Evropská komise představila covid pas, umožní snadnější cestování

Nahrávám video

Evropská komise (EK) poprvé představila digitální pas, který by měl v době pandemie usnadnit cestování po Evropě. S novým potvrzením by měli smět cestovat lidé očkovaní proti koronaviru, ale i osoby s negativním PCR testem nebo s přirozeně vytvořenými protilátkami. Očkovací pasy už dřív prosazovaly země střední Evropy včetně Česka nebo jihoevropské státy těžící z turistického ruchu.

Digitální zelený certifikát, jak osvědčení nazývá komise, bude postaven na trojici kritérií, která budou mít stejnou váhu: očkování, negativní PCR či antigenní test, a přítomnost protilátek v těle. Každý členský stát se podle návrhu bude moci rozhodnout, jaké stanoví podmínky pro majitele osvědčení, budou však muset být pro všechny lidi stejné.

„Naším hlavním cílem bylo připravit uživatelsky jednoduchý, nediskriminační a bezpečný nástroj, který plně zajistí ochranu dat,“ uvedla místopředsedkyně EK Věra Jourová.

Zásadní debata se v Komisi vedla o tom, zda umožnit zemím uznávat vakcíny, které zatím v EU nejsou autorizované, jako je ruský Sputnik V. Na to tlačí zejména Maďarsko, které již začalo ruskou látkou očkovat, ve skladu ji má i Slovensko a o jejím nákupu debatují politici i v Česku. Podle návrhu budou muset všechny země uznávat pouze očkovací látky schválené v Unii, „členské státy se ale budou moci rozhodnout, zda navíc akceptovat i jiné vakcíny“.

Nahrávám video

Unijní exekutiva zdůraznila, že certifikát nebude diskriminovat lidi, kteří se nemohou nebo nechtějí nechat očkovat. Zároveň nemá být omezen ani pohyb těch, kteří pas vlastnit nebudou.

Certifikát má existovat v digitální i papírové podobě. Aby jej lidé mohli začít používat před letní turistickou sezonou, musí jej schválit členské země a Evropský parlament. Přestože má podporu většiny zemí jižní a střední Evropy včetně Česka, očekávají se mezi státy dlouhé diskuse o konkrétních podrobnostech osvědčení.

Státy se například více než půlrok neúspěšně dohadují o vzájemném uznávaní testů. Lídři unijních zemí po únorové videokonferenci hovořili o tom, že by se na detailech certifikátu chtěli dohodnout do tří měsíců.

Omezení exportu vakcín

Evropská unie také podle von der Leyenové přehodnotí, zda vyvážet vakcíny proti covidu-19 do zemí, které samy očkovací látky nevyvážejí či již naočkovaly výrazně více obyvatel. Narážela na unijní export vakcín do Británie či Spojených států.

„Pokud se situace nezmění, budeme muset přehodnotit, jak vyvážet do zemí vyrábějících vakcíny, a to v závislosti na jejich otevřenosti,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy. Důležitým kritériem podle ní bude i to, jak velkou část populace již konkrétní země naočkovala. Británie či USA, z nichž do unijních zemí vakcíny neputují, jsou v tom výrazně napřed.

EU se dosud snažila neomezovat export vakcín vyrobených farmaceutickými firmami v unijních zemích. Koncem ledna sice zavedla pro společnosti povinnou registraci vývozu, zakázala jej však zatím jen v jednom ze zhruba tří stovek případů.

Zatímco Komise až dosud chtěla k omezení sahat v zájmu ochrany volného trhu pouze výjimečně, některé země jako Francie či Itálie prosazují ráznější přístup.

Michel vyslechl výtky k rozdělování

Šéfové vlád Rakouska, Česka a čtveřice dalších zemí dali při úterním jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem najevo nespokojenost s rozdělováním vakcín mezi státy EU. Distribučním klíčem, který jako první začal kritizovat rakouský kancléř Sebastian Kurz, se bude příští čtvrtek zabývat bruselský summit EU.

„Lídři dali předsedovi (Michelovi) najevo své obavy ohledně možných rozdílů v distribuci vakcín mezi členské státy v návaznosti na fakt, že jedna společnost nedodržuje své závazky,“ komentoval průběh úterní večerní videokonference vysoce postavený unijní činitel. Narážel tím na opakované snižování dodávek vakcíny přislíbených firmou AstraZeneca, která za první čtvrtletí EU doručí necelou třetinu z původně plánovaných téměř sto milionů dávek.

Kurz spolu s premiéry Česka, Bulharska, Chorvatska, Lotyšska a Slovinska vyzývá k přehodnocení distribučního principu tak, aby všechny země dostávaly vakcíny podle počtu svých obyvatel, což se v současnosti neděje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii.
01:29Aktualizovánopřed 3 mminutami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 6 hhodinami

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 6 hhodinami

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.