Čeští politici se neshodují v názoru na pravděpodobné složení špiček evropské politiky po volbách do europarlamentu, vyšlo najevo v Událostech, komentářích. Zatímco ministr pro evropské záležitosti Karel Dvořák (STAN) a náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius (KDU-ČSL) vítají nominaci Ursuly von der Leyenové nebo Kaji Kallasové, místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček je pokládá za návrat ke starému, když je podle něj třeba změna. Europoslankyni Kateřině Konečné (KSČM) vadí přísný postoj Kallasové vůči Rusku, ale i zvládání krizí v podání Leyenové.
Možné obsazení vrcholných postů v Evropské unii se pomalu vyjasňuje. Do čela Evropské komise bude opět nominována Ursula von der Leyenová. Zahraniční politiku sedmadvacítky má řídit dosavadní estonská premiérka Kaja Kallasová. Ta by zároveň měla být i místopředsedkyní Komise. Jejich nominace ale ještě musí potvrdit Evropský parlament. Evropskou radu povede portugalský expremiér António Costa, který by se funkce měl ujmout začátkem prosince.
Takové složení špiček evropské politiky má jednoznačnou podporu ministra Dvořáka. „Myslím, že to je vyvážený kompromis, který reflektuje spoustu kritérií, která je třeba brát v potaz,“ prohlásil. Tato sestava spolu podle něj dobře funguje, politikové se navzájem znají a vycházejí spolu. Připomněl, že navrhované vedení odpovídá výsledkům voleb. „Volby potvrdily, že směřování EU není zdaleka tak tragické, jak se nám zástupci opozice snaží namluvit,“ prohlásil.
„Jestřáb“ Kallasová vadí Konečné
Konečná však vnímá volbu von der Leyenové a Kallasové negativně. „Za mě určitě podporu nezíská,“ řekla k Leyenové a zmínila krize v Evropě, ve kterých údajně předsedkyně Komise selhala, jako byla pandemie covidu-19 nebo ruská invaze na Ukrajinu. Kallasovou zase vnímá jako válečného jestřába, který povede velmi tvrdou linii vůči Rusku, které vůči Evropě vystupuje čím dál tím více nepřátelsky. Uvedla, že by radši by chtěla někoho, kdo „pochopí obě strany“. „Za mě je to velmi špatná volba,“ shrnula.
Podle Vondráčka není výhled na předpokládané obsazení nejvyšších postů pro Česko úplně pozitivní. Myslí si, že nedochází k výrazným změnám, ale podotkl, že podle něj aspoň došlo k útlumu „zeleného šílenství“. „Jinak je to v podstatě stejné,“ podotkl.
„Jsem rád, že se ten evropský balet dostal do téhle fáze, kde jsou na čele nominací velice dobrá čtyři jména,“ řekl zase Hulicius. Leyenová se podle něj osvědčila, pozitivně hodnotí i Kallasovou a Costu. „Je to i pro nás, Českou republiku, velice dobrá volba,“ míní. „Ten výsledek odpovídá realitě, není to o tom, co bychom si přáli, nebo ne,“ dodal.
Boj o zvolení
Čeští politici se ale shodují na tom, že nic ještě není rozhodnuto. S posty může zamíchat například nové rozložení frakcí v Evropském parlamentu, případně zrod dalších, jako je nově oznámená Evropa suverénních národů.
„Mám pocit, že to bude ještě velký boj s až velmi nejasným výsledkem,“ předpovídá Konečná. Mnoho europoslanců prý nechce von der Leyenovou podpořit. Připomněla také, že už před pěti lety byla dosavadní šéfka Komise zvolená rozdílem jednotek hlasů.
Vondráček řekl, že z jeho pohledu došlo k rozdělení funkcí za zavřenými dveřmi. Zopakoval, že podle něj má Evropská unie za sebou v posledních letech řetězec nezvládnutých krizí, vyzdvihl problém migrace. „V dalších pěti letech to bude důležitá otázka," řekl. On i Konečná ale zdůraznili, že výsledek voleb respektují.
Podle Huliciuse se nyní bude von der Leyenová snažit získat si podporu ostatních kvalitním programem. „Je to, jako kdy v národní politice žádá vláda parlament o důvěru,“ řekl. Osobně si myslí, že bude mít nakonec von der Leyenová na své straně výraznější většinu než v roce 2019, podotkl ale, že v politice bývají věci do poslední chvíle nejisté.
