Rakouský prezident jmenoval přechodnou vládu nestraníků, je v ní šest mužů a šest žen

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen jmenoval novou přechodnou vládu kancléřky Brigitte Bierleinové. Kabinet, který tvoří nestraničtí odborníci, má zemi vést až do doby, než bude po zářijových předčasných volbách sestavena nová vláda. Bierleinová je vůbec první ženou v čele rakouské vlády.

Van der Bellen při slavnostním aktu vyjádřil potěšení nad tím, že Rakousko má poprvé kancléřku a že 12 vládních postů je rozloženo rovnoměrně mezi muže a ženy. Podle agentury APA jde o kabinet s největším podílem žen v dějinách poválečné druhé rakouské republiky. Zároveň to je první vláda expertů v dějinách druhé republiky.

„Žijeme ve stabilním právním státě s vynikající spolkovou ústavou,“ prohlásila kancléřka Bierleinová ve svém prvním projevu ve funkci. Rakouské občany ujistila, že jim bude nová vláda poskytovat „neomezeně a v nejvyšší kvalitě“ veškeré služby státu.

Důležité je pro ni pečlivé nakládání s penězi vybranými od daňových poplatníků; proto má nová vláda méně ministerstev, žádné státní tajemníky a štíhlejší resortní kabinety, vysvětlila Bierleinová. Nová rakouská vláda je jednou z nejštíhlejších, má o dva členy méně než ta předchozí.

Prezident rovněž zdůraznil, že rakouská politika si nyní musí vydobýt zpět důvěru. „Důvěra je základem našeho spolužití,“ prohlásil. Řekl také, že polovina Evropy a světa nyní sleduje Rakousko, a to by se mělo prezentovat ze své nejlepší stránky.

Vládní krizi způsobilo skandální video s šéfem svobodných

Rakousko se ocitlo ve vládní krizi po rozpadu koalice kvůli skandálu kolem videa, na němž tehdejší šéf Svobodných (FPÖ) a pozdější vicekancléř Heinz-Christian Strache před rakouskými volbami v roce 2017 hovoří s ženou, která se vydává za neteř ruského oligarchy. Tématem rozhovoru bylo možné nezákonné financování Stracheho strany a přidělování státních zakázek výměnou za volební pomoc.

Po rozpadu koalice chtěl kancléř a předseda lidové strany (ÖVP) Sebastian Kurz dovést zemi k předčasným volbám s jednobarevnou vládou doplněnou o odborníky. Parlament ale kancléři i celé rekonstruované vládě po několika dnech působení vyslovil nedůvěru. Zemi pak řídil lidovecký vicekancléř a ministr financí Hartwig Löger. 

Kabinet by měl vyhovovat všem stranám

Vicekancléřem a ministrem spravedlnosti v úřednickém kabinetu Bierleinové bude bývalý předseda nejvyššího správního soudu Clemens Jabloner, ministrem zahraničí diplomat Alexander Schallenberg.

Novým ministrem vnitra se stal Wolfgang Peschorn, dlouholetý šéf finanční prokuratury. O tento resort se vedly pravděpodobně největší spory. Lidová strana (ÖVP) chtěla podle rakouských médií do funkce prosadit šéfa hornorakouské policie Andrease Pilsla, což ale odmítly špičky ostatních parlamentních stran.

Ačkoli jsou členy nové vlády veskrze nestraníci, většina z nich už sloužila na vysokých úřednických postech na jednotlivých ministerstvech a má blízko k té či oné politické straně. Bierleinová se podle APA snažila svůj kabinet sestavit tak, aby panovala vyváženost mezi ministry blízkými ÖVP, sociálnědemokratické straně (SPÖ) i svobodným.

Například nový ministr financí Eduard Müller, který už na ministerstvu působil, má blízko k ÖVP. Totéž platí o ministryni školství Iris Eliise Rauskalaové či o ministryních hospodářství a zemědělství Elisabeth Udolfové-Stroblové a Marii Patekové.

K SPÖ má blízko kromě Jablonera například nová ministryně pro rodinu Ines Stillingová a ministryně práce a sociálních věcí Brigitte Zarflová, ale také ministr obrany Thomas Starlinger. Novým ministrem dopravy se stal dosavadní generální tajemník na ministerstvu Andreas Reichhardt, jenž má blízko k předchozímu šéfovi resortu Norbertu Hoferovi (FPÖ).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Prezident USA Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Íránu skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje.
před 23 mminutami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...