Přechodnou rakouskou vládu by měla vést dosavadní předsedkyně ústavního soudu Brigitte Bierleinová. Sestavením kabinetu ji pověřil prezident Alexander Van der Bellen. Bierleinová, která se tak zřejmě stane první kancléřkou v historii Rakouska, by měla stát v čele vlády do předčasných voleb, které jsou plánovány na září.
Rakousko bude mít první kancléřku. Prezident pověřil předsedkyni ústavního soudu Bierleinovou
Rakouský prezident řekl, že se s Bierleinovou shoduje v tom, že ministři přechodné vlády by měli být převážně státní úředníci. Zdůraznil také, že se na Bierleinové dohodl s představiteli parlamentních stran.
Bierleinová oznámila první dva členy nové vlády. Vicekancléřem a ministrem spravedlnosti bude bývalý předseda správního soudu a profesor Vídeňské univerzity Clemens Jabloner. Funkci ministra zahraničí a ministra pro EU bude vykonávat Alexander Schallenberg, diplomat a dosavadní šéf evropského odboru na spolkovém kancléřství.
Prezident Van der Bellen označil Bierleinovou za „uvážlivou, prozíravou a kompetentní“ ženu. Během nejbližších dní má navrhnout jména dalších členů vlády. Prezident poznamenal, že hledal někoho s rozsáhlými znalostmi, od něhož může očekávat řádné zacházení s ústavou.
Devětašedesátiletá Bierleinová je předsedkyní ústavního soudu od loňského ledna. Předtím byla jeho místopředsedkyní (od roku 2003), do té doby se specializovala na trestní právo a působila jako státní zástupkyně a generální prokurátorka. Její politické názory platí za pravicově-konzervativní, ale ne „zarytě“, uvádí web deníku Der Standard.
Bierleinová je prvním nestraníkem na postu rakouského kancléře, nikdy nebyla členkou žádné strany. Svého postu předsedkyně ústavního soudu se vzdala, instituci prozatímně povede její zástupce Christoph Grabenwarter. V čele vlády nahradí Bierleinová ministra financí Hartwiga Lögera (ÖVP), který kabinet provizorně vede po pondělním vyslovení nedůvěry kancléři Sebastianu Kurzovi (ÖVP).
Kurzova vláda padla kvůli skandálu se Stracheho videem
Vládní krizi v Rakousku spustilo zveřejnění tajně natočeného videa, na němž tehdejší šéf svobodných a pozdější vicekancléř Heinz-Christian Strache před rakouskými volbami v roce 2017 hovoří ve vile na Ibize s ženou vydávající se za příbuznou ruského oligarchy. Tématem rozhovoru bylo možné nezákonné financování Stracheho strany a přidělování státních zakázek výměnou za volební pomoc.
Kvůli skandálu se rozpadla vládní koalice lidovců a svobodných. Kancléř Kurz chtěl zemi dovést k předčasným volbám s kabinetem, v němž ministry ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ) nahradili odborníci, ale parlament kancléři i celé rekonstruované vládě po několika dnech působení vyslovil nedůvěru.
Rakousko mělo od 2. světové války dosud 14 kancléřů, pokud se mezi ně nepočítá Löger. Sedm z nich byli sociální demokraté (SPÖ) a sedm lidovci (ÖVP). Nejdéle v úřadu vydržel Bruno Kreisky (SPÖ), totiž 4781 dní v letech 1970–1983. Kurz byl kancléřem 525 dní, což je nejméně ze všech.
Narodila se 25. června 1949 ve Vídni, její otec byl úředník, matka měla umělecké vzdělání, ale byla v domácnosti. V roce 1971 absolvovala právo na Vídeňské univerzitě.
Po jmenování soudkyní v roce 1975 působila u obvodního soudu ve Vídni a po dvou letech ji jmenovali do úřadu vídeňského státního zástupce, kde měla na starosti případy politické kriminality. V roce 1986 povýšila do úřadu vídeňského vrchního státního zástupce, v roce 1990 byla jmenována generální prokurátorkou a stala se první ženou na této pozici.
První vláda kancléře Wolfganga Schüssela ji v roce 2002 doporučila na pozici viceprezidentky ústavního soudu, což vyvolalo kritiku, že byli opominuti kompetentnější kandidáti, příznivci Bierleinové zase argumentovali, že její jmenování představuje významný krok ve snahách o rovnost pohlaví v Rakousku. Do roku 1995 se v rakouském ústavním soudu nevyskytovaly vůbec žádné ženy.
Tehdejší prezident Thomas Klestil Bierleinovou jmenoval viceprezidentkou ústavního soudu v listopadu 2002, funkce se ujala v lednu 2003. Jeho vedení převzala vloni v lednu po odchodu Gerharta Holzingera do důchodu.
Zdroj: ČTK
Brigitte Bierleinová