Místo známé jako alpská Ibiza, které každoročně přiláká miliony návštěvníků, se na konci února stalo dokonalým inkubátorem nákazy koronavirem. Řada zahraničních turistů virus roznesla dále do svých zemí. Spolková země Tyrolsko se nyní zřejmě nevyhne žalobám, a to i hromadným, které obviňují tamní úřady, ale i provozovatele hotelů, restaurací a vleků ze zatajení nákazy kvůli obavě o výdělek. Oblast byla kvůli vysoké míře nákazy v polovině března zcela uzavřena.
Zatímco nemocných přibývalo, vleky jely dál. Na alpskou destinaci proto míří lavina žalob
Události: Rakouské Tyrolsko je terčem žalob kvůli koronaviru (zdroj: ČT24)
Epicentrem nákazy je podle odborníků v Rakousku tyrolský okres Landeck, ve kterém leží i lyžařské středisko Ischgl. „Přednost před zdravím místních a hostů dostala chamtivost,“ napsal v komentáři rakouský deník Der Standard.
A zatímco rakouský kancléř Sebastian Kurz doma i v zahraničí sklízí pochvalu za rozhodný postup proti koronaviru, kritici poukazují na to, že Vídeň strategii náhle změnila až poté, co si uvědomila hrůzný rozsah situace v Tyrolsku.
I přes zahraniční upozornění odmítali tyrolští představitelé podniknout rázné kroky z obav neblahého dopadu na místní hospodářství. Celý region je totiž závislý na turismu.
V době, kdy rakouské úřady pochopily rozsah infekce, bylo už pozdě
Infikovaní, kteří se nakazili právě na dovolené v Rakousku, následně spustili lavinu žalob, většina z nich pochází z Německa. Také rakouští obhájci spotřebitelů už podali žalobu na tyrolského hejtmana Günthela Plattera, starosty, společnosti provozující lanovky a další vládní úředníky kvůli nedostatečnému zvládnutí situace.
Podle německé televize ZDF se případ infekce koronavirem objevil v restauraci Kitzloch v Ischglu na konci února. Místní provozovatel však věc kontaktním osobám ani zdravotnickým úřadům nenahlásil. Místo toho zůstala restaurace otevřena další dva týdny. „Hostů se tam mačkalo tolik, že obsluha si musela cestu davem vynucovat hlasitým pískáním,“ napsal týdeník Der Spiegel.
První známky vážných potíží se objevily k 1. březnu, když bylo na Islandu potvrzeno 15 nakažených, kteří přiletěli o den dříve z Mnichova. Z této skupiny hned 14 osob pobývalo v Ischglu. Island proto varoval Rakousko, ale tamní zdravotnické úřady obavy Reykjavíku odbyly.
„Případy u nás pocházejí ze dvou zdrojů – severní Itálie a také z rakouského Ischglu,“ uvedl islandský policista Vidir Reynisson. Mapa nakažených cestujících sestavená podle příspěvků ze sociálních sítí, kterou zveřejnila bavorská veřejnoprávní televize, ukazuje i do Prahy.
„Z lékařského hlediska je nepravděpodobné, že by se infekce objevila v Tyrolsku,“ uvedl tehdy v prohlášení Franz Katzgraber, který stojí v čele tyrolského zdravotnictví. Tyrolsko pouze uvedlo, že infekci asi mezi ostatní rozšířil patnáctý nakažený z oné skupiny, který cestoval z Itálie. Islandské rozhodnutí vydat varování před cestami do Tyrolska Vídeň ignorovala.
Deník Der Standard obvinil spolkovou vládu ve Vídni, že o událostech v Tyrolsku věděla už v rané fázi, ale z politických důvodů vše tajila. Obžalovaní politici v Tyrolsku jsou členy lidové strany ÖVP kancléře Kurze. Rakouská média také informovala o „cenzuře“ místních politiků a lobbistů, kteří svým vlivem brzdili uzavření turistických provozů, aby nebyl ohrožen byznys.
V dalších dnech ovšem zprávy o infekci mezi návštěvníky Ischglu přišly i z Dánska, Norska, Švédska a Německa.
Barman infekci rozšířil, ale nezavlekl
Testy na koronavirus pak 7. března odhalily pozitivitu u barmana jednoho z oblíbených podniků v Ischglu. Rakouské úřady začaly jednat až poté, co se prokázala nákaza u 15 dalších lidí, se kterými byl barman v kontaktu. K 10. březnu úřady nařídily všem barům v Ischglu zavřít, hotely a sjezdovky ale zůstaly dál otevřené.
Barman podle Franze Allerbergera z rakouské Agentury pro ochranu zdraví a bezpečnost potravin (AGES) dostal označení šiřitele nespravedlivě, protože nebyl tím, kdo nákazu do Ischglu zavlekl. Ve středisku byl naopak jedním z prvních infikovaných, kteří navštívili lékaře, a byla tak u nich nákaza zjištěna.
Stopy epidemie vedou z Ischglu také do Skandinávie, kde zdravotníci potvrdili stovky případů, které měly spojitost právě s tímto tyrolským střediskem. V polovině března pak Norsko oznámilo, že čtyřicet procent z více než 1400 případů v zemi má původ v Rakousku. Také rakouské úřady spojují stovky nakažených v zemi s Ischglem.
Rakouské ministerstvo zdravotnictví eviduje k pátku přes 11 300 nakažených, 168 z nich infekci podlehlo. V zemi, kde dosud provedli přes 98 tisíc testů, je nejvíce postiženou oblastí právě Tyrolsko, kde bylo zaznamenáno 2589 případů. Poté následují Horní a Dolní Rakousy s 1827, respektive 1808 případy a Vídeň, kde je potvrzených 1635 případů nákazy.