Po návratu z Prahy do Belgie bude povinná karanténa, do Německa bude třeba test

3 minuty
Události: Změna pravidel pro cesty do zahraničí pro Pražany
Zdroj: ČT24

Belgie se rozhodla zařadit na svém koronavirovém semaforu Prahu do červené kategorie. Po návratu z ní budou muset lidé v Belgii do čtrnáctidenní karantény a povinný bude i test na covid-19. Opatření bude platit od pátečních čtyř hodin odpoledne. Zbytek Česka zůstane v oranžové kategorii, kde jsou karanténa a test doporučené. Na seznam rizikových oblastí zařadilo od čtvrtka Prahu i Německo. Hranice se zavírat nebudou, nutný ale bude test.

Barevný systém cestování podle takzvaného semaforu a kritéria pro definování jednotlivých zón jsou aktualizovány na internetových stránkách belgického ministerstva zahraničních věcí s ohledem na aktuální situaci v jednotlivých zemích

Opatření začne platit od pátečních 16. hodin. „Dáváme lidem 48 hodin na to, aby se mohli na novou situaci adaptovat,“ sdělila mluvčí belgického ministerstva Marie Cherchariová. O opatření rozhodli v úterý belgičtí epidemiologové.

České velvyslanectví v Bruselu upozornilo, že belgický semafor je určen hlavně pro cesty, které je možné odložit, tedy například cesty turistické. Netýká se naléhavých a bezodkladných osobních nebo obchodních cest.

Česko s výjimkou Prahy zůstane podle velvyslanectví v oranžové kategorii, kde jsou karanténa a test doporučené. Všichni cestující tak budou muset před cestou do Belgie dál vyplňovat formulář, který se používá pro kontaktování cestovatele, pokud je zjištěna infekce, a pro případné vystopování jeho kontaktů.

Na červeném seznamu belgické vlády jsou nyní některé oblasti Chorvatska, Andorra, Dánsko, Španělsko s výjimkou ostrova Tenerife, Maďarsko, Finsko, Rumunsko a některé oblasti Francie.

Do Německa bude třeba test

Německo kvůli nepříznivé epidemické situaci zařazuje od čtvrtka region hlavního města České republiky na seznam rizikových oblastí. Oznámil to ve středu německý národní Institut Roberta Kocha, který seznam spravuje. Na rizikovém označení Prahy se dohodly německá ministerstva zahraničí, zdravotnictví a vnitra.

Hranice se zavírat nebudou, pro cesty z Prahy do Německa ale bude vyžadován negativní test na koronavirus ne starší než 48 hodin. Kdo ho mít nebude, musí podle stávajících pravidel nastoupit do karantény a nechat se otestovat v Německu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že si o věci v úterý psal s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Zpřísnění podmínek se podle něj nemá týkat například pendlerů. Německo podle něj reaguje na rostoucí počty nakažených v hlavním městě Česka.

Klíčovým kritériem pro zařazení na německý seznam rizikových oblastí je překročení hranice 50 nakažených na 100 tisíc obyvatel za sedm dní. Druhým vodítkem je pak aktuální epidemický vývoj v dané zemi, kde sice limit nakažených dosažen nebyl, ale počet infikovaných rychle stoupá.

20 minut
Brífink po schůzce Babiše, Kurtze a Matoviče
Zdroj: ČT24

Rakousko a Slovensko zatím beze změn

Rakousko a Slovensko aktuálně neplánují kvůli koronavirové krizi omezovat cestování. Vyplynulo to ze středečního prohlášení premiéra Babiše po jeho schůzce s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem a slovenským protějškem Igorem Matovičem ve Vídni.

„Dostal jsem příslib, že nedojde k omezení styku mezi našimi zeměmi,“ uvedl Babiš. V Česku se od čtvrtka zpřísní nošení roušek. Jejich povinné nošení Babiš označil jako mezigenerační soudržnost. K nošení roušek vyzval i slovenský premiér Igor Matovič. „Obyčejná rouška chrání život. Zřejmě i ve druhé vlně bude klíčovým nástrojem boje,“ řekl.

Kurz připomenul, že počty infikovaných stoupají také v Rakousku. „Situace je složitá. Zvláště co se týče pendlerů máme s Českem silnou výměnu lidí,“ popsal.

Česko, Rakousko a Slovensko podle Kurze i Babiše podporují případné sjednocení přístupu členských zemí EU k cestování přes hranice. Příslušný návrh ohledně koordinace států při hodnocení rizikových oblastí či zavádění karantény již předložila Evropská komise.

„Čekáme na jednotný evropský postup v této otázce. Vyžadujeme to už dlouhou dobu,“ řekl Kurz. Podle Babiše by mohla být lepší spolupráce na úrovni epidemiologů v celé unii. „Není rolí premiérů, aby řešili opatření, které vznikají v jiné členské zemi,“ uvedl.

V Anglii pravidlo šesti

V Anglii se bude moci scházet nanejvýš šest osob. Toto jediné „pravidlo šesti“ od pondělí nahradí stávající zákazy sešlostí více než 30 lidí a také pravidlo, že se mohou scházet členové nejvýš dvou domácností. Oznámil to ve středu britský premiér Boris Johnson, podle kterého je toto pravidlo snažší na pochopení než předchozí pravidla.

„Přál bych si, abychom nemuseli tento krok podnikat, ale jako váš premiér musím učinit, co je nezbytné pro zastavení šíření viru a pro záchranu životů,“ řekl Johnson. Ministerský předseda však také zdůraznil, že nejde o další národní karanténu. „Celý smysl spočívá v tom vyhnout se druhému uzavření země,“ řekl Johnson.

Za porušení opatření bude hrozit pokuta. Z pravidla budou vyňaty domácnosti o více než šesti členech, modlitebny, posilovny či restaurace. Nové pravidlo neplatí ani pro pracoviště a školy, výjimky mají i svatby, pohřby a některé týmové sporty.

Mezi novinky patří také to, že ve městech budou moci být nasazeny speciální covidové hlídky, které budou kontrolovat odstupy mezi lidmi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 2 hhodinami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 3 hhodinami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 4 hhodinami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráků drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 5 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konžské demokratické republiky Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 11 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...