Evropská komise představila covid pas, umožní snadnější cestování

Nahrávám video

Evropská komise (EK) poprvé představila digitální pas, který by měl v době pandemie usnadnit cestování po Evropě. S novým potvrzením by měli smět cestovat lidé očkovaní proti koronaviru, ale i osoby s negativním PCR testem nebo s přirozeně vytvořenými protilátkami. Očkovací pasy už dřív prosazovaly země střední Evropy včetně Česka nebo jihoevropské státy těžící z turistického ruchu.

Digitální zelený certifikát, jak osvědčení nazývá komise, bude postaven na trojici kritérií, která budou mít stejnou váhu: očkování, negativní PCR či antigenní test, a přítomnost protilátek v těle. Každý členský stát se podle návrhu bude moci rozhodnout, jaké stanoví podmínky pro majitele osvědčení, budou však muset být pro všechny lidi stejné.

„Naším hlavním cílem bylo připravit uživatelsky jednoduchý, nediskriminační a bezpečný nástroj, který plně zajistí ochranu dat,“ uvedla místopředsedkyně EK Věra Jourová.

Zásadní debata se v Komisi vedla o tom, zda umožnit zemím uznávat vakcíny, které zatím v EU nejsou autorizované, jako je ruský Sputnik V. Na to tlačí zejména Maďarsko, které již začalo ruskou látkou očkovat, ve skladu ji má i Slovensko a o jejím nákupu debatují politici i v Česku. Podle návrhu budou muset všechny země uznávat pouze očkovací látky schválené v Unii, „členské státy se ale budou moci rozhodnout, zda navíc akceptovat i jiné vakcíny“.

Nahrávám video

Unijní exekutiva zdůraznila, že certifikát nebude diskriminovat lidi, kteří se nemohou nebo nechtějí nechat očkovat. Zároveň nemá být omezen ani pohyb těch, kteří pas vlastnit nebudou.

Certifikát má existovat v digitální i papírové podobě. Aby jej lidé mohli začít používat před letní turistickou sezonou, musí jej schválit členské země a Evropský parlament. Přestože má podporu většiny zemí jižní a střední Evropy včetně Česka, očekávají se mezi státy dlouhé diskuse o konkrétních podrobnostech osvědčení.

Státy se například více než půlrok neúspěšně dohadují o vzájemném uznávaní testů. Lídři unijních zemí po únorové videokonferenci hovořili o tom, že by se na detailech certifikátu chtěli dohodnout do tří měsíců.

Omezení exportu vakcín

Evropská unie také podle von der Leyenové přehodnotí, zda vyvážet vakcíny proti covidu-19 do zemí, které samy očkovací látky nevyvážejí či již naočkovaly výrazně více obyvatel. Narážela na unijní export vakcín do Británie či Spojených států.

„Pokud se situace nezmění, budeme muset přehodnotit, jak vyvážet do zemí vyrábějících vakcíny, a to v závislosti na jejich otevřenosti,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy. Důležitým kritériem podle ní bude i to, jak velkou část populace již konkrétní země naočkovala. Británie či USA, z nichž do unijních zemí vakcíny neputují, jsou v tom výrazně napřed.

EU se dosud snažila neomezovat export vakcín vyrobených farmaceutickými firmami v unijních zemích. Koncem ledna sice zavedla pro společnosti povinnou registraci vývozu, zakázala jej však zatím jen v jednom ze zhruba tří stovek případů.

Zatímco Komise až dosud chtěla k omezení sahat v zájmu ochrany volného trhu pouze výjimečně, některé země jako Francie či Itálie prosazují ráznější přístup.

Michel vyslechl výtky k rozdělování

Šéfové vlád Rakouska, Česka a čtveřice dalších zemí dali při úterním jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem najevo nespokojenost s rozdělováním vakcín mezi státy EU. Distribučním klíčem, který jako první začal kritizovat rakouský kancléř Sebastian Kurz, se bude příští čtvrtek zabývat bruselský summit EU.

„Lídři dali předsedovi (Michelovi) najevo své obavy ohledně možných rozdílů v distribuci vakcín mezi členské státy v návaznosti na fakt, že jedna společnost nedodržuje své závazky,“ komentoval průběh úterní večerní videokonference vysoce postavený unijní činitel. Narážel tím na opakované snižování dodávek vakcíny přislíbených firmou AstraZeneca, která za první čtvrtletí EU doručí necelou třetinu z původně plánovaných téměř sto milionů dávek.

Kurz spolu s premiéry Česka, Bulharska, Chorvatska, Lotyšska a Slovinska vyzývá k přehodnocení distribučního principu tak, aby všechny země dostávaly vakcíny podle počtu svých obyvatel, což se v současnosti neděje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kanadskému pasažérovi výletní lodi vyšel pozitivní test na hantavirus

Jednomu kanadskému pasažérovi výletní lodi MV Hondius vyšel pozitivní test na hantavirus, uvedly úřady. Podle serveru BBC bylo na plavidle spojovaném s několika případy nákazy tímto virem celkem šest Kanaďanů. Agentura Reuters uvedla, že nakažená osoba během převozu do izolace nepřišla do kontaktu s veřejností.
před 1 hhodinou

V italské Modeně najel řidič do skupiny lidí, několik jich zranil

V italském městě Modena v sobotu odpoledne najel řidič autem do skupinky lidí a pak se snažil utéct. Osm lidí zranil, z toho čtyři vážně. Řidič, který byl po činu zatčen, je Ital marockého původu a trpí psychickými problémy, kvůli nimž se léčil na psychiatrii, informovala média.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Desítky tisíc lidí se sešly na dvou protichůdných protestech v Londýně

Desítky tisíc lidí se v sobotu v Londýně zúčastnily dvou demonstrací, při nichž se policie obávala střetů dvou protichůdných táborů. Policie ale obě manifestace oddělila, akce se tedy obešly bez větších incidentů. Na bezpečnost dohlíželo více než čtyři tisíce policistů. Podle londýnské policie šlo o jednu z jejích nejvýznamnějších operací za poslední roky, napsal server BBC.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoHistorik Snyder se v Lucerně zamýšlel nad demokracií a autoritářstvím

Americký historik Timothy Snyder v rámci festivalu Svět knihy hovořil v pražské Lucerně. Zamýšlel se nad vztahem mezi Evropou, Amerikou a Ukrajinou a reflektoval současné dění z perspektivy křehké rovnováhy mezi demokracií a autoritářstvím.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Uhynulá velryba u dánského ostrova je Timmy, potvrdily úřady

Uhynulá velryba, kterou vyplavilo moře u dánského ostrova Anholt, je keporkak přezdívaný Timmy. Předtím několikrát uvázl na mělčině Baltského moře u německého pobřeží. Na těle kytovce se našlo sledovací zařízení, které na něj bylo předtím připevněno. Podle agentury DPA o tom informovaly ministerstvo životního prostředí severoněmecké spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko a dánský úřad pro životní prostředí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
před 12 hhodinami

Šéf ozbrojeného křídla Hamásu je mrtev, uvádí představitel hnutí i izraelská armáda

Izraelská armáda v sobotu oznámila, že při pátečním vzdušném úderu v Pásmu Gazy zabila Izzadína Haddáda, šéfa ozbrojeného křídla Hamásu a podle představitelů židovského státu posledního ze strůjců masakru na jihu Izraele ze 7. října 2023. Jeho smrt potvrdil agenturám Reuters a AFP také vysoce postavený představitel tohoto teroristického hnutí. Podle palestinských zdravotníků při tomto útoku zahynulo nejméně sedm lidí včetně ženy a dítěte, a nejméně padesát dalších osob bylo zraněno.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Izrael navzdory prodlouženému příměří udeřil na jihu Libanonu

Izrael nařídil evakuaci devíti vesnic na jihu Libanonu a navzdory příměří prodlouženému jen o den dříve provedl v oblasti údery. Armáda židovského státu podle agentury AFP prohlásila, že cílila na infrastrukturu teroristického hnutí Hizballáh. Reuters v noci informoval o útoku na centrum civilní obrany, který zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky, dalších 22 osob utrpělo zranění. Izrael a Libanon se v pátek ve Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o dalších 45 dní.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...