Americký ministr zahraničí pokračoval návštěvou Rakouska ve své cestě po střední Evropě. Ve Vídni, kam dorazil na bilaterální návštěvu jako teprve druhý americký šéf diplomacie od roku 1945, chválil přátelství obou zemí. Zároveň se se svými hostiteli neshodl na hodnocení plynovodu Nord Stream 2 ani v pohledu na rozvoj sítí 5G.
Při setkání Pompea se šéfem rakouské diplomacie Alexanderem Schallenbergem v paláci Horní Belveder oba politici navzdory „názorovým rozdílům“ chválili „velké přátelství“ obou zemí.
„Jsou témata, kde se prostě neshodneme,“ citoval web deníku Der Standard Pompea. Že ale obě strany o těchto tématech spolu mluví, svědčí podle něj o dobrém vzájemném vztahu. „Přátelé toho jsou schopni,“ konstatoval Pompeo. Jeho protějšek Schallenberg dodal, že „v každém přátelství jsou témata, na kterých neexistuje stoprocentní shoda“.
Nord Stream, Huawei a digitální daň
V případě USA a Rakouska jde především o dvě témata, na která mají obě země zcela rozdílné názory. Pompeo a Schallenberg se neshodli na bezpečnostním hodnocení projektu plynovodu Nord Stream 2, jehož výstavby se Rakousku prostřednictvím podílu ve společnosti ÖMV účastní. Plynovod má přivádět zemní plyn z Ruska do Evropy, podle USA se kvůli němu ale zvýší závislost Evropy na Rusku.
„Podniku (ÖMV) proto hrozí sankce z americké strany, která hrozí tím, že postihne všechny firmy, které se nějakým způsobem podílejí na výstavbě plynovodu,“ upozornil zpravodaj ČT Martin Jonáš. Významná švýcarská firma už kvůli americkým sankcím z projektu odstoupila.
Vídeň se také zdráhá zcela vyloučit ze stavby 5G sítí čínskou firmu Huawei, která podle USA představuje bezpečnostní riziko. Pompeo během své návštěvy před účastí Huawei znovu varoval s tím, že se podle něj může stát vstupní branou pro čínskou špionáž či sabotáž, uvedl Der Standard.
Dalším sporným bodem ve vztazích obou zemí je digitální daň, kterou Rakousko zavedlo letos (a kterou plánuje i Česko). Přesto po setkání s Pompeem a zástupci rakouského byznysu mluvil ministr financí Gernot Blümel o „dobrém rozhovoru“.
Pompeo požaduje prodloužení sankcí vůči Íránu
Po jednání se Schallenbergem Pompeo prohlásil, že Spojené státy trvají na prodloužení zbrojního embarga OSN vůči Íránu. „Nedává smysl, abychom dovolili největšímu šiřiteli terorismu na světě nakupovat zbraně,“ řekl Pompeo. Vyzval, aby se k požadavku na prodloužení embarga připojilo co nejvíce zemí světa.
Embargo má podle jaderné dohody Íránu se světovými mocnostmi z roku 2015 vypršet v říjnu. Kromě USA o jeho prodloužení usilují i další členové Rady bezpečnosti OSN včetně Velké Británie a Francie. Americký návrh ale řada členů Rady bezpečnosti odmítá, neboť je v něm embargo prodlouženo na neurčito. V Evropské unii platí zvláštní zákaz prodeje zbraní do Íránu do roku 2023.
Kromě Íránu Pompeo s rakouským ministrem zahraničí diskutoval také o situaci v Bělorusku či o novém napětí mezi Řeckem a Tureckem, které vyvolala snaha Ankary těžit ropu a zemní plyn ve východním Středomoří.
Pompeo povečeřel s Kurzem
Pompeo se sešel také s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem, který podle rakouských médií litoval, že Spojené státy odstoupily od klimatické dohody. Na programu měl mimo jiné i večeři s kancléřem Sebastianem Kurzem. Pompeo dříve uvedl, že Rakousko pod Kurzovým vedením získalo pro USA na důležitosti.
Agentura APA také upozornila, že Pompeo je od roku 1945 teprve druhým americkým ministrem zahraničí, který do Rakouska zavítal na bilaterální návštěvu. Poprvé do země na dvoustrannou návštěvu přijela v roce 1998 tehdejší ministryně Madeleine Albrightová. Středoevropskou cestu zakončí americký ministr o víkendu v Polsku.
