Americká armáda se po dvaceti letech stáhla z Afghánistánu a souběžný návrat Talibanu k moci ukazuje, že Západ zdejší válku prohrál. V Událostech, komentářích to prohlásil bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná dodává, že k invazi nikdy dojít nemělo, a vyzývá k tomu, aby světové společenství Taliban neizolovalo – jakkoliv není jasné, kdo jej nyní představuje.
Západ prohrál, říká Schwarzenberg k Afghánistánu. Taliban nesmíme izolovat, dodává Konečná
Události, komentáře: Americký odchod z Afghánistánu (zdroj: ČT24)
Američané a jejich spojenci podnikli invazi do Afghánistánu v reakci na teroristické útoky na newyorské Světové obchodní centrum, ke kterým došlo 11. září 2001, a v zemi vedli svou nejdelší, dvacetiletou válku. Posledních pět amerických letadel odletělo z Kábulu v noci na úterý krátce po půlnoci místního času.
Islamistické hnutí Taliban, které před dvěma týdny po rychlé ofenzivě ovládlo prakticky celou zemi včetně metropole, převzalo kontrolu i nad letištěm, mluvčí Talibanu poblahopřál Afgháncům k vítězství nad „okupanty“ a k získání nezávislosti a slíbil vytvoření vlády mnoha stran, která bude prosazovat „islámský systém“.
Konečná: Vyhráli zbrojaři
„Fáze války těsně po 11. září měla hluboký smysl. Během prvních pěti let se dílo v Afghánistánu dařilo, podařilo se přetnout vazby na al-Káidu a velmi rychle stabilizovat zemi,“ hodnotí působení západních armád v zemi pod Hindukúšem český velvyslanec při NATO Jakub Landovský. „Druhá část, povstalecká válka, skončila neúspěchem. Chyběla vůle centrální vlády vést ozbrojený odpor. Strana, na kterou jsme vsadili, vlastně prohrála.“
Někdejší ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg je ještě kritičtější a porážku vztahuje k aktérům invaze. „Západ to prohrál, o tom nebudiž pochyby. Je to debakl a musíme se z toho poučit. Nikdo prozatím v Afghánistánu neuspěl, ani Britové, ani Rusové a očividně ani Američané. Prozatím vypadají jako vítězové talibanci,“ prohlásil.
„Nikdy nebylo správné rozhodnutí vstoupit do země takovým způsobem, jakým tam Spojené státy před dvaceti lety vstoupily,“ doplnila europoslankyně Kateřina Konečná. Za jediného západního vítěze afghánské války označuje zbrojaře. „Všichni víme, že v Americe vládne především vojensko-technologický komplex. Investovali jsme, ztráceli jsme životy a potom se rozhodli pro úprk. Má to pro mě jediný výsledek: Že zbrojaři měly dvacet let hezké Vánoce,“ soudí.
Tuto tezi ale velvyslanec Landovský zpochybňuje. „Takhle schematický svět by byl snadno předvídatelný a Afghánistán ukazuje, že v takhle předvídatelném světě nežijeme. Nemůžeme tento komplex vidět i za mandelinkou bramborovou,“ prohlásil a také Schwarzenberg považuje slova o zbrojařském vlivu za přehnaná. Západ podle něj mínil v zemi zlikvidovat teroristickou bázi a navíc věřil, že Afghánce přivede k demokracii.
Takové přesvědčení Schwarzenberg s Konečnou shodně označují za iluzi, jako pozitivní ale vnímají emancipaci a vzdělávání žen, ke kterému bez vlády radikálních islamistů v zemi došlo. „To nechá stopy, které nevymizí, není možné, aby Taliban vrátil zemi do stavu, ve kterém byla před dvaceti lety,“ soudí někdejší šéf tuzemské diplomacie.
Vyhlížení talibanské tváře
Další vývoj v zemi si politici netroufají odhadovat. „Jedna věc je ukončit vítězně polní tažení, druhá věc je udržet vládu,“ podotýká Schwarzenberg a upozorňuje na to, že i v radikálním islámu včetně toho afghánského se spolu sváří konkurenční skupiny. „Jsem zvědavý, co se stane s Talibanem, až hlavní cíl jeho snažení – vyhnání západních vojáků ze země – bude naplněn. Jak se budou lišit vize jednotlivých částí Talibanu,“ dodává velvyslanec Landovský.
Podle europoslankyně Konečné je nyní klíčové nenechat Taliban a potažmo Afghánistán v izolaci, protože ta by vedla k hospodářskému propadu a „chudoba vždycky vede k radikalizaci“. I podle ní je dosud nejasné, kdo budou lídři nové nábožensky založené správy země. „Pokud se nezavede nejtvrdší šaría“, je podle političky ale nezbytné s Talibanem dál komunikovat, a to i ve spolupráci se zeměmi, které s ním rozhovory vedou – zmiňuje Rusko a Čínu.
„Přála bych si, aby se vytvořila aliance, aby k porušování lidských práv nedocházelo a aby se nebouraly školy a nemocnice, které jsme tam vybudovali,“ uzavírá europoslankyně.