Končí tištěná podoba rakouských novin Wiener Zeitung. V létě by oslavily 320. výročí založení

Nahrávám video

Nejstarší stále vycházející denní noviny světa Wiener Zeitung přestanou vycházet ve své tištěné podobě. Od 1. července bude více než tři století starý rakouský list publikovat obsah jen on-line. O jeho konci už na jaře rozhodl tamní parlament. Opozice ani novináři s krokem nesouhlasí a považují ho za potírání svobodné žurnalistiky s velkou historickou tradicí.

Po tři století mapovaly Wiener Zeitung rakouskou historii a staly se pevnou součástí vídeňských kaváren. Čtenáři v nich vždy našli výtisk zdarma. Teď už ale tímto deníkem listovat nebudou moct.

„Je to smutné, že tak kvalitní médium jako Wiener Zeitung by mělo jednoduše zmizet z trhu. Tiskli jsme tyto noviny po mnoho let s velkou vášní. Ztratíme kus kulturního dědictví,“ posteskl si Ulrich Müller, technický ředitel vydavatelského domu Herold Druck.

List vznikl v roce 1703. Později informoval třeba o vzestupu mladého Wolfganga Amadea Mozarta. 

„Jeho sedmiletý syn je pravým zázrakem. Má znalosti a dovednosti na úrovni kapelního mistra. Nejenže syn sám zvládá koncerty nejslavnějších evropských mistrů s takovým uměleckým nasazením, že lidé jen zírají, nýbrž i sám komponuje,“ stálo v článku Wiener Zeitungu o mladém Mozartovi.

Původně soukromé médium znárodnil císař František Josef I. a staly se z něj hlavní oficiální noviny státu. A právě rakouská vláda teď stojí za koncem slavného deníku. Letos v létě by oslavil 320. výročí.

Důvody zrušení papírové verze

Jako stání noviny musely Wiener Zeitung informovat třeba o výběrových řízeních ve státním sektoru. Firmy naopak musely v listu zveřejňovat změny v obchodním rejstříku nebo účetní uzávěrky, proto na chod deníku taky přispívaly. Vláda tuto povinnost ale ruší a tvrdí, že podle nových unijních směrnic se přesouvají takové informace do virtuálního světa.

Změna byla podle státu nutná i kvůli chystané mediální reformě, která má zajistit větší transparentnost inzerátů a politické reklamy. To vše kvůli kauze exkancléře Sebastiana Kurze, který si nechával zadávat politické průzkumy ve prospěch své strany. A právě vládní materiály musely Wiener Zeitung několikrát do roka zveřejňovat.

Navzdory tomu se ale Wiener Zeitung staly během staletí synonymem kvalitní žurnalistiky. Podle opozice, novinářů i významných osobností je zrušení listu likvidací rozmanitosti na rakouském mediálním trhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán a Izrael zastavily vzájemné útoky, Trump varoval před hloupostí

Teherán oznámil, že zastavuje útoky na Izrael, ale pohrozil další reakcí, pokud bude izraelská armáda pokračovat v „agresi“ v Libanonu. Izrael v noci zasáhl mimo jiné petrochemický komplex na jihozápadě Íránu. Izraelská armáda později informovala o dalších salvách raket vypálených na židovský stát z Íránu a Jemenu. Ceny ropy kvůli eskalaci konfliktu prudce vzrostly.
03:38Aktualizovánopřed 1 mminutou

Vítězství v arménských volbách obhájila Pašinjanova strana

Vládnoucí strana Občanská smlouva arménského premiéra Nikola Pašinjana zvítězila v parlamentních volbách, podle Ústřední volební komise získala 49,8 procenta hlasů, napsala agentura Reuters. Směřuje tak ke třetímu volebnímu období. Opoziční Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan, skončila druhá s 23,2 procenta. V parlamentu zasedne ještě třetí subjekt, u čtvrtého volební komise překontroluje hlasy, plyne ze zpráv médií.
07:32Aktualizovánopřed 12 mminutami

Ukrajina letos znovu ovládla 600 kilometrů čtverečních svého území, řekl Syrskyj

Ukrajinská armáda letos znovu ovládla šest set kilometrů čtverečních ukrajinského území, řekl v pondělí její hlavní velitel Oleksandr Syrskyj. Agentura Reuters napsala, že jde o další náznak změny v dynamice války, kterou Rusko rozpoutalo v únoru 2022. V květnu Ukrajina ovládla o sto kilometrů čtverečních více, než kolik ztratila, podotkl také Syrskyj.
před 38 mminutami

Zoufalí Kubánci dělají zoufalé věci, popisuje fotograf Šibík

Fotograf Jan Šibík už desítky let přináší svědectví z míst, odkud jiní utíkají. Opakovaně se vrací mimo jiné na Kubu. V karibské zemi, která se potýká s hospodářskou krizí, při své poslední návštěvě vnímal velkou apatii a zoufalství, popsal v Interview ČT24 vedeném Terezou Willoughby.
před 1 hhodinou

Rusové útočili na zastávku s lidmi v Oděse, v Záporožské a Sumské oblasti zabíjeli

Rusové v pondělí opět útočili na ukrajinské oblasti a civilisty. V noci v Záporožské oblasti zabili pět lidí a dalších čtrnáct zranili, sdělil náčelník správy tohoto regionu Ivan Fedorov. V Sumské oblasti po útocích zemřela žena. Šéf městské vojenské správy Serhij Lysak informoval, že cílem ruského útoku v Oděse ráno byla autobusová zastávka, na které čekali lidé. Tři jsou zranění. Na Rusy okupovaném Krymu nejezdí některé vlaky poté, co v noci dle okupačních úřadů ukrajinské drony zaútočily na expres Moskva–Simferopol.
08:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení na filipínském ostrově má nejméně třicet obětí

Nejméně 32 mrtvých si podle nové bilance vyžádalo silné zemětřesení, které v noci na pondělí SELČ postihlo filipínský ostrov Mindanao. Záchranné operace nadále pokračují a počet obětí může nadále stoupat. Otřesy o síle 7,8 stupně si zároveň vyžádaly více než stovku zraněných, informovala agentura Reuters s odvoláním na filipínské úřady.
05:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Druhé kolo prezidentských voleb v Peru směřuje k těsnému výsledku

Vítěz nedělních prezidentských voleb v Peru bude zřejmě znám až za několik dnů. Po sečtení devadesáti procent volebních okrsků zatím vede pravicová politička Keiko Fujimoriová s 50,5 procenta hlasů před levicovým poslancem Robertem Sánchezem, který má nyní 49,5 procenta. Nicméně jako poslední se obvykle sčítají hlasy z venkovských oblastí, které jsou baštou Sáncheze, napsal v pondělí španělský deník El País.
00:31Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Letouny NATO v Lotyšsku sestřelily dron letící z Ruska

Do vzdušného prostoru Lotyšska v pondělí dopoledne pronikl dron z Ruska, následně jej sestřelil francouzský stíhací letoun pobaltské mise NATO. Jde o další z řady bezpilotních letounů, které v posledních dnech a týdnech vzbudily obavy v pobaltských státech či Finsku, jež v některých případech přisuzují vinu za jejich přelety Ukrajině, která se už pátým rokem brání ruské agresi.
10:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...