Některým premiérům včetně Babiše se nelíbí přidělování vakcín v EU, žádají svolání summitu

Evropská unie by měla co nejdříve uspořádat summit o přidělování vakcín, tak aby všechny členské státy EU byly schopné dosáhnout ve druhém čtvrtletí svých očkovacích cílů. V dopise adresovaném představitelům EU to podle rakouské agentury APA napsalo šest premiérů členských zemí EU včetně předsedy české vlády Andreje Babiše (ANO) a rakouského kancléře Sebastiana Kurze. Evropská komise (EK) v reakci obhajovala původně dohodnutý systém přerozdělování a uvedla, že jakýkoli nepoměr v dodávkách vakcín vznikl z vlastního rozhodnutí jednotlivých členských států.

Podle Babiše by měly být dodávky do proočkování 70 procent dospělého obyvatelstva distribuovány přísně podle počtu obyvatel jednotlivých zemí.

Babiš poukazuje na zatím zcela nedostatečné a často i dost nepředvídatelné dodávky vakcín. „Jsem přesvědčen, že dokud nebudou dodávky dostatečné pro naočkování 70 procent dospělé populace, což je podle Evropské komise společný cíl EU, kterého bychom měli dosáhnout letos v červnu, dodávky by se měly distribuovat přísně podle počtu obyvatel a veškeré nadobjednávky členských států by měly být uspokojeny nejdříve ve druhém pololetí,“ uvedl.

Zdůraznil, že mu nejde o to měnit množství vakcín, které si členské státy objednaly, ale ujistit se, že všechny členské státy budou mít šanci alespoň v prvním pololetí očkovat stejnou rychlostí.

Zmínil, že princip stejné rychlosti dodávek lídři zemí EU několikrát potvrdili na společných zasedáních. „Členské státy si podle tohoto klíče měly možnost objednat vakcíny na celý rok 2021. Některé členské státy se rozhodly objednat několikanásobně více vakcín, než kolik mají obyvatel. Česká republika má v tuto chvíli objednáno více než 25 milionů vakcín, z čehož většina je dvoudávkových,“ uvedl. Dodal, že dodávky farmaceutických firem jsou ale zatím nedostatečné.

Evropská komise v reakci uvedla, že poměrné rozdělení vakcín podle počtu obyvatel bylo původní řešení, které navrhovala - považuje ho za nejspravedlivější. Odchýlily se od něj však členské státy z vlastního rozhodnutí, když mezi sebou začaly přidělené vakcíny sdílet podle urgentnosti epidemické situace v jednotlivých zemích. Na návratu k poměrnému rozdělení dávek se podle EK musí dohodnout členské státy mezi sebou.

Dopis pro Michela a von der Leyenovou

Rakouský kancléř Kurz už v pátek na narychlo svolané tiskové konferenci uvedl, že vakcíny proti covidu-19 nejsou v EU rozdělované spravedlivě podle počtu obyvatel jednotlivých států, jak se členové bloku původně dohodli.

Dopis adresovaný šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové a předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi podepsali kromě rakouského a českého premiéra i předsedové vlád Slovinska, Bulharska a Lotyšska. Později se k nim podle deníku Jutarnji list připojil i chorvatský premiér. V dopisu se uvádí zjištění, se kterými Kurz přišel už na páteční konferenci.

„Pokud bude tento systém takto pokračovat, vzniknou do léta obrovské nerovnosti mezi členskými státy a dále se prohloubí. Některé by za pár týdnů mohly dosáhnout kolektivní imunity, zatímco ostatní by daleko zaostávaly,“ stěžují si předsedové vlád.

„Nejen, že to z našeho pohledu odporuje uzavřené dohodě, ale je to i v rozporu s evropským duchem solidarity,“ dodávají a žádají Michela, aby co nejdříve umožnil diskusi o těchto otázkách na summitu.

Zdroj z Evropské unie agentuře DPA potvrdil, že dopis premiérů již do Bruselu dorazil. „Situaci podrobně sledujeme,“ uvedl. Zdůraznil, že na programu summitu premiérů a prezidentů EU, který se bude konat 25. a 26. března, bude jako první i téma koordinace strategie v boji s pandemií.

Rakouské ministerstvo kancléřova slova odmítá

Kurzovu kritiku rozdělování vakcín mezi členské státy odmítlo rakouské ministerstvo zdravotnictví. Jeho generální tajemnice Ines Stillingová označila jednání za „vyvážená a transparentní“. Každý členský stát měl podle ní možnost objednat si od různých výrobců vakcín tolik dávek, kolik chtěl. Země si tak od různých společností objednaly různé množství vakcíny.

Kurz v pátek mimo jiné vyslovil podezření, že existují postranní dohody mezi jednotlivými členskými státy a farmaceutickými společnostmi. Uvedl například, že Malta obdrží do konce června třikrát více dávek v přepočtu na počet obyvatel než Bulharsko; Chorvatsko pak za stejnou dobu získá dvakrát méně než Nizozemsko.

