Rakušané jdou k volbám, vyhrát může populistická FPÖ

Nahrávám video

Velké drama mohou přinést nedělní rakouské volby. Rakušané vyberou nové složení dolní komory parlamentu, takzvané Národní rady. Vůbec poprvé může zvítězit populistická Svobodná strany Rakouska (FPÖ). Ta je nyní v opozici, případnou účast ve vládě má ale nejistou. Parlamentní strany se vládní spolupráce s FPÖ straní. Výjimkou je největší volební konkurent Svobodných – lidovci (ÖVP) ze současné vlády.

Rakousko by se mohlo stát další evropskou zemí, kde může vyhrát strana považovaná za krajně pravicovou. Pozornost se soustředí na lídra opoziční Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Herberta Kickla, který jako výrazná tvář strany dostal pravicově-populistické Svobodné na špičku předvolebních průzkumů. Na té se FPÖ pohybuje posledních několik měsíců a vyhrála i červnové volby do Evropského parlamentu.

„Lid je vždy silnější než systém a v neděli to prokážeme,“ slibuje Herbert Kickl. Svobodní burcovali ulice už během protestů v době koronavirové pandemie. Hovoří o vystoupení z EU, jsou proti Zelené dohodě a mají heslo „Rakousko především“. Sociální záchrannou sítí pro přistěhovalce by podle nich měly být spíše věcné dary než finanční podpora. Prosazují cenové stropy na základní potraviny, energie a pohonné hmoty a pozastavení zvyšování nájemného.

Vláda FPÖ a ÖVP jen za určitých podmínek

Napětí ve společnosti vnímá i současný lidovecký kancléř Karl Nehammer. Rakušanům slibuje rázné, i když nikoliv radikální kroky. Právě bez konzervativců se zřejmě nová vláda opět neobejde. Nehammer avizoval, že by lidovci byli ochotni vstoupit do koalice s FPÖ za podmínky, že by si Kickl nenárokoval post kancléře. „Jasně jsem dal najevo, s kým není možné sestavit odpovědnou životaschopnou vládu. Současný vůdce FPÖ tato kritéria nesplňuje,“ prohlásil Nehammer.

Souboj mezi oběma stranami bude těsný. V posledních průzkumech rozdíl činí jedno až dvě procenta. Stabilní podporu má Sociálnědemokratická strana Rakouska (SPÖ), které průzkumy ze čtvrtka prorokují třetí místo. Chybět v nové Národní radě zřejmě nebudou ani rakouští Zelení a Nové rakouské a liberální fórum (NEOS).

Politoložka: Velký prostor se věnoval migraci

Podle politoložky Anny Pospěch Durnové z Vídeňské univerzity je nálada v Rakousku napjatá. Ve vysílání ČT uvedla, že výhra Svobodné strany by mohla pro zemi znamenat několik změn a výsledek voleb by mohl být nakonec těsný. „Pravděpodobně v důsledku toho, že se na prvním místě pohybuje strana Svobodných, která má jako hlavní téma migrace, tak ve volebním boji byl větší prostor dán migraci, azylovému řízení a s tím související i islámskou radikalizací,“ uvedla politoložka a dodala, že naopak některá témata, která Rakousko pálí, šla do pozadí.

„Například daňové reformy, o které usiluje například Nové rakouské a liberální fórum (NEOS), nebo třeba zákon o obnově přírody,“ poznamenala a zmínila, že například Zelení, kteří jsou v koalici s lidovci (ÖVP), prosadili několik zásadních klimatických zákonů. „O tom se sice mluvilo, ale jak rostly preference strany Svobodných, tak čím dál více se jelo podle jejich témat a tím pádem migrace dominovala volebním kláním,“ dodala.

