Pandemie ve světě: Rakousko a další země chtějí vyrábět vakcínu, COVAX rozdělí očkovací látku 142 zemím

Rakousko, Dánsko a další země ze skupiny „rychle jednajících států“, které si v boji s koronavirem opakovaně vyměňují zkušenosti, se v budoucnu nebudou při výrobě očkovacích látek spoléhat na Evropskou unii a budou společně s Izraelem vyrábět vakcíny proti covidu-19. Mezinárodní očkovací program COVAX rozdělí do konce května ve 142 zemích světa celkem 237 milionů dávek vakcíny od firmy AstraZeneca. Severské země patří ve zvládání epidemie mezi ty nejúspěšnější v Evropě.

  • 22:34

    Rusko zaregistrovalo vakcínu proti covidu-19, která je určená pro zvířata. Očkovací látku nazvanou Karnivak-Kov vyvinuli vědci Federální veterinární a fytosanitární služby Rosselchoznadzor, informovala agentura TASS. Podle Rosselchoznadzoru je to první a zatím jediný preparát na světě, jenž má ochránit před nemocí z koronaviru SARS-CoV-2 zvířata.

  • 21:52

    Infekcí rychlým tempem přibývá i v Turecku, místní laboratoře pozitivní vzorky za posledních 24 hodin potvrdily v 39 302 případech, což je nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie

  • 21:51

    Řecko i přes nárůst počtu infekcí od příštího týdne uvolní část koronavirových opatření, aby pozvedlo morálku místních obyvatel. Na předchozí objednání se například otevřou malé obchody.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz a dánská premiérka Mette Frederiksenová mají ve čtvrtek v Izraeli jednat s premiérem Benjaminem Netanjahuem o spolupráci při výzkumu a výrobě očkovacích látek. Kurz v prohlášení, z něhož cituje APA, uvedl, že Rakousko, Dánsko a další členové skupiny „Smart first movers“ (Chytří první hybatelé) se v budoucnu už nebudou spoléhat na EU a „společně s Izraelem hodlají v příštích letech vyrábět očkovací látky druhé generace pro další mutace koronaviru a také společně zkoumat možnosti léčby“.

„Jenom pro Rakousko je potřeba odhadována na 30 milionů očkovacích dávek,“ uvedl Kurz, který se má podle APA setkat se zástupci předních rakouských farmaceutických firem. Kancléř vysvětlil, že přístup k vakcínám prostřednictvím EU „byl sice v zásadě správný, ale EMA (Evropská agentura pro léčivé přípravky) je u schvalování očkovacích látek příliš pomalá a dochází k výpadkům v dodávkách od farmaceutických firem“.

„Musíme se proto připravit na další mutace a neměli bychom už být při výrobě očkovacích látek druhé generace závislí pouze na EU,“ prohlásil šéf rakouské vlády. Podle expertů bude třeba i v příštích letech každoročně očkovat dvě třetiny populace, což v Rakousku znamená přes šest milionů lidí, poznamenala APA.

Slovensko před zpřísněním zákazu vycházení, který s několika výjimkami začne platit ve středu, zaznamenalo dosud největší počet hospitalizovaných v souvislosti s covidem. V nemocnicích bylo v pondělí 4042 pacientů s covidem nebo s podezřením na něj. Země zaznamenala dalších 118 úmrtí na covid, což je nejvyšší denní přírůstek od první poloviny února.

Na jednotkách intenzivní péče bylo na Slovensku umístěno 316 infikovaných pacientů, podporu umělé plicní ventilace potřebuje 376 osob. Podle materiálu ministerstva v úvodu týdne měly nemocnice volných už jen 36 lůžek pro pacienty s covidem-19 v nejvážnějším stavu.

Muž ze Srbska dostal nedopatřením druhou dávku vakcíny od jiného výrobce. Říká, že kvůli tomu skončil na jednotce intenzivní péče a že se stále necítí dobře. Úřady si podle místních médií s případem zřejmě nevědí rady. Srdjan Antić dostal první dávku vakcíny Pfizer/BioNTech 28. ledna, pro druhou si zašel 18. února, kdy obdržel čínskou vakcínu Sinopharm. 

Německá kancléřka Angela Merkelová chce prodloužit stávající karanténu nejméně do 28. března, zároveň ale navrhuje pozvolné uvolňování pravidel například pro domácí sešlosti. Podle informací magazínu Focus předložila Merkelová tento návrh premiérům spolkových zemí, se kterými bude ve středu jednat o další podobě epidemických pravidel. Německo se kvůli pandemii uchýlilo do karantény loni v listopadu, od té doby byla omezení opakovaně prodloužena a zpřísněna.

Francouzská vláda upravuje svá doporučení ohledně vakcíny od firmy AstraZeneca, kterou nyní budou moci dostávat i obyvatelé ve věkové kategorii 65 až 75 let. V pondělí večer to oznámil francouzský ministr zdravotnictví Olivier Véran. Zpravodajský web BBC zároveň informoval, že zmíněná očkovací látka stejně jako ta od tandemu Pfizer/BioNTech podle nové britské analýzy u osob starších 80 let dramaticky snižuje riziko hospitalizace s covidem-19.

