Nejistý osud má zatím podle vyjádření politiků a diplomatů summit Evropské unie věnovaný fondu pro pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovým výpadkem a příštímu sedmiletému rozpočtu bloku. Po pátečním bezvýsledném jednání sice politici označují sobotní kompromisní návrh předsedy Evropské rady Charlese Michela za krok správným směrem, dohoda však podle jejich vyjádření zatím není na obzoru. Michel nyní jedná s prezidenty a premiéry členských zemí odděleně a podle informací ČTK dostává nové požadavky.
Směr je možná správný, ale dohoda i tak není jistá. Lídři EU dál jednají o krizovém fondu
Události: Summit EU ohledně obnovy ekonomik (zdroj: ČT24)
Podle upraveného dokumentu se nemění objem balíku 750 miliard eur, tedy asi 20 bilionů korun určených na obnovu po pandemii. Padesát miliard původně plánovaných na granty se má ale přesunout na úvěry. Kolonka půjček se tím zvětšila na 300 miliard.
Původní Michelův návrh počítal s rozdělením bezprecedentního krizového fondu pro ekonomiky zasažené pandemií covidu-19 na 500 miliard přímých plateb a 250 miliard půjček. Po tlaku Nizozemska, Rakouska a dalších zemí však Michel vyslyšel jeden z jejich požadavků.
Za krok vpřed Michelův návrh podle agentury Reuters označil rakouský kancléř Sebastian Kurz. „Věci se hýbou správným směrem,“ prohlásil. Itálie, která spolu se Španělskem jako země nejzasaženější pandemií covidu-19 má být největším příjemcem peněz z fondu, sice podle diplomatů úpravu kritizovala, není však pro ni patrně nepřekonatelnou překážkou.
- Objem záchranného balíku.
- Kontrola využití prostředků.
- Způsob rozdělení peněz.
- Zrušení slev z plateb pro bohaté země.
- Návaznost pomoci na právní stát.
Michel se odpoledne ve společnosti lídrů Německa a Francie podporujících jeho návrh sešel právě s vůdci fiskálně konzervativních států, kteří však podle diplomatů mají k omezování fondu další požadavky. Podle zdrojů listu Financial Times chtějí seškrtat granty ještě přibližně o polovinu, což však patrně narazí na odpor zmíněných jižních států.
Babiš jednal s Michelem i členy visegrádské čtyřky
Český premiér Andrej Babiš se po 18:00 sešel s Michelem k separátnímu rozhovoru. Předtím odpoledne téměř dvě hodiny jednal s kolegy z visegrádské skupiny – Polska, Maďarska a Slovenska, s nimiž hovořil mimo jiné o novém klíči rozdělování grantů. Ten vychází vstříc požadavku zemí kritizujících původní kritéria. Zatím však není zcela jasné, zda se V4 shodla na jeho podpoře.
Zahraniční zpravodaj ČT Lukáš Dolanský uvedl, že podle nejnovějších informací vychází dohoda vstříc také Česku. Podle nejnovějších propočtů by v balíku mohlo být pro tuzemsko vyčleněno o několik desítek miliard korun navíc.
Dolanský ve vstupu okomentoval i stanovisko českého premiéra. „Babiš dříve řekl, že by dohoda mezi státy měla být férová, a to i pro Česko. Rovněž je prý klíčové, aby balík těch peněz nebyl příliš veliký, protože může dojít k zadlužení Evropy. Navrhl, aby velké státy, které přispívají do rozpočtu více, než z něho samy čerpají, měly takzvané bonusy a možnosti různých slev nebo úlev,“ řekl Dolanský.
Michel se v novém návrhu pokusil najít kompromis v otázce kontroly reforem, na jejichž plnění má být čerpání z fondu vázáno. Nizozemský premiér Mark Rutte blokoval vyjednávání prvního dne požadavkem, aby přidělování peněz musely schvalovat jednomyslně všechny členské státy.
„Máme zde vícero názorů, a jestliže to vždy berete tak, že to musí zůstat pohodlné, tak nebojujete za věci, kterým věříte,“ citoval web Politico nizozemského premiéra. „Pokud některé země chtějí půjčky či dokonce dotace, pak si myslím, že je jedině logické… že se na oplátku uskuteční ekonomické reformy,“ uvedl.
Michel rovněž nově navrhl, aby kterákoli členská země mohla okamžitě vyvolat jednání unijních ministrů financí s cílem zablokovat peníze pro některý stát, pokud podle ní nebude stanovené reformy plnit.
Střet s takzvanými šetrnými státy
Evropská komise si k vytvoření fondu chce bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích, k čemuž potřebuje záruky schválené členskými zeměmi. Mezi největšími překážkami v dosažení dohody byl požadavek takzvaných šetrných států, konkrétně Nizozemska, Rakouska, Dánska, Švédska a Finska, na snížení objemu fondu.
Brífink premiéra Andreje Babiše před druhým dnem summitu EU (zdroj: ČT24)
Maďarský premiér Viktor Orbán podle bruselského webu Politico přišel s vlastním návrhem kapitoly, která v Michelově textu čerpání z fondu podmiňuje dodržováním demokratických principů. Orbán před summitem hrozil tím, že pokud podmínka v návrhu zůstane, bude dohodu o rozpočtu a fondu, která musí být jednomyslná, vetovat.
V jeho návrhu zmínka o právním státu zcela chybí. Zvláště zástupci západoevropských zemí však avizovali, že nic podobného nepřipustí. Na přijetí fondu v původní výši tlačí zejména pandemií nejpostiženější jihoevropské státy Itálie a Španělsko, podporované Německem a Francií.
Předseda Evropské rady Michel po kritice od některých států včetně Česka přišel již dříve s upraveným návrhem klíče rozdělování peněz z fondu. Poté, co Babiš a další lídři kritizovali, že o výši přidělených financí má rozhodovat nezaměstnanost za posledních pět let, vyčlenil šéf Evropské rady z původního návrhu 30 procent objemu grantů, o nichž by místo kritéria nezaměstnanosti rozhodoval pouze pokles hrubého domácího produktu v letošním a příštím roce.
Je důležité, aby peníze z balíku byly využity smysluplně, tvrdí ekonom
Podle europoslance a ekonoma Luďka Niedermayera (TOP 09) by peníze z balíku měly být využity smysluplně, aby mohly unijním ekonomikám efektivně pomoci. „Pro Česko by to bylo pozitivní. Čím více peněz se dostane do ekonomiky, tím víc nebudeme strádat,“ řekl pro Českou televizi.
Pro tuzemsko je podle něho výhodnější návrh normálního rozpočtu, ze kterého by vláda dostala o několik set miliard navíc, než by do něho zaplatila. Šance, že summit skončí úspěšně a k dohodě mezi lídry evropských zemí nakonec dojde, jsou podle Niedermayera vysoké.
„Bude to záležet na odpovědnosti jednotlivých premiérů, dohoda samotná je totiž důležitější než vyhádání pár miliard eur navíc pro svou zemi,“ dodal. Po další kritice založené na tom, že příští rok již většina zemí očekává ekonomický růst, Michel v návrhu předloženém na summitu posílil vliv letošního poklesu HDP na objem národních obálek.
Během soboty hledání kompromisů v těchto tématech pokračuje, přičemž unijní činitelé nevylučují, že se může summit protáhnout až do neděle.