V předvolební Superdebatě se hovořilo o ničivých povodních a pomoci lidem v zasažených regionech

Nahrávám video

Česká televize ve čtvrtek uzavírá sérii politických předvolebních debat. Do Superdebaty byli pozváni zástupci deseti uskupení, která se opakovaně objevovala v regionálních debatách. Klíčem pro zvaní do těchto debat byl průzkum volebního potenciálu dvou agentur: Kantar CZ a Data Collect. Zástupci pozvaných uskupení zároveň sami nesmí být volebními kandidáty.

Hlavním tématem debaty byly letošní ničivé povodně v Česku. Hosté se věnovali škodám, které napáchaly, protipovodňovým opatřením či pomoci lidem v zasažených regionech.

Předseda STAN Vít Rakušan prohlásil, že vláda dělá všechno pro to, aby volby v zaplavených oblastech proběhly tak, jak mají. „Dali jsme maximální nasazení do toho, aby se tohle povedlo,“ řekl. Popsal, že jeho tým vytipoval pětici obcí, kde bude muset ministerstvo vnitra v podstatě zorganizovat volby namísto tamních starostů, kteří nemají možnost tak učinit kvůli škodám po velké vodě. Rakušan rovněž zmínil, že možnost nyní volby uspořádat je o něco málo lepší, než je neuspořádat. Poděkoval také záchranným složkám za jejich práci během zvládání záplav, díky vyjádřil také úředníkům.

Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová v debatě apelovala na ministra vnitra Rakušana, aby zařídil zvýšení platů hasičům či policistům. V rozpočtu je v současnosti 3,5 procenta navýšení platů, nikoliv pět, prohlásila. Bránila také třeba moravskoslezského hejtmana Jiřího Bělicu (ANO), který byl kritizován za údajně špatné zvládnutí povodní. „On vzal auto a objíždí jednu obec vedle druhé,“ popsala s tím, že se snaží zajistit postiženým obcím vše pro to, aby fungovaly a mohly zorganizovat volby. Dodala, že ANO respektuje rozhodnutí vlády uspořádat volby i v zaplavených oblastech, ale že odpovědnost za případné problémy padají také na její hlavu.

Podle člena předsednictva ODS Zdeňka Nytry systém poprvé zafungoval „tak, jak by to mělo být“. Vyjádřil uznání jak Českému hydrometeorologickému ústavu (ČHMÚ), tak Ústřední povodňové komisi či Ústřednímu krizovému štábu. „Myslím si, že opravdu každý dělal to, co měl. Ti, co měli být spíše vzadu, tak zůstali vzadu,“ zhodnotil Nytra. Své díky vyjádřil také složkám integrovaného záchranného systému (IZS), dále i starostům či členům rad a zastupitelstev.

Předseda SPD Tomio Okamura pochválil práci integrovaného záchranného systému. „Tam, kde je rozhodně prostor to zlepšit, (...) je úloha současné vlády,“ prohlásil. Podle něj vláda „prošustrovala“ finanční prostředky státu na jiných místech, takže se prý nyní nedostává dostatek pomoci občanům postiženým povodněmi. „Seškrtejte zbytné výdaje a dejte peníze českým občanům,“ vyzval představitele vládní koalice. Prioritou SPD je, aby se rychle opravila infrastruktura a aby lidé měli zajištěné bydlení, zmínil. Okamura také dodal, že rozhodnutí uspořádat volby je odpovědností vlády.

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka vyjádřil poděkování všem občanům, kteří projevují solidaritu a pomáhají. Zmínil, že pomoc do zasažených oblastí bude „rychlá a masivní“. „Opravdu tam, kde je potřeba pomoci, pomůžeme my, pomohou kraje, pomohou obce, města,“ řekl. Ocenil také pomoc skrze diakonie či Armádu spásy. „Okamžitá pomoc je opravdu pro každého, komu voda prošla domem, bytem. Nemůže se stát, že bude někdo odmítnut,“ přislíbil.

