Pandemie nemoci COVID-19 si ve Spojených státech vyžádá 100 tisíc až 240 tisíc mrtvých, očekává Bílý dům v případě dodržování současných preventivních opatření. O prodloužení mimořádných opatření rozhodlo Německo. Maďarská vláda stáhla pokus seškrtat pravomoci starostů, v návrhu opatření ale zůstávají další sporné body. Celosvětově se koronavirem nakazilo přes 900 tisíc lidí. Šéf OSN hovoří o největší výzvě od druhé světové války.
- Nákaza koronavirem se po celém světě potvrdila už u více než milionu lidí. Obětí je přes 50 tisíc.
- Ve Spojených státech zemřelo téměř šest tisíc lidí, což už je víc než v Číně. Nejhorší situace zůstává v New Yorku, který buduje polní nemocnice.
- Čína začala do statistik započítávat nově i infikované bez příznaků. Zatím přibylo 31 nových potvrzených případů nákazy koronavirem a čtyři další úmrtí na nemoc COVID-19, kterou virus způsobuje.
- O prodloužení mimořádných opatření do konce dubna rozhodlo Nizozemsko, vyhlášení karantény zvažuje Japonsko. V Hongkongu se infikovalo už třetí domácí zvíře.
- V Turecku se kvůli koronaviru rozšíří zákaz vycházení na lidi mladší 20 let a na veřejných místech budou mít občané nově povinnost nosit roušky.
- Ve Francii podlehlo již 6507 lidí nemoci COVID-19. Ve francouzských nemocnicích zemřelo za posledních 24 hodin 588 pacientů s koronavirem, což je dosud největší jednodenní nárůst.
- Britský automobilový průmysl je ve finanční nouzi a žádá vládu o pomoc dodavatelům. Podle automobilových výrobců mají někteří peníze jen na týdny, nikoli měsíce.
- Náklady na boj s ekonomickými dopady pandemie by mohly celosvětově dosáhnout až 4,1 bilionu dolarů (104,5 bilionu korun).
Spojené státy jsou aktuálně v počtu nakažených nejpostiženějším státem, infekce zde byla prokázána podle Univerzity Johnse Hopkinse u více než 189 tisíc lidí, přes čtyři tisíce z nich zemřelo. Šéf Bílého domu vyzval spoluobčany, aby se v zájmu boje proti koronaviru vyvarovali sociálních kontaktů.
Trump zdůraznil, že bez dodržování vládních zásad ke zpomalení přenosu infekce by mohlo zemřít až 2,2 milionu lidí. Je v pořádku, pokud Američané budou na veřejnosti nosit roušky, aby se uchránili před infekcí, uvedl prezident.
V některých amerických regionech je podle něj možné očekávat nedostatek plicních ventilátorů, které jsou pro léčbu těžkých případů nezbytné. Očekává se, že tento týden kapacitu dostupnosti těchto přístrojů vyčerpají města New York a New Orleans. „Čekají nás dva velmi obtížné týdny,“ upozornil prezident s tím, že země brzy uvidí světlo na konci tunelu.
V jindy hojně navštěvovaném newyorském Central Parku vznikla provizorní nemocnice. Američanům v boji proti koronaviru pomůže i Rusko, které do země vyšle zdravotnické vybavení.
Šíření koronaviru – do dubna
- 23:14
Tři fotbalisté Fiorentiny a čtyři hráči Sampdorie Janov se nakazili novým typem koronaviru. Oba italské kluby o tom informovaly po vyhodnocení výsledků testů, které provedly před návratem k tréninku po dvouměsíční pauze zaviněné pandemií nákazy covid-19.
- 23:10
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v rozhovoru pro ČT také potvrdil, že NATO se nyní připravuje na možnou druhou vlnu koronaviru. Popsal, že Aliance proto spustila i nový operační plán.
- 22:06
Řecko oznámilo, že ve snaze zachránit aspoň část zisků z letní turistické sezony začne postupně otevírat antické památky a muzea. Země by se pro cestující ze zahraničí měla otevřít od července.
„Nejsme ve válce,“ volá o pomoc zamořená letadlová loď
Kapitán americké letadlové lodě USS Theodore Roosevelt vyzval Pentagon, aby rychle pomohl zastavit šíření infekce na palubě. „Nejsme ve válce. Námořníci nemusí umírat,“ napsal kapitán Brett Crozier v dopise datovaném 30. března.