Současný systém poškozuje Česko, Bulharsko a Lotyšsko

Podle agentury APA poškozuje současný systém jen tři státy, jejichž premiéři dopis podepsali, a to Českou republiku, Bulharsko a Lotyšsko. Slovinsko a Rakousko naopak obdržely tolik dávek, kolik odpovídá počtu jejich obyvatel.

Malta Kurzovu kritiku už v pátek odmítla a proti se postavilo i Německo, které také dostalo více dávek. Nizozemsko v sobotu v reakci na Kurzovu kritiku odmítlo, že by si obstaralo dávky vakcíny navíc mimo unijní ujednání. „Držíme se dohod,“ řekl agentuře DPA mluvčí nizozemského ministerstva zdravotnictví. Zároveň připustil, že Nizozemsko „maximálně“ využívá všech možností, které má v rámci EU k dispozici. Přijalo tak podle něj například dodávky vakcíny, kterých se zřekla jiná země.

Mluvčí unijní exekutivy v pátek uvedl, že státy nemusejí využít všechny své přidělené dávky. Separátní smlouvy s výrobci mluvčí komentovat odmítl. Komise se přitom v minulých měsících k některým individuálním kontraktům s firmami dodávajícími celé EU, které uzavřelo například Německo, vyjadřovala kriticky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

MMF zhoršil výhled české ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst české ekonomiky 2,6 procenta.
před 7 mminutami

Die Zeit musel vydat nahrávky úřadům, redakce hovoří o porušení svobody tisku

Německé státní zastupitelství a kriminalisté v hamburské redakci týdeníku Die Zeit zabavili nahrávky k případu podnikatelky Christiny Blockové, která čelí obvinění z únosu svých dětí od jejich otce z Dánska. Vedení redakce v prohlášení postup vyšetřovatelů, kteří prý hrozili prohlídkou kanceláří, tvrdě odsoudilo jako „porušení svobody tisku“. Die Zeit nyní podniká právní kroky. Podle agentury AFP se případ dotýká bývalého šéfa německé rozvědky BND Augusta Hanninga, kterého policie před týdnem zadržela kvůli jiné kauze pro podezření ze špionáže.
před 4 hhodinami

Není vhodná doba uzavírat obchodní dohody s agresorem, říká Cichanouská

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská kritizuje rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa nakoupit ruskou ropu. Podle Cichanouské Rusko i Bělorusko zneužívají ochoty Západu uvolňovat sankce výměnou třeba za propuštění politických vězňů. Svého politického vězně v Bělorusku má nově i Česko – programátor Vital Děmidčik s českým a běloruským občanstvím skončil ve vazbě, když přijel navštívit nemocnou matku. Běloruské úřady ho stíhají za podporu ukrajinské armády.
před 6 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Slovinci odmítli posílení vyšetřovacích komisí, zřejmě se vyslovili proti zrušení poplatků médiím

Slovinci v nedělním referendu těsnou většinou zamítli vládní reformní program, který tamní opozice označuje za „autoritářský“. Podle tamních médií jde o symbolickou porážku nacionalistického premiéra Janeze Janši. Informovala o tom agentura AFP. Slovinci se také podle skoro úplných výsledků nedělního poradního referenda vyslovili proti zrušení poplatků za veřejnoprávní vysílání.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Stovkám francouzských supermarketů přestaly kvůli kyberútokům fungovat mrazáky

Ve stovkách francouzských supermarketů přestala fungovat chladicí zařízení a řada čerstvých nebo mražených potravin se zkazila, informoval v pondělí francouzský deník Ouest-France. Šlo o kybernetický útok, uvedli šéf maloobchodního řetězce Coopérative U Dominique Schelcher nebo představitelé obchodní skupiny Les Mousquetaires.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rusko nechce přijmout energetické příměří vyhlášené Trumpem, řekl Zelenskyj

Je čím dál víc zřejmé, že Rusko není ochotno přistoupit na energetické příměří navržené Spojenými státy, uvedl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pokračujících ruských útocích na ukrajinskou energetiku. Dřív během dne Zelenskyj vyzval USA, aby donutily Kreml příměří dodržovat. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentur prohlásil, že Kyjev si nezaslouží pauzu ve válce. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Němci dopadli podezřelé ze žhářství v Polsku. Jde o hybridní válku, uvedl Tusk

Polský premiér Donald Tusk v pondělí oznámil, že německá policie na polskou žádost zadržela dva turecké občany, kteří jsou podezřelí, že v září u Varšavy podpálili pozemní stanici společnosti Starlink. Označil to za další akt hybridní války. Ministr pověřený koordinací zvláštních služeb Tomasz Siemoniak uvedl, že za sabotáží stojí Rusko.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.