V Národním muzeu v Praze se sešli premiéři zemí visegrádské čtyřky, připojil se k nim také staronový rakouský kancléř Sebastian Kurz. Zdůraznil, že pro jeho zemi je důležité, aby peníze z fondu, kterým chce EU kompenzovat přechod od uhlí, nesměřovali na jadernou energii. Česko se ale při přechodu k ekologicky čisté energii bez jádra neobejde, zmínil český premiér Andrej Babiš (ANO).
Česko, Slovensko a Maďarsko chtějí posilovat význam jádra ve svém energetickém mixu, Rakousko naopak usiluje o celoevropský odklon od jaderné energetiky. Na setkání premiérů a rakouského kancléře došlo i na otázku energetiky.
„Hovořili jsme i o fondu EU, který má financovat odklon Evropy od uhlí. Považujeme za správné, aby jednotlivé státy přecházely od uhlí k ekologičtějším způsobům zásobování energií. Pro Rakousko je velice důležité, aby se nepodporovala jaderná energie, ale aby se z těchto financí podporovaly obnovitelné zdroje energie,“ zdůraznil rakouský kancléř.
Kurz nicméně považuje za běžné, že sousední země se v řadě věcí shodují a v jiných záležitostech se naopak neshodnou. Je podle svých slov hrdý na to, že Rakousko bude první zemí, která nebude vyrábět energii z uhlí. „A pokud jde o cíle, jsme na jiné linii než země Visegrádu,“ řekl rakouský kancléř. Myslí si, že fond v rámci EU vznikne, ale nebude podporovat jadernou energii.
V4 chce jít cestou jádra
Premiér Babiš po jednání V4 odjel s Kurzem do Kramářovy vily k bilaterálnímu jednání s kancléřem sousední země. Poté v rozhovoru pro ČT zmínil, že v otázce odmítání kvót, rozšíření Schengenu i nároků na úspory v rámci struktur EU zastávají obě země pevné spojenectví. V otázce jádra se ale neshodly.
„Hlavně jsem mu řekl, že minulý rok Rakousko nakoupilo 15 procent své spotřeby z České republiky. Samozřejmě, on má ve vládě Zelené, takže hlavní program Zelených v Rakousku je boj proti jádru,“ podotkl český premiér. Bez jádra Česko nemůže opustit uhlí, zopakoval.
V otázce energetiky jsou rovněž představy V4 a Vídně odlišné. Česko, Slovensko i Maďarsko uvažuje o posilování významu jádra ve své energetice. Nová rakouská vláda lidovců a Zelených se v programovém prohlášení zavázala, že stavbě nových a rozšiřování současných jaderných elektráren v Evropě bude bránit všemi politickými i právními prostředky.
Česko plánuje dostavbu jaderných elektráren v Temelíně a v Dukovanech. Polský premiér Mateusz Morawiecki po setkání v Praze uvedl, že Rakousku závidí skladbu jeho energetického mixu, zdůraznil ale, že rozdíly mezi oběma zeměmi pramení hlavně z geologických a klimatických podmínek.
Šéfové vlád se poklonili památce Palacha
Už před jednáním premiéři společně položili růže u památníku Palacha a Jana Zajíce, který se nachází na Václavském náměstí v místech, kde se dvacetiletý Palach polil benzinem a zapálil. Palach svým činem z 16. ledna 1969 protestoval proti normalizaci, tedy potlačování svobod nastolenému komunistickým režimem po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Po třech dnech zraněním v nemocnici podlehl.
Politikům při kladení květin na dálku přes magistrálu poslala vzkaz transparenty v češtině a němčině asi desítka aktivistů, kteří odmítají výstavbu nových jaderných bloků. Policie na Twitteru uvedla, že z bezpečnostních důvodů uzavřela jeden z výstupů z metra ve stanici Muzeum.
Vidíme emancipaci V4, říká tajemnice pro evropské záležitosti
Podle státní tajemnice pro evropské záležitosti Mileny Hrdinkové se pozice skupiny V4 v rámci Evropské unie zlepšuje. „Vidíme značnou emancipaci visegrádské skupiny, regionu jako takového. Tyto státy získávají zkušenosti, uvědomují si, že samy neprosadí svoje zájmy dobře, a pracují spolu,“ říká Hrdinková, která byla hostem pořadu Události, komentáře.
„V posledních letech nastala situace, kdy tyto státy představují velmi silní politici. Naše státy jsou aktivní, opravdu chtějí hrát silnou roli v Evropě, jsou vidět – a jsou vidět v dobrém. A někdy samozřejmě se umí ozvat a říct, že se jim některé věci nelíbí,“ dodává.
Politolog Jiří Pehe ale oponuje, že skupina V4 má spíš nálepku „potížisty“, který se často staví do opozice ke zbytku unie. „Visegrádská skupina se v Evropě profiluje spíše jako skupina zemí, které na věci odpovídají ‚ne', když přijde nějaká nová iniciativa z Bruselu nebo od západních zemí,“ tvrdí Pehe.
„K tomu se přidává celkový obraz skupiny, ve které jsou dvě země, které jsou momentálně tak říkajíc na evropském pranýři, protože jsou vyšetřovány Evropskou komisi pro porušování principu právního státu,“ připomíná situaci Polska a Maďarska. Zároveň připouští, že spojenectví čtyř zemí může být v určitých oblastech výhodné ze strategických důvodů.
