Kateřina Konečná strana 4 z 4

Europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra navrhl, aby na Ostravsku vznikla základna americké armády. Podle něj by to pomohlo regionu, který se nyní potýká s útlumem těžby uhlí. S tím ostře nesouhlasí europoslankyně a místopředsedkyně KSČM Kateřina Konečná: „Jako matka a žena vám říkám, zkuste to a popereme se o to jako o radar v Brdech.“ Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) nic z toho není na stole. Zaznělo to v pořadu Otázky Václava Moravce.

Ve Štrasburku skončila první letošní řádná schůze Evropského parlamentu. Znamenala taky definitivní konec působení britských europoslanců. Země na konci ledna opouští Evropskou unii, s tím končí i mandát jejích zástupců. Zatímco někteří slaví, jiní neskrývají smutek.

Evropská komise nemá autoritu na to, aby vykládala české zákony. Po svém vystoupení na konferenci OSN o změnách klimatu v Madridu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). I když Komise tvrdí, že její audit na téma Babišova střetu zájmů, který v pátek zaslala do Prahy, je konečný, z pohledu České republiky konečný není, dodal předseda vlády.

Politika jedné Číny se nemění stejně jako důraz na lidská práva. V Událostech, komentářích o tom ujistil ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Podle europoslankyně Kateřiny Konečné (KSČM) by se s „asijským obrem“ mělo jednat opatrně a podle jeho pravidel.

Pokud by kandidátku na šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou schvalovali pouze čeští europoslanci, měla by cestu na vrcholný post unijní exekutivy otevřenou. Většina z nich ji buď přímo podporuje, nebo podporu zváží na základě jejího programu. O osudu německé političky by měli europoslanci rozhodovat na další schůzi 16. července. Někteří čeští politici dávají najevo zklamání z vyjednávání zemí visegrádské čtyřky na summitu v Bruselu.

Česká republika by měla při obsazování postů eurokomisařů usilovat o silné ekonomické portfolio. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví Věra Jourová (ANO) míní, že takovou agendu získat lze. Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) dodala, že Česko by mohlo uvažovat i o zisku další vysoké pozice pro země visegradské čtyřky (V4).

Komunisté skončili v evropských volbách jako poslední ze stran, které překročily pět procent. Podle jejich volební lídryně a nyní již jediné europoslankyně strany Kateřiny Konečné je pravda, že se KSČM nepodařilo dostatečně akcentovat svá témata. Je dokonce ochotna dát všanc svoji stranickou funkci místopředsedkyně. Zároveň ale nalezla i dílčí úspěchy. Například co do počtu odevzdaných hlasů si komunisté oproti minulým eurovolbám zásadně nepohoršili, řekla v Interview ČT24.

Evropské volby přinesly politickým stranám nejedno překvapení. Voliči se rozhodli využívat preferenčních hlasů a upravovat pořadí zvolených kandidátů. A v několika případech se jim to i výrazně podařilo. Jednotlivých jmen na volebních lístcích si všímali a některým pomohli až do lavic evropského parlamentu. Naopak jiným kandidátům se přízeň vyhýbala. Kdo patřil mezi oblíbence a kdo mezi smolaře letošních voleb?

Jak by kandidáti do Evropského parlamentu řešili dvojí kvalitu potravin, migraci nebo daně? Česká televize odvysílala první ze tří velkých večerních debat před eurovolbami. Hosty byli lídři kandidátek Kateřina Konečná (KSČM), Pavel Svoboda (KDU-ČSL), Ivan David (SPD) a Pavel Poc (ČSSD). Debatu moderoval Martin Řezníček.

Prezident Miloš Zeman se zúčastnil oslav konce druhé světové války na ruském velvyslanectví. V projevu předneseném v ruštině stejně jako loni přirovnal nacismus k islamistickému terorismu a vyzval k boji proti teroristům, dokud si jejich činy nevyžádají stejně obětí jako činy nacistů. Den vítězství se v Rusku slaví 9. května, tedy o den později než na Západě.

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. S číslem 9 kandiduje Komunistická strana Čech a Moravy, do voleb ji vede Kateřina Konečná. Rozhovor s ní vedl Daniel Takáč.

Bylo by dobré, aby se brexit neprotahoval, shodli se hosté Otázek Václava Moravce. Zatímco europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) a předseda senátního výboru pro zahraniční věci Pavel Fischer (nestr.) však vidí příčinu panující nejistoty v neschopnosti britských politiků, místopředseda zahraničního výboru sněmovny Jiří Kobza (SPD) si myslí, že při vyjednávání selhala EU. Debata se věnovala také kauze Huawei. Fischer kvůli ní pozval do Senátu Petra Kellnera, jehož PPF v Číně působí.

Britská premiérka Theresa Mayová v úterý poprvé oficiálně připustila možný odklad termínu odchodu Velké Británie z Evropské unie. Podle místopředsedy zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jaroslava Bžocha (ANO) by ale krátkodobý posun o měsíc či dva nic nevyřešil. „Vidíme, že Theresa Mayová se za tu dobu nikam nedostala,“ uvedl v Událostech, komentářích. Podle předsedy zahraničního výboru Senátu Pavla Fischera (nestr.) Mayová spíše jen zvýšila tlak na svoje podporovatele.

Evropská unie potřebuje reformu, protože stávající systém je neudržitelný. V Interview ČT24 to prohlásila europoslankyně a místopředsedkyně KSČM Kateřina Konečná. Podle jejích slov je třeba dát větší rozhodovací pravomoc občanům a jednotlivým členským státům. Česká vláda by si pak podle političky měla určit své evropské priority.

Státy Evropské unie musí zlepšit systém vracení lidí, kteří nemají nárok na azyl, do jejich domovských zemí. Shodli se na tom europoslanci Dita Charanzová (ANO), Kateřina Konečná (KSČM) a Pavel Svoboda (KDU-ČSL), kteří byli hosty Otázek Václava Moravce. Hovořili i o hrozbě brexitu bez dohody. Mají obavy, zda se Česko dokáže na takovou variantu připravit.

O tom, zda budou komunisté tolerovat menšinovou vládu hnutí ANO a ČSSD, rozhodne v sobotu ústřední výkonný výbor strany. Místopředsedkyně KSČM a europoslankyně Kateřina Konečná v Interview ČT24 řekla, že ze spolupráce s trestně stíhaným Andrejem Babišem nejásá. Pokud by ale komunisté vládu nepodpořili, dohodlo by se podle ní ANO s pravicovými stranami, což by odnesli občané.

V Nymburku se koná sjezd KSČM, na kterém tři stovky delegátů volí nové vedení. Do druhého kola hlasování o předsedu strany postoupili Josef Skála a Vojtěch Filip – ten nakonec o 22 hlasů porazil konkurenta, získal jich 165. Sjezd řešil také postoj ke vznikající vládě ANO, kterou chtěli vyjednavači KSČM podpořit.

Mimořádný sjezd Komunistické strany Čech a Moravy se uskuteční v sobotu za poněkud zvláštních okolností. V posledních 15 letech Českem opakovaně znělo varování před návratem komunistů k moci. Teď se schyluje k tomu, že se bude vláda opírat o „rudé“ hlasy – a komunisté paradoxně až takovým problémem nejsou. Daleko více se protestuje proti vládním námluvám s SPD. Dalším paradoxem pak je, že strana v loňských volbách utrpěla historický debakl, když získala necelých 7,8 procenta hlasů. Přesto je její vliv ve sněmovně největší v historii.