Nahrávám video

COVAX rozdělí 237 milionů dávek vakcíny

Mezinárodní očkovací program COVAX rozdělí do konce května ve 142 zemích světa celkem 237 milionů dávek vakcíny od firmy AstraZeneca. V Ženevě to oznámil šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Do konce března se podle něj bude distribuovat i 1,2 milionu dávek od firem Pfizer/BioNTech.

Celkem chce COVAX letos nakoupit 1,8 miliardy dávek vakcín proti covidu-19, což je o půl miliardy více, než si vedení programu loni stanovilo jako cíl pro rok 2021, uvedl Seth Berkley, šéf světové aliance pro očkování GAVI, která COVAX spolu s WHO spravuje. Podle něj se nyní finalizuje například smlouva o nákupu 1,1 miliardy dávek vakcíny od firmy Novavax.

Jako vůbec první dostala v rámci programu COVAX zásilku s očkovací látkou Ghana. Do tamních skladů doputovalo 600 tisíc dávek vakcíny britsko-švédské firmy AstraZeneca 24. února. V pondělí se touto vakcínou začalo v Ghaně očkovat.

Severské země zvládají epidemii

Severské státy – kromě Švédska – patří ve zvládání epidemie mezi ty nejúspěšnější v Evropě. Na začátku roku z obav před novými variantami viru téměř zároveň zpřísnily režim na hranicích. Téměř rok od prvního lockdownu Finsko míří k dalším restrikcím. Od přelomu roku v zemi denně přibývá asi pět set případů. Vláda proto od osmého března na tři týdny uzavře třeba bary i restaurace. Zdravotníci budou muset rušit dovolené nebo pracovat déle. O chystaných opatřeních informovala premiérka Finy s jedenáctidenním předstihem.

Nová omezení zavádí od začátku března i sousední Švédsko. Úřady zkrátí otevírací dobu například nákupních center nebo posiloven. Loni se země oproti většině světa vydala opačnou cestou. Země se neuzavřela a vsadila na zodpovědnost lidí. Postupně ale začala pravidla zpřísňovat. Vláda celostátní lockdown dál odmítá, poslance už ale požádala o možnost vyhlásit ho v případě potřeby lokálně.

Delší uzavření ekonomiky si podle své premiérky už nemůže dovolit ani Dánsko. To podle něj podstoupí nutné riziko a opatrně rozvolní. V tomto týdnu se znovu otevřou menší obchody a venkovní sportoviště. Na západě země se do škol vrátí žáci. Aby zastavily šíření nových variant nákazy, sází úřady hlavně na masivní testování. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Tisíce lidí jsou v důsledku útoků bez pitné vody. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku. Americký prezident Donald Trump nevylučuje další údery v Íránu.
včeraAktualizovánopřed 29 mminutami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je dle informací AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který měl přijít o oko. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy. Premiér Keir Starmer násilnosti označil za nepřijatelné.
01:35Aktualizovánopřed 45 mminutami

Ruští zbrojaři využívají oxid hlinitý z Irska. Sankcím EU zatím jeho vývoz nepodléhá

Irsko se ocitlo pod palbou kritiky kvůli pokračujícímu prodeji oxidu hlinitého Rusku, kde se tato látka následně používá k výrobě hliníku, který poté slouží ruskému zbrojnímu průmyslu. Podle agentury AFP ovšem oxid hlinitý nepodléhá sankcím EU uvaleným na Rusko. V úterý Irsko navštívila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Žádné evropské produkty by neměly skončit v dronech a raketách, které zabíjejí ukrajinské civilisty,“ řekla po boku irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové a naznačila, že by situaci mohl změnit další balík sankcí.
před 1 hhodinou

Ukrajina by s gripeny mohla získat účinnou zbraň proti ruským klouzavým pumám

Švédsko nedávno oznámilo svůj dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině. Jeho součástí má být i předání šestnácti starších typů stíhaček Gripen a dodávky munice. Švédské stroje mají podle expertů pro Kyjev řadu výhod. Pokud by s nimi Ukrajina dostala i střely Meteor, jak obě strany přinejmenším naznačují, mohlo by jí to výrazně pomoci s obranou proti ruským klouzavým leteckým pumám.
před 1 hhodinou

Trosky místo domů. Jih Filipín se potýká s následky ničivého zemětřesení

Silné zemětřesení, které v pondělí 8. června zasáhlo jih Filipín, si vyžádalo nejméně 37 obětí a více než 200 lidí utrpělo zranění. Snímky z postižených oblastí ukazují rozsah zkázy – zřícené budovy, popraskané silnice, zavalená vozidla i obyvatele odklízející trosky a zachraňující majetek ze zničených domů.
před 2 hhodinami

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 6 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 8 hhodinami
Načítání...