Rakouský prezident Alexander Van der Bellen otevřel v bývalém koncentračním a vyhlazovacím táboře v Osvětimi novou rakouskou expozici. Ta připomíná rakouské oběti nacistů, ale zároveň poprvé ukazuje spoluvinu a zodpovědnost Rakouska za zločiny národního socialismu. „Všichni známe historii, a přece bylo dlouho státní doktrínou, že Rakousko se stalo první obětí národního socialismu,“ prohlásil při slavnostním otevření expozice Van der Bellen.
Rakousko otevřelo v Osvětimi novou výstavu, připomíná spoluvinu na holocaustu
Vedle stálé expozice o dějinách koncentračního a vyhlazovacího tábora existují v Osvětimi expozice jednotlivých států, jejichž občané sem byli deportováni a přišli tu o život. Rakouská expozice byla otevřena 19. března 1978 v bloku 17.
Postupem času však sílila kritika na její vyznění, zejména na to, že se Rakousko na místě, kde byl zavražděn víc než milion lidí, neustále staví do pozice první oběti nacismu. V roce 2009 rakouská vláda rozhodla, že se expozice promění, realizace projektu trvala dlouhých dvanáct let.
Nová expozice má podle Van der Bellena udržet vzpomínky na osudy rakouských obětí a odpor rakouských vězňů, ale zároveň ukázat zapojení Rakušanů coby pachatelů a pachatelek. „Je naší vůlí a povinností připomínat, že nejen oběti, ale i pachatelé nacistických zločinů byli součástí rakouské společnosti a byli jí formováni,“ zdůraznil prezident.
Připomněl také, že rasismus a antisemitismus nespadly z nebe. „Ani koncentrační a vyhlazovací tábory nespadly z nebe. Osvětim nespadla z nebe,“ řekl Van der Bellen. Antisemitismus a rasismus byly podle něj v rakouské společnosti silně přítomny už před březnem 1939. „Půda byla připravena, semeno zaseto – a vzešlo,“ řekl za přítomnosti dalších představitelů rakouské politiky.
Předseda Národní rady Wolfgang Sobotka míní, že s novou výstavou vzniklo víc prostoru a možností k zamyšlení. „Naše dějiny nelze konfrontovat jen s polovinou příběhu,“ dodal šéf sněmovny.
Alexander Van der Bellen během ceremoniálu v Osvětimi
„Musíte chránit svou generaci před zkušeností holocaustu. Tím uctíte památku těch, kteří neměli šanci promluvit, když umírali,“ zdůraznil během ceremoniálu bývalý osvětimský vězeň Marian Turski. Jen bývalí rakouští vězni tábora mají podle něj právo říkat, že Rakousko bylo obětí německého nacismu, zatímco spousta jiných Rakušanů sloužila mašinérii nacistického teroru.
Turski podle televize TVN 24 ocenil, že jedním z hrdinů nové výstavy je někdejší rakouský komunista Hermann Langbein, který v Osvětimi patřil k zakladatelům hnutí odporu. Po válce se stal jedním ze zakladatelů mezinárodního osvětimského výboru, který se snaží pomoci bývalým vězňům.
V Osvětimi, kterou Němci po porážce Polska přičlenili k nacistické říši, vznikl v roce 1940 koncentrační tábor, ve kterém byli nejprve vězněni Poláci. O dva roky později vznikl tábor Osvětim-Březinka, který se stal největším nacistickým vyhlazovacím táborem. Nacisté zde podle odhadů zavraždili 1,1 milionu lidí, převážně Židů, ale také Poláků, Romů a sovětských zajatců a vězňů z dalších zemí. Z přibližně 65 500 rakouských Židů, kteří se stali oběťmi holocaustu, jich zahynulo v Osvětimi více než jedenáct tisíc.
