Sebastian Kurz strana 3 z 5

Italská vláda trvá na uzavření lyžařských areálů během vánočních a novoročních svátků. Kabinet to oznámil při jednání s předsedy krajských rad, píše agentura ANSA. Regionální představitelé vládu vyzvali, aby uzavřela hranice, pokud provoz v zimních střediscích zatím nepovolí. O pravidlech, která budou platit během vánočních svátků, chce italská vláda rozhodnout do konce tohoto týdne.

Tuzemská zimní střediska se obezřetně připravují na nadcházející lyžařskou sezonu. Zájem Čechů o pobyt na horách je už teď značný, zůstává ale nejasné, jaká omezení do hor přinese boj s koronavirem; protipandemický systém (PES) s chodem lyžařských resortů nepočítá a podle vlády získají skiareály pravidla na míru. Jasno o nich bude v příštím týdnu.

Němci by se měli připravit na čtyři až pět měsíců přísných opatření proti šíření koronaviru a neměli by očekávat rozvolnění nynějších pravidel. V rozhovoru s bulvárním Bild am Sonntag to řekl ministr hospodářství Peter Altmaier. Německo plánuje v prosinci zřídit stovky center po celé zemi, aby se připravilo na hromadné očkování proti koronaviru, napsal nedělník Welt am Sonntag. Rakouská vláda připravuje hromadné testování obyvatel, podobně jako to nedávno provedlo Slovensko.

Všech patnáct lidí zatčených v souvislosti s pondělním teroristickým útokem ve Vídni pochází z prostředí radikálních islamistů, osm z nich už bylo dříve trestáno. Oznámili to ministr vnitra Karl Nehammer (ÖVP) a představitelé policie. Podle nich nyní kromě Rakouska a Švýcarska, kde byli v úterý zadrženi dva lidé, běží vyšetřování ještě v jedné další nejmenované zemi. Okolnosti útoku vyšetří nezávislá komise, potvrdil vicekancléř Werner Kogler (Zelení). Komise by měla vyšetřit možná pochybení úřadů, které si nepředaly varovné informace o útočníkovi.

Při teroristickém útoku ve Vídni nebyla použita munice ze Slovenska, podezřelé osoby se ji ale snažily na Slovensku zakoupit, uvedla slovenská policie s tím, že o podezřelém pokusu o nákup informovala rakouskou stranu. Tamní tajná služba informaci měla, justice ale zprávu dostala až po útoku. Do centra Vídně se po pondělním útoku opět vrací život, zvýšená bezpečnostní opatření ale trvají. Videa zachycující tento útok potvrdila, že atentátník jednal sám, řekl ve středu rakouský ministr vnitra Karl Nehammer. Ke 14 osobám zadrženým v hodinách po útoku nyní upřesnil, že jsou ve věku 18 až 28 let a všichni pocházejí z prostředí imigrantů.

Útočníkem z Vídně, kterého policie zastřelila, je dvacetiletý muž s kořeny v Severní Makedonii, oznámil rakouský ministr vnitra Karl Nehammer (ÖVP). Podle něj byl muž dříve odsouzen kvůli tomu, že chtěl odjet do Sýrie a přidat se k teroristické organizaci Islámský stát (IS). Ta se také v úterý k útoku přihlásila. Předběžně bylo zadrženo 14 osob. Podle Nehammera nyní nic neukazuje na to, že by se na útoku kromě střelce podílel někdo jiný. Vedle útočníka zemřeli čtyři další lidé a 22 osob bylo zraněno.

Kvůli rychlému nárůstu počtu nakažených koronavirem z posledních dní zavede Rakousko od úterý 3. listopadu zákaz nočního vycházení. Zrušena bude velká většina společenských akcí, restaurace budou smět fungovat pouze přes výdejní okénka či roznáškovou službu. Británie v sobotu překonala hranici milionu pozitivních testů od začátku pandemie. Premiér Boris Johnson vzhledem k novému rozmachu nákazy znovu nařídil částečnou uzávěru ekonomiky. Další přísná opatření zavádí také Portugalsko, které vyhlásí uzávěru na velké části svého území.

