Rakouská vláda Sebastiana Kurze končí. Dočasně ji povede vicekancléř Löger

Rakouská Národní rada v pondělí odpoledne vyslovila nedůvěru vládě kancléře Sebastiana Kurze, který je rovněž předsedou Rakouské lidové strany (ÖVP). Proti rekonstruované vládě složené z lidovců a nestranických odborníků hlasovali i poslanci sociální demokracie (SPÖ) a protiimigračních svobodných (FPÖ). Prezident Alexander Van der Bellen po jednáních s předsedy parlamentních klubů uvedl, že pověří odcházející ministry správou svých resortů, dokud nebude ustavena nová přechodná vláda. Kabinet až do oficiálního jmenování nové vlády povede vicekancléř a ministr financí Hartwig Löger z ÖVP.

Prezident Van der Bellen zdůraznil, že k sestavování přechodné vlády nelze přistupovat lehkovážně. Odcházející ministři tedy budou pověřeni správou svých resortů, čímž se získá několik dní času. Na novinářský dotaz rakouský prezident upřesnil, že by vytvoření nové přechodné vlády nemělo trvat déle než týden.

Stávající kabinet tak zůstává ve funkcích až na kancléře Kurze. Jeho kompetence přebírá na příští dny Löger a podle rakouských médií by měl Rakousko zastupovat i na úterním bruselském setkání šéfů států a vlád zemí EU, kteří budou hovořit o výsledcích eurovoleb a obsazení postů v Evropské komisi.

Formální odvolání a opětovné jmenování vlády se odehraje v úterý

Van der Bellen zatím nechtěl prozradit jména možných nových členů vlády s tím, že rozhovory o této záležitosti jsou důvěrné. Nejdůležitějším cílem však podle prezidenta je, aby znovu nedošlo k hlasování o nedůvěře.

Formálně musí prezident celou stávající vládu odvolat a hned ji zase jmenovat – s přechodným kancléřem Lögerem. Tento krok se má uskutečnit v úterý kolem 11:30. „Sice to není každodenní postup, ale je zcela normální a demokratický,“ podtrhl prezident. 

Vláda Sebastiana Kurze končí navzdory historickému úspěchu jeho lidové strany (ÖVP) v nedělních volbách do Evropského parlamentu, v nichž získala bezmála 35 procent hlasů.

Výsledek hlasování oznámila místopředsedkyně Národní rady Doris Buresová (SPÖ), aniž by upřesnila počty hlasů pro a proti. Podle agentury APA návrh SPÖ na vyslovení nedůvěry Kurzově vládě podpořili kromě socialistů také poslanci FPÖ a opozičního uskupení Jetzt. Proti byli Kurzovi lidovci a také liberální opoziční strana NEOS. Poslanců SPÖ a FPÖ je ve 183členné rakouské Národní radě dohromady 103. 

Poprvé v poválečných dějinách Rakouska

Pondělní vyjádření nedůvěry parlamentem bylo vůbec první v rakouských poválečných dějinách. Stalo se tak navzdory historickému úspěchu lidové strany (ÖVP) v nedělních volbách do Evropského parlamentu, v nichž získala bezmála 35 procent hlasů. Podle analytiků voliči odmítli lidovce potrestat za to, že po dobu 17 měsíců působili ve vládní koalici se svobodnými.

Po roce 1945 hlasoval parlament o odvolání kabinetu či jednotlivého ministra již ve 185 případech, žádný však nikdy nezískal potřebnou většinu.

Odcházející Sebastian Kurz – nejmladší premiér v Evropě – se tak podle zpravodaje ČT Petra Obrovského stal nejkratší dobu sloužícím kancléřem v poválečné historii republiky. „V úřadu k dnešnímu dni (pondělí – pozn. red.) strávil 525 dnů,“ uvedl Obrovský.

Rakousko se ocitlo ve vládní krizi po aféře, kterou odstartoval německý deník Süddeutsche Zeitung a zpravodajský magazín Der Spiegel zveřejněním videa, na němž šéf svobodných a pozdější vicekancléř Heinz-Christian Strache před rakouskými volbami v roce 2017 hovoří ve vile na Ibize s ženou vydávající se za příbuznou ruského oligarchy.

Tématem rozhovoru bylo možné nezákonné financování Stracheho strany a přidělování státních zakázek výměnou za volební pomoc. Případ začalo vyšetřovat rakouské státní zastupitelství. 

Po propuknutí krize Kurz minulý týden nejdřív z vlády propustil ministra vnitra Herberta Kickla, načež z kabinetu odešli i ostatní čtyři ministři z FPÖ. Nahradili je odborníci, ale poloúřednická vláda ovládaná lidovci neměla většinovou podporu v Národní radě.

„Kurz jednal ve vlastním zájmu,“ zní z opozice

Opozici Kurzův přechodný kabinet nepřesvědčil. „Jednal ve vlastním zájmu,“ zdůvodňovala v pondělí v parlamentu návrh na vyslovení nedůvěry šéfka SPÖ Pamela Rendiová-Wagnerová. Kurze obvinila z „bezuzdné, bezostyšné“ touhy po moci. Největší opoziční strana Kurzovi vytýkala, že během krize opozici prakticky zcela ignoroval.

Kickl v pondělí Kurze obvinil ze zneužití videa k upevnění své vlastní moci. „Svalil na celou stranu Svobodných vinu za selhání dvou lidí,“ řekl Kickl parlamentu. „Pokusil se těžit z obtížné situace vládního partnera,“ dodal exministr.

Samotný Kurz v pondělí večer své stoupence na lidovecké Politické akademii ujistil, že lidovci jsou připraveni k hladkému předání moci přechodné vládě a že ať bude přechodná vláda jakákoli, ÖVP ji podpoří.

Kurz pochválil práci své dosavadní koaliční vlády a její reformy a vyjádřil politování nad tím, že jedno video poškodilo nejen FPÖ, ale zničilo i celou vládu. FPÖ pak obvinil, že si rychle našla nového koaličního partnera, totiž SPÖ.

Své příznivce Kurz vyzval, aby bez zlosti a nenávisti přijali pondělní demokratické rozhodnutí parlamentu. Těm, kteří volali, že „Kurz musí pryč“, dosluhující kancléř vzkázal: „Musím je zklamat, jsem stále tady a zůstanu i nadále.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 15 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 27 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 39 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Násilí, drogy, sexismus, extremismus. Německá armáda po skandálu propustila devět vojáků

Německá armáda kvůli skandálu u výsadkářů ze základny na západě země propustila zatím devět vojáků. U dalších čtyř zahájila proces, který by měl k propuštění vést. Po neveřejném zasedání branného výboru Spolkového sněmu to ve středu uvedl inspektor pozemního vojska Christian Freuding, uvedla agentura DPA. Jednotkou výsadkářů otřásl na přelomu roku skandál v souvislosti s násilím, sexistickým chováním, užíváním drog či sympatiemi ke krajní pravici.
před 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 3 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 6 hhodinami
Načítání...