Česká republika má dobrou šanci získat v Evropské komisi silné portfolio, myslí si její místopředsedkyně Věra Jourová. Je lepší, když jsou kandidáti do Komise zaměření na jednu oblast, a to ekonomiku, než aby byli univerzalisté či „Brouci Pytlíci“, prohlásila také v pořadu Události, komentáře.
Zisku silného mandátu napomáhá i dobrá pověst Česka v Unii, myslí si Jourová. „Česko má dobrou prestiž už od předsednictví,“ řekla. Kandidáti STAN, tedy Danuše Nerudová a Jozef Síkela (oba STAN), jsou podle ní kvalitní. „Nevidím důvod, proč by Česko nemělo dostat silné portfolio,“ dodala. Také podotkla, že je připravena kandidátovi před slyšením v Unii po nominaci pomoci, jak jen bude schopná.
Eurokomisařka prohlásila, že si neumí představit, že by Česko poslalo do Komise nominaci „Brouka Pytlíka“, který by se dokázal kvalifikovaně vyjadřovat „úplně ke všemu“. Státy podle ní spíše nominují zkušené politiky s vyprofilovanou kvalifikací. „Univerzalistů jsem tam, popravdě řečeno, zas tolik nepotkala,“ popsala svou zkušenost. Odmítla tak dohady, zda není poohlížení se Česka po ekonomických portfoliích příliš ambiciózní a zda by nebylo lepší tedy vybírat lidi se širším záběrem, kteří by měli šanci získat portfolia rozdílná.
Jourová pohovořila v pořadu i k dalšímu rozdělování vrcholných postů v Evropské unii. Lídři zemí EU se totiž na neformálním summitu v Bruselu napoprvé neshodli na pokračování Ursuly von der Leyenové v pozici předsedkyně Evropské komise ani na obsazení dalších vrcholných unijních funkcí. Hlavním kandidátem socialistů do čela Evropské rady, tedy unijních summitů, je bývalý portugalský premiér António Costa a novou šéfkou unijní diplomacie by se nejspíš měla stát estonská premiérka Kaja Kallasová. Předsedkyní Evropského parlamentu by chtěla zůstat Roberta Metsolová z Malty.
„Osobně jsem neočekávala, že se včera (v pondělí) dohodnou,“ podotkla Jourová, debata měla podle ní spíše ověřit ochotu se o čtveřici jmen vážně bavit. „Myslím si, že by ta dohoda do konce června měla klapnout,“ dodala. „Evropa potřebuje stabilitu, potřebuje mít jistotu v tom, kdo instituce nadále povede,“ zdůraznila.
Výběr vedení EU
To, že čtveřice jmen nebyla ještě schválena, nepřekvapilo ani redaktora Hospodářských novin Ondřeje Housku. „Kdyby byla, tak by to bylo nebývale rychlé,“ prohlásil v Událostech, komentářích. Čtveřice favoritů má ale podle něj ke schválení nebývale blízko. Největší pnutí zřejmě vyvstalo kolem otázky vedení Evropské rady, myslí si. „Evropští lidovci (...) přišli s požadavkem, aby měl Costa mandát omezený jen na dva a půl roku, nikoliv na běžných pět let,“ vysvětlil.
„Skutečně málokdy se stalo, že by bylo takhle víceméně dopředu jasno,“ souhlasí s ním bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu Karel Barták. Podotkl ale, že ze zkušenosti by byl opatrný a počkal si před dalším dohadováním na konečné výsledky jednání.
