Sebastian Kurz strana 2 z 5

Rakouské státní zastupitelství pro korupci a hospodářskou kriminalitu (WKStA) vyšetřuje kancléře Sebastiana Kurze (ÖVP) kvůli podezření z falešného svědectví. Řízení se týká politikovy výpovědi před parlamentním vyšetřovacím výborem, který se zabývá korupčními aférami v bývalé vládě Kurzových lidovců a protiimigrační Svobodné strany Rakouska (FPÖ). WKStA vede Kurze v řízení jako obviněného. Kancléř vinu popřel a o rezignaci neuvažuje. Ústavní soud kromě toho přikázal, že Kurz musí vyšetřovacímu výboru poskytnout e-maily, které dosud předložit odmítal.

Rakušany si získal nejen tvrdým kurzem v migrační politice, ale také slibem, že bude jiný než ostatní. Hlásal nový styl a konec klientelismu, který tolik vyčítal dlouhá léta vládnoucím velkým koalicím. Přebarvil vlastní stranu z tradiční černé na svěží tyrkysovou a do názvu jí vetkl „nová“. Na této vlně dovezl Sebastian Kurz lidovce k volebnímu vítězství a stal se nejmladším a nejoblíbenějším rakouským kancléřem. Teď se ale tento obraz, který si úzkostlivě hlídal, začíná drolit. Nedávno zveřejněné zprávy z chatovacích aplikací ukazují kromě kancléřovy záliby v emotikonech také na to, že mu rétorice navzdory není cizí dosazovat blízké lidi na vysoké posty ve státních firmách ani vyvíjet tlak na kritiky.

Díky příznivé a stabilní epidemické situaci uspíší Dánsko rozvolňování o dva týdny. Lidé budou moci do restaurací či na stadiony. Mírné rozvolnění od pondělí čeká také Slovensko. Německá kancléřka Angela Merkelová se nechala naočkovat vakcínou firmy AstraZeneca. Nepříznivě se pandemie vyvíjí v Indii. Tamním nemocnicím chybí kyslík, nedostatek je také léků.

Rakousko-ruské vyjednávání o Sputniku V je de facto u konce, oznámil rakouský kancléř Sebastian Kurz (ÖVP). Vídeň si podle něj může od Ruska koupit milion dávek této vakcíny. Americký lékový regulátor FDA zatím nevidí příčinnou souvislost mezi krevními sraženinami a vakcínou od výrobce Johnson & Johnson (J&J).

Počet hospitalizovaných s nemocí covid-19 v Česku v pátek klesl na 6530, což je nejméně od 21. února. Počet pacientů klesá už čtvrtý den v řadě. Ministerstvo zdravotnictví považuje používání léků na covid-19 za lékařské, nikoliv politické téma. Resort tak reaguje na vytýkací dopis premiéra Andreje Babiše (ANO) ministru zdravotnictví Janu Blatnému (za ANO). Maďarsko v květnu pošle do Česka 40 tisíc vakcín.

Česko ztratilo možnost získat ze solidárního rozdělení vakcín desítky tisíc dávek navíc. Nepodpořilo návrh Portugalska předsedajícího EU. To chtělo, aby se z deseti milionů dávek dvě třetiny rozdělily mezi členské státy poměrově podle obyvatel a třetina připadla šestici nejpostiženějších zemí. Mezi nimi bylo i Česko, které ale požadovalo vakcín ještě víc. Ze seznamu proto vypadlo. Premiér Andrej Babiš (ANO) si chybu ve vyjednávání z české strany nepřipouští. S rozhodnutím nesouhlasí. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) a ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) musí Babiš převzít odpovědnost. Premiéra kritizuje také opozice.

Země Evropské unie ve středu nedospěly k dohodě na rozdělení deseti milionů vakcín od společností Pfizer a BioNTech, které mají ve druhém čtvrtletí kompenzovat některým státům jejich dosavadní nižší příděly. Česko mělo podle návrhu získat přes tři sta tisíc dávek, a být tak mezi šesti státy, které dostanou více, než odpovídá jejich počtu obyvatel. Světová zdravotnická organizace (WHO) nedoporučila při léčbě infikovaných pacientů používat přípravek proti parazitům ivermektin. Důvodem je nedostatek dat, která by prokázala jeho přínosy. Chorvatsko rozšiřuje možnost příjezdu turistů bez karantény.