Rakouská komise odborníků představila zprávu o rozšíření koronaviru v Tyrolsku letos na jaře. Konstatovala, že tamní úřady se sice dopustily chyb, ale nelze hovořit o všeobecném selhání. Ohnisky byla lyžařská střediska, ta se měla podle komise zavřít o den dřív. Panel expertů také zkritizoval špatnou komunikaci úřadů s veřejností.

Ve stínu koronaviru se ve Vídni – nákazou nejvíc postižené oblasti Rakouska – konaly volby do zastupitelstva a zemského sněmu. Podle předběžných výsledků zůstává metropole baštou sociální demokracie (SPÖ). Strana dosavadního starosty Michaela Ludwiga by mohla získat až 43 procent hlasů, informovala agentura APA. Velké ztráty v hlavním městě, které je zároveň i jednou z devíti rakouských spolkových zemí, utrpěla pravicově populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ). O politický návrat usiloval také bývalý vicekancléř a exšéf Svobodných Heinz-Christian Strache, ovšem na jiné kandidátce.

V Bratislavě začala mezinárodní bezpečnostní konference Globsec, jejím hlavním tématem je svět po pandemii. Akci svým projevem ve středu zahájila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Na seznamu hostů je například běloruská opoziční politička Svjatlana Cichanouská nebo bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová. Akce se koná za přísných hygienických opatření, všichni účastníci se museli prokázat nejdéle 12 hodin starým negativním testem na covid-19.

Během soboty přibylo v Česku 1539 nakažených koronavirem, jde o nejvyšší nárůst od začátku epidemie. A podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se dá očekávat, že počty nakažených budou stoupat i v následujících dnech. Lidi proto vyzval, aby dodržovali vládní opatření a nosili roušky. Podle něho se sice může zdát, že bylo chybou je před létem sundat, nicméně zdůraznil, že počty nakažených stoupají i v zemích, kde je nosili i v letních měsících. Důležitá bude podle něj celková bilance, tedy počet zemřelých, ale i ekonomické dopady – jako nezaměstnanost nebo zadluženost. Zopakoval také, že znovuobnovení Ústředního krizového štábu není potřeba.

Řecká policie zasahovala slzným plynem při protestu rozhořčených migrantů na ostrově Lesbos. Protestující se po nedávném požáru uprchlického tábora Moria ocitli bez přístřeší a žádali možnost ostrov opustit. Úřady ale začaly se stavbou nového tábora pro uprchlíky.

Belgie se rozhodla zařadit na svém koronavirovém semaforu Prahu do červené kategorie. Po návratu z ní budou muset lidé v Belgii do čtrnáctidenní karantény a povinný bude i test na covid-19. Opatření bude platit od pátečních čtyř hodin odpoledne. Zbytek Česka zůstane v oranžové kategorii, kde jsou karanténa a test doporučené. Na seznam rizikových oblastí zařadilo od čtvrtka Prahu i Německo. Hranice se zavírat nebudou, nutný ale bude test.

Americký ministr zahraničí pokračoval návštěvou Rakouska ve své cestě po střední Evropě. Ve Vídni, kam dorazil na bilaterální návštěvu jako teprve druhý americký šéf diplomacie od roku 1945, chválil přátelství obou zemí. Zároveň se se svými hostiteli neshodl na hodnocení plynovodu Nord Stream 2 ani v pohledu na rozvoj sítí 5G.

Rakouská vláda se rozhodla zpřísnit některá preventivní opatření proti šíření koronaviru. Patří mezi ně například mimořádné kroky na jižních hranicích země zaměřené na kontrolu osob přijíždějících z rizikových zemí nebo povinnost nosit roušky v některých obchodech či v bankách, oznámil kancléř Sebastian Kurz.

Nejistý osud má zatím podle vyjádření politiků a diplomatů summit Evropské unie věnovaný fondu pro pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovým výpadkem a příštímu sedmiletému rozpočtu bloku. Po pátečním bezvýsledném jednání sice politici označují sobotní kompromisní návrh předsedy Evropské rady Charlese Michela za krok správným směrem, dohoda však podle jejich vyjádření zatím není na obzoru. Michel nyní jedná s prezidenty a premiéry členských zemí odděleně a podle informací ČTK dostává nové požadavky.

