V Lombardii zemřelo kvůli koronaviru dalších 381 lidí, nejméně za poslední týden

Počet obětí onemocnění COVID-19 v nejhůře zasaženém italském regionu Lombardii vzrostl o 381 na 7199. Jde o nejmenší denní přírůstek od 25. března. Počet infikovaných se v Lombardii zvýšil o 1047 lidí, nyní jich zde je přes 43 tisíc. Naopak počty obětí dál rychle rostou ve Velké Británii, během pondělka zemřelo 381 lidí, což je nárůst o 27 procent. Nyní je v zemi 1789 mrtvých. Podle britského statistického úřadu ale může být celková bilance obětí nákazy až o čtvrtinu vyšší. Vláda totiž započítává jen osoby, které s nemocí COVID-19 zemřely v nemocnici.

Pracovník čistí náměstí před milánským dómem
Zdroj: Reuters Autor: Flavio Lo Scalzo

Lombardie registruje nejméně obětí za poslední týden

Denní nárůst o 381 obětí je v Lombardii nejmenší od 25. března, počet infikovaných zde narostl o 1047 lidí. I v tomto ohledu se jedná o pokles oproti neděli a pondělí, kdy přibylo 1592, respektive 1154 nakažených.

Nejhůře zasaženou oblastí v severoitalském regionu je více než milionový Milán, který od začátku nákazy eviduje přes 8911 případů. Dále jsou to města Brescia a Bergamo, jež rovněž registrují přes osm tisíc infikovaných.

Itálie je pokud jde o počet obětí onemocnění COVID-19 nejhůře zasaženým státem na světě. Nemoci v zemi podle oficiálních statistik podlehlo již 12 428 pacientů a nákaza se celkem potvrdila u více než 105 tisíc osob. Od pondělka v Itálii přibylo 4053 nemocných.

Bergamo: „Rodiny už ani nedostanou zprávu o úmrtí“

Situaci v severoitalském Bergamu popsala v rozhovou pro ČTK tamní překladatelka Marianne Seminatiová. „Nebydlím u žádné nemocnice, a přesto slyším neustále sirény sanitek a umíráčky z kostelů… Pohřební ústavy nemají volné termíny. V mnohých kostelech čeká i sedm až osm desítek rakví na to, až je uloží do země nebo spálí,“ říká.

Nejhorší podle ní je, že nemocní zůstávají na lůžku sami a o samotě i umírají. „Rodiny je v nemocnicích samozřejmě nesmějí navštěvovat a většinou už ani nedostanou zprávu o úmrtí. Své blízké pak nevidí ani mrtvé. Těla se hned odvážejí, pohřby se nesmějí konat,“ líčí situaci obyvatelka Bergama.

Vládní opatření považuje za správná, ale bohužel nebyla dost rychlá. „Měli strach, že by poškodili hospodářství. Říkali: Vše je pod kontrolou, můžeme dál pracovat. Dokud se všechno kontrole nevymknulo,“ říká. Dodává, že by ale nebylo správné postup úřadů kritizovat, neboť nikdo nemohl tušit, jak vážná situace bude.

Ve Španělsku zemřelo dalších 849 lidí nakažených koronavirem, což je nejvíce za den od vypuknutí epidemie v zemi. Nové údaje dokládají, že se přerušil klesající trend nových případů. V procentuálním srovnání denní nárůsty počtu nakažených i obětí klesaly od středy.

Nejpostiženějším regionem je Madrid. Jeho vedení od pondělka vyhlásilo státní smutek. Podle předsedkyně vlády tohoto autonomního regionu Isabel Díazové Ayusové tak chce uctít památku všech obětí nemoci COVID-19 ve Španělsku i ostatních zemích.

Vývěska na jednom z obchodů v Yorku vyzývá zákazníky k udržování odstupu
Zdroj: Reuters
Autor: Lee Smith

Slovensko má zřejmě první oběť koronaviru

Slovensko má s největší pravděpodobností první případ úmrtí na nemoc COVID-19. Podle ministra zdravotnictví Marka Krajčího se jedná o devětapadesátiletého muže, který zemřel v pondělí pouhý den po propuštění z nemocnice do domácího ošetření.

„Pitva u tohoto pacienta potvrdila, že šlo o oboustranný zápal plic. Pacient skonal na kardio-respirační selhání,“ uvedl Krajčí. Dodal, že patolog ještě bude zkoumat původ zápalu plic. Pacient byl podle ministra pozitivně testován na nemoc COVID-19. „Proto je velmi zarážející, že byl den předtím propuštěn z nemocnice,“ dodal Krajčí.