Kapitán doporučil nadřízeným poslat do karantény většinu posádky letadlové lodi, která kotví na Guamu. Ve stísněných podmínkách podle něj není možné námořníky od sebe izolovat. Přesný počet nakažených na palubě znám není. List San Francisco Chronicle nicméně napsal, že infikovaných je nejméně stovka. Posádku tvoří zhruba pět tisíc lidí.
Americký ministr obrany Mark Esper evakuaci plavidla prozatím odmítl a uvedl, že ještě neměl příležitost si Crozierův dopis přečíst. Ministerstvo obrany podle něj zajišťuje pro loď lékařskou pomoc a zdravotní vybavení. Uvedl také, že nikdo z námořníků není vážně nemocný.
Šéf OSN žádá vyspělé země, aby pomohly méně rozvinutým státům
Pandemie koronaviru nemá v nedávné historii obdoby a je největší výzvou, jaké musel svět čelit od druhé světové války, míní generální tajemník OSN António Guterres. „Nový koronavirus útočí na samá jádra společností, vybírá si oběti na životech i živobytích,“ prohlásil. Zpráva OSN odhaduje, že kvůli koronaviru zanikne ve světě až 25 milionů pracovních míst.
Guterres také v newyorském sídle OSN apeloval na vyspělé země, aby pomohly méně rozvinutým státům, jinak hrozí, že se nákaza „rozšíří jako nekontrolovatelný požár“. „Svět nyní potřebuje solidaritu,“ věří generální tajemník.
Větší angažmá NATO při boji proti koronaviru slíbil před telekonferencí ministrů zahraničí členských zemí generální tajemník Severoatlantické aliance Jen Stoltenberg.
Zdůraznil, že je potřeba, aby jednotlivé státy sdělily, co potřebují a jak jim může NATO pomoci. Členské země mohou využít například program SALIS, do nějž se zapojilo deset států, včetně Česka, a skrze nějž lze pronajímat ukrajinská velkokapacitní letadla AN-124 Ruslan pro dopravování ochranných pomůcek.
Stoltenberg také připomenul, že současná mimořádná situace nesmí ovlivnit standardní povinnosti členů aliance. Klíčovou věcí podle něj je, aby krize zdravotní nepřerostla v krizi bezpečnostní.
Nová opatření přijímá kvůli pandemii řada evropských zemí. Třeba rakouské obchody od středy začnou nabízet nakupujícím roušky, jejichž nošení bude v obchodech nad 400 metrů čtverečních od pondělí povinné.
Školy, restaurace a bary v Nizozemsku zůstanou uzavřené nejméně do 28. dubna, oznámil premiér Mark Rutte. Země dosud nezavedla celoplošnou karanténu, ale doporučila lidem udržovat odstup a pracovat z domova. Veřejná shromáždění více než tří lidí, kteří spolu nežijí, byla zakázána.
Maďarská vláda chce kontrolovat univerzity a zakázat lidem měnit pohlaví
Maďarská vláda se pokusila jen krátce po schválení zákona, který jí rozšířil pravomoce bez přesného vymezení doby platnosti, svoji moc ještě víc posílit seškrtáním pravomocí starostů měst a obcí za koronavirové krize. Návrh příslušného zákona předložil parlamentu v noci na dnešek vicepremiér Zsolt Semjén, po velkém rozhořčení komunálních politiků ale uvedený záměr z předlohy právního předpisu vypustil.
Nový normativní akt by po dobu platnosti stavu nouze odebral zvoleným starostům rozhodovací pravomoc, kterou by převzaly komise územní obrany. Jejich členy ovšem jmenuje vláda. „Vzhledem k tomu, že vláda usiluje v nynějším stavu nouze o co největší soudržnost napříč stranami, tak se tohoto návrhu zdrží,“ řekl ke stažení návrhu šéf úřadu vlády Gergely Gulyás.
DPA ale upozorňuje, že nový právní předpis obsahuje další kontroverzní novinky. V budoucnu by například mělo být občanům zakázáno, aby měnili své pohlaví, které u nich bylo zaregistrováno při narození. Kromě toho by šest univerzit mělo ztratit samosprávu a nadace by se měly dostat pod kontrolu vlády.
