Na nedotknutelnost umění moc nevěřím, říká režisérka Alice Nellis o své kontroverzní Prodané nevěstě

Nahrávám video

V nové verzi Prodané nevěsty v Národním divadle diváci sledují zákulisí příprav tohoto Smetanova kusu kdesi na sídlišti. Pro některé diváky to znamená neúctu k „národní opeře“ objevily se také negativní recenze. Režisérka Alice Nellis však v Událostech, komentářích sdělila, že jejím záměrem bylo udělat operu, která je živá. Když totiž tradice zůstane na místě, stane se podle ní omšelou.

Podle režisérky každý, kdo udělá Prodanou nevěstu v Národním divadle, musí počítat s určitými reakcemi. Má radost, že opera budí emoce, nebylo prý však záměrem vyvolat ty negativní. „Náš záměr byl udělat operu, která je živá. Smetanova opera je radostná a komická. My ji hrajeme nejenom na sídlišti, ale i ve velmi čistých bílých kulisách a vyprávíme příběh nejenom Jeníka a Mařenky, ale také toho, jak se opera dělá,“ říká Nellis.

Součástí toho je podle ní hledání tradice, která se ale podle režisérky musí posouvat, aby zůstala živá, jinak se stane omšelou a strnulou. „Na nedotknutelnost umění moc nevěřím. Ve chvíli, kdy něco začne být nedotknutelné, tak to začne být nudné a přestane to žít. A já věřím, že Smetanová hudba je opravdu maximálně živá,“ uvádí.

Recenzentka Gabriela Špalková na webu Opera Plus napsala, že Nellis zinscenovala svůj „poměrně nesrozumitelný scénář“. „A přesto, že během něho zaznívá kompletní Smetanova hudba k Prodané nevěstě, nelze tuto inscenaci vydávat za originální Smetanovo dílo. Hudbu a scénu totiž nelze oddělovat. A jestliže je tento tvar prezentován jako moderní a pokrokový, pak je to pokrok v destrukci opery jako žánru. Tato inscenace v pražském Národním divadle je medvědí službou Smetanovi a je popřením jeho přínosu české a světové kultuře,“ uvádí.

Nové verzi se podle režisérky tleská

„V tu chvíli, pokud bychom to brali doslova, tak bychom museli pouze nějakým způsobem rekonstruovat zřejmě první premiéru Smetanovy opery, která proběhla před jednadvaceti premiérami,“ reagovala na recenzi Nellis. Připomíná, že vzápětí po složení opery Smetanu přemlouvali, zda by ji nenechal přetextovat, aby se před Františkem Josefem I. nepředváděla opera, kde se Češi navzájem snaží mezi sebou „ošulit“ a kde vystupuje člověk, který koktá.

Podle režisérky také aktuální nastudování nevyvolává takové kontroverze, jak to líčí některé zkazky o tom, jak se z představení odchází. „Zrovna jsem přijela z divadla a lidi se smáli, měli jsme na otevřené scéně asi 12 potlesků, takže nevím, jestli tleskali vzteky, ale ta nálada, která tam byla, byla prostě strašně silná,“ dodává.

„Bedřich Smetana s libretistou Karlem Sabinou se mistrně vysmáli všem, kdo si ‚národní operu‘ představovali jako idylický obrázek z českého venkova, kde vládnou samé národní ctnosti. Prodaná nevěsta je mnohem více humoristickou operou než operou ‚národní‘,“ píše se v anotaci na webu Národního divadla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 2 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 19 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 19 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...