Výdaje evropských států na obranu se v současnosti zaměřují na modernizaci jejich ozbrojených sil. K rozšíření vojenských kapacit je však nutné přistoupit ke škrtům v jiných oblastech, míní server Dyami. Problém je kromě financování i personální stav armád. Evropské vlády proto hledají způsob, jak oslovit nové rekruty. Evropská komise se snaží vstoupit do řešení dané situace a mluví o zavedení režimu „válečné ekonomiky“.
Evropským státům chybí peníze na zbrojení i vojáci. Komise proto zvažuje změnu ekonomiky
Po zahájení ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu řada evropských zemí podporovala Ukrajinu dodávkami vojenského vybavení a munice. V důsledku toho se jejich zásoby značně vyčerpaly. Jejich současné výdaje na obranu jsou zaměřeny především na doplnění zásob a modernizaci zastaralého vybavení. Aby však evropské země mohly trvale rozšiřovat své vojenské schopnosti, budou muset přehodnotit způsob, jakým rozdělují své finance, míní analytička Elena de Mitriová ze serveru Dyami.
Zvýšené výdaje na obranu si jistě vyžádají další finanční prostředky, ale zvyšování daní a vydávání dluhopisů nepovažují ekonomové za proveditelné. Proto bude financování evropské válečné ekonomiky pravděpodobně spojeno se škrty, například v oblasti boje proti změně klimatu a sociálních výdajů.
Aby mohly vlády prosadit nezbytné škrty, budou muset přesvědčit obyvatelstvo o nutnosti vyšších výdajů na obranu. Estonská premiérka Kaja Kallasová připustila, že je obtížné lidem vysvětlit, že je třeba více investovat do obrany. Aktuálně podle ní lidé možná opravdu nemají pocit, že je to nutné. „Ale až budeme mít pocit, že je to nezbytné, bude už příliš pozdě. Takový je problém s obranou,“ prohlásila Kallasová.
Výdaje na obranu
Bylo by dobré, kdyby všichni členové NATO zvýšili výdaje na obranu na více než tři procenta hrubého domácího produktu (HDP), řekla v úterý Kallasová. Stejný názor v poslední době několikrát vyslovil i polský prezident Andrzej Duda. Estonsko nyní podle Kallasové investuje na obranu 3,2 procenta HDP a dodala, že alianční partneři by měli dělat totéž, protože jinak bude Rusko vyprovokováno k akci slabostí členských zemí NATO.
Mnohé země včetně Česka přitom zatím nesplnily ani aktuálně platný cíl, kterým je dvouprocentní hranice. Nad tři procenta HDP se podle NATO v roce 2023 dostaly kromě Polska jen Řecko a USA. Kancléř Olaf Scholz v únoru řekl, že Německo, které bylo v minulosti často kritizováno za nedostatečné výdaje na obranu, splní cíl NATO vydávat dvě procenta HDP na armádu.
„Jedna věc je naprosto jasná, my Evropané musíme pro naši bezpečnost udělat mnohem více, nyní i v budoucnu,“ řekl německý lídr během Mnichovské bezpečnostní konference.
„Válečná ekonomika“ Evropské unie
Evropská komise (EK) se snaží ve věci budování evropských armád hrát výraznější roli. „Musíme změnit paradigma a přejít do režimu válečné ekonomiky. To také znamená, že evropský obranný průmysl musí s naší podporou více riskovat,“ uvedl komisař pro průmysl Thierry Breton při představování balíčku, jehož cílem je podpořit země EU, aby společně nakupovaly více zbraní od evropských společností. Dalším záměrem je pomoci těmto společnostem zvýšit jejich výrobní kapacity, napsala agentura Reuters.
Bretonovy návrhy také zahrnují vytvoření evropské verze amerického programu Foreign Military Sales, v jehož rámci Spojené státy pomáhají zahraničním vládám nakupovat vybavení od amerických zbrojních společností. Další návrh by EU umožnil donutit evropské zbrojní firmy, aby v době krize upřednostňovaly evropské objednávky.
Očekává se, že Bretonův balíček bude mít na konci roku 2027 k dispozici okolo 1,5 miliardy eur (přibližně 38 miliard korun), což je ve světě rozsáhlých obranných zakázek skromná částka. Zástupci EU však tvrdí, že balíček vytvoří právní rámec, který v příštích letech umožní mnohem větší koordinované výdaje, pokud bude EU ochotna tyto peníze vyčlenit.