Emeritní předseda SOCDEM Vladimír Špidla srovnával v debatě současnou situaci s povodňovou situací v roce 2002, kdy byl předsedou vlády. Připomněl, že se tehdy vládě povedlo během několika měsíců znovu postavit dvojici vesnic, které smetla voda. „Fungující stát, který má dobře financované veřejné služby, je schopný opravdu velkých výkonů,“ prohlásil. Řekl, že vláda tehdy ve snaze zaplatit opravu škod využila prostředků Evropské unie či na přechodnou dobu zvýšila daně. „V principu otázka není, jak získat peníze. Ty prostě k dispozici budou. Stát je dostatečně silný, aby to zvládl,“ dodal s tím, že otázkou je, na co se peníze využijí.

Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové byla „zkouška složena naší společností úspěšně“. Připomněla, že Česko má „dobré krizové řízení“, poděkovala v tomto ohledu všem profesionálům i dobrovolníkům. Zdůraznila však, že se musí pokračovat v investicích do protipovodňových opatření. „Protože ne všechna místa – jako například Opava, Krnov – musela být vytopena takovouto razancí,“ dodala s tím, že její strana bude pokračovat v podpoře změny legislativy, kterou by se tato oblast zrychlila.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš si myslí, že se během současných povodní potvrdilo, že systém, kde je v krizi na vrcholu ústřední krizový štáb, funguje dobře. „Nikdo nespekuloval a nepolitikařil, jestli to svolá ten či onen. Prostě jsme postupovali podle přesně daných pravidel,“ zmínil s tím, že za předchozí vlády se podle něj někdy potřeboval někdo ukázat, „kdo je větší borec“. „Já si myslím, že Česká republika opět ukázala i skrz sbírky velkou občanskou soudržnost v krizi,“ prohlásil. Podle něj se projevilo i to, že se vyplácí soudržnost s jinými zeměmi v Evropě, které nyní nabízejí Česku pomoc.

Podle zástupce hnutí Přísaha Jaromíra Soukupa (nestraník za Přísaha) se rozsáhlým živelním katastrofám nedá zcela předcházet, lze na ně reagovat. Za preventivní opatření nesou podle něj odpovědnost politici. Podle něj není možné říci příliš výtek ke krizovému řízení státu. „Krizové řízení politici (…) zvládli dobře – ať už na úrovni krajů, nebo centrální vlády,“ uvedl Soukup. Teď podle něj záleží na politicích, jak budou reagovat v případných legislativních změnách či sanaci škod. Rovněž vyzdvihl práci integrovaných záchranných složek.

Předsedkyně KSČM Kateřina Konečná se účastnila debaty kvůli příjezdu z jednání Evropského parlamentu ve Štrasburku později. Zmínila, že důležitá je v krizové situaci obecně příprava obyvatelstva. „To nejsou jenom povodně, je to daleko víc krizových situací, do kterých se mohou dostat,“ uvedla s odkazem na přípravu ve školách. Žákům by se podle ní mělo vysvětlovat, proč je například důležité se evakuovat. „Třicet let jsme na to trošku kašlali a myslím si, že to je velká škoda,“ dodala Konečná.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš zmínil, že katastrofu přiživovala i dezinformační scéna. „Bagatelizovala – že to je další trik vlády před volbami, že vlastně nic závažného nepřijde,“ prohlásil. I třeba kvůli tomu se někteří lidé odmítli evakuovat, dodal Bartoš. „V nějakou chvíli je to tristní, protože riskujete život záchranářů, kteří musí letět a pomoci vám,“ zmínil také. Poděkoval rovněž záchranářům za to, že obětí není zatím tolik, ačkoli jejich počet nebude bohužel konečný.

Podle zástupce hnutí Přísaha Jaromíra Soukupa (nestraník za Přísaha) je problematické přesvědčit k evakuaci lidi z oblastí, kde nebezpečí „není naléhavé“. Připomněl, že jedinou represivní složkou je v tomto ohledu policie, nicméně v mnoha případech to po ní prý není možné požadovat. „Přesvědčování je samozřejmě na veřejné moci, na představitelích samospráv, státu, ale rozhodnutí je na lidech samotných,“ dodal. Svou roli v nevoli lidí k evakuaci podle něj sehrála i média.