Liberální Švédsko jde svou cestou
Povinná izolace zatím neplatí ani ve Švédsku, které zaujalo odlišný, liberálnější přístup ke zvládání pandemie než jiné evropské státy. Zatím je v zemi 4500 nakažených, z toho 180 lidí zemřelo. „Devadesát procent obětí jsou lidé nad 70 let, 105 obětí tvoří muži, ještě před týdnem to bylo u mužů 75 procent,“ sdělil spolupracovník ČT Tomáš Sniegoň.
V zemi je zakázáno shromažďování více než 50 osob. Zavřené jsou také střední a vysoké školy. „Nic se nepodceňuje, i když tu spousta věcí není brána na základě zákazů, ale dobrovolnosti. Lidé se obávají, rozestupy dodržují, i když restaurace jsou otevřené, lidé občas na pivo zajdou,“ upozornil dále Sniegoň. Klíčovým bodem tohoto modelu je podle něj snaha izolovat generace navzájem. I proto zůstaly otevřené školky a základní školy – panovaly totiž obavy, že se o děti budou starat prarodiče, kteří jsou nejohroženější skupinou.
Německá kancléřka Angela Merkelová ve středu jednala s ministerskými předsedy jednotlivých spolkových zemí a oznámila, že země prodlužuje mimořádná opatření do 19. dubna.
„Chci srdečně poděkovat občanům, protože většina lidí v Německu dodržuje omezení kontaktu a přispívá tím k ochraně lidí. Ale musíme lidem také říci, že je příliš brzy na úvahy o uvolnění těchto opatření,“ konstatovala.
V zemi je přes 67 tisíc nakažených, přes sedm set nemoci podlehlo. Počet pacientů sice stoupá, situace ale není tak vážná jako v Itálii, ve Španělsku či ve Francii, tedy ve třech státech, které ve statistikách počtu mrtvých předstihly Čínu, odkud se pandemie rozšířila.
Počet nemocných ve Španělsku se vyšplhal nad hranici sta tisíc případů. Pětina lidí pozitivně testovaných na koronavirus už se z infekce vyléčila, devět tisíc pacientů nákaze podlehlo.
Dál prudce narůstá počet obětí koronaviru ve Velké Británii. Země jich eviduje téměř dva a půl tisíce. Ve středu bilance narostla o 563 mrtvých pacientů v nemocničním prostředí. Spojené království eviduje 30 tisíc nemocných. Tamní vláda má za cíl testovat 25 tisíc vzorků denně, přičemž například v pondělí laboratoře otestovaly osm tisíc vzorků.
Ostrovní zdravotnictví se kvůli nedostatku ochranných pomůcek ocitá pod tlakem. Někteří lékaři z urgentních příjmů v hrabství Essex upozorňují, že pokud neobdrží vybavení, nemocnice by mohly omezovat své provozy. Takto ohrožen je například provoz nemocnice v Southendu, kde nemocí COVID-19 podle informací BBC onemocněla čtvrtina personálu.
Italské děti budou moci na procházku
Vláda v Itálii zmírnila omezení pohybu, které vyhlásila před třemi týdny. Zatímco dosud děti nesměly ven, nově budou moci na vycházku. Osoby mladší 18 let ale mohou ven pouze v doprovodu jednoho z rodičů a v blízkosti svého bydliště.
Na ulici mohou také v nutných případech dva lidé, pokud jeden z nich doprovází starého člověka či handicapovaného, uvedlo ministerstvo vnitra. Ministr zdravotnictví Roberto Speranza ve středu také řekl, že vláda omezení pohybu prodlouží do 13. dubna, což avizovala už v pondělí.
Svérázným způsobem se k šíření nemoci postavily úřady autoritářského Turkmenistánu, které zakázaly používat slovo koronavirus. To se nesmí objevit na stránkách a v relacích státních médií, ale ani ve zdravotnických brožurkách distribuovaných ve školách či nemocnicích. Kdo zakázané slovo použije na veřejnosti, může být zatčen, uvedla organizace Reportéři bez hranic (RSF) s odvoláním na turkmenská nezávislá média.
