TÉMA

František Josef I.

Končí tištěná podoba rakouských novin Wiener Zeitung. V létě by oslavily 320. výročí založení
Nejstarší stále vycházející denní noviny světa Wiener Zeitung přestanou vycházet ve své tištěné podobě. Od 1. července bude více než tři století starý rakouský list publikovat obsah jen on-line. O jeho konci už na jaře rozhodl tamní parlament. Opozice ani novináři s krokem nesouhlasí a považují ho za potírání svobodné žurnalistiky s velkou historickou tradicí.
16. 6. 2023|
Socha sovětského okupanta, nebo válečný hrob? V Litoměřicích řeší možné odstranění pomníku
V Litoměřicích chce skupina lidí odstranit válečnou sochu z místního parku. Podle zástupců Iniciativy jde o sochu sovětského okupanta, městský úřad a ministerstvo obrany ale skulpturu evidují jako válečný hrob. Podle zákona ale o válečný hrob ve skutečnosti nejde. Ministerstvo takových objektů registruje v celém Česku zhruba 1800, jenom v Ústeckém kraji jich je kolem stovky.
30. 5. 2023|
V olomoucké nemocnici našli pamětní kazetu z časů mocnářství. Skrývala i hold Stalinovi
Časovou schránku z dob rakouské monarchie ukrývaly zdi více než 120 let staré nemocniční budovy zvané Franz Josef v areálu Fakultní nemocnice Olomouc. Kovový box s dokumenty a předměty z konce 19. století objevili dělníci při demolici této budovy, na jejímž místě vnikne nový pavilon. Skříňka obsahovala zprávy o stavbě staré budovy, zdravice budoucím generacím, pamětní medaile i mince. Předměty prozkoumají odborníci.
21. 2. 2023|
Na nedotknutelnost umění moc nevěřím, říká režisérka Alice Nellis o své kontroverzní Prodané nevěstě
V nové verzi Prodané nevěsty v Národním divadle diváci sledují zákulisí příprav tohoto Smetanova kusu kdesi na sídlišti. Pro některé diváky to znamená neúctu k „národní opeře“ objevily se také negativní recenze. Režisérka Alice Nellis však v Událostech, komentářích sdělila, že jejím záměrem bylo udělat operu, která je živá. Když totiž tradice zůstane na místě, stane se podle ní omšelou.
3. 6. 2022|
Mýtus císařovny Sisi je zpět. Tentokrát jako příběh ženy, která si dělá, co chce
Zájem o aktivní hrdinky v kombinaci s přetrvávající popularitou výpravných kostýmních seriálů přivádí západní filmaře na vídeňský dvůr. Minisérii o životě rakouské císařovny Alžběty známé pod přezdívkou Sisi před nedávnem odvysílala německá RTL, vlastní produkci připravuje Netflix a do kin mají vstoupit i dva filmy o životě manželky Franze Josefa. Osudy císařovny „s hvězdami ve vlasech“ tak podle všeho tvůrce nepřestávají fascinovat – a ti nyní reinterpretují mýtus bavorské princezny pro novou generaci diváků.
30. 1. 2022|
Před 125 lety začala fungovat předchůdkyně dnešní Fakultní nemocnice v Olomouci
Před 125 lety, 19. srpna 1896, byla předána do užívání předchůdkyně dnešní Fakultní nemocnice v Olomouci (FNOL). Původní zařízení ještě v 90. letech 19. století sídlilo v nynější Křížkovského ulici, kde byla od roku 1787 umístěna v prostorách zrušeného kláštera minoritů. Prostory však byly omezené, v dubnu 1892 se tak Moravský zemský sněm v Brně usnesl vybudovat pavilonovou nemocnici na olomouckém Tabulovém vrchu. Souhlas s její stavbou udělil i císař František Josef I.
19. 8. 2021|
Národní muzeum dominuje Václavskému náměstí už 130 let. Jeho stavbu komplikovalo počasí i hledání vhodného místa
Za výstavbou Národního muzea v Praze stála potřeba získat větší prostory pro jeho sbírky. Myšlenku na Panteon, který by dominoval Václavskému náměstí, přitom navrhoval už František Palacký. Stavbu vítězného projektu od Josefa Schulze pak komplikovala jednání o parcele, ale i nepříznivé počasí. Budova byla nakonec slavnostně otevřena 18. května roku 1891. Potřeba získat větší prostory tím ale neskončila.
18. 5. 2021|
Jedinečné budapešťské metro slaví 125 let. Bylo jedním z prvních, inspirovalo svět
Když je někdo druhý na světě, často se na něj poněkud zapomíná. Snad každý ví, že první metro na světě měl Londýn. Kdo byl po něm, nejenže není už tak dobře známé, navíc je to trochu sporné. Když ale zúžíme vymezení metra na čistě podzemní dráhu s vlaky s vlastním pohonem, narazíme na Budapešť. Dnes jezdí pod maďarskou metropolí čtyři podzemní linky, ta nejstarší se od zbylých výrazně odlišuje. V provozu je od roku 1896, zcela specifické jsou její vozy i podoba stanic.
2. 5. 2021|
Chirurgickými principy inspiroval Eduard Albert svět. Byl uznávaným lékařem, ale psal i básně
Před 180 lety se narodil jeden z nejvýznamnějších českých chirurgů Eduard Albert. Uznávaný byl také jako básník nebo politik. Své poznatky šířil mezi mladé lékaře i studenty. Jeho jméno dodnes nese pražský komplex budov Univerzity Karlovy. Právě tam se snaží připomenout Albertovo dílo novými publikacemi.
20. 1. 2021|
Psí známka i setkání panovníků. Muzeum Kroměřížska v nové výstavě ukazuje historii města
Kroměříž v soukolí dějin. Tak se jmenuje nová stálá expozice, kterou připravilo Muzeum Kroměřížska. Představuje obyvatele i nejvýznamnější návštěvníky jednoho z nejbohatších moravských měst, a to včetně korunovaných hlav.
25. 7. 2020|
Jménem Pražák, srdcem Moravan. Před 200 lety se narodil významný politik a právník
Alois Pražák, nejprve rakousko-uherský poslanec a později ministr, vždy hájil české zájmy a používání češtiny. Prosadil zrušení roboty a přátelil se s českými vlastenci. V srdci nosil hlavně svou rodnou Moravu a založil i Moravskou národní stranu. Respekt si přitom zasloužil také ve Vídni. Svědčí o tom řada vyznamenání nebo povýšení do šlechtického stavu.
21. 2. 2020|
Před 130 vznikla předchůdkyně Akademie věd. Stáli za ní mecenáš Hlávka a císař František Josef
Před 130 lety, 23. ledna 1890, byla založena Česká akademie císaře Františka Josefa I. pro vědy, slovesnost a umění. Tato vědecká a umělecká instituce, jejímž cílem bylo šíření věd a umění v českém jazyce, vznikla hlavně zásluhou podnikatele a mecenáše Josefa Hlávky a stala se základem pro někdejší federální Československou akademii věd (ČSAV) i nynější Akademii věd České republiky.
23. 1. 2020|
VUT slaví 120 let. Do školy se vrátil reliéf politika Antonína Rezka
Dvoranu rektorátu Vysokého učení technického v Brně (VUT) zdobí restaurovaný bronzový reliéf Antonína Rezka, historika a politika, který se významně zasloužil o vznik školy. Dílo v úterý odhalil rektor Petr Štěpánek, a zahájil tak oslavy 120. výročí založení brněnské techniky.
15. 1. 2019|