si za peníze daňových poplatníků kupovali pozitivní mediální obraz. Trestně stíhaný je v případu i Kurzův bývalý blízký spolupracovník Thomas Schmid, který se rozhodl vypovídat. Exkancléři Kurzovi i dalším lidem by jeho svědectví mohlo výrazně přitížit. Kurz vinu odmítá.

Dosavadní rakouský prezident Alexander Van der Bellen byl již v prvním kole prezidentských voleb znovu zvolen hlavou státu. Vyplývá to z předběžných výsledků voleb, které tak potvrzují prognózy agentur ARGE a SORA. Van der Bellen získal podle agentur 54,6 procenta hlasů. Jeho největším rivalem byl kandidát pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ), šedesátiletý advokát Walter Rosenkranz, který získal 19,1 procenta hlasů.

Měli by jít příkladem, přitom pravidla, která zavádějí, sami porušují. Finská premiérka Sanna Marinová měla být po kontaktu s nakaženým v karanténě, místo toho si vyrazila do helsinského baru. Britské úřady zase vyšetřují hned tři večírky vládních zaměstnanců z loňského roku. Pokud zjistí, že na nich porušili proticovidové regule, ujme se případu policie. Kvůli kauze už rezignovala mluvčí premiéra Borise Johnsona.

Dosavadní lidovecký ministr vnitra Karl Nehammer složil v pondělí přísahu, a stal se třetím rakouským kancléřem za poslední dva měsíce. V čele vlády nahradil Alexandra Schallenberga, který úřad převzal teprve 11. října. Spolu s Nehammerem prezident Alexander Van der Bellen jmenoval do funkce také nové ministry, informovala agentura APA.

Nový rakouský kancléř Alexander Schallenberg (ÖVP) před poslanci Národní rady uvedl, že hodlá pokračovat v politickém směřování nastaveném jeho předchůdcem Sebastianem Kurzem (ÖVP). Ten minulý týden odstoupil v důsledku korupční kauzy, dosavadního ministra zahraničí Schallenberga v pondělí jmenoval do funkce prezident Alexander Van der Bellen. Opozice kontinuitu s předchozí vládou zatíženou aférami kritizovala.

Novým rakouským kancléřem se stal dosavadní ministr zahraničí Alexander Schallenberg. Do funkce jej oficiálně jmenoval prezident Alexander Van der Bellen. V čele rakouské vlády 52letý Schallenberg nahradí Sebastiana Kurze, který odstoupil po korupční aféře. Na uprázdněné místo šéfa rakouské diplomacie usedl dosavadní velvyslanec v Paříži Michael Linhart, informovala agentura APA.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz oznámil, že končí ve funkci. Politik podezřelý v korupční kauze uvedl, že svým odchodem chce zabránit chaosu a nestabilitě, napsal list Kronen Zeitung. Nahradit by ho měl ministr zahraničí Alexander Schallenberg. Kurz neodchází z nejvyšších pater politiky úplně, zůstane ve funkci předsedy Rakouské lidové strany (ÖVP).

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen otevřel v bývalém koncentračním a vyhlazovacím táboře v Osvětimi novou rakouskou expozici. Ta připomíná rakouské oběti nacistů, ale zároveň poprvé ukazuje spoluvinu a zodpovědnost Rakouska za zločiny národního socialismu. „Všichni známe historii, a přece bylo dlouho státní doktrínou, že Rakousko se stalo první obětí národního socialismu,“ prohlásil při slavnostním otevření expozice Van der Bellen.

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen při návštěvě českého prezidenta Miloše Zemana ve Vídni podpořil Česko v jeho diplomatické roztržce s Ruskem. Vztahy Prahy a Moskvy ochladly v souvislosti s výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014, věc vedla k vzájemnému vyhoštění pracovníků ambasád. Kromě jednání s Van der Bellenem se Zeman ještě sešel s někdejším rakouským kancléřem Franzem Vranitzkym a bývalým prezidentem Heinzem Fischerem.

Prezident Miloš Zeman se ve Vídni setkal se svým rakouským protějškem Alexanderem Van der Bellenem. Schůzka hlav obou států se uskutečnila dopoledne během pracovní návštěvy Zemana v Rakousku. Oba pak vystoupili na tiskové konferenci.

Jednání prezidentů, setkání prezidentských párů i společný oběd jsou naplánovány na pracovní návštěvě prezidenta Miloše Zemana v Rakousku. Český prezident na ni ve středu odletěl společně s manželkou Ivanou. Se svým prezidentským protějškem se má setkat ve čtvrtek.

Díky příznivé a stabilní epidemické situaci uspíší Dánsko rozvolňování o dva týdny. Lidé budou moci do restaurací či na stadiony. Mírné rozvolnění od pondělí čeká také Slovensko. Německá kancléřka Angela Merkelová se nechala naočkovat vakcínou firmy AstraZeneca. Nepříznivě se pandemie vyvíjí v Indii. Tamním nemocnicím chybí kyslík, nedostatek je také léků.