Evropská unie musí urychlit výrobu a distribuci vakcín proti covidu-19 a přísněji kontrolovat jejich vývoz. Shodli se na tom ve čtvrtek prezidenti a premiéři členských zemí bloku. Jednotu ale nenašli v pohledu na kompenzaci nyní nerovného rozdělení dávek, které požaduje Rakousko nebo Česko. Dalšími kroky pověřili velvyslance členských států. Lídři EU jednali ve čtvrtek také s americkým prezidentem Joe Bidenem o spolupráci na globálních tématech.

Evropská komise (EK) poprvé představila digitální pas, který by měl v době pandemie usnadnit cestování po Evropě. S novým potvrzením by měli smět cestovat lidé očkovaní proti koronaviru, ale i osoby s negativním PCR testem nebo s přirozeně vytvořenými protilátkami. Očkovací pasy už dřív prosazovaly země střední Evropy včetně Česka nebo jihoevropské státy těžící z turistického ruchu.

Chronicky nemocní pacienti by se měli k očkování proti covidu-19 registrovat pomocí speciálních kódů, které dostanou jejich lékaři. Systém by se měl spustit příští týden, uvedl po jednání vládní rady pro zdravotní rizika premiér Andrej Babiš (ANO). V pondělí přibylo 10 511 potvrzených případů nákazy, o 130 méně než před týdnem. Od poloviny února je to nejnižší pondělní nárůst. Reprodukční číslo zůstalo na 0,94. Počet hospitalizovaných s covidem ale zůstává dál vysoký.

Evropská unie se musí zabývat nerovnostmi v přidělování vakcín proti covidu-19, kritériem musí být počet obyvatel jednotlivých států, jak se členové bloku původně dohodli. Po jednání ve Vídni to v úterý zdůraznili šéfové vlád Česka, Rakouska, Slovinska a Bulharska. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf Evropské rady Charles Michel přislíbili na úterý večer videokonferenční jednání, řekl český premiér Andrej Babiš.

Jeden stát za druhým pozastavuje očkování vakcínou od firmy Astra Zeneca – podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) to po konzultacích s českým lékovým úřadem není nutné. Proč se tedy strategie států liší, když použití vakcíny schválila pro všechny společně Evropská léková agentura? A proč se státy Unie začínají dohadovat o tom, že rozdělování vakcín není spravedlivé? Na tyto otázky odpovídala v Interview ČT24 europoslankyně Dita Charanzová (za ANO).

Evropská unie by měla co nejdříve uspořádat summit o přidělování vakcín, tak aby všechny členské státy EU byly schopné dosáhnout ve druhém čtvrtletí svých očkovacích cílů. V dopise adresovaném představitelům EU to podle rakouské agentury APA napsalo šest premiérů členských zemí EU včetně předsedy české vlády Andreje Babiše (ANO) a rakouského kancléře Sebastiana Kurze. Evropská komise (EK) v reakci obhajovala původně dohodnutý systém přerozdělování a uvedla, že jakýkoli nepoměr v dodávkách vakcín vznikl z vlastního rozhodnutí jednotlivých členských států.

Italové prožijí velikonoční svátky kvůli zhoršené epidemické situaci v celonárodní karanténní uzávěře a z téměř celé země se stane takzvaná červená zóna. Na počátku třetí vlny šíření koronaviru je Německo, kde přibývá nakažených mezi mladšími 15 let a ohniska jsou i ve školkách. Slovensko oznámilo, že letos v lednu zemřelo zhruba o dvě třetiny více obyvatel než v průměru za první měsíc roku v pěti předchozích letech. V Polsku dostalo aspoň jednu dávku vakcíny proti covidu-19 už více než 2,7 milionu osob. V Británii se rozhodli očkovat i ve Westminsterském opatství, místě, kde se korunuje britský král - či královna.

Premiér Andrej Babiš (ANO) probral při čtvrteční návštěvě Izraele s premiérem Benjaminem Netanjahuem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který se na místě připojil, izraelské zkušenosti s očkováním. Ocenil, že Izrael je na cestě stát se první zemí, kde lidé budou moci začít žít tak, jak byli dříve zvyklí. Poděkoval i za pět tisíc dávek vakcíny Moderny, které Česko od Izraele dostalo darem.