Předsedkyně KSČM Kateřina Konečná vytkla vládě, že v rozpočtové rezervě měla částku „pouze jedenáct miliard korun“. Nesouhlas vyjádřila také s vydáváním povodňových dluhopisů. „Dluhopisy bude muset někdo zaplatit, budou je muset zaplatit občané,“ konstatovala. Kabinet podle Konečné tak „přenáší na občany břemeno“ – tři roky prý neřešil příjmy, proto nyní nemá prostředky na nečekané výdaje.

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka soudí, že je komplikované nastavit zodpovědnost či sankce pro lidi, kteří se odmítnou evakuovat. „Jediná cesta je ty lidi opravdu daleko víc edukovat a zároveň – i pro nás všechny – nezpochybňovat nikdy takováto varování,“ připomněl. Zmínil i některé „výstřelky“, kdy jdou lidé na kajaku či paddleboardu do řeky při třetím povodňovém stupni. Pomoc lidem v těchto případech může ohrozit na životě i samotné záchranáře.

Podle emeritního předsedy SOCDEM Vladimíra Špidly Česko ukázalo, že je schopné povodně zvládat, a finance katastrofa také nerozvrátí. Povodněmi postižené regiony by se měly nejen opravit, ale i posunout dále, řekl také. Problémem je ale podle něj daňový systém, který označil za nespravedlivý. „Zatěžuje nepřiměřeným způsobem běžné občany, zaměstnance a střední třídu,“ prohlásil. Peníze do rozpočtu na pomoc obcím by se podle něho daly částečně získat od velkých korporací.

Povodňové dluhopisy, které vláda vydá na pomoc obyvatelům v zasažených lokalitách, jsou podle člena předsednictva ODS Zdeňka Nytry „v podstatě zadlužení nebo zvýšení státního dluhu“. Argumentoval tím, že pomoc je opravdu potřeba – ať už z úrovně státu, kraje či obce. Upozornil ovšem na to, aby se nepomáhalo více lidem, kteří nemají pojištění. „Ten, který se k majetku chová zodpovědně a pojistí si ho, tak je na tom v podstatě bitý a dostane od státu méně,“ dodal.

Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová řekla, že její strana principiálně nemá nic proti vydávání povodňových dluhopisů. „Za naší vlády, když jsem byla ministryní financí, tak jsme vydali dluhopisy republiky,“ připomněla. Řekla však, že ANO bude chtít vědět, kolik z peněz z dluhopisů půjde lidem a kolik firmám. Předchozí vláda ANO vytvořila také různé další programy, které nyní lze pro pomoc lidem postiženým povodněmi využít, prohlásila Schillerová.

Ani kdyby byla nyní státní rezerva v celé výši, tak nebude na škody po povodních stačit, přiznala předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Náhrady za sanaci škod nebo další financování půjdou podle ní jak z rozpočtů krajů, měst a obcí, tak i ze státního rozpočtu. Připomněla, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) má na jednání vlády přinést novelu, která bude počítat s navýšením výdajů rozpočtu o 30 miliard korun, 50 miliard korun pak přislíbila i Evropské komise.

Předseda SPD Tomio Okamura prohlásil, že velkou chybou vlády jsou vysoké daňové nedoplatky. „Vy totiž nedokážete vybrat peníze ani podle stávajících zákonů,“ konstatoval. Vytkl vládě také údajně pozdní nasazení armády na pomoc obcím při záplavách. Vyzdvihl dále roli neziskových organizací během povodní, které v Česku podle něj často nahrazují špatné schopnosti vlády. Předseda SPD však odmítl ty neziskovky, které označuje za politické.

Předseda STAN Vít Rakušan hájil údajně malou částku v programu Živel, která odpovídá asi osmi stům milionům korun. Podle něj se tyto peníze hodí pro starosty malých obcí stižených záplavami, protože jim umožňuje dostat finanční prostředky rychle. „Tahle vláda rozhodla, že ještě letos dá třicet miliard. (…) To je důležité,“ uvedl. Vláda se však snaží být rozpočtově zodpovědná, třeba i proto, že podobné živelní katastrofy nejspíš budou přicházet častěji, podotkl.