Místo známé jako alpská Ibiza, které každoročně přiláká miliony návštěvníků, se na konci února stalo dokonalým inkubátorem nákazy koronavirem. Řada zahraničních turistů virus roznesla dále do svých zemí. Spolková země Tyrolsko se nyní zřejmě nevyhne žalobám, a to i hromadným, které obviňují tamní úřady, ale i provozovatele hotelů, restaurací a vleků ze zatajení nákazy kvůli obavě o výdělek. Oblast byla kvůli vysoké míře nákazy v polovině března zcela uzavřena.

Izrael zavádí v rámci opatření proti šíření koronaviru povinnou čtrnáctidenní karanténu pro všechny osoby, které přijedou do země. Nákaza už se prokázala ve všech 27 zemích Evropské unie. Jako poslední své první dva případy oznámil Kypr. Polsko zavádí kvůli koronaviru sanitární kontroly na hranicích s Českem a Německem. Ve Francii onemocněl i tamní ministr kultury. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je riziko světové pandemie nadále velmi vysoké, situace se ale postupně lepší.

Nákaza novým typem koronaviru se po celém světě od začátku jeho šíření potvrdila u více než 109 tisíc lidí. Vyplývá to z údajů na speciálním webu badatelů z americké Johns Hopkins University, kteří globální epidemii monitorují. Zatímco v Číně epidemie zpomaluje, Itálie dala do karantény 16 milionů lidí, v Německu i Francii je už více než tisíc nakažených. Podle rakouského kancléře Sebastiana Kurze je jen otázku času, než k podobně přísným opatřením, jako jsou ta italská, přistoupí i další země EU.

Italská vláda se chystá přijmout nová opatření, která mají zabránit dalšímu šíření koronaviru v zemi. Podle agentury Reuters bude na celou Lombardii a dalších jedenáct nejhůře postižených oblastí včetně Benátek či Modeny uvalena karanténa. Počet obětí koronaviru v Itálii během soboty vzrostl na 233, během posledních 24 hodin si nemoc COVID-19 vyžádala 36 životů. Italské úřady registrují 5883 nemocných, což je o 1247 případů víc než v pátek.

V pevninské Číně vzrostl v pátek počet případů nákazy novým koronavirem o 427, infikovaných je 79 251 lidí. Dalších 47 pacientů nemoci COVID-19 podlehlo, celkově si tedy choroba v Číně vyžádala 2835 obětí. Vyšší denní nárůst případů než země, z níž se koronavirus rozšířil, hlásí Jižní Korea, kde onemocnělo dalších 813 lidí a počet případů tam přesáhl tři tisíce. V Itálii nemoc zabila už 29 lidí, Spojené státy a Británie zaznamenaly první oběť, v Íránu v důsledku nemoci zemřelo dalších devět lidí. Bílý dům kvůli šíření infekce odřekl setkání Donalda Trumpa s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem, Francie ruší velké veřejné akce.

V Národním muzeu v Praze se sešli premiéři zemí visegrádské čtyřky, připojil se k nim také staronový rakouský kancléř Sebastian Kurz. Zdůraznil, že pro jeho zemi je důležité, aby peníze z fondu, kterým chce EU kompenzovat přechod od uhlí, nesměřovali na jadernou energii. Česko se ale při přechodu k ekologicky čisté energii bez jádra neobejde, zmínil český premiér Andrej Babiš (ANO).

Předsedové rakouských lidovců (ÖVP) a zelených, Sebastian Kurz a Werner Kogler, představili program své vlády. Mezi priority lidovců patří snížení daní, boj proti ilegální migraci či intergrace cizinců. Zelení prosadili do programu opatření spojená s ochranou klimatu či transparentností. Pokud vláda získá důvěru, bude prvním kabinetem lidovců a zelených v historii Rakouska.

Šéf rakouských lidovců (ÖVP) a bývalý kancléř Sebastian Kurz ve středu večer potvrdil, že jeho strana se dohodla na vládní koalici se Zelenými. Strany stále pracují na detailech vládního programu, který zveřejní ve čtvrtek, informovala agentura Reuters. Šéf Zelených Werner Kogler prohlásil, že Rakousko se ocitne v čele Evropy, pokud jde o klimatickou politiku.