Evropská komise představila covid pas, umožní snadnější cestování

6 minut
Události: Očkovací pasy
Zdroj: ČT24

Evropská komise (EK) poprvé představila digitální pas, který by měl v době pandemie usnadnit cestování po Evropě. S novým potvrzením by měli smět cestovat lidé očkovaní proti koronaviru, ale i osoby s negativním PCR testem nebo s přirozeně vytvořenými protilátkami. Očkovací pasy už dřív prosazovaly země střední Evropy včetně Česka nebo jihoevropské státy těžící z turistického ruchu.

Digitální zelený certifikát, jak osvědčení nazývá komise, bude postaven na trojici kritérií, která budou mít stejnou váhu: očkování, negativní PCR či antigenní test, a přítomnost protilátek v těle. Každý členský stát se podle návrhu bude moci rozhodnout, jaké stanoví podmínky pro majitele osvědčení, budou však muset být pro všechny lidi stejné.

„Naším hlavním cílem bylo připravit uživatelsky jednoduchý, nediskriminační a bezpečný nástroj, který plně zajistí ochranu dat,“ uvedla místopředsedkyně EK Věra Jourová.

Zásadní debata se v Komisi vedla o tom, zda umožnit zemím uznávat vakcíny, které zatím v EU nejsou autorizované, jako je ruský Sputnik V. Na to tlačí zejména Maďarsko, které již začalo ruskou látkou očkovat, ve skladu ji má i Slovensko a o jejím nákupu debatují politici i v Česku. Podle návrhu budou muset všechny země uznávat pouze očkovací látky schválené v Unii, „členské státy se ale budou moci rozhodnout, zda navíc akceptovat i jiné vakcíny“.

76 minut
90’ ČT24: Cestování s očkovacím pasem?
Zdroj: ČT24

Unijní exekutiva zdůraznila, že certifikát nebude diskriminovat lidi, kteří se nemohou nebo nechtějí nechat očkovat. Zároveň nemá být omezen ani pohyb těch, kteří pas vlastnit nebudou.

Certifikát má existovat v digitální i papírové podobě. Aby jej lidé mohli začít používat před letní turistickou sezonou, musí jej schválit členské země a Evropský parlament. Přestože má podporu většiny zemí jižní a střední Evropy včetně Česka, očekávají se mezi státy dlouhé diskuse o konkrétních podrobnostech osvědčení.

Státy se například více než půlrok neúspěšně dohadují o vzájemném uznávaní testů. Lídři unijních zemí po únorové videokonferenci hovořili o tom, že by se na detailech certifikátu chtěli dohodnout do tří měsíců.

Omezení exportu vakcín

Evropská unie také podle von der Leyenové přehodnotí, zda vyvážet vakcíny proti covidu-19 do zemí, které samy očkovací látky nevyvážejí či již naočkovaly výrazně více obyvatel. Narážela na unijní export vakcín do Británie či Spojených států.

„Pokud se situace nezmění, budeme muset přehodnotit, jak vyvážet do zemí vyrábějících vakcíny, a to v závislosti na jejich otevřenosti,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy. Důležitým kritériem podle ní bude i to, jak velkou část populace již konkrétní země naočkovala. Británie či USA, z nichž do unijních zemí vakcíny neputují, jsou v tom výrazně napřed.

EU se dosud snažila neomezovat export vakcín vyrobených farmaceutickými firmami v unijních zemích. Koncem ledna sice zavedla pro společnosti povinnou registraci vývozu, zakázala jej však zatím jen v jednom ze zhruba tří stovek případů.

Zatímco Komise až dosud chtěla k omezení sahat v zájmu ochrany volného trhu pouze výjimečně, některé země jako Francie či Itálie prosazují ráznější přístup.

Michel vyslechl výtky k rozdělování

Šéfové vlád Rakouska, Česka a čtveřice dalších zemí dali při úterním jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem najevo nespokojenost s rozdělováním vakcín mezi státy EU. Distribučním klíčem, který jako první začal kritizovat rakouský kancléř Sebastian Kurz, se bude příští čtvrtek zabývat bruselský summit EU.

„Lídři dali předsedovi (Michelovi) najevo své obavy ohledně možných rozdílů v distribuci vakcín mezi členské státy v návaznosti na fakt, že jedna společnost nedodržuje své závazky,“ komentoval průběh úterní večerní videokonference vysoce postavený unijní činitel. Narážel tím na opakované snižování dodávek vakcíny přislíbených firmou AstraZeneca, která za první čtvrtletí EU doručí necelou třetinu z původně plánovaných téměř sto milionů dávek.

Kurz spolu s premiéry Česka, Bulharska, Chorvatska, Lotyšska a Slovinska vyzývá k přehodnocení distribučního principu tak, aby všechny země dostávaly vakcíny podle počtu svých obyvatel, což se v současnosti neděje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 4 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 6 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...