Už předminulý týden zemřela na Slovensku na infarkt 84letá žena, u které sice koronavirus zjištěn byl, tehdejší premiér Peter Pellegrini ji ale odmítl označit za první slovenskou oběť pandemie.

Výpadek britských lékařů

Ve Velké Británii kvůli nákaze nebo nařízené karanténě nepracuje čtvrtina lékařů a jejich absence vážně ohrožuje provoz v už tak přetížených ambulancích a nemocnicích. S odvoláním na informace šéfa Královské lékařské společnosti (RCP) to napsal server The Independent. Podle Andrewa Goddarda je nyní situace složitá zejména v Londýně, s nedostatkem lékařů ale začínají bojovat i v Birminghamu a dalších městech.

O víkendu začalo v Británii rozsáhlé testování zdravotníků, zatím ale není jasné, zda výsledky budou znamenat pro zdravotní systém spíše úlevu, nebo další problémy. Spousta lékařů a sester je totiž nyní v domácí izolaci kvůli tomu, že infekci koronavirem nebo její příznaky měl někdo z rodiny či blízkých, a sami tedy možná nemocní nejsou. Naproti tomu se nejspíš nákaza testováním prokáže u řady zdravotníků, kteří nyní normálně pracují a nemají žádné příznaky onemocnění.

Von der Leyenová: Opatření musí respektovat hodnoty EU 

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zdůraznila, že nouzová opatření, která kvůli pandemii zavádějí vlády některých členských zemí EU, musí být časově omezená a respektovat hodnoty Unie – nesmí být na úkor svobody projevu či médií. Apelovala na členské země den poté, co maďarský parlament schválil zákon posilující pravomoci kabinetu, který získal větší kontrolu nad obsahem médií.

„Demokracie nemůže fungovat bez svobodných a nezávislých médií. Respekt ke svobodě vyjádření a právní jistota jsou v těchto nejistých časech zásadní,“ uvedla politička, jejíž instituce dohlíží na dodržování základních hodnot stanovených v unijních smlouvách.

Vláda Viktora Orbána může na základě nového zákona v době nouzového stavu řídit zemi pomocí dekretů bez nutnosti souhlasu parlamentu. Podle kritiků je nebezpečný zvláště fakt, že pravomoci nejsou nijak časově omezené. Zneužitelná je podle nich také možnost uvěznit novináře až na pět let za údajné záměrné šíření nepravdivých nebo poplašných zpráv o koronaviru.

Podle mluvčího maďarské vlády Zoltána Kovácse je zákon „v souladu s hodnotami Evropské unie, principem právního státu a svobodou tisku“. Nová opatření jsou prý zaměřená výhradně na boj proti koronaviru.

K vyhlášení stavu nouze dávajícího vládě mimořádné pravomoci sáhly v posledních týdnech i další unijní země včetně Česka. EK podle von der Leyenové respektuje, že se státy tímto způsobem snaží co nejrychleji reagovat na vyvíjející se situaci okolo pandemie, měly by však respektovat některé zásady. „Nouzová opatření musí být omezena na to nejnutnější a musí být striktně přiměřená. Nemohou trvat neomezenou dobu,“ prohlásila předsedkyně Komise. 

Trump: „Vlastenecká povinnost“ 

„Každý z nás má roli v tom, abychom tuto válku vyhráli. Každý občan, každá rodina a každý podnik se mohou podílet na zastavení viru. Je to naše společná vlastenecká povinnost. Stojí před námi v nadcházejících 30 dnech velká výzva, bude to velmi důležitých 30 dní,“ zdůraznil americký prezident Donald Trump. Počet testovaných přitom označil za milník.

Vláda čelí kritice, protože testy na koronavirus v USA byly zpočátku vadné a byly extrémně pomalé, připomněla agentura DPA. Guvernéři si stěžují, že jich stále není dost. Ve Spojených státech je nejvíc nakažených na světě.

Trump také oznámil, že země pošle Itálii zdravotnické pomůcky v hodnotě 100 milionů dolarů (2,4 miliardy korun). Zároveň uvedl, že chce poslat do Itálie, Francie a Španělska ventilátory, pokud to bude možné. Podle prezidenta má jít o vybavení, které nebudou Spojené státy potřebovat. 

Ve státě New York, který je epicentrem současné pandemie v USA, se k úterý nakazilo koronavirem 75 795 lidí, což je o devět tisíc víc než pondělí. Počet mrtvých stoupl o čtvrtinu na 1550. Podle propočtů agentury Reuters se USA v počtu úmrtí zařadily na třetí místo před Čínu. Ve městě New York bylo evidováno 914 mrtvých.

