Rakousko vyhodnotilo jarní rozšíření koronaviru v Tyrolsku. Lyžařské areály měly zavřít o den dříve

Rakouská komise odborníků představila zprávu o rozšíření koronaviru v Tyrolsku letos na jaře. Konstatovala, že tamní úřady se sice dopustily chyb, ale nelze hovořit o všeobecném selhání. Ohnisky byla lyžařská střediska, ta se měla podle komise zavřít o den dřív. Panel expertů také zkritizoval špatnou komunikaci úřadů s veřejností.

Šestičlennou nezávislou komisi s experty z Německa, Švýcarska a Rakouska svolala v květnu spolková země Tyrolsko.

Závěry expertní skupiny představil v Innsbrucku její předseda Ronald Rohrer. Uvedl například, že provoz lyžařských autobusů a lanovek byl zastaven o den později, než bylo žádoucí. Problémy nastaly také v komunikaci mezi místními úřady a veřejností a mezi rakouskou vládou a místními úřady.

Komise označila za chybný i krok kancléře Sebastiana Kurze z 13. března. Na tiskové konferenci tehdy nečekaně vyhlásil karanténu nad údolní oblastí Paznauntal v Tyrolsku. Podle expertní komise ale bylo vyhlášení karantény a zavedení opatření nepřipravené a zahraniční hosté region opouštěli v panice.

Lyžařské středisko Ischgl

Právě v oblasti Paznauntal v Tyrolsku leží lyžařské středisko Ischgl, které bylo jedním z ohnisek koronavirové epidemie v Evropě. V březnu i přes zahraniční upozornění tyrolští představitelé odmítali podniknout rázné kroky kvli obavám z neblahého dopadu na místní hospodářství. Celý region je totiž závislý na turismu.

„Přednost před zdravím místních a hostů dostala chamtivost,“ napsal tehdy v komentáři rakouský deník Der Standard. 

První známky vážných potíží v souvislosti s lyžařským areálem se objevily k 1. březnu, když Island odhalil 15 nakažených, kteří přiletěli o den dříve z Mnichova. Z této skupiny 14 infikovaných pobývalo v Ischglu. Island proto varoval Rakousko. Rozhodnutí vydat varování před cestami do Tyrolska Vídeň ignorovala.

„Z lékařského hlediska je nepravděpodobné, že by se infekce objevila v Tyrolsku,“ uvedl tehdy v prohlášení Franz Katzgraber, který stojí v čele tyrolského zdravotnictví. Tyrolsko k nakaženým uvedlo, že infekci spíše mezi ostatní rozšířil patnáctý nakažený z oné skupiny, který cestoval z Itálie.

obrázek
Zdroj: ČT24

Pozdní reakce

V dalších dnech ale podobné zprávy o infekci mezi návštěvníky Ischglu přišly z Dánska, Norska, Švédska a Německa. 7. března byl testován pozitivně na koronavirus barman oblíbeného podniku v Ischglu.

Rakouské úřady začaly jednat až poté, co se prokázala nákaza u 15 dalších lidí, se kterými byl barman v kontaktu. K 10. březnu úřady nařídily všem barům v zimním letovisku zavřít, hotely a sjezdovky však zůstaly otevřené.

Komise v čele s Ronaldem Rohrerem nicméně nemá v gesci odhalování případné trestněprávní odpovědnosti nebo rozhodnutí o případných odškodněních a je spíše poradním orgánem.

Rakousko hlásí téměř tisíc případů nákazy za den

Rakousko zaznamenalo 979 nově infikovaných koronavirem za posledních 24 hodin, což je dosud nejvyšší hodnota ohlášená v pondělí. Vyplývá to z údajů rakouských ministerstev vnitra a zdravotnictví. Za poslední den zemřeli v alpské republice další čtyři nakažení, a celkový počet zemřelých tak dosáhl 855.

Rakousko eviduje za celou dobu pandemie přes 56 tisíc pozitivních výsledků z necelých dvou milionů provedených testů. Mezitím se opět uzdravilo 44 tisíc infikovaných. 

Nejvíce nových případů má z posledních 24 hodin Vídeň, kde se nově nakazilo 327 lidí. Následují dvě spolkové země sousedící s Českou republikou. Dolní Rakousy hlásí 170 nově infikovaných a Horní Rakousy 130.

Agentura APA o víkendu upozornila, že se v posledních dnech objevily spekulace o tom, že vláda kancléře Sebastiana Kurze chystá celostátní uzávěru, která by ovšem nebyla tak přísná jako na jaře. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 4 mminutami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 3 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 6 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...