Za tři měsíce by mohla mít EU parametry očkovacích unijních pasů. Shoda na nich ale mezi členskými státy nepanuje. Některé země se obávají diskriminace těch, kteří na očkování zatím nemají nárok. Jednotný pohled není ani v tom, zda by měl pas skutečně umožnit oživení turistického ruchu, který v posledním roce strádá.

Rakousko, Dánsko a další země ze skupiny „rychle jednajících států“, které si v boji s koronavirem opakovaně vyměňují zkušenosti, se v budoucnu nebudou při výrobě očkovacích látek spoléhat na Evropskou unii a budou společně s Izraelem vyrábět vakcíny proti covidu-19. Mezinárodní očkovací program COVAX rozdělí do konce května ve 142 zemích světa celkem 237 milionů dávek vakcíny od firmy AstraZeneca. Severské země patří ve zvládání epidemie mezi ty nejúspěšnější v Evropě.

Ministerstvo zdravotnictví by mělo už během pondělí vybrat antigenní testy na koronavirus určené pro školáky, kteří se mají 1. března začít postupně vracet do lavic. Stát poté ve zrychleném řízení nakoupí potřebný počet testovacích sad. „Mělo by to být stíhatelné do 1. března,“ řekl ministr školství Robert Plaga (za ANO) na brífinku věnovaném zahájení testování studentů v Olomouci. V pondělí se začalo se zkušebním testováním žáků také v Sedlčanech.

Po šesti týdnech plošné uzávěry se v Rakousku otevřely obchody, kadeřnictví či kosmetické salony. Ve Vídni a v Dolních Rakousech se vrátili do lavic někteří žáci, školáci v dalších spolkových zemích budou své vrstevníky následovat za týden. S brzkým návratem do škol mohou počítat také někteří školáci v Německu. Zda se tak stane už 15. února, zatím není jisté.

Maďarské úřady daly souhlas k použití ruské vakcíny Sputnik V, oznámil tamní ministr zdravotnictví Miklós Kásler. Země začne s očkováním touto látkou, ještě než doporučení vydá Evropská agentura pro léčivé přípravky. Jakmile se tak stane, chce rakouský kancléř Sebastian Kurz ruskou a podobně také čínskou vakcínu vyrábět přímo v Rakousku.

Rakousko prodlouží plošnou uzávěru kvůli šíření koronaviru o dva týdny do 7. února a zpřísní některá stávající pravidla. Obchody, služby nebo muzea budou moci otevřít 8. února, pokud do té doby výrazně klesne sedmidenní průměr nových nakažených. Restaurace a hotely ale budou moci obnovit provoz nejdříve v březnu. Lidé budou muset také v obchodech, na úřadech a ve veřejné dopravě nosit respirátory typu FFP2. Na Slovensku nebudou moci lidé od 27. ledna bez negativního testu jezdit do práce.

Poslanci rakouské Národní rady ve čtvrtek schválili právní normu, díky níž vláda může vyhlásit opatření podmiňující návštěvy kulturních akcí nebo hotelů předložením negativního testu na koronavirus. Některé ruské regiony zase nabízejí za očkování proti covidu úlevy od některých protinákazových omezení, jako je povinné nošení roušky na obličeji, a další pobídky. Britští vědci ve čtvrtek přišli se studií, podle které imunitní systém infikovaného covidem-19 po vyléčení vydrží nejméně pět měsíců, než může dojít k opětovnému nakažení.

Velká Británie začala proti covidu-19 očkovat vakcínou, kterou vyvinula firma AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou. Ostrovy tuto očkovací látku nasadily jako první. Evropská komise jedná o nákupu dalších dávek vakcíny od společností BioNTech a Pfizer, s níž jako s první schválenou látkou začala velká část členských států Unie očkovat koncem roku. Americká administrativa zvažuje, že povolí podávání poloviční dávky vakcíny společnosti Moderna, aby urychlila očkování, které je výrazně pomalejší, než očekávala.

Očkování proti koronaviru začne v zemích Evropské unie 27. prosince a dvou dnech po něm následujících. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) chce podmínečné povolení pro první vakcínu od firem Pfizer a BioNTech vydat příští pondělí a některé unijní země již oznámily, že začnou očkovat hned po Vánocích. V Rakousku si chtějí pospíšit – očkovat by se tam mělo už na Štědrý den.