Nahrávám video

Do předvolební Superdebaty byli pozváni zástupci těchto stran a hnutí:

  • ANO – Alena Schillerová
  • KDU-ČSL – Marian Jurečka
  • KSČM – Kateřina Konečná
  • ODS – Zdeněk Nytra
  • Piráti – Ivan Bartoš
  • Přísaha – Jaromír Soukup
  • SOCDEM – Vladimír Špidla
  • SPD – Tomio Okamura
  • STAN – Vít Rakušan
  • TOP 09 – Markéta Pekarová Adamová

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoVlakem na Ruzyni. Úsek mezi Veleslavínem a letištěm má postavit soukromník

Posun v přípravách trati na Letiště Václava Havla. Stát chce příští rok vybrat koncesionáře na úsek mezi pražskou Ruzyní a Veleslavínem. Má jít o první PPP projekt na tuzemské železnici, kdy vláda plánuje spolupracovat se soukromníky. Projekt má stát zhruba 109 miliard korun. Soukromý partner infrastrukturu postaví a bude ji provozovat a udržovat dalších 25 let.
před 2 hhodinami

Měřicí stanice v Česku opět zaznamenaly teplotní rekordy, bylo až 37,1 stupně

Teplotní rekordy v sobotu v Česku padly zhruba na třiceti procentech meteorologických stanic měřících přes třicet let. Nejtepleji bylo v Doksanech na Litoměřicku, a to 37,1 stupně Celsia, oznámil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). I v neděli meteorologové očekávají tropická vedra s nejvyššími teplotami mezi 32 a 37 stupni, už během dne se však podle ČHMÚ postupně zatáhne a objeví se deště i bouřky. Ochlazení se očekává i na začátku příštího týdne.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
před 14 hhodinami

Kroje a lidové tradice ovládly centrum Brna

Centrum Brna zaplavila krojovaná chasa. Na první celoměstské hody přišli zástupci 23 městských částí, společně si v odpoledním slunečním žáru na náměstí Svobody zatančili Moravskou besedu. Završili tak několikaletou snahu o obnovu krojů a lidových tradic Brna i přičleněných obcí, od Bosonoh po Žabovřesky. Stovky lidí všech generací v krojích slavily i v Domažlicích, kde se koná 72. ročník třídenních Chodských slavností, jednoho z nejstarších národopisných festivalů v Česku.
před 16 hhodinami

Akce Cihelna ukázala fiktivní válku Československa s Německem

Československo se po mnichovské dohodě pustilo do války s Německem – takový fiktivní scénář nabídla v sobotu letošní bojová ukázka Cihelna v Králíkách. Pohraniční střety mezi československými vojáky a německými ozbrojenými skupinami přerostly v otevřený konflikt, do kterého se zapojili také spojenci, přiblížil provozní ředitel Vojenského muzea Králíky Martin Večeř.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

V 93 letech Gustav Vrbacký stále pilotuje kluzáky

Létání zasvětil většinu svého života. Třiadevadesátiletý Gustav Vrbacký poprvé vzlétl na kluzáku před 76 lety a dodnes létá. Během své kariéry překonával rekordy, závodil, působil jako instruktor a podílel se také na rozvoji letiště v Brně-Medlánkách.
před 20 hhodinami

Pardubice, Olomouc nebo Brno. Některá města řeší nárůst černých skládek

Některá krajská města letos zaznamenala výrazný nárůst černých skládek. Více případů v prvních sedmi měsících letošního roku evidovaly třeba Pardubice, Olomouc, Brno nebo Zlín. Nejčastěji policisté nacházejí černé skládky při obchůzkách, s pomocí kamerového systému nebo díky oznámením od občanů. V řadě krajských měst se ale naopak počet černých skládek snížil. Česká televize to zjistila od zástupců městské policie.
včera v 08:00

Provoz pražského letiště se vrátil na hlavní ranvej

Letový provoz na pražském letišti se vrátil na hlavní dráhu. Kvůli modernizaci okolí hlavní ranveje byl na 4,5 měsíce převeden na vedlejší dráhu. Druhá etapa modernizace začala na konci března a zahrnovala čtrnáct stavebních a technologických projektů letiště za více než jednu miliardu a tři investiční akce externích partnerů, sdělil zástupce mluvčí letiště Jiří Hannich. Loni byla hlavní dráha uzavřena kvůli první etapě modernizace ve stejném období.
14. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.