Snížit kontakty o 80 procent 

Polský premiér Mateusz Morawiecki ohlásil zpřísnění opatření proti šíření koronaviru na další dva týdny. Cílem je zamezit kontaktům mezi lidmi, aby se předešlo nákaze. Premiér mimo jiné uvedl, že se podle českého vzoru rozhodl vyhradit seniorům hodiny – mezi 10:00 a 12:00 – pro nákup v obchodech s potravinami a drogeriích. Za porušení pravidel karantény bude hrozit pokuta až 30 tisíc zlotých (asi 180 tisíc korun), nebo dokonce odnětí svobody.

„Chceme se za každou cenu vyvarovat toho, co se stalo našim partnerům v západní Evropě. Musíme udělat vše, abychom se vyhnuli nejhoršímu scénáři,“ apeloval Morawiecki. „Musíme omezit naše kontakty ne o 50, ale o 80 procent. Pak máme šanci snížit počet nemocných a mrtvých,“ řekl ministr zdravotnictví Lukasz Szumowski. „Nemáme proti koronaviru vakcínu, nemáme lék. Jediné, co můžeme udělat, je izolovat se,“ dodal.

Květinová burza skoro stojí 

Nizozemsku pandemie tvrdě dopadla na květinový průmysl. Pěstitelé se snaží ve skladištích nebo na záhonech uchovat, co mohou, ale většina letošní úrody řezaných květin s největší pravděpodobností přijde vniveč, napsala agentura Reuters.

„Ztráty jsou obrovské,“ řekl Michel van Schie z největšího aukčního trhu s řezanými květinami a rostlinami na světě FloraHolland. „V této chvíli máme jen 30 procent obvyklého obratu – a to je právě nejrušnější období v roce,“ dodal. Denní prodej v březnu často překračuje 20 milionů eur (asi 545 milionů korun) a s neztenčenou silou pokračuje přes Velikonoce do květnového Dne matek.

Lékaři žalují francouzskou vládu

Francouzští lékaři, kteří už v půlce března ohlásili, že se chystají podat žalobu na vládu kvůli tomu, že podle nich nezvládla boj s epidemií koronaviru, získali velkou podporu veřejnosti. Petici, která jejich kroky schvaluje, už podepsalo přes 350 tisíc lidí.

Podle lékařů ohrozila vláda zdraví a životy obyvatel tím, že riziko šíření nákazy podcenila, neinformovala občany ani lékaře a nezajistila včas dostatečné množství ochranných pomůcek. Hromadnou žalobu podala skupina lékařů vystupující pod jménem C19 u Republikového soudního dvora, což je jediný justiční orgán, který je kompetentní k soudnímu stíhání nynějších i bývalých členů vlády.

Za posledních 24 hodin zemřelo ve francouzských nemocnicích na nemoc COVID-19 499 lidí, což je zatím nejvyšší nárůst při srovnání dvou následujících dnů. Obětí nemoci je ve Francii celkem už 3523. Výrazně přibylo také lidí, kteří se koronavirem nově nakazili. V pondělí jich bylo podle úřadů 44 550, v úterý už 52 128.

Belgii zarmoutila smrt dvanáctileté dívky

Pozitivní obrat ve vývoji koronavirové nákazy nastal podle lékařů v Belgii, kde už druhý den v řadě klesá počet lidí nově přijatých do nemocnic. Některá zdravotnická zařízení přitom začínají hlásit, že jim docházejí kapacity na jednotkách intenzivní péče, které jsou v celé zemi zatím vytíženy z poloviny.

Belgii v úterý také zarmoutila zpráva o úmrtí dvanáctileté dívky, která je nejmladší dosud známou z více než sedmi stovek zdejších obětí nemoci COVID-19. „Ještě nejsme na vrcholu epidemie, ale jsme v bodě obratu,“ řekl médiím lékař Emmanuel André, který v těchto dnech funguje jako vládní mluvčí pro boj s koronavirem. Podobně se vyjadřují i další zdravotníci.

Sedm let za porušení karantény

Ruští poslanci hned ve třech čteních schválili zákon, který hrozí za porušení karantény až sedmi lety za mřížemi. Zákon, který počítá také s pěti lety vězení za šíření vědomě lživých informací, ještě mají schválit senátoři a podepsat prezident Vladimir Putin, aby mohl vstoupit v platnost.

Nejtvrdší trest hrozí v případě, že v důsledku počínání se nakazili a zemřeli přinejmenším dva další lidé. V případě smrti jednoho člověka či vytvoření hrozby masového onemocnění zákon počítá s pokutou sahající od jednoho do dvou milionů rublů (asi 317 až 635 tisíc korun), anebo pěti lety za mřížemi. Za pouhé porušení předloha počítá s pokutami nebo až s dvěma lety odnětí svobody.