Ke změnám může dojít i ve struktuře EK. Její předsedkyně Ursula von der Leyenová prohlásila na Mnichovské bezpečnostní konferenci, že v příští Evropské komisi by měl být zvláštní komisař pro obranu. Středopravicová Evropská lidová strana, z níž von der Leyenová vzešla, se také vyslovila pro vytvoření daného postu, který by řídil práci na posílení průmyslových a obranných kapacit Unie.
Stále však není jasný přesný rozsah pravomocí takové funkce ani to, zda by se týkala obranného průmyslu, nebo i bezpečnostních operací. Podle von der Leyenové zůstává otázkou, kdo daný post získá, ale dodala, že je „důležité“, aby kandidát ze střední a východní Evropy dostal dobré portfolio.
Navýšení Evropského mírového nástroje
Členské státy EU v pondělí odsouhlasily navýšení Evropského mírového nástroje (EPF) o pět miliard eur (126 miliard korun), které budou určeny na vojenskou pomoc Ukrajině, informovala ve svém prohlášení Rada Evropské unie. Na vytvoření zvláštního fondu na pomoc Ukrajině (Ukraine Assistance fund, UAF) v rámci EPF se definitivně shodli unijní ministři zahraničí.
Do Evropského mírového nástroje přispívají jednotlivé členské státy podle výše svého HDP. Nově se nicméně zavedlo, že si země mohou od svého příspěvku do fondu odečíst část pomoci, kterou přispívají Ukrajině bilaterálně. Tento požadavek prosazovalo zejména Německo, které tímto způsobem poskytuje Kyjevu velké množství pomoci.
„Nově zřízený fond UAF umožní Unii dále podporovat neustále se vyvíjející potřeby ukrajinských ozbrojených složek tím, že jim bude poskytováno smrticí i nesmrticí vojenské vybavení a výcvik,“ doplnila Rada EU ve svém prohlášení.
Chybějící vojáci
Zůstává však otázka, kdo bude bojovat, pokud se v Evropě naplní bezpečnostní hrozby. Pouze osm evropských zemí si stále zachovává aktivní povinnou vojenskou službu, přičemž některé z nich značně zmírnily povinnosti svých občanů. Jiné země uvažují o jejím znovuzavedení v důsledku rusko-ukrajinské války, přičemž testují lehčí formáty služby, napsala analytička Mitriová.
Panuje však skepse, zda by branná povinnost stále fungovala, vzhledem k rostoucí náročnosti vybavení, které v současné době evropské armády používají, a k omezenému času, který branci stráví výcvikem.
Chorvatsko uvažuje o navrácení branné povinnosti. Jiné země, jako například Dánsko, plánují rozšířit brannou povinnost i na ženy. Německo zrušilo brannou povinnost v roce 2011, ale vzhledem k tomu, že mnoho příslušníků armády stárne, znovu se diskutuje o znovuzavedení určitého systému národní služby, napsal server Politico. Mladí Evropané jsou však ve srovnání s předchozími generacemi obvykle méně ochotní přijmout brannou povinnost v případě války, dodala Mitriová.
Země, které se spoléhají na profesionální armády, zaznamenaly v posledních letech pokles počtu vojáků. Většina evropských armád se v současné době potýká s problémy při plnění svých náborových cílů. Investice do obrany jsou sice důležité, ale vlády by také potřebovaly zvýšit atraktivitu vstupu do armády.
Výroční zpráva předložená německému parlamentu ukázala, že v roce 2023 opustilo tamní armádu přibližně patnáct set vojáků, čímž se jejich počet snížil zhruba na 181,5 tisíce osob.
Francouzský ministr ozbrojených sil Sébastien Lecornu představil svůj plán, který má motivovat vojenský personál, aby zůstal v uniformě. Jedním ze stěžejních opatření je zvýšení výsluhových důchodů, začlenění bonusů a zvýšení platů.
V Polsku nová vláda na začátku roku 2024 oznámila zvýšení platů přibližně o dvacet procent. Minimální měsíční plat vojáka tam tak dosáhne šesti tisíc zlotých (35 tisíc korun).
