Některým premiérům včetně Babiše se nelíbí přidělování vakcín v EU, žádají svolání summitu

Evropská unie by měla co nejdříve uspořádat summit o přidělování vakcín, tak aby všechny členské státy EU byly schopné dosáhnout ve druhém čtvrtletí svých očkovacích cílů. V dopise adresovaném představitelům EU to podle rakouské agentury APA napsalo šest premiérů členských zemí EU včetně předsedy české vlády Andreje Babiše (ANO) a rakouského kancléře Sebastiana Kurze. Evropská komise (EK) v reakci obhajovala původně dohodnutý systém přerozdělování a uvedla, že jakýkoli nepoměr v dodávkách vakcín vznikl z vlastního rozhodnutí jednotlivých členských států.

Podle Babiše by měly být dodávky do proočkování 70 procent dospělého obyvatelstva distribuovány přísně podle počtu obyvatel jednotlivých zemí.

Babiš poukazuje na zatím zcela nedostatečné a často i dost nepředvídatelné dodávky vakcín. „Jsem přesvědčen, že dokud nebudou dodávky dostatečné pro naočkování 70 procent dospělé populace, což je podle Evropské komise společný cíl EU, kterého bychom měli dosáhnout letos v červnu, dodávky by se měly distribuovat přísně podle počtu obyvatel a veškeré nadobjednávky členských států by měly být uspokojeny nejdříve ve druhém pololetí,“ uvedl.

Zdůraznil, že mu nejde o to měnit množství vakcín, které si členské státy objednaly, ale ujistit se, že všechny členské státy budou mít šanci alespoň v prvním pololetí očkovat stejnou rychlostí.

Zmínil, že princip stejné rychlosti dodávek lídři zemí EU několikrát potvrdili na společných zasedáních. „Členské státy si podle tohoto klíče měly možnost objednat vakcíny na celý rok 2021. Některé členské státy se rozhodly objednat několikanásobně více vakcín, než kolik mají obyvatel. Česká republika má v tuto chvíli objednáno více než 25 milionů vakcín, z čehož většina je dvoudávkových,“ uvedl. Dodal, že dodávky farmaceutických firem jsou ale zatím nedostatečné.

Evropská komise v reakci uvedla, že poměrné rozdělení vakcín podle počtu obyvatel bylo původní řešení, které navrhovala - považuje ho za nejspravedlivější. Odchýlily se od něj však členské státy z vlastního rozhodnutí, když mezi sebou začaly přidělené vakcíny sdílet podle urgentnosti epidemické situace v jednotlivých zemích. Na návratu k poměrnému rozdělení dávek se podle EK musí dohodnout členské státy mezi sebou.

Dopis pro Michela a von der Leyenovou

Rakouský kancléř Kurz už v pátek na narychlo svolané tiskové konferenci uvedl, že vakcíny proti covidu-19 nejsou v EU rozdělované spravedlivě podle počtu obyvatel jednotlivých států, jak se členové bloku původně dohodli.

Dopis adresovaný šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové a předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi podepsali kromě rakouského a českého premiéra i předsedové vlád Slovinska, Bulharska a Lotyšska. Později se k nim podle deníku Jutarnji list připojil i chorvatský premiér. V dopisu se uvádí zjištění, se kterými Kurz přišel už na páteční konferenci.

„Pokud bude tento systém takto pokračovat, vzniknou do léta obrovské nerovnosti mezi členskými státy a dále se prohloubí. Některé by za pár týdnů mohly dosáhnout kolektivní imunity, zatímco ostatní by daleko zaostávaly,“ stěžují si předsedové vlád.

„Nejen, že to z našeho pohledu odporuje uzavřené dohodě, ale je to i v rozporu s evropským duchem solidarity,“ dodávají a žádají Michela, aby co nejdříve umožnil diskusi o těchto otázkách na summitu.

Zdroj z Evropské unie agentuře DPA potvrdil, že dopis premiérů již do Bruselu dorazil. „Situaci podrobně sledujeme,“ uvedl. Zdůraznil, že na programu summitu premiérů a prezidentů EU, který se bude konat 25. a 26. března, bude jako první i téma koordinace strategie v boji s pandemií.

Rakouské ministerstvo kancléřova slova odmítá

Kurzovu kritiku rozdělování vakcín mezi členské státy odmítlo rakouské ministerstvo zdravotnictví. Jeho generální tajemnice Ines Stillingová označila jednání za „vyvážená a transparentní“. Každý členský stát měl podle ní možnost objednat si od různých výrobců vakcín tolik dávek, kolik chtěl. Země si tak od různých společností objednaly různé množství vakcíny.

Kurz v pátek mimo jiné vyslovil podezření, že existují postranní dohody mezi jednotlivými členskými státy a farmaceutickými společnostmi. Uvedl například, že Malta obdrží do konce června třikrát více dávek v přepočtu na počet obyvatel než Bulharsko; Chorvatsko pak za stejnou dobu získá dvakrát méně než Nizozemsko.

Současný systém poškozuje Česko, Bulharsko a Lotyšsko

Podle agentury APA poškozuje současný systém jen tři státy, jejichž premiéři dopis podepsali, a to Českou republiku, Bulharsko a Lotyšsko. Slovinsko a Rakousko naopak obdržely tolik dávek, kolik odpovídá počtu jejich obyvatel.

Malta Kurzovu kritiku už v pátek odmítla a proti se postavilo i Německo, které také dostalo více dávek. Nizozemsko v sobotu v reakci na Kurzovu kritiku odmítlo, že by si obstaralo dávky vakcíny navíc mimo unijní ujednání. „Držíme se dohod,“ řekl agentuře DPA mluvčí nizozemského ministerstva zdravotnictví. Zároveň připustil, že Nizozemsko „maximálně“ využívá všech možností, které má v rámci EU k dispozici. Přijalo tak podle něj například dodávky vakcíny, kterých se zřekla jiná země.

Mluvčí unijní exekutivy v pátek uvedl, že státy nemusejí využít všechny své přidělené dávky. Separátní smlouvy s výrobci mluvčí komentovat odmítl. Komise se přitom v minulých měsících k některým individuálním kontraktům s firmami dodávajícími celé EU, které uzavřelo například Německo, vyjadřovala kriticky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 17 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 28 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 40 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Násilí, drogy, sexismus, extremismus. Německá armáda po skandálu propustila devět vojáků

Německá armáda kvůli skandálu u výsadkářů ze základny na západě země propustila zatím devět vojáků. U dalších čtyř zahájila proces, který by měl k propuštění vést. Po neveřejném zasedání branného výboru Spolkového sněmu to ve středu uvedl inspektor pozemního vojska Christian Freuding, uvedla agentura DPA. Jednotkou výsadkářů otřásl na přelomu roku skandál v souvislosti s násilím, sexistickým chováním, užíváním drog či sympatiemi ke krajní pravici.
před 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 3 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 6 hhodinami
Načítání...