Již polovina ruských regionů podle agentury TASS přijala přísná opatření po vzoru Moskvy, kde lidé nesmějí opouštět byty s výjimkou nejnutnějších nákupů v nejbližším obchodě či lékárně, vyvenčení psa a vynesení smetí, anebo vyhledání nutné pomoci.

Naděje v Austrálii

Austrálie oznámila, že zaznamenala zpomalení v počtu nových potvrzených případů nákazy koronavirem v zemi. Nárůst se snížil z průměrných 25 až 30 procent zaznamenaných minulý týden na devět procent za uplynulé tři dny.

Politici však zároveň vyzvali obyvatele, aby nadále dodržovali bezpečný odstup a nedomnívali se, že je epidemie u konce. Zpomalující se trend nových nákaz může totiž jen odrážet pokles v testování během víkendu.

Opatření zavedená v jednotlivých australských státech se různí, většinou však zahrnují tresty za porušování nařízení a povolují pohyb na veřejnosti maximálně po dvou. Uzavřeny jsou i parky a venkovní posilovny. Lidé nicméně stále mohou domov opustit za účelem nákupu, návštěvy lékaře a podobně. Musí si ale udržovat bezpečný odstup od ostatních.

Zpřísňování v Latinské Americe

Mexická vláda v pondělí vyhlásila stav zdravotní nouze a oznámila, že zavede přísnější opatření. Do 30. dubna prodlouží zákaz aktivit, které nejsou nutné. Shromažďovat se bude moci maximálně 50 lidí. Lidé starší 60 let a zranitelní občané mají dodržovat doporučení, které jim ukládá zůstat doma.

„Vztahuje se to výhradně na osoby starší 60 let, lidi s vysokým krevním tlakem, diabetem či těhotné ženy, bez ohledu na to, zda pracují v kritickém sektoru,“ uvedl náměstek ministra zdravotnictví Hugo Lopéz-Gatell. Mexiko se řadí k zemím s největší mírou obezity a diabetu na světě. Odborníci proto v uplynulých týdnech varovali, že lidé tam mohou být náchylnější nákaze, přestože průměrný věk populace je relativně nízký. Počet potvrzených případů v zemi přesáhl tisíc.

Brazilský ministr zdravotnictví Luiz Henrique Mandetta v pondělí uvedl, že by si Brazilci měli od sebe na veřejnosti držet maximální odstup, aby zabránili šíření koronaviru a snížili tlak epidemie na zdravotnický systém. Kostely podle něj mohou zůstat otevřeny, ale neměly by se v nich konat bohoslužby. Brazilský prezident Jair Bolsonaro naopak uvedl, že současná karanténní opatření nelze více zpřísnit, a řekl, že kolem pandemie je hodně „hysterie“.

V Izraeli cvičí psy na stopování koronaviru

V Izraeli se odbor ministerstva obrany pro vývoj zbraní a technologickou infrastrukturu snaží vycvičit psy, aby dokázali ze slin nakažených vycítit koronavirus, informoval web The Times of Israel, podle něhož je výcvik v experimentální fázi. Do pokusů by měli být zapojeni psi armády.

Ve Velké Británii chce na podobném výzkumu pracovat nadace Medical Detection Dogs, která již v minulosti vycvičila psy, aby vycítili Parkinsonovu chorobu, rakovinu či malárii, píše BBC. Na výzkumu chce nadace spolupracovat s Durhamskou univerzitou a Londýnskou školou hygieny a tropického lékařství (LSHTM).

Ředitelka nadace Claire Guestová uvedla, že prvním cílem je zjistit, jak „bezpečně získat pach viru od pacientů“. „V zásadě jsme si jisti, že by psi dokázali detekovat COVID-19,“ uvedla. Pokud by se schopnost psů prokázala, mohli by podle BBC být využíváni za tímto účelem i u lidí, kteří nemají příznaky.

„Bylo by to rychlé, efektivní, neinvazivní a zajistilo by to, aby byly testovací sady, kterými disponuje britský státní systém zdravotnictví NHS v omezeném množství, využívány pouze v případech, kdy jsou opravdu zapotřebí,“ uvedla Guestová.

Podle nadace Medical Detection Dogs má každé onemocnění unikátní pach a psy by teoreticky bylo možné vycvičit k vycítění koronaviru za šest týdnů. Rovněž by podle nadace bylo možné je vycvičit k odhalení horečky. Steve Lindsay z Durhamské univerzity se domnívá, že psi by pak mohli být využíváni na letištích k rychlé identifikaci potenciálně nakažených. „To by mohlo pomoci v prevenci opětovaného výskytu onemocnění, až dostaneme epidemii pod kontrolu,“ řekl.