Rakouská vláda Sebastiana Kurze končí. Dočasně ji povede vicekancléř Löger

Rakouská Národní rada v pondělí odpoledne vyslovila nedůvěru vládě kancléře Sebastiana Kurze, který je rovněž předsedou Rakouské lidové strany (ÖVP). Proti rekonstruované vládě složené z lidovců a nestranických odborníků hlasovali i poslanci sociální demokracie (SPÖ) a protiimigračních svobodných (FPÖ). Prezident Alexander Van der Bellen po jednáních s předsedy parlamentních klubů uvedl, že pověří odcházející ministry správou svých resortů, dokud nebude ustavena nová přechodná vláda. Kabinet až do oficiálního jmenování nové vlády povede vicekancléř a ministr financí Hartwig Löger z ÖVP.

Prezident Van der Bellen zdůraznil, že k sestavování přechodné vlády nelze přistupovat lehkovážně. Odcházející ministři tedy budou pověřeni správou svých resortů, čímž se získá několik dní času. Na novinářský dotaz rakouský prezident upřesnil, že by vytvoření nové přechodné vlády nemělo trvat déle než týden.

Stávající kabinet tak zůstává ve funkcích až na kancléře Kurze. Jeho kompetence přebírá na příští dny Löger a podle rakouských médií by měl Rakousko zastupovat i na úterním bruselském setkání šéfů států a vlád zemí EU, kteří budou hovořit o výsledcích eurovoleb a obsazení postů v Evropské komisi.

Formální odvolání a opětovné jmenování vlády se odehraje v úterý

Van der Bellen zatím nechtěl prozradit jména možných nových členů vlády s tím, že rozhovory o této záležitosti jsou důvěrné. Nejdůležitějším cílem však podle prezidenta je, aby znovu nedošlo k hlasování o nedůvěře.

Formálně musí prezident celou stávající vládu odvolat a hned ji zase jmenovat – s přechodným kancléřem Lögerem. Tento krok se má uskutečnit v úterý kolem 11:30. „Sice to není každodenní postup, ale je zcela normální a demokratický,“ podtrhl prezident. 

Vláda Sebastiana Kurze končí navzdory historickému úspěchu jeho lidové strany (ÖVP) v nedělních volbách do Evropského parlamentu, v nichž získala bezmála 35 procent hlasů.

Výsledek hlasování oznámila místopředsedkyně Národní rady Doris Buresová (SPÖ), aniž by upřesnila počty hlasů pro a proti. Podle agentury APA návrh SPÖ na vyslovení nedůvěry Kurzově vládě podpořili kromě socialistů také poslanci FPÖ a opozičního uskupení Jetzt. Proti byli Kurzovi lidovci a také liberální opoziční strana NEOS. Poslanců SPÖ a FPÖ je ve 183členné rakouské Národní radě dohromady 103. 

Poprvé v poválečných dějinách Rakouska

Pondělní vyjádření nedůvěry parlamentem bylo vůbec první v rakouských poválečných dějinách. Stalo se tak navzdory historickému úspěchu lidové strany (ÖVP) v nedělních volbách do Evropského parlamentu, v nichž získala bezmála 35 procent hlasů. Podle analytiků voliči odmítli lidovce potrestat za to, že po dobu 17 měsíců působili ve vládní koalici se svobodnými.

Po roce 1945 hlasoval parlament o odvolání kabinetu či jednotlivého ministra již ve 185 případech, žádný však nikdy nezískal potřebnou většinu.

Odcházející Sebastian Kurz – nejmladší premiér v Evropě – se tak podle zpravodaje ČT Petra Obrovského stal nejkratší dobu sloužícím kancléřem v poválečné historii republiky. „V úřadu k dnešnímu dni (pondělí – pozn. red.) strávil 525 dnů,“ uvedl Obrovský.

Rakousko se ocitlo ve vládní krizi po aféře, kterou odstartoval německý deník Süddeutsche Zeitung a zpravodajský magazín Der Spiegel zveřejněním videa, na němž šéf svobodných a pozdější vicekancléř Heinz-Christian Strache před rakouskými volbami v roce 2017 hovoří ve vile na Ibize s ženou vydávající se za příbuznou ruského oligarchy.

Tématem rozhovoru bylo možné nezákonné financování Stracheho strany a přidělování státních zakázek výměnou za volební pomoc. Případ začalo vyšetřovat rakouské státní zastupitelství. 