Nepříjemnosti s policií si v ulicích turkmenských měst vyslouží také ti, kteří nosí roušky, sdělil reportér rozhlasové stanice Azatlyk, která je turkmenskou pobočkou Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda.
Turkmenské úřady i přesto zavádějí některá bezpečnostní opatření. Na vlakových a autobusových zastávkách lidem měří teplotu, v bankách a na jiných místech s velkou koncentrací lidí rozdávají vlhčené ubrousky. Prezident Gurbanguli Berdymuhamedov už v půlce března svým krajanům nařídil, aby své domovy vykouřili dýmem ze stepní byliny harmala.
Turkmenistán se podle místních úřadů řadí mezi zhruba dvě desítky zemí, které dosud neevidují žádný případ nákazy koronavirem. Turkmenská nezávislá média, která jsou v zemi blokována, však o nulové bilanci pochybují. Středoasijská země s téměř šestimilionovou populací totiž sdílí jižní hranici s Íránem, který se stal ohniskem nákazy na Blízkém východě.
Íránský prezident Hasan Rouhání ve středu uvedl, že Spojené státy propásly historickou šanci zrušit sankce proti Íránu v době pandemie. „Byla to pro Američany velká šance se omluvit (…) a zrušit nespravedlivé a neférové sankce vůči Íránu,“ prohlásil Rouhání na jednání kabinetu, které vysílala íránská televize. „Sankce nedokázaly zabránit naší snaze bojovat s koronavirem,“ zdůraznil.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v úterý naznačil, že by americké sankce proti Íránu a dalším zemím mohly být zmírněny, aby jim to umožnilo lépe bojovat s koronavirem. Podle Reuters ale nedal žádný jasný signál, že se USA opravdu chystají sankce proti islámské republice zeslabit.
Peking nově hlásí i nakažené bez příznaků
Pokles nově potvrzených případů koronaviru hlásí Čína. Za úterý jich bylo 36 oproti 48 o den dříve, uvedla agentura Reuters s odvoláním na ústřední zdravotní komisi. Téměř všechny nové infekce byly do země dovezeny z ciziny.
Čínské úřady také začaly zveřejňovat počty pacientů s koronavirem, kteří nejeví příznaky onemocnění. Jejich celkový počet k úterku stoupl o 130 na 1367. Tito lidé mají nařízenou 14denní karanténu a jejich kontaktní osoby budou v průběhu dvou týdnů pod lékařským dohledem.
Skoro deset tisíc nakažených je v Jižní Koreji. Problémem jsou především setkávání věřících a také nemocnice, proto je ze Soulu a sousedních regionů hlášeno více případů než z jihovýchodu země, který byl koronavirem nejvíce postižen. Proti zavlečení nákazy se rozhodla Jižní Korea bojovat dvoutýdenní izolací pro všechny cestující ze zahraničí.
V Hongkongu se po dvou psech potvrdila nákaza i u jedné domácí kočky pacienta s koronavirem. Zvíře ale nevykazuje příznaky a podle Světové zdravotnické organizace (WHO) neexistuje důkaz, že by domácí mazlíčci mohli infekci přenášet na lidi. V Japonsku, kde se donedávna situace zdála pod kontrolou, se spekuluje o možné karanténě, jelikož počet nakažených znovu roste.
S nemocí COVID-19 se potýká rovněž Střední a Jižní Amerika. Kolumbie ohlásila první dva případy nákazy u indiánské populace.
Zdravotničtí experti varují, že místní kmeny nemají dostatečnou imunitu proti onemocněním, která jsou běžná mezi většinovou populací. Jejich imunita je navíc často oslabena podvýživou, žloutenkou typu B a respiračními onemocněními. To by mohlo vést k rychlému rozšíření viru, který by si mohl vyžádat řadu obětí.
V Africe je zatím přes 5400 potvrzených případů, z toho přes 170 lidí zemřelo. První pacienty ohlásily nově Burundi a Sierra Leone. Nynější pandemie má podle Reuters pozitivní vliv na pokles nelegální těžby dřeva ve státě Sierra Leone, který je z velké části pokrytý lesy. Rozšíření koronaviru způsobilo prudké snížení poptávky po exotickém dřevu v Číně, jež ho využívá pro výrobu nábytku.