Útočníkem z Vídně, kterého policie zastřelila, je dvacetiletý muž s kořeny v Severní Makedonii, oznámil rakouský ministr vnitra Karl Nehammer (ÖVP). Podle něj byl muž dříve odsouzen kvůli tomu, že chtěl odjet do Sýrie a přidat se k teroristické organizaci Islámský stát (IS). Ta se také v úterý k útoku přihlásila. Předběžně bylo zadrženo 14 osob. Podle Nehammera nyní nic neukazuje na to, že by se na útoku kromě střelce podílel někdo jiný. Vedle útočníka zemřeli čtyři další lidé a 22 osob bylo zraněno.

Americký ministr zahraničí pokračoval návštěvou Rakouska ve své cestě po střední Evropě. Ve Vídni, kam dorazil na bilaterální návštěvu jako teprve druhý americký šéf diplomacie od roku 1945, chválil přátelství obou zemí. Zároveň se se svými hostiteli neshodl na hodnocení plynovodu Nord Stream 2 ani v pohledu na rozvoj sítí 5G.

Přesně před třiceti lety se desetitisíce Slováků vydaly poprvé na pochod z Bratislavy přes železnou oponu do Rakouska. Akci, která později vešla ve známost pod sloganem Ahoj, Evropo, zorganizovalo hnutí Veřejnost proti násilí (VPN). V Hainburgu, kde jejich trasa končila, připomíná tuto událost nový památník.

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen dopoledne pověřil předsedu Rakouské lidové strany (ÖVP) Sebastiana Kurze sestavením vlády. Informovala o tom agentura APA. Jeho lidovci v zářijových předčasných volbách jasně zvítězili. Politik má tak nakročeno k tomu, aby se ve svých 33 letech stal už podruhé kancléřem.

Rakousko po nedělních předčasných parlamentních volbách už sečetlo všechny hlasy. Podle aktualizovaných výsledků tak lidová strana (ÖVP) bývalého kancléře Sebastiana Kurze vyhrála s 37,5 procenta hlasů, druzí sociální demokraté získali 21,2 procenta. Oproti předběžným výsledkům si ještě pohoršili svobodní Norberta Hofera a Zeleným přibyla téměř dvě procenta. Do parlamentu se dostalo celkem pět stran. Oficiálně bude výsledek oznámen až 16. října.

Bývalý a s největší pravděpodobností i budoucí rakouský kancléř Sebastian Kurz, jehož lidová strana (ÖVP) s výrazným náskokem vyhrála nedělní předčasné volby, očekává obtížná jednání o budoucí vládní koalici. Jedním z ústředních bodů programu jakékoli vlády pod jeho vedením musí být koncept úspěšné hospodářské politiky, řekl Kurz rakouskému rozhlasu.

Rakušané vybírali v předčasných volbách nové složení dolní komory parlamentu. Podle předběžných konečných výsledků, které zveřejnilo ministerstvo vnitra, posílila lidová strana (ÖVP) bývalého kancléře Sebastiana Kurze, do parlamentu se po odmlce vrátili Zelení se zhruba 13 procenty. Naopak Svobodná strana Rakouska a sociální demokraté dosáhli horšího výsledku, než čekali. Prezident Alexander Van der Bellen oznámil, že příští týden povede rozhovory s předsedy stran a následně pověří Kurze sestavením nové vlády.

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen jmenoval novou přechodnou vládu kancléřky Brigitte Bierleinové. Kabinet, který tvoří nestraničtí odborníci, má zemi vést až do doby, než bude po zářijových předčasných volbách sestavena nová vláda. Bierleinová je vůbec první ženou v čele rakouské vlády.

Přechodnou rakouskou vládu by měla vést dosavadní předsedkyně ústavního soudu Brigitte Bierleinová. Sestavením kabinetu ji pověřil prezident Alexander Van der Bellen. Bierleinová, která se tak zřejmě stane první kancléřkou v historii Rakouska, by měla stát v čele vlády do předčasných voleb, které jsou plánovány na září.

Rakouská Národní rada v pondělí odpoledne vyslovila nedůvěru vládě kancléře Sebastiana Kurze, který je rovněž předsedou Rakouské lidové strany (ÖVP). Proti rekonstruované vládě složené z lidovců a nestranických odborníků hlasovali i poslanci sociální demokracie (SPÖ) a protiimigračních svobodných (FPÖ). Prezident Alexander Van der Bellen po jednáních s předsedy parlamentních klubů uvedl, že pověří odcházející ministry správou svých resortů, dokud nebude ustavena nová přechodná vláda. Kabinet až do oficiálního jmenování nové vlády povede vicekancléř a ministr financí Hartwig Löger z ÖVP.

Nestraničtí experti nahradili v rakouské přechodné vládě lidoveckého kancléře Sebastiana Kurze (ÖVP) dosavadní členy Svobodné strany Rakouska (FPÖ). Ministři za svobodné kabinet opustili po skandálu nyní již bývalého stranického předsedy a vicekancléře Heinze-Christiana Stracheho. V kabinetu tak zasednou čtyři noví ministři a post vicekancléře převezme lidovecký ministr financí Hartwig Löger. Už v pondělí by ale mohl parlament vyslovit kancléři nedůvěru.