Po propuknutí krize Kurz minulý týden nejdřív z vlády propustil ministra vnitra Herberta Kickla, načež z kabinetu odešli i ostatní čtyři ministři z FPÖ. Nahradili je odborníci, ale poloúřednická vláda ovládaná lidovci neměla většinovou podporu v Národní radě.

„Kurz jednal ve vlastním zájmu,“ zní z opozice

Opozici Kurzův přechodný kabinet nepřesvědčil. „Jednal ve vlastním zájmu,“ zdůvodňovala v pondělí v parlamentu návrh na vyslovení nedůvěry šéfka SPÖ Pamela Rendiová-Wagnerová. Kurze obvinila z „bezuzdné, bezostyšné“ touhy po moci. Největší opoziční strana Kurzovi vytýkala, že během krize opozici prakticky zcela ignoroval.

Kickl v pondělí Kurze obvinil ze zneužití videa k upevnění své vlastní moci. „Svalil na celou stranu Svobodných vinu za selhání dvou lidí,“ řekl Kickl parlamentu. „Pokusil se těžit z obtížné situace vládního partnera,“ dodal exministr.

Samotný Kurz v pondělí večer své stoupence na lidovecké Politické akademii ujistil, že lidovci jsou připraveni k hladkému předání moci přechodné vládě a že ať bude přechodná vláda jakákoli, ÖVP ji podpoří.

Kurz pochválil práci své dosavadní koaliční vlády a její reformy a vyjádřil politování nad tím, že jedno video poškodilo nejen FPÖ, ale zničilo i celou vládu. FPÖ pak obvinil, že si rychle našla nového koaličního partnera, totiž SPÖ.

Své příznivce Kurz vyzval, aby bez zlosti a nenávisti přijali pondělní demokratické rozhodnutí parlamentu. Těm, kteří volali, že „Kurz musí pryč“, dosluhující kancléř vzkázal: „Musím je zklamat, jsem stále tady a zůstanu i nadále.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

V Praze ve čtvrtek mezinárodní bezpečnostní konference Globsec Forum, třídenní program zahájil prezident Petr Pavel. Pořadatelé počítají s účastí více než dvou tisíc hostů z 86 zemí, což je dosud nejvíce. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 9 mminutami

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 37 mminutami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 2 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 4 hhodinami

Trump a Netanjahu se v telefonátu přeli o postupu ve válce s Íránem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump vedl v úterý „napjatý rozhovor“ s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ve čtvrtek ráno SELČ o tom napsala stanice CNN, podle níž průběh telefonátu odrážel odlišné názory obou státníků na postup ve válce s Íránem. Stanice se odvolává na prohlášení amerického úředníka. Trump s Netanjahuem v posledních dnech jednali několikrát.
před 6 hhodinami

Řada zemí odsoudila chování izraelského ministra k aktivistům z flotily

Několik zemí ve středu odsoudilo izraelské zacházení s aktivisty z flotily, která směřovala do Pásma Gazy s humanitární pomocí a kterou izraelská armáda zastavila v mezinárodních vodách. Španělsko, Francie, Británie, Irsko, Nizozemsko, Německo, Belgie, Kanada a Itálie kritizovaly video, které zachycuje spoutané aktivisty klečící na zemi. Ti jsou na záběrech pod dohledem maskovaných příslušníků izraelských bezpečnostních složek a za přítomnosti ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira. Jeho jednání odsoudilo i Turecko a také americký velvyslanec v Izraeli.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Syn zakladatele značky Mango čelí podezření z vraždy svého otce

Katalánská policie bude syna zakladatele módní značky Mango vyšetřovat na svobodě. Rozhodl o tom soud poté, co Jonathan Andic složil kauci ve výši jednoho milionu eur. Policie ho podezírá z vraždy svého otce. Isak Andic před rokem a půl zemřel po pádu z útesu.
před 11 hhodinami

Ukrajina zasáhla jednu z největších rafinerií v Rusku

Ukrajinská armáda ve středu uvedla, že zasáhla rafinerii v Kstovu v ruské Nižegorodské oblasti. Ruské úřady hlásí požár v průmyslových objektech, který podle nich způsobil pád trosek dronů. Podle ruského ministerstva obrany se poslední ukrajinské útoky opět týkaly většiny západního a středního Ruska. Gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar tvrdí, že v Rostově zranil ukrajinský dron jednoho člověka.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...