Nahrávám video

Svobodní podle ní tíhnou k tomu, že pojmenovávají problémy, ale už nenabízejí řešení. Naopak lidovci podle ní říkají, že na rozdíl od Svobodných nabízejí řešení, jak například zrychlit azylové řízení. „V rámci volebního klání jde i o to, kdo má skutečné řešení a kdo jen konstatuje nebo straší.“

O hlasy voličů soupeří také recesistická Pivní strana nebo Komunistická strana Rakouska (KPÖ), které v posledních letech zaznamenaly výrazné úspěchy na komunální úrovni. Obě strany se v předvolebních průzkumech pohybují kolem čtyřprocentní hranice, která v Rakousku umožňuje vstup do parlamentu.

Očekává se, že o výsledku bude rozhodovat poměrně vysoká volební účast. K urnám by mohlo opět přijít osmdesát procent voličů. V Rakousku je možné volit už od šestnácti let.

Volební místnosti se otevřely v neděli ráno a uzavřou se v pět hodin odpoledne. Poté budou zveřejněny odhady. Do konečného výsledku mohou promluvit ještě korespondenční hlasy, které se na rozdíl od minulých hlasování budou sčítat také v den voleb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při izraelském útoku zemřeli libanonští důstojníci

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska včetně dvou důstojníků, uvedla v sobotu podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelské ozbrojené síly to později potvrdily s tím, že incident vyšetřují. Libanonské ministerstvo zdravotnictví později podle agentury AFP sdělilo, že izraelský útok na jihu Libanonu zabil dvě ženy a 22 lidí zranil. Libanonská armáda se historicky nezapojuje do střetů mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Reuters: USA dají spojencům v Perském zálivu íránská aktiva na poválečnou obnovu

Spojené státy poskytnou svým spojencům v Perském zálivu íránská aktiva na poválečnou obnovu a na opravy budoucích škod, které jim Írán ještě způsobí. Napsala to v sobotu agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj.
před 4 hhodinami

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“. Úřady v Gaze, které ovládá teroristické hnutí Hamás, tvrdí, že izraelské údery tam zabily nejméně devět Palestinců. Terčem úderů podle Izraele byli teroristé.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina udeřila v Petrohradu a ničila ropné sklady

Kyjev udeřil na ropné sklady a další cíle v Ruské federaci. Drony zasáhly i město Kronštadt u Petrohradu. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stroje udeřily na tamní základnu. V Petrohradu se mohl stát terčem útoku výzkumný ústav, který se zabývá vývojem podvodních zbraní, píše server Ukrinform s odkazem na ruský telegramový kanál Astra. Moskva poslala na Ukrajinu 272 bezpilotních letounů, zemřel jeden člověk.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Moskva před volbami zvýšila ekonomický tlak na Arménii

Arméni budou v nedělních parlamentních volbách rozhodovat o proevropském směřování země nebo o zachování těsného spojenectví s Moskvou. Podle zákona z roku 2007 nesmí volit v cizině – oficiálně kvůli regulérnosti hlasování. Do voleb tak nemůže zasáhnout ani největší arménská diaspora v zahraničí, která žije v Ruské federaci. I přesto na ni cílí nátlaková kampaň, kterou se Moskva snaží udržet Arménii ve své sféře vlivu.
před 8 hhodinami

Hegseth v Normandii kritizoval evropskou obranu

Ve francouzské Normandii se konal ceremoniál na připomínku vylodění spojeneckých sil v roce 1944. Zúčastnil se například slovenský premiér Robert Fico (Smer) nebo americký ministr obrany Pete Hegseth, který varoval před imigrací a vyzval Evropu k větší angažovanosti v oblasti obrany, napsaly agentury Reuters a AFP.
před 10 hhodinami

Justice poslala kandidáta na prezidenta Peru těsně před druhým kolem k soudu

Peruánská justice nařídila postavit před soud levicového prezidentského kandidáta Roberta Sáncheze. Čelí obvinění, že volební komisi poskytl nepravdivé informace o finančních příspěvcích své strany v letech 2018 až 2020, informuje agentura AFP.
před 16 hhodinami

Armáda USA sestřelila íránské drony a udeřila na radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...