Pandemie ve světě: Německo prodloužilo kontroly na hranicích, Slováci nesmějí cestovat

Německo o dva týdny prodloužilo stálé hraniční kontroly s Českem a rakouskou spolkovou zemí Tyrolsko. Kontroly původně platily do středeční půlnoci. Slovenský kabinet zakázal obyvatelům země cesty do zahraničí na dovolenou, zpřísnil tím stávající zákaz vycházení. Nejhorší dny za celou dobu pandemie zažívá Brazílie, kde za posledních 24 hodin zemřelo téměř tři tisíce lidí s covidem-19. Země zažívá nejhoší zdravotnický kolaps ve své historii.

  • 22:34

    Rusko zaregistrovalo vakcínu proti covidu-19, která je určená pro zvířata. Očkovací látku nazvanou Karnivak-Kov vyvinuli vědci Federální veterinární a fytosanitární služby Rosselchoznadzor, informovala agentura TASS. Podle Rosselchoznadzoru je to první a zatím jediný preparát na světě, jenž má ochránit před nemocí z koronaviru SARS-CoV-2 zvířata.

  • 21:52

    Infekcí rychlým tempem přibývá i v Turecku, místní laboratoře pozitivní vzorky za posledních 24 hodin potvrdily v 39 302 případech, což je nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie

  • 21:51

    Řecko i přes nárůst počtu infekcí od příštího týdne uvolní část koronavirových opatření, aby pozvedlo morálku místních obyvatel. Na předchozí objednání se například otevřou malé obchody.

Stálou ostrahu pomezí s Českem a Tyrolskem zavedlo Německo 14. února, aby si vynutilo dodržování karanténních opatření.

Mluvčí ministerstva vnitra Steve Alter minulý týden v pátek prohlásil, že dosavadní hodnocení ukazuje, že kontroly jsou sice účinné, ale šíření koronaviru zcela zastavit nedokážou. To spustilo spekulace, že by se Německo mohlo vrátit k namátkovým kontrolám.

Po zrušení stálých kontrol volá nejen Česko s Rakouskem, ale vyzvala k němu i Evropská unie. Německo dosud uvolnění režimu odmítalo a zdůvodňovalo to snahou zabránit šíření mutací z Česka a Tyrolska do Německa. Česká republika a také většina Tyrolska je na seznamu oblastí s výskytem mutací koronaviru. Na tomto seznamu je i francouzský departement Moselle, proti kterému ale Německo stále kontroly neuplatňuje, což Vídeň s Prahou kritizují jako nepoměr.

Z oblastí s mutacemi smí do Německa cestovat jen Němci, cizinci žijící trvale v Německu, nákladní dopravci či vybraní pendleři, pokud se prokážou negativním testem na koronavirus. Všichni s výjimkou přeshraničních pracovníků a řidičů kamionů musí po příjezdu do karantény.

Slovenská vláda prodloužila nouzový stav

Slovenská vláda o dalších 40 dnů prodloužila nouzový stav, který v zemi platí od loňského října a který by jinak skončil tento pátek. Informovala o tom vicepremiérka Veronika Remišová. Prodloužení stavu nouze bude muset dodatečně potvrdit parlament, ve kterém mají vládní strany pohodlnou většinu. Někteří koaliční poslanci se ale k věci už dopředu postavili odmítavě.

Na Slovensku zůstane v platnosti zákaz vycházení s výjimkami. V současnosti je v zemi kromě jiného omezeno cestování mezi okresy a zaměstnanci potřebují potvrzení o negativním výsledku testu na koronavirus i na cestu do práce. Výrazné omezení pohybu lidí na veřejných místech platí rovněž večer a částečně v noci. Nově podle náměstka ministra zdravotnictví Petera Stachury nebude možné cestovat do ciziny za účelem rekreace.

Slovensko nadále čelí silné druhé vlně koronaviru, byť za poslední týden se epidemická situace v zemi mírně zlepšila. V nemocnicích ale zůstává obsazeno téměř 90 procent lůžek pro covidové pacienty v nejvážnějším stavu.

Kabinet premiéra Igora Matoviče například také schválil návrh novely zákona, na jehož základě stát vyplatí příbuzným každého zdravotníka, jenž podlehl covidu-19, odškodné zhruba 58 700 eur (1,5 milionu korun). Také s touto novinkou ještě musí souhlasit parlament.

Slovensko ve středu také téměř tři měsíce po začátku očkování spustilo nový elektronický registrační systém. Ten podle úřadů celý proces přihlašování výrazně zjednoduší. Nově tak obyvatelé země již nebudou muset čekat na průběžné uvolňování termínů. Podobný způsob registrace, jako nyní zavedlo Slovensko, už funguje v Česku. 

Covid zabíjí také na Ukrajině

Ukrajina zaznamenala během uplynulého dne 289 úmrtí souvisejících s nákazou koronavirem, je to dosud nejvíc. Předchozí nejvyšší počet úmrtí kvůli nákaze za jediný den zaznamenala Ukrajina 11. prosince, kdy virus zabil 285 Ukrajinců.

O prudkém zhoršení situace podle listu Ukrajinska pravda svědčí také 11 833 nově potvrzených případů nákazy a hospitalizace 4887 lidí s covidem-19. To také představuje nový rekord, skoro o 15 procent vyšší než předchozí z 11. března, kdy muselo být hospitalizováno 4250 nakažených, uvedl ukrajinský ministr zdravotnictví.

Na konci loňského roku, kdy na Ukrajině vrcholila druhá vlna epidemie, počet hospitalizovaných nepřekračoval 2000 za den. Později však počet lidí, kteří potřebovali lékařskou péči v nemocnicích, začal růst.

Austrálie chce po EU AstruZenecu

Austrálie požádá Evropskou unii, aby umožnila vývoz jednoho milionu dávek vakcíny proti covidu-19 od firmy AstraZeneca. Dodávka preparátů má posloužit pro očkování v Papui Nové Guineji, kde se rozvinulo ohnisko nákazy. Na začátku března Itálie s podporou Evropské komise zablokovala vývoz 250 tisíc preparátů do Oceánie. EU nevyhověla předchozím výzvám, aby vývoz vakcín do Austrálie umožnila.

„Uzavřeli jsme na ně smlouvu, uhradili jsme je a chceme tedy dostat tyto vakcíny, abychom mohli podpořit naše nejbližší sousedy,“ uvedl australský premiér Scott Morrison. Austrálie již darovala Papui Nové Guineji 8000 dávek vakcín a chce jí poskytnout další milion dávek, které má země dostat ze zemí Evropské unie.

Austrálie poukazuje, že EU zablokovala vývoz kvůli dobré epidemické situaci v zemi. Nyní by ale dodávka posloužila pro stát, kde se epidemie zhoršuje. Austrálie se obává, že by se nákaza mohla rozšířit i za hranice země a že by v Papui Nové Guineji mohla vzniknout nová mutace viru.

Devítimilionová Papua Nová Guinea vykazuje relativně nízká čísla nakažených koronavirem, údaje jsou ale zkreslené nízkým počtem provedených testů. Země se potýká se silným růstem výskytu nákazy a hrozí kolaps nemocnic, varovaly místní úřady. Podle australských zdravotnických expertů má testování v Papui Nové Guineji alarmující výsledky. Například polovina těhotných žen, jež nastupují do nemocnice, má pozitivní test na koronavirus.

Očkování zmiňovanou látkou přitom v posledních dnech některé země přerušily. Učinily tak po zprávách o možných vedlejších účincích. Světová zdravotnická organizace (WHO) ale ve středu uvedla, že podávání vakcíny od firmy AstraZeneca nadále doporučuje. Přínosy vakcíny podle představitelů WHO převažují nad možnými riziky. Těmi se organizace nadále zabývá.

Podobně se v úterý vyjádřila šéfka Evropské lékové agentury (EMA) Emer Cookeová. Ta uvedla, že v současnosti nic nenaznačuje, že by vakcína způsobovala krvácení či krevní sraženiny. EMA ale preparát nadále hodnotí a stanovisko by měla vydat ve čtvrtek. Britský premiér Boris Johnson oznámil, že si brzy nechá vakcínu společnosti AstraZeneca píchnout. 

Brazílie zažívá zdravotnický kolaps

I epidemická situace v Brazílii se dál zhoršuje. Místní ministerstvo zdravotnictví ohlásilo, že počet úmrtí v souvislosti s covidem-19 za den dosáhlo nejvyšší hodnoty od začátku epidemie a blíží se ke třem tisícům. Podle odborníků země zažívá nejhorší zdravotnický kolaps ve svých dějinách.

V noci na středu brazilské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo, že za předchozích 24 hodin zemřelo 2841 pacientů, u kterých byl diagnostikován covid-19. To je vůbec nejvyšší hodnota od začátku epidemie a o 600 úmrtí více než předchozí maximum z minulého týdne. Počet případů infekce objevených za poslední den dosáhl téměř 84 tisíc, což je třetí nejvyšší údaj od počátku pandemie.

Podle státního střediska zdravotnického výzkumu Fiocruz Brazílie čelí nejhoršímu zdravotnickému a nemocničnímu kolapsu ve svých dějinách. „Je naprosto naléhavé a nutné posílit soubor nelékových opatření, jež vedou ke zpomalení či znemožnění přenosu nákazy,“ uvedl ústav. Ten doporučuje omezení hospodářských aktivit, které nejsou nezbytné pro chod státu a společnosti, striktní dodržování rozestupů a nošení roušek a zrychlení očkování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 5 